Činnost hlavních sester ve Sdružení FN ČR

Na konci roku 1998 vzniklo z podnětu ředitelů fakultních nemocnic Sdružení fa-kultních nemocnic, jehož záměrem je spolupracovat při řešení společných specifických problémů, týkajících se organizací přímo řízených MZ ČR. Ve velmi krátké době se ukázala potřeba vytvořit samostatné odborné pracovní skupiny – útvar zdravotní pé- če, ekonomický, informatiky, hospodářsko- -technický a ošetřovatelský. Skupiny mají své koordinátory a setkávají se v pravidelných intervalech, aby si porovnávaly a sjednocovaly společné postupy při řešení aktuálních úkolů. Koordinací ošetřovatelské skupiny byla pověřena hlavní sestra Fakultní nemocnice v Plzni Bc. Nina Müllerová. Pracovní skupina se sešla poprvé na jaře loňského roku, aby si stanovila pracovní hlavní cíle, plán a kroky k realizaci.

Sledování kvality

Jedním z mnoha cílů je postupná realizace koncepce českého ošetřovatelství. Oblastí, ve které můžeme již dnes stanovit společné kroky, je sledování kvality. Připomínáme znění kapitoly „Sledování kvality ošetřovatelské péče“ z Koncepce ošetřovatelství ČR, vydané ve Věstníku MZ ČR 6/98. Vypracování a zavedení metody pro hodnocení kvality práce zdravotnických zařízení a pokračování v procesu standardizace je obsaženo i v Koncepci práce ministerstva zdravotnictví 1998 – 1999 (www.Zdraví.Euro.cz č. 46/1999, s. 5 – 8).

Analýza současného stavu ve FN na úseku ošetřovatelské péče

Pro vytvoření obrazu současné situace jsme připravili dotazník, zaměřený na oblast zajištění kvality ošetřovatelské péče ve všech fakultních nemocnicích (FN). Záměrem bylo vytvořit přehled systémů řízení kvality na úseku ošetřovatelské péče v jednotlivých nemocnicích a cílem sjednotit v systému sledování kvality základní prvky a popsat oblasti budoucí spolupráce.

Výsledky

Dotazník vyplnilo deset fakultních nemocnic: Plzeň, Motol Praha, U sv. Anny Brno, Ostrava, Olomouc, Fakultní Tho-mayerova nemocnice Praha, Hradec Krá-lové, Královské Vinohrady Praha, Brno-Bo-hunice, Všeobecná fakultní nemocnice Praha, Fakultní nemocnice na Bulovce Pra-ha. Při zpracování výsledků se nám potvrdilo, že ve FN jsou zavedené různé systémy řízení kvality ošetřovatelské péče. Dále z analýzy současného stavu vyplynulo:

Systém sledování kvality je v nemocnicích zavedený různě dlouhou dobu – zahájení v jednotlivých nemocnicích se pohybuje od roku 1994 do 1999.

V osmi nemocnicích pracují pouze komise pro sledování kvality ošetřovatelské péče (KOP) s výjimkou FN Olomouc, kde v komisi pracuje i lékař, a FN u sv. Anny, kde pracuje společná multidisciplinární komise.

Ve všech FN se komise zabývají audity a standardy; v komisích pracují odborníci podle charakteru pracovišť.

V jednotlivých nemocnicích pracuje v komisi pro sledování kvality ošetřovatelské péče 8 – 20 sester.

V sedmi FN pracuje vedoucí sestra komise na částečný nebo plný úvazek, ve třech FN nemá na tuto činnost vyhrazený úvazek.

Na vedoucí pozici komise KOP pracují převážně sestry – vysokoškolačky.

Pět FN má na každý rok stanovený tzv. „kalendář auditů“, které jsou prováděny v rámci celé FN (FN na Bulovce a FN Olomouc kalendář připravují a FN Brno- -Bohunice má zavedený jiný systém kontrol).

Vzdělávání sester v oblasti kvality probíhá ve všech FN.

V pěti FN proběhl audit akreditačních standardů, týkající se ošetřovatelské péče (FN Olomouc audit připravuje), z toho ve dvou FN dosahují akreditačních standardů zcela – FN u sv. Anny Brno a FNM.

Při tvorbě standardů je ve FN v Plzni používána specifická metoda pro sestavování standardů, tzv. Dynamický systém sestavování standardů, známý pod zkrat- kou DySSSy z Oxfordu, který zahrnuje i způsob provádění auditů, a ve FN Hra- dec Králové i metodu pro postup – Jak psát smysluplné standardy od Elisabeth Masonové.

Ve všech FN se pracuje se směrnicemi, standardními postupy a manuály.

Všechny FN projevily zájem o stanovení indikátorů kvality a benchmarking, o spolupráci při výběru vhodné metodiky pro tvorbu standardů a při jejich vlastní tvorbě.

Z jednání vyplynulo několik úkolů, které je třeba při realizaci a řízení systémů kvality v jednotlivých FN postupně splnit. Je třeba vzít v úvahu, že fakultní nemocnice jsou výuková centra pro různé kategorie zdravotnických pracovníků, proto je nutné, aby kvalita byla zajištěna, sledována a kontinuálně zlepšována.

Úkoly pro FN Plzeň

Navrhnout základní principy sledování kvality ve FN:

Organizační schéma na úseku ošetřovatelské péče.

Úvazky vedoucí komise a dalších pracovníků.

Popsat činnosti, vymezit kompetence a zodpovědnosti pracovníků v komisích a jejich vedoucích.

Stanovit indikátory kvality ošetřovatelské péče, např.:

* personální obsazení sester a NZP ve vztahu k náročnosti péče

* spokojenost pacientů např. s edukací, ošetřováním v průběhu hospitalizace atd.

Výskyt nozokomiálních nákaz – nutný společný program pro lékaře i sestry.

Prevalence a incidence dekubitů.

Zavést benchmarking ve vybraných indikátorech

Vybrat vhodné metody pro tvorbu standardů na lokální úrovni a vypracovat základní standardy na lokální úrovni.

Vypracovávat roční zprávy o činnosti komisí pro sledování kvality ošetřovatelské péče a tvorbu standardů.

V rámci našeho dalšího setkání a plnění úkolů byly hlavními sestrami navrženy specifické činnosti vedoucí sestry komise (viz tab.) a vybrány dva indikátory kvality péče. V oblasti struktury byl stanoven indikátor Personální obsazení sester, PZP a NZP ve vztahu k jejich zátěži a v oblasti procesu Prevalence a incidence dekubitů.

Personální obsazení sester, PZP a NZP ve vztahu k jejich zátěži bude probíhat na vybraných pracovištích některých fakultních nemocnic (FN Plzeň, FTN, FN Hradec Králové) a bude využito (na základě předchozího proškolení) metodického návodu „Kvantifikace personálu ošetřovatelské péče pro stanovení počtu ošetřovatelského personálu“ včetně připraveného počítačového programu zpracovaného Mgr. Karlou Pochylou a Ing. Otakarem Pochylým z IDV PZ v Brně. Počet sesterského a nižšího zdravotnického personálu bude sledován zpočátku na standardních odděleních interních, chirurgických oborů a zvlášť v gynekologii a porodnictví (zjištěna odlišná specifika ošetřovatelské péče od ostatních chirurgických oborů); po zaběhnutí systému sledování počtu personálu na standardních stanicích bude tento program zaveden i na jednotky intenzívní péče včetně anesteziologie a resuscitace. Věříme, že v brzké budoucnosti bude možné naše podklady využít pro jednání se zdravotními pojišťovnami pro financování personálního obsazení, jako je tomu např. v SRN nebo v USA.

Indikátor prevalence a incidence dekubitů

Přestože některé FN mají stanovený indikátor prevalence a incidence dekubitů již několik let, shodli jsme se, že než zavedeme jednotný způsob sledování výskytu dekubitů, bude nejdříve nutné provést analýzu současného stavu matrací nemocničních lůžek – stáří, počet a typy matrací na denní užívání a antidekubitních matrací ve všech FN. Pro tuto analýzu jsme rovněž připravili dotazník, do kterého hlavní sestry zaznamenaly potřebné údaje. Data by- la zpracována v počítačovém programu Microsoft Access. Výsledky ukázaly, že pro dospělé pacienty jsou v 59,5 % matrace na nemocničních lůžkách starší 10 let a pro děti v 78,5 procentech. Lůžka se vzduchovými matracemi typu Hill-Rom, Mediscus-Monarch a antidekubitní matrace tzv. dynamické systémy (například Nim-bus I, II, Autoexcel) jsou ve v 5,8 % starší 10 let a statické systémy (Omnifoam Plus, Vaperm, Superdown) v 63 procentech.

Nákupy antidekubitních matrací

Příznivý výsledek je zaznamenán ve vybavení těmito systémy po roce 1990 – nákup stoupl o 94,2 procent. Hlavní sestry upozornily při prezentaci výsledků, že v době používání vysoce specializované techniky a diagnostiky se nepřikládá v nemocnicích takový význam nákupu matrací – běžných i antidekubitních, přestože je možné doložit, že léčba dekubitů vzniklých v zařízeních stojí nemocnice ročně milióny. Na druhé straně je třeba nákupy provádět na základě předem stanovených kritérií (např. lékařská diagnóza, stupeň rizika, počet a skladba pacientů).

Naším cílem je zavést dlouhodobé sledování prevalence a incidence dekubitů jednotným počítačovým programem, dále používaných obvazových materiálů, budeme sledovat počet a typ matrací a frekvenci jejich obměn. Výsledky by měly ukázat nejen počty pacientů ohrožených dekubity nebo pacienty s dekubity, ale především náklady na léčbu a ošetřování těchto pacientů a příčiny vzniku jejich dekubitů (nekvalitní péče, nevhodné pomůcky či prostředky). Je jisté, že se tato problematika týká všech nemocnic, proto nabízíme naše zkušenosti dalším zájemcům v ošetřovatelském managementu.

Závěrem lze s potěšením konstatovat, že přes maximální pracovní vytížení hlavních sester FN berou všechna jednání s maximální zodpovědností a prvními výsledky jejich aktivity a úsilí v realizaci Koncepce ošetřovatelství ČR jsou za podpory ředitelů těchto nemocnic zavedené systémy sledování kvality ošetřovatelské péče ve všech FN. n

Ohodnoťte tento článek!