Civilizační choroby a výživa

Civilizační choroby je obecné označení pro skupinu onemocnění, která jsou vázána s životním stylem především moderní doby a většinou velkých měst. Hlavními příčinami vzniku těchto chorob jsou průmyslová velkovýroba a druhotně i příjem kaloricky bohatých potravin zejména tučných, slaných a přeslazených jídel, která jsou převážně z živočišných zdrojů. Dále pak významný úbytek fyzického pohybu, nadměrná konzumace jídla, alkoholu, cigaret a zvýšený stres.

Civilizační choroby je obecné označení pro skupinu onemocnění, která jsou vázána s životním stylem především moderní doby a většinou velkých měst. Hlavními příčinami vzniku těchto chorob jsou průmyslová velkovýroba a druhotně i příjem kaloricky bohatých potravin zejména tučných, slaných a přeslazených jídel, která jsou převážně z živočišných zdrojů. Dále pak významný úbytek fyzického pohybu, nadměrná konzumace jídla, alkoholu, cigaret a zvýšený stres.

Česká republika patří mezi státy, kde tyto choroby mají v populaci vysoký výskyt. Civilizační choroby (diabetes mellitus, obezita, ateroskleróza, hypertenze, některá onkologická onemocnění, osteoporóza, deprese…) samozřejmě významně zhoršují kvalitu života a také zkracují jeho délku. Kardiovaskulární a onkologická onemocnění jsou v České republice nejčastějšími příčinami úmrtí.
Na vzniku civilizačních chorob se nejvíce podílí nesprávná výživa a fyzická inaktivita. Výživa hraje tedy důležitou roli již při prevenci, ale následně je rovněž nedílnou součástí léčby většiny civilizačních chorob. Mezi základní výživová doporučení platná při prevenci i při léčbě těchto chorob patří:

Dodržování optimální tělesné hmotnosti

U zdravého člověka by neměl energetický příjem převyšovat energetický výdej, tedy jeho energetické potřeby. Pokud je již nutná redukce hmotnosti, musí být vždy individualizovaná energetická restrikce a měly by se brát v úvahu výživové zvyky redukující osoby, její pohybová aktivita, souběžná onemocnění a předcházející redukční snahy. Za dostatečné se považuje snížení energetického příjmu o 15-30 %, což obvykle představuje energetický deficit 2000 až 2500 kJ. Po dosažení redukce je nutné dlouhodobé udržení optimální tělesné hmotnosti.

Dostatečná konzumace zeleniny, ovoce, luštěnin

Doporučuje se denní konzumace 500 g zeleniny a ovoce, které spolu s luštěninami, celozrnnými obilninami, semeny a ořechy zajistí dostatečný přísun fytoprotektivních látek a vlákniny v množství 30-40 g. Zelenina nebo ovoce by měly být nedílnou součástí každého jídla. Do jídelníčku zařazovat různé druhy zeleniny a ovoce s přihlédnutím k sezonnosti těchto potravin. Omezit konzumaci smažené zeleniny nebo zeleniny připravované za přítomnosti velkého množství tuku. V případě konzumace zeleninových a ovocných šťáv preferovat čerstvé džusy nebo tzv. 100%.

Zařazovat do jídelníčku pravidelně ryby

Ryby jsou zdrojem polynenasycených mastných kyselin n-3, jodu, selenu, vitaminů a dalších látek. V jídelníčku by se měly proto pravidelně objevovat mořské i sladkovodní ryby. Rybí maso je nutričně hodnotné, v trávicím traktu člověka je rychle a snadno stráveno za 2-3 hodiny, protože obsahuje krátká svalová vlákna. Hlavní výživovou složkou masa sladkovodních ryb jsou plnohodnotné bílkoviny. Opět platí, že by měly být připravované zdravě, tzn. nesmažené a upravované jen na minimálním množství zdravého tuku.

Stravovat se pestře a pravidelně

Jídelníček by měl být rozdělen do 5-6 porcí za den. Přestávky mezi jídly mají být 3-4 hodiny a poslední jídlo zkonzumované mezi 18.-21. hodinou večerní za předpokladu, že poslední jídlo je konzumováno 2-3 hodiny před usnutím. Velice důležitý je pro optimální příjem všech živin, minerálních látek a vitaminů pestrý jídelníček. Jedině širokým spektrem zdravých potravin v jídelníčku je dosaženo optimální výživové potřeby organismu a zároveň se omezuje riziko příjmu škodlivých látek z jednoho zdroje potravin.

Snížit příjem jednoduchých cukrů a tučných potravin

Jednoduché cukry nebo potraviny, které jednoduché cukry obsahují, by v jídelníčku měly být jen výjimečně. Jedná se o potraviny s vysokým glykemickým indexem, které při pravidelné konzumaci zvyšují riziko vzniku civilizačních chorob. Na minimum by měla klesnout i spotřeba slazených nápojů. Na vzniku těchto chorob se samozřejmě podílejí rovněž tzv. fastfoodové potraviny a uzeniny, které jsou v populaci stále více a více oblíbené – nejen pro svoji chuť, ale i cenu. V současné době se konzumace levných (bohužel ne vždy kvalitních) potravin a uzenin z důvodu celosvětové krize jistě zvýší. Při dietních opatřeních u většiny chorob, ale i při prevenci například osteoporózy či některých onkologických chorob je důležitý dostatečný přísun zakysaných mléčných výrobků se sníženým množstvím tuků a jednoduchých cukrů.

Mezi zakysané mléčné výrobky vhodné pro každodenní zařazení do jídelníčku při prevenci civilizačních chorob patří výrobky řady Activia Lehká & Fit a Actimel 0,1 %. Jogurt Activia Lehká & Fit (ve všech příchutích) obsahuje v kelímku okolo 7 g sacharidů a pouhých 1,8 g tuku. Rovněž jogurtové nápoje Activia Lehká & Fit obsahují v porci (200 g) pouhých 9,6 g sacharidů = 1 chlebovou jednotku a 3,3 g tuku. Dalším vhodným mléčným výrobkem určeným pro každodenní konzumaci je Actimel 0,1 %, který je slazen náhradními sladidly a obsahuje jen 0,1 % tuku.

Kromě výše zmíněných výhod mají tyto výrobky jednu maličkost navíc – obsahují probiotické kultury, jež mají prokazatelně pozitivní vliv na zdraví lidského organismu. Tyto výrobky jsou vhodné rovněž pro diabetiky, což je výrobcem deklarováno na obalu. Diabetes mellitus patří mezi civilizační choroby a počet pacientů s tímto onemocněním stále stoupá. Spektrum vhodných potravin určených pro tyto pacienty je však stále nedostačující. Doporučujme proto vhodné a dostupné potraviny, které jsou pro tyto pacienty na trhu.


O autorovi: Mgr. Pavlína Zdeňková Kroužková, Dietologické centrum Praha

Ohodnoťte tento článek!