Co nás čeká v roce 2012?

Hledáte prostor pro ventilování svých názorů, reakcí na události z oboru či ze společnosti, zveřejnění prohlášení, poděkování apod.? Pro tyto účely, ale i další dopisy redakci je určena naše/vaše rubrika Fórum.

Výživa onkologických pacientů

Reakce Pracovní skupiny nutriční péče v onkologii na výsledky národního průzkumu, který mapoval nutriční stav onkologických pacientů.

V průběhu listopadu 2011 byly veřejnosti publikovány výsledky národního průzkumu, který byl zaměřen na stav výživy pacientů s nádorovým onemocněním. Téměř 60 % onkologických pacientů je v riziku podvýživy. Až 40 % onkologických pacientů je podvyživených již při stanovení diagnózy. Neplánované hubnutí může mít zásadní vliv na úspěšnost léčby, a dokonce i na úmrtnost pacientů. Přesto je specializovaná nutriční péče doporučena pouze necelé desetině pacientů. Vyplývá to z průzkumu NutriAction, který probíhal od ledna do června 2011 na 52 českých onkologických pracovištích a jehož se zúčastnilo více než 4000 ambulantních onkologických pacientů.

V lednu 2010 byla založena Pracovní skupina nutriční péče v onkologii (PSNPO). Pracovní skupina vznikla pod záštitou České onkologické společnosti ČLS JEP a jejím cílem je zlepšit stav výživy onkologických pacientů. Členy PSNPO tvoří skupina specialistů různých odborností – onkologové, internisté, gastroenterolog, nutriční terapeut. Specialisté těchto oborů mají praktickou zkušenost s ambulantní i hospitalizační péčí o onkologické pacienty, a proto bylo založení PSNPO logickým krokem v rámci zlepšení komplexní péče o pacienty s maligním onemocněním.

Prioritami PSNPO je vytváření a implementace diagnosticko-terapeutických vodítek, pracuje na vytvoření lokální klinické evidence a zajištění nutriční péče. Vážíme si úzké spolupráce s vedením České onkologické společnosti, Společností klinické výživy a intenzivní metabolické péče a Sekcí nutričních terapeutek České asociace sester.

V době založení PSNPO bylo jasné, že téma nutriční stav u onkologických pacientů je velmi aktuální, nicméně neměli jsme evidentní klinická data, o která bychom se mohli opřít. Požádali jsme tedy o spolupráci zástupce dalších onkologických center a společně vytvořili jednotný ambulantní screeningový dotazník, který slouží k mapování aktuální situace v ČR. Jedním z výstupů je rovněž uveřejněná tisková zpráva v listopadu minulého roku.

Mezi konkrétní kroky PSNPO patří snahy o všeobecnou implementaci nutričního screeningu na onkologických pracovištích a vytvoření podmínek pro optimální reakci na prováděný screening. Především jde o zajištění adekvátního propojení nutričních a onkologických ambulancí, dostupnosti nutričních terapeutů na pracovištích a zvýšení obecného povědomí odborné i laické veřejnosti o nutnosti zlepšení aktuální situace. PSNPO vytváří doporučené postupy nutriční péče pro zdravotnická zařízení i pacienty, které by měly usnadnit provádění aktivit, vedoucích ke zlepšení stavu výživy. V neposlední řadě jedná PSNPO s pojišťovnami ohledně systému současných úhrad. Aktivity PSNPO jsou k dispozici na webu České onkologické společnosti (http://www.linkos.cz/pracovniskupiny-cos/pracovni-skupina-nutricnipecev-onkologii-pri-cos/). Výhledově patří mezi další priority PSNPO nadále prohlubovat a zdokonalovat systém navazující nutriční péče, připravujeme odbornou debatu s dalšími odbornými společnostmi s cílem vytvořit diagnosticko-terapeutická vodítka pro zajišťování nutričních postupů v konkrétních klinických situacích (perioperační péče, výživa v symptomatické péči apod.).

Onkologičtí pacienti jsou ohroženi podvýživou již z podstaty maligních onemocnění jako takových. Vznik PSNPO je důkazem, že odborné veřejnosti není nutriční stav pacientů lhostejný. Dosud bylo provedeno mnoho opatření vedoucích k optimalizaci multioborové návaznosti nutriční péče a tím logicky ke zlepšení stavu výživy pacienta, který má šanci dostat se v pravý čas na pravé místo. Špatný stav výživy snižuje pravděpodobnost příznivé odpovědi na onkologickou léčbu, malnutriční pacienti mají výrazně horší kvalitu života a může dokonce dojít k předčasnému ukončení onkologické léčby kvůli zanedbání nutriční podpory. O vskutku komplexním přístupu můžeme hovořit tehdy, bude-li kladen důraz na podpůrnou léčbu, včetně péče nutriční. Pro zlepšení stavu nutriční péče v onkologii je však nutné vynaložení maximálního možného úsilí ze strany všech zúčastněných. Tedy nejen nás zdravotníků, zabývajících se terapií nádorových onemocnění, a to bez ohledu na odbornost, ale rovněž je nutná podpora odborných společností, pojišťoven a v neposlední řadě pacientů a jejich nejbližších.

Členové PSNPO jsou si vědomi, že počet odborníků na výživu je nedostatečný, o to víc je zásadní role rodiny i aktivní přístup pacienta samotného. S ohledem na fakt pětiprocentního meziročního nárůstu zhoubných novotvarů u mužů a sedmiprocentního nárůstu u žen lze očekávat, že situace se nezlepší, nedojde-li k navýšení počtu nutričních terapeutek pro potřeby lůžkových oddělení i ambulancí. Stejně tak je nezbytné, aby jednotliví vedoucí onkologických pracovišť dohlédli na adekvátní provádění nutriční péče a na každém pracovišti byla jasně definovaná skupina odborníků zabývajících se danou problematikou. Je nutné zdůraznit, že nutriční péče je mimo jiné jednou z podmínek pro udělení statutu komplexního onkologického centra a dokladování systematicky prováděné nutriční intervence je v tomto ohledu zásadně požadováno! Souhlasíme s vyjádřením předsedy České onkologické společnosti prof. Vorlíčka, který v tiskové zprávě z 8. 11. 2011 uvedl: „Naším cílem je, aby v každém komplexním onkologickém centru byl odborník, který se bude výživou cíleně zabývat. Může to být onkolog, gastroenterolog, v úvahu určitě připadají i jiné specializace. Náklady nutriční péče jsou ve srovnání s farmakoterapií určitě řádově nižší a zcela jistě se vyplatí. Bohužel tento prospěch není vždy jednoduché kvantifikovat, on prostě někdy není vidět. Proto je tak těžké některé kolegy přesvědčit, aby svoji pozornost upírali i tímto směrem.“

Věříme, že systém nutriční péče se bude nadále zlepšovat a dosáhneme především profitu pro pacienty, nicméně při správně prováděných postupech bude možno dokladovat i benefit ekonomický.

Pracovní skupina nutriční péče v onkologii

Dostupnost domácí péče

Jaký dopad bude mít „úhradová vyhláška pro rok 2012“ na pacienty a poskytovatele domácí zdravotní péče?

Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh „úhradové vyhlášky pro rok 2012“, ve které zavádí regulace pro praktické lékaře, kteří domácí zdravotní péči předepisují. Návrh byl předkládán v období realizace reformy zdravotnictví, kdy se předpokládá a zčásti již realizuje výrazné snížení lůžkového fondu v nemocnicích.

Roste počet náročných pacientů ošetřených v domácí péči a předpokládá se, že tento počet bude stoupat. Vláda opakovaně deklarovala podporu domácí zdravotní péče ve svých programových prohlášeních. Její podporou a rozvíjením by mělo dojít k úsporám ve zdravotnictví.

Opatření vyplývající z „úhradové vyhlášky pro rok 2012“ však tato prohlášení popírají. Dlouhodobě dochází k diskriminaci nelékařských odborností, včetně sester v domácí zdravotní péči. Uplatnění uvedené „úhradové vyhlášky“ výrazně omezí dostupnost domácí zdravotní péče pro pacienty.

Bc. Ludmila Kondelíková 1, Ing. Mgr. Oldřich Haičman 2, Bc. Kamila Sedláková 3 prezidentka Asociace domácí péče ČR, o. s.1, ředitel Charita ČR 2, předsedkyně Sdružení majitelů a poskytovatelů domácí péče 3

ČAS k úhradové vyhlášce

Prohlášení České asociace sester k návrhu úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR

Vláda České republiky opakovaně deklaruje důležitost a nezastupitelnost domácí zdravotní péče pro úspěšnou realizaci zdravotnických reforem. Programová prohlášení vlády opakovaně avizují význam péče o pacienty v domácím prostředí, na což zcela jednoznačně navazuje i záměr zákona o dlouhodobé péči, který přesune mnoho pacientů do ambulantních složek.

O to více je Česká asociace sester velmi zneklidněna návrhem úhradové vyhlášky. Zavedení sledování vyžádané péče v odbornosti 925 je pro ČAS zcela nepochopitelným krokem. Regulační opatření vyplývající z návrhu úhradové vyhlášky by představovalo absolutní útlum poskytované domácí zdravotní péče, a to právě v období, kdy jsou realizována opatření reformy zdravotnictví a vlivem omezování kapacit lůžkových zdravotnických zařízení je již nyní evidován zvýšený tlak na poskytování domácí zdravotní péče.

Segment domácí péče zaslal ministru zdravotnictví dopis s připomínkami k návrhu úhradové vyhlášky s žádostí o akceptaci připomínek.

Česká asociace sester vždy podporovala a bude podporovat reformní kroky vlády, zároveň však také očekává reálný přístup k poskytování domácí zdravotní péče tak, aby bylo možné ji poskytovat potřebným občanům nikoli na úkor snižování úhrad v parametrech tohoto segmentu, což evidentně bude tuto péči spíše cíleně omezovat.

Mgr. Dana Jurásková, Ph. D., MBA 1, Ing. Bc. Irena Kouřilová 2, Lenka Cejnková 3 prezidentka České asociace sester1, viceprezidentka České asociace sester2, předsedkyně Sekce domácí péče České asociace sester3

Pozn. red.: Příspěvky jsou redakčně upravovány, případně kráceny, a nevyjadřují stanovisko redakce.

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!