Jsem sama a starám se dceři o 2 malé děti, protože ona je pro změnu ve vězení. Než ji odvedli, tak udělala takových dluhů, že si u nás v jednu dobu podávali dveře pracovníci z různých firem, kde si půjčovala peníze a neplatila. Pak začal chodit i exekutor, což bylo ještě horší. Tím, že mám v péči vnoučata, tak k nám chodí sociálka na kontroly, jestli jsou děti v pořádku. Ptám se z toho důvodu, protože syn má v mém baráku trvalé bydliště, ale bydlí už asi 4 roky u přítelkyně. Mám pocit, že jsem pořád pod kontrolou z různých úřadů, a to kvůli dvěma vyvdaným dětem, ostatní děti jsou v pohodě, ale tohle jsou dárečci. O vnoučata se postarám, ty za nic nemůžou, ale tyhle dva už bych ráda z domu vyprovodila.
Eva
Dobrý den paní Evo, chápu vás, že musí být obtížné zvládat všechny problémy, které se však podle toho, co popisujete, týkají hlavně dospělých dětí. Dovedu si představit, že taková situace může být hodně náročná, a to ve chvíli, kdy máte v péči dvě malá vnoučata a staráte se o ně sama.
Pro pracovníka, resp. úředníka Probační a mediační služby, je určitě podstatné provádět kontrolu, ale ta se týká osoby pachatele a je důležité zdůraznit, že obecný význam alternativních trestů a opatření pracuje s důrazem na zájmy poškozeného, ochranu komunity a s důrazem na prevenci kriminality. Jde o relativně novou službu a instituci, která staví na dvou pilířích - sociální práce a právo. V systému trestního práva a justice představuje systematický a multidisciplinární přístup, který má za cíl integrovat pachatele (znovuzačlenění do společnosti), umožnit participaci poškozeného (zapojení poškozeného do procesu odškodnění) a v neposlední řadě ochranu společnosti.
Výkon obecně prospěšných prací je možné ukládat od roku 1996, k dalším alternativním trestům patří např. i zákaz vstupu na sportovní a společenské akce, peněžitý trest nebo ochranné léčení. V roce 2001 byl zaveden dohled i u podmíněného propuštění. Jde o tzv. „podmínku“, ale doplněnou ještě probačním dohledem. Další možností je třeba trest domácího vězení, jde o nový alternativní trest, který s účinností od ledna 2010 zavedl nový trestní zákoník a který rozšiřuje škálu alternativních trestů, jež je možné ukládat dospělým za spáchané přečiny a stejně tak i mladistvým za spáchaná provinění. Tento trest je v trestním zákoníku uveden jako druhý nejpřísnější, tedy na druhém místě za trestem odnětí svobody. Podmínkou pro uložení trestu domácího vězení je písemný slib pachatele, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese.
Vývoj alternativních trestů se snaží zefektivnit smysl a význam trestu ve vztahu pachateloběť-společnost a současně reagovat na ekonomickou složku, která je spojená s náklady na výkon trestu odnětí svobody.
Práva a povinnosti úředníků a asistentů Probační a mediační služby jsou dána zákonem č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů:
§ 7 odst. 1) Úředník Probační a mediační služby je při výkonu své funkce povinen řídit se zákony, jinými právními předpisy a pokyny předsedy senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce, které však nesmí směřovat ke způsobu a výsledku prováděné mediace. Přitom musí postupovat odpovědně, respektovat a chránit lidská práva a svobody, důstojnost člověka a vyvarovat se jednání, které by mohlo vést ke zmaření účelu trestního řízení nebo by vzbuzovalo pochybnosti o jeho objektivitě a nestrannosti. Při nedodržení těchto povinností může předseda senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státní zástupce věc úředníkovi Probační a mediační služby odejmout.
odst. 2) Úředník Probační a mediační služby je oprávněn zjišťovat stanovisko obviněného k podmíněnému zastavení trestního stíhání, k uložení trestu obecně prospěšných prací nebo k uložení jiného trestu nespojeného s odnětím svobody, a pokud jde o schválení narovnání, zjišťovat stanovisko obviněného i poškozeného.
Další část vašeho dotazu se týká trvalého bydlení dospělých dětí, kde z uvedeného předpokládám, že jste majitelkou nemovitosti. Hlášení změn trvalého pobytu upravuje zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 10). Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan ČR může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popř. orientačním, a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
Žádost o zrušení údaje o místu trvalého pobytu podává oprávněná osoba (tj. osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která je oprávněna užívat objekt nebo jeho vymezenou část, anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde je občan hlášen k trvalému pobytu) nebo vlastník objektu nebo jeho vymezené části, zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo jeho vymezené části a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část; přitom musí být splněny obě tyto podmínky. Navrhovatel je v tomto případě povinen existenci důvodů pro zrušení údaje o místu trvalého pobytu ohlašovně prokázat.
K zahájení řízení o zrušení údaje o trvalém pobytu je třeba předložit:
1. písemnou žádost, která by měla obsahovat:
a) jméno, příjmení, datum narození žadatele, jeho trvalý pobyt nebo jinou doručovací adresu,
b) základní osobní data osoby (jméno, příjmení, datum narození), které se má rušit trvalý pobyt, včetně kontaktní nebo doručovací adresy, je-li známa,
c) důvody žádosti,
d) vlastnoruční podpis žadatele,
2. doklady o vlastnictví bytu nebo domu, nájemní smlouvu nebo doklad o oprávnění užívat byt; v ověřené kopii (zůstane součástí spisu),
3. dohodu o užívání bytu (dohodu o majetku), byla-li uzavřena mezi žadatelem a osobou, které se má rušit trvalý pobyt; v ověřené kopii (zůstane součástí spisu).
Po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu trvalého pobytu vzniká občanovi (tedy synovi nebo dceři), kterému byl údaj o místu trvalého pobytu zrušen, povinnost požádat o vystavení nového občanského průkazu do 15 dnů ode dne, kdy došlo k nabytí právní moci rozhodnutí.
S pozdravem
Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice