Dárcovství krve v Jižním Súdánu

Lze najít nějaké souvislosti mezi dárcovstvím krve, potřebou krevních jednotek a Jižním Súdánem? Jistě, a zcela prozaické. V Jižním Súdánu mají s dárcovstvím krve problémy, a proto vznikla potřeba tuto situaci řešit, vytvořit doporučení pro zlepšení této situace. Výsledkem těchto snah byla kampaň na podporu dárcovství krve, která probíhala v nemocnici Neposkvrnění Panny Marie v Mapuorditu v Jižním Súdánu.

Kampaň vznikla z potřeby poukázat na důležitost dárcovství krve a z potřeby odbourávání nesprávných „vědomostí“ o problematice, vyplývajících z kulturních odlišností komunity, pacientů, studentů ošetřovatelství i zdravotnických pracovníků.

Jižní Súdán a dárcovství krve

Jižní Súdán patří mezi nejméně rozvinuté oblasti světa. Žije tu 8,2 milionu obyvatel. Odhaduje se, že 72 % obyvatel má věk nižší než 30 let. Přibližně 83 % obyvatel žije na venkově a pouze 27 % je gramotných. Více než 51 % obyvatel Jižního Súdánu žije pod hranicí chudoby a přibližně 78 % domácností je závislých na rostlinné výrobě anebo chovu zvířat. Novorozenecká úmrtnost je 102 na 1000 živě narozených dětí. Mortalita dětí do 5 let je 135 na 1000 (Dagne, 2011, s. 14).

Podle národní transfuzní služby je v Súdánu přibližně 160 000 dárců krve, kteří ročně darují 205 183 transfuzních jednotek. Vzhledem k množství transfuzních jednotek nezbytných na pokrytí celkové potřeby krve v Súdánu, jsou tato čísla velmi nízká. Dobrovolné dárcovství krve tak představuje 34 % reálné potřeby Súdánu. Hlavní podíl populace dárců krve tvoří rodinní příslušníci pacientů (WHO, 2011).

Odběry krve a transfuze provádí více než 300 krevních bank v nemocnicích v Súdánu; 40 % tvoří vědecké nemocnice s množstvím 5-100 jednotek krve za měsíc. Centrální a specializované městské nemocnice vykazují 100-300 jednotek krve za měsíc. 56 % je testovaných rychlým testem, 44 % je testovaných pomocí ELISA techniky s markerem prevalence HIV 2 %, HBV 6 %, HCV 2 % a syfilisu 5 %. Téměř výlučně je podávána plná krev. Nežádoucí účinky jsou sledované velmi zřídka (Sibinga, Hassan, Abdellah, 2010, s. 92).

Přístup k „bezpečné“ krvi v rozvinutých a rozvojových zemích je v nerovnováze. V mnoha státech chybějí zásady a postupy pro zajištění bezpečné krevní transfuze. Týká se to zejména Afriky, střední Asie, jihovýchodní Asie, kde je častý výskyt HIV/AIDS. Dobrovolní, neplacení dárci krve, kteří darovali krev svobodně, bez jakékoli platby, jsou klíčovou zásadou bezpečné krve. Bylo dokázáno, že u dobrovolných, neodměňovaných dárců krve je nižší výskyt infekcí HIV a hepatitidy. Zároveň upřímněji odpovídají na otázky v dotazníku, který také přispívá ke zvyšování bezpečnosti krevní transfuze. Mezi zásady zabezpečení bezpečné krve patří:

* dobrovolné dárcovství krve,
* dostupnost zařízení,
* mobilní jednotky darování krve,
* vzdělávací materiál pro komunitu mladých lidí,
* medializace (povzbuzující programy),
* vhodný testovací materiál,
* celkový management a management spotřeby zásob krve (Zhiburt et. al., 2010, s. 91).

Nemocnice Neposkvrněné Panny Marie v Mapuorditu

Nemocnice Neposkvrněné Panny Marie se nachází v Mapuorditu, který je vzdálený 75 km od Rumbeku, provinčního hlavního města státu Lakes v Jižním Súdánu. Nemocnice vznikla v roce 2002 z malé ošetřovny, která byla ve své době jediným zdravotnickým zařízením pro obyvatele této oblasti. Nemocnice má 112 lůžek, která jsou rozdělená do 6 oddělení. V nemocnici jsou vykonávány léčebné a preventivní výkony, plánované i pohotovostní chirurgické operace nejen v dosahu spádové oblasti. Je zde poskytována zdravotní péče také pacientům, kteří žijí daleko od místa nemocnice a putují pěšky několik hodin. Dárcovství krve je v této nemocnici potřebné z mnoha důvodů. V roce 2010 navštívilo nemocnici 26 000 pacientů, ze kterých bylo 3000 přijato na oddělení. Provedeno zde bylo více než 950 operací. Mezi nejčastější diagnózy patří malárie, infekce horních a dolních dýchacích cest, dyzenterie, gastroenteritidy, vodnaté průjmy, HIV, pneumonie a anemie. Na chirurgické a gynekologické oddělení bylo v měsících leden až únor 2011 přijato 232 pacientů trpících nejčastěji appendicitidou, ingvinálními herniemi, infekcemi močových cest a potraty. Ženy z místních kmenů mají komplikované porody a častokrát musí být vykonána sekce. Pacienti trpící malárií přicházejí do nemocnice mnohdy již v pokročilém stadiu onemocnění. Hodnoty hemoglobinu, zejména u dětských pacientů, jsou velmi nízké, proto je často vykonávána vitální indikace transfuze. Vzhledem k materiálně-technickému vybavení nemocnice zde zatím není možnost uchovávání krevních jednotek v prostorách nemocnice. V případě potřeby transfuze je z tohoto důvodu nutné hledat dárce přímo v nemocnici v konkrétním časovém úseku. Nejvhodnějšími dárci se z důvodu kompatibility krevní skupiny ukazují rodinní příslušníci pacienta. Ti však nejsou ochotni krev darovat. Vyplývá to z jejich nesprávných názorů a vědomostí o krvi, její obnově a množství v těle člověka.

Názory pacientů a zdravotnických pracovníků na dárcovství krve

Zdravotničtí pracovníci, studenti i pacienti v Mapuorditu pocházejí nejčastěji z kmene Dinka anebo Jur. Dinkové tvoří jednu z největších etnických skupin ve státě Jižní Súdán. Jsou pastýři, chovají krávy, kozy a ovce. V období dešťů se věnují i polnohospodářství, ale ve velmi malé míře. Důležitost člověka určují podle počtu krav, které vlastní, množství manželek, které dokáže uživit, a dětí, které zplodil. Dinkové jsou připoutaní ke své kultuře, na kterou jsou hrdí. Jurové jsou na rozdíl od Dinků tvrdě pracující lidé. Pracují v polnohospodářství, věnují se produkci medu a dalším aktivitám v této oblasti. Když se usadí, žijí Jurové na jednom místě. Tato kultura, založená na bohatství, s sebou nese mnoho charakteristik, jako plenění, etnické štěpení, vedoucí k vraždění. V kultuře, kde je pomsta považovaná za hodnotu, žijí lidé v neustálém prostředí strachu a nedůvěry. Většina lidí patří k patriarchálnímu typu společnosti, kde je muž centrem rodiny a autoritou. Součástí tohoto patriarchálního systému je i mnohoženství. Muž může mít několik manželek, které poukazují na jeho postavení. Respekt lidí vůči starším je tu stále přítomný. Starší lidé většinou reprezentují hlas rodiny ve vesnici.

Komunita, ze které pacienti pocházejí, je přesvědčená o tom, že po odběru se jim krev neobnoví a v jejich těle jí bude již natrvalo nedostatek. Také jsou přesvědčeni o tom, že je odběr krve oslabuje a mohou zemřít. Rodiče dětí častokrát odmítnou být dárci, což mnohdy zapříčiní zbytečné úmrtí dítěte. Alarmující je fakt, že takové názory mají i zdravotničtí pracovníci z daných kmenů, kteří také odmítají stát se dárci. Při konfrontaci se situací, kdy bylo 2letému dítěti, trpícímu malárií, vitálně indikované podání transfuze, zdravotničtí pracovníci odmítli darovat krev z důvodu nedostatku času anebo nízké hladiny hemoglobinu v jejich krvi. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsme se rozhodli uskutečnit kampaň na podporu dárcovství krve v Nemocnici Neposkvrněné Panny Marie mezi pacienty, studenty ošetřovatelství i zdravotnickými pracovníky.

Kampaň na podporu dárcovství

Podle ICN (Mezinárodní rady sester) (2008) je sestra připravená a oprávněná vyučovat témata spadající do zdravotnické péče a dohlížet na pomocné pracovníky v ošetřovatelství a zdravotní péči a školit je.

Názorná ukázka odběru krve ve výuce studentů

Sestra musí umět uplatnit své znalosti zdrojů na podporu zdraví a výchovu ke zdraví. Její chování má přispívat k posilnění jednotlivce, rodin, komunit, kteří následně dokážou přijmout zdravý životní styl. Úloha sestry je poskytovat jednotlivcům, rodinám a komunitám relevantní zdravotní informace, díky kterým dosáhnou optimálního zdraví a obnovy sil. Při práci s jednotlivci je sestra kompetentní aplikovat vědomosti z různých vzdělávacích strategií (Alexander, Runciman, 2003, s. 34).

V etickém kodexu Americké asociace sester (ANA) je zahrnut podíl sestry na snaze chránit veřejnost před dezinformacemi a omyly a na udržení integrity ošetřovatelství (Etický kodex sester vypracovaný Americkou asociací sester, 2002).

Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity v Trnave ve spolupráci s Diecézí Rumbek vysílá do Mapuorditu kvalifikované lékaře, sestry a sociální pracovníky. Tento tým pracuje v nemocnici a podílí se i na pedagogickém procesu. Výraznou měrou na financování mise přispívá organizace Slovenská agentúra pre medzinárodnú rozvojovú spoluprácu (SAMRS) – Slovak Aid. Ošetřovatelský tým působící v Mapuorditu v období květen až červenec 2011 uskutečnil kampaň na podporu dárcovství krve v Nemocnici Neposkvrněné Panny Marie mezi pacienty, studenty ošetřovatelství i zdravotnickými pracovníky. Kampaň tvořily tři základní pilíře. Prvním pilířem bylo odstraňování nesprávného povědomí vědomostí o dárcovství krve. Tvořilo ho vzdělávání o krvi, jejích složkách, množství a obnovování v lidském těle. Následně probíhala diskuse k dané problematice. Vzhledem k různé informační potřebě jednotlivých skupin probíhalo vzdělávání zvlášť mezi zdravotnickými pracovníky, studenty ošetřovatelství a pacienty z komunit. Druhým pilířem byla názorná ukázka odběru krve a vysvětlení jednotlivých postupů. Třetí pilíř tvořilo upevňování a povzbuzování k ochotě darovat krev spolu s hledáním pozitivních stránek dárcovství krve.

Závěr

Kampaně na podporu dárcovství krve se zúčastnilo 25 studentů ošetřovatelství, 15 zdravotnických pracovníků zaměstnaných v nemocnici Neposkvrněné Panny Marie a 107 pacientů z kmene Dinka a Jur hospitalizovaných v této nemocnici. Zdravotničtí pracovníci a studenti ošetřovatelství byli pověřeni informovat o obnovování krve a dárcovství každého pacienta, který navštíví nemocnici. Dané informace se staly součástí zdravotní výchovy pacientů, kterou sestry a studenti ošetřovatelství vykonávají u každého nově přijatého pacienta. Názory pacientů je však velmi náročné změnit, především z důvodu hluboce zakořeněných názorů a dominantního vlivu kultury na jejich chování, postoje a konání. Také zdravotničtí pracovníci a studenti měnili své postoje a názory velmi pomalu a neochotně. Po dobu působení ošetřovatelského týmu v nemocnici byli studenti a zdravotničtí pracovníci ochotni darovat krev členům své rodiny, ale pouze méně než polovina z nich by přistoupila k darování krve cizí osobě. Změny názorů a chování v této kultuře vyžadují dlouhodobý a intenzivní vzdělávací proces, mnoho diskusí, působení zdravotnického týmu vlastním příkladem a neustálé upevňování a prohlubování nových vědomostí.

Ošetřovatelství sehrává ve vzdělávání jedinců, rodin a komunit nezastupitelnou úlohu. Sestry mohou vzdělávat pacienty v oblasti dárcovství krve a tím přispět k eliminaci nesprávných vědomostí o dané problematice. Také by měly jít vlastním příkladem a svým konáním a chováním podporovat dárcovství krve, které je zejména v méně rozvinutých zemích velmi potřebné. I takovým způsobem je možné zabezpečit zvyšující se trend dobrovolných dárců krve a zlepšit zdravotní péči o občany v těchto oblastech.


O autorovi: PhDr. Jarmila Jakubeková, PhDr. Karin Liptáková, doc. PhDr. Andrea Botíková, PhD. Katedra Ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej Univerzity v Trnave

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!