Dekontaminace zdravotnických pracovišť při akutních respiračních onemocněních

Akutní respirační onemocnění (ARO) jsou z 80 – 90 % virové a mykoplazmatické etiologie, zbytek má etiologii bakteriální. Je známo přes 200 virů způsobujících ARO. Jde zejména o viry chřipky, parainfluenzy, RS viry, adenoviry, echoviry, coronaviry, rhinoviry, viry coxsackie, dále Mycoplasma pneumoniae a bakterie streptokoky A, hemofily, mykobakterie, legionely, bordetely, korynebakterie.

Největší pozornost z ARO je věnována chřipce, která se vyskytuje každoročně v epidemiích až pandemiích a zasahuje jak do oblasti lidské populace, tak veterinární. Viry chřipky jsou citlivé na teplo, UV záření, nízké pH a dezinfekční přípravky s virucidním působením. Při teplotě okolo 4 °C, pH 7 – 8 a v infikovaných tkáních zůstávají aktivní i několik měsíců. Zásadním opatřením při epidemickém výskytu chřipky je její hlášení, včasná domácí izolace a léčba, u starých osob a chronicky nemocných chemoprofylaxe. Doporučuje se omezení shromažďování obyvatelstva a zamezení zbytečného předvolávání nemocných do ordinací. Osobám trpícím chronickým onemocněním dýchacích cest, srdce, ledvin a diabetem, stejně jako osobám pracujícím v dopravě, zdravotnictví, službách, armádě, policii apod. se doporučuje preventivní protichřipková vakcinace.

U ostatních původců ARO není k dispozici žádný způsob specifické imuno- či chemoprofylaxe, vhodný pro širší použití. V rámci zdravotní výchovy se pozornost soustřeďuje na otužování, dodržování osobní hygieny zvláště při hromadném ubytování, správnou výživu včetně zvýšené konzumace ovoce a zeleniny, vitaminů, především však na včasnou izolaci a léčbu nemocných.

ARO tvoří podstatnou část nozokomiálních nákaz

Nozokomiální nákazy respiračního traktu zaujímají třetí místo v pořadí nejčastěji se vyskytují-cích nozokomiálních nákaz (NN). Vzhledem k tomu, že 20 – 50 % pacientů na pneumonii umírá, patří tyto nákazy k onemocněním nejzávažnějším. Z celkového počtu NN, podílejících se na úmrtí, tvoří respirační nákazy 55 – 60 procent. Vyskytují se na odděleních dětských, ale i na těch, kde jsou pacienti dlouhodobě upoutáni na lůžko. Infekce horního respiračního traktu mají menší klinickou závažnost, infekce dolního respiračního traktu, zvláště u oslabených jedinců, jsou velice závažné.

Mezi nejčastější etiologická agens nozokomiálních nákaz respiračního traktu patří Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella sp., Staphylococcus sp., Enterobacter sp., Escherichia coli, Proteus sp., Serratia sp., Acinetobacter sp., RS viry, viry chřipky, ostatní respirační viry, mykoplazmata, ale i vzácnější druhy mikrobů, např. Legio-nella sp., Hemophilus influenzae, Asper-gillus sp., Pneumocystis carinii atd.

Onemocnění mohou být endogenního nebo exogenního původu. Pneumonie může být způsobena aspirací, inhalací, bakteriémií z ložisek infekce v močovém a střevním traktu, předcházet jim však může infekce horních cest dýchacích, tracheostomie, intubace při dlouhodobém bezvědomí, imobilizace při polytraumatech, imunosepresivní léčba apod. V případě ohniska výskytu respiračních nákaz ve zdravotnických zařízeních stanoví zpřísněná epidemiologická opatření hygienická služba.

Prevence nozokomiálních nákaz respiračního traktu

Spočívá v řádné izolaci nemocných a jejich léčbě a v dodržování zásad dekontaminace předmětů a ploch. Zpřísněný hygienicko-epidemiologický režim musí být zaveden při chřipkové epidemii, zamezen musí být kontakt mezi infikovaným zdravotnickým personálem a návštěvami s rizikovými pacienty.

Důkladné krátkodobé větrání je velice důležité při prevenci respiračních nákaz. Pokud je ve zdravotnických zařízeních klimatizace, je nutné dbát na její bezporuchový provoz a pravidelnou údržbu. V prašném ovzduší při zvýšené relativní vlhkosti vzduchu mohou některé mikroorganizmy dlouhou dobu přežívat.

Ošetřovatelská technika k zabránění šíření ARO

Dezinfekční opatření mají při ARO jen podpůrný charakter a samy o sobě nemohou v běžném provozu zdravotnických zařízení jejich šíření zcela zabránit. Zamezit je nutné vzniku infekčních aerosolů správnou ošetřovatelskou technikou a úklidem spojeným s dezinfekcí. Jedním ze základních opatření k zabránění škodlivého působení mikroorganizmů je sterilizace, dezinfekce a konzervace, založené na působení účinných látek a postupů.

Při ARO je nutné dodržovat zejména tyto zásady:

Předměty kontaminované biologickým materiálem se nesmějí oplachovat pod tekoucí vodou.

Prádlo se nesmí roztřepávat a vyklepávat.

Úklid spojený s dezinfekcí se provádí navlhko a jeho frekvence závisí na typu oddělení.

Při výstavbě zdravotnických zařízení a jejich vybavování různými předměty se musí používat materiály, které do ovzduší neuvolňují toxické látky, neuvolňují prachové částice a jsou snadno čistitelné a odolné vůči oděru a čistícím a dezinfekčním prostředkům.

Správná musí být manipulace s odpady, obvazovým materiálem, se stravou, léky, dodržovat je třeba pravidla pro návštěvy apod.

Dodržování pravidel správné ošetřovatelské techniky znamená, že se pro pacienty používají při vyšetřovacích a léčebných zákrocích de-kontaminované nástroje, přístroje a pomůcky.

K šíření infekčního aerosolu přispívá i provoz některých přístrojů, jako např. zubní vrtačky, zvlhčovače, odsávačky.

Při porušení celistvosti pokožky a sliznic se vždy použijí sterilní nástroje zabalené do sterilizačních obalů.

Velkou pozornost je nutné věnovat v rámci prevence nozokomiálních nákaz respiračního traktu dekontaminaci endoskopických přístrojů.

Při používání diagnostických a léčebných ventilačních přístrojů, anesteziologických přístrojů a ostatní přístrojové techniky se postupuje podle doporučení výrobce uvedeného v uživatelské příručce, aby nedošlo k poškození přístroje a aby nemohl být cestou přenosu nákaz pro ostatní pacienty, případně zdravotnický personál.

Ruce si zdravotnický personál pravidelně myje a dezinfikuje, při práci s biologickým materiálem nebo při vyšetřování lidských dutin používá rukavice.

Sledujte seznamy schválených dezinfekčních prostředků!

K dezinfekci předmětů a pokožky lze použít pouze přípravky schválené hlavním hygienikem ČR. Aktualizované seznamy schválených přípravků v jednoročních intervalech vypracovává a hygienickou službu a ostatní zdravotnické pracovníky s nimi seznamuje Národní referenční laboratoř pro dezinfekci a sterilizaci v pražském Státním zdravotním ústavu.

Příloha AHEM (Seznam dezinfekčních, dezinsekčních a deratizačních přípravků, sterilizačních přístrojů a pomůcek a přípravků pro dezinfekci vody, schválených hlavním hygienikem ČR k 1. 1. 1999) obsahuje abecední seznam schválených dezinfekčních přípravků se základními informacemi o jejich chemickém složení, vyznačení spektra mikrobicidní účinnosti, způsobu použití, čísla HEM, pod kterými vydal hlavní hygienik ČR souhlas s jejich výrobou či distribucí a adresy výrobců a distributorů tuzemských a zahraničních přípravků.

Dále jsou do seznamu zařazeny sterilizační přístroje, indikátory sterilizace, obalové materiály a pomůcky ke sterilizaci schválené k 1. 1. 1999. V publikaci je též uveden přehled přípravků k dezinsekci, deratizaci a k dezinfekci pitné a bazénové vody. V současné době je v ČR registrováno kolem 600 dezinfekčních přípravků.

Výběr dezinfekčních přípravků

Při výběru přípravků je nutno brát v úvahu:

účinnost zvoleného postupu

dezinfikované prostředí = vliv na dezinfikovaný materiál

způsob použití

finanční nároky

Velkou pozornost je třeba věnovat ředění dezinfekčních roztoků. Připravují se v množství, které je pro daný úkon dostačující. Používají se v koncentracích a expozicích doporučených výrobcem a uvedených na etiketě. Připravují se přesným odměřením koncentrovaného roztoku a vody, co nejkratší dobu před použitím.

V dezinfekčním režimu zdravotnického zařízení je nutné respektovat zásadu střídání přípravků různého chemického složení. Při používání dezinfekčních prostředků, které obsahují látky zdraví škodlivé, nesmí koncentrace těchto látek v ovzduší interiérů překročit limity stanovené platnými hygienickými předpisy. Při práci s dezinfekčními prostředky je nutno dodržovat zásady ochrany zdraví a používat osobní ochranné pomůcky, aby se zamezilo možným rizikům při jejich užívání.

Chcete vědět více o boji s přenosnými nemocemi?

Literatura:

1. Šrámová, H. a kol.: Nozokomiální nákazy. Maxdorf Jessenius, 1995.

2. Zuzková, D.: Principy boje s přenosnými nemocemi I. Zdravotnické aktuality 221, Avicenum, 1991.

3. Bolek, S. a kol.: Dezinfekce, sterilizace a režim v prevenci nozokomiálních nákaz. Zdravotnické aktuality 202, Avicenum, 1984.

4. Melicherčíková, V.: Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví, Grada Publishing, 1998.

Ohodnoťte tento článek!