Děti a alkohol

„Uspokojování potřeb dítěte patří k nejdůležitějším požadavkům péče o dítě poskytované kýmkoli a kdekoli.“ (Nádaská, 2006, s. 42) Alkohol je v některých zemích považován za drogu číslo jedna a neustále přináší závažné problémy nejen zdravotní, ale i společenské. Je legálně vyráběn, distribuován a jeho abúzus je v naší společnosti víceméně tolerován. Sice platí zákonná opatření pro věkovou hranici 18 let, ale ani pro mladší děti není problém si jej obstarat.


SOUHRN: Autoři se zabývají aktuální problematikou intoxikace alkoholem u pediatrického pacienta. Uvádějí základní teoretické poznatky, ale zároveň se zaměřují na praxi z pohledu přednemocniční a následné nemocniční péče. Přednemocniční péče je uvedena ve výsledcích průzkumu, který byl realizován formou statistických údajů výjezdů ZZS k dětským pacientům s intoxikací alkoholem. Nemocniční péči autoři prezentují ve dvou kazuistikách.
Klíčová slova: dítě, intoxikace, alkohol, záchranná zdravotní služba, nemocniční péče


Z tohoto důvodu je intoxikace alkoholem častá zejména v období dospívání, při získávání prvních zkušeností s pitím alkoholických nápojů. Intoxikace alkoholem jsou na Slovensku nejčastější nelékové intoxikace u dětí ve věku 12–16 let (Kresánek, Cagaňová, Plačková, 2009).

Klinický průběh otravy alkoholem probíhá ve čtyřech stadiích:

1. Excitační stadium (koncentrace 0,5–1 ‰ alkoholu v krvi) – excitace, euforie, ztráta sebekontroly, emoční instabilita, mírná porucha svalové koordinace, zhoršené vidění a zpomalené reakce na vnější podněty.
2. Hypnotické stadium (koncentrace 1–2,5 ‰) – poruchy řeči – dysartrie, zhoršení zraku, porucha svalové koordinace, analgeze – zvýšení prahu bolesti, dezorientace, porucha chůze a postoje.
3. Narkotické stadium (koncentrace 2,5–3,5 ‰) – výrazná ztráta svalové koordinace, rozmazané dvojité vidění, poruchy dýchání a vědomí.
4. Asfyktické stadium (koncentrace nad 3,5 ‰) – stupor, zpomalené a ztížené dýchání, snížené reflexy, necitlivost, hypotermie, křeče, kóma až smrt (Buchancová, Klimentová, 2003).

Léčba

Léčba bývá symptomatická a podpůrná. Monitorujeme kardiovaskulární a respirační systém, pravidelně kontrolujeme ABR (acidobazická rovnováha), hodnoty minerálů a glykemii. Provádíme prevenci aspirace zvratků (uložením pacienta do stabilizované polohy), kontrolujeme teplotu a podáváme glukózu. Aplikace aktivního uhlí bývá bez výraznějšího účinku, výplach žaludku je efektivní jen do 30 minut po požití většího množství alkoholu. Při aspiraci je třeba zvážit antibiotickou léčbu. Při útlumu respiračních funkcí je nezbytné zajistit průchodnost dýchacích cest orotracheální intubac
í (OTI) a adekvátní ventilaci (UPV). Nozogastrická sonda (NGS) se zavádí pouze při požití většího množství alkoholu.

Farmakoterapie spočívá v podávání Thiaminu a glukózy. Naloxon, jako nespecifické antidotum, je indikován u pacientů s poruchou vědomí. Při křečích se doporučuje Diazepam, pozor ovšem na riziko útlumu dýchání (Kresánek, Cagáňová, Plačková, 2009). Z eliminačních metod je nejúčinnější hemodialýza, která je indikována až při koncentraci alkoholu v krvi 4–5 ‰. Forsírovaná diuréza bývá bez efektu. Při včasné léčbě je prognóza velmi dobrá, pacienti se obvykle probouzejí do 4–6 hodin (Pelclová, 2009).

Realizace průzkumu

Součástí Fakultní nemocnice v Nitře je i oddělení Záchranné zdravotní služby (ZZS). Skládá se ze dvou posádek, Rychlé lékařské pomoci (RLP) a Rychlé zdravotní pomoci (RZP). Na základě studia výjezdových dokumentů těchto posádek jsme sestavili statistiku jejich zásahů za období čtyř let, od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010. Zároveň jsme studovali a statisticky zpracovali hospitalizaci a ošetřovatelskou péči o intoxikovaného dětského pacienta ve FN Nitra.

Výsledky průzkumu

Ve sledovaném období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010 bylo zrealizováno 62 výjezdů k dětským pacientům s akutní intoxikací. Průměrně za jeden rok posádky zasahovaly v 15,5 případech.

Noxy u dětských pacientů byly zastoupeny následovně:

* alkohol n = 40 (64 %)
* léky n = 14 (22,40 %)
* chemikálie n = 4 (6,40 %)
* plyny n = 3 (4,80, %)
* rostliny n = 1 (1,60 %)

Pohlaví pacientů:

* chlapci n = 22 (55 %)
* dívky n = 18 (45 %)

Věkové zastoupení dětských pacientů při intoxikaci alkoholem:

* 12–14 let n = 7 (17,5 %)
* 15–18 let n = 33 (82,5 %)

Zastoupení pacientů z pohledu stupně opilosti:

* podnapilost n = 3 (7,50 %)
* mírný stupeň opilosti n = 8 (20 %)
* střední stupeň opilosti n = 10 (25 %)
* těžký stupeň opilosti n = 10 (25 %)
* akutní intoxikace alkoholem n = 2 (5 %)
* ostatní n = 7 (17,50 %).

Vyhodnocení výsledků

Alkohol představuje největší podíl z hlediska intoxikací u dětského pacienta. Na celkovém počtu sledovaných výjezdů ZZS se podílel 64 %, což je velmi zarážející, až alarmující. Předstihl dokonce i intoxikace léky a drogami (pro jeho lehkou dostupnost a neschopnost posouzení rizika ze strany dítěte). Z hlediska pohlaví pacientů je statistika vyrovnaná, mírně zde převažují chlapci (55 %). Ve věkovém zastoupení jednoznačně převládá skupina 15– 18 let (82,5 %). Jedná se o období adolescence a zároveň získávání prvních zkušeností s konzumací alkoholických nápojů, ale i užíváním jiných návykových látek. U každého sledovaného jedince bylo neprodleně po přijetí do nemocničního zařízení vykonáno toxikologické vyšetření, které vyloučilo požití dalších návykových látek. V menším počtu je zastoupena věková hranice 12–14 let (17,5 %). Děti 0–11 let se v naší statistice nevyskytují, což ale neznamená, že v tomto věku do kontaktu s alkoholem nepřicházejí, jak bychom se mohli nesprávně domnívat.

Ve zpracování statistiky z pohledu stupně opilosti dětského pacienta jsme vycházeli z údajů o směřování dětského pacienta intoxikovaného alkoholem ZZS na oddělení, následné hospitalizaci a studiu chorobopisů. Nejvíce byly zastoupeny střední stupeň opilosti n = 10 (25 %) a těžký stupeň opilosti n = 10 (25 %), následovány mírným stupněm opilosti n = 8 (20 %). Podnapilí byli tři a akutně intoxikovaní dva dětští pacienti. Do této statistiky jsme uvedli i tzv. ostatní pacienty n = 7 (17,5 %), tj. ty, kteří byli po transportu ZZS na dětské oddělení evidováni jako ambulantní z toho důvodu, že krátce po přijetí (do 2–4 hodin) se pro ně dostavili rodiče, případně jiný zákonný zástupce a dítě si na vlastní zodpovědnost vzali do domácího ošetřování. Takovýto pacient nemohl být vykazován jako hospitalizovaný, ale jako ambulantní. Domníváme se, že se jednalo o pacienty s mírným stupněm opilosti, případně podnapilosti.

Kazuistika 1

V 00.20 hod. posádka RZP FN Nitra přijala výzvu z Krajského operačního střediska (KOS), že v centru města Nitry leží na jedné z ulic mladá dívka, která je v bezvědomí, dýchá spontánně a s největší pravděpodobností je opilá. Na místě byla přítomna policejní hlídka, která na KOS zavolala.

Při příjezdu RZP ležela 15letá dívka na zemi, nereagovala na oslovení, reakce byla zaznamenána pouze na algické podněty, verbální kontakt žádný, bez známek vnějších poranění, na místě byly přítomny zvratky. Glasgow Coma Scale (GCS) 8 bodů, bulby plavající, TK 80/40, pulz 69´, dechová frekvence 17 dechů, SaO2 98 %, foetor po alkoholu. Přítomní svědci uvedli, že vypila větší množství alkoholu.

Diagnóza: intoxikace alkoholem, hypotenze, porucha vědomí.

Pacientka byla následně transportována na Kliniku anesteziologie a intenzivní medicíny (KAIM) a v 1.12 hod. přijata s poruchou vědomí, GCS 4. TK 105/70, pulz 76´, SaO2 neměřitelné. Pro hlubokou poruchu vědomí byla zaintubována orotracheální kanylou a napojena na UPV. Pacientka byla podchlazená, cirkulace spontánní, bulby plavající, foetor po alkoholu přítomen. Byly zajištěny 2 periferní venózní vstupy, zavedena NGS, PMK, odebrána krev a moč na biochemické a hematologické vyšetření, ABR, stav hladiny alkoholu v krvi a toxikologické vyšetření.

Léčba: Monitorování vitálních funkcí, připojení na UPV, eliminační terapie – laváž GIT, podány elektrolyty, glycidy a diuretika. Postupně docházelo ke zlepšování stavu vědomí a dívka začala komunikovat. Posléze byla odpojena od UPV a extubována. Byly upraveny parametry vnitřního prostředí, toxikologické vyšetření vyšlo negativní. V odpoledních hodinách jsme pacientku propustili domů, do péče rodičů.

Kazuistika 2

V 1.45 hod. posádka RLP FN Nitra přijala výzvu z KOS, že před obchodním domem někdo leží, asi chlapec, a nereaguje. Na KOS volali kolemjdoucí. Při příjezdu RZP na místo posádka našla na zemi 18letého mladíka, bez známek vnějších poranění. Na výzvu otevřel oči, reagoval na algické podněty, bez verbálního kontaktu. GCS 9 bodů. Byl přítomen foetor po alkoholu.

Diagnóza: intoxikace alkoholem, porucha vědomí.

Pacient byl následně transportován na Pediatrickou kliniku (PK). Byl přijat na jednotku intenzivní péče PK ve 2.33 hod. s poruchou vědomí, vstupní GCS 6–7 bodů, TK 120/56, pulz 67´, SaO2 96 %, foetor po alkoholu. Po uložení na lůžko byl kompletně monitorován, byl mu zajištěn další periferní venózní vstup, odebraná krev a moč byly odeslány na biochemické a hematologické vyšetření, ABR, na změření hladiny alkoholu v krvi a toxikologické vyšetření (metabolická acidóza).

Léčba: Monitorování vitálních funkcí, infuzní detoxikační léčba (F 1/2, roztok 2,5% dextrózy + 0,45% NaCl). Po infuzní léčbě se pacient postupně probral k plnému vědomí a došlo k úpravě laboratorních parametrů. Následující den byl propuštěn domů, do péče zákonného zástupce. Bylo doporučeno psychologické vyšetření z důvodu recidivy intoxikace alkoholem. Mladík byl na PK hospitalizován již před rokem, též pro intoxikaci alkoholem a s řeznou ránou na palci pravé ruky. Velmi nepříznivá byla i rodinná anamnéza tohoto dětského pacienta, jeho otec se oběsil, matka byla alkoholička a chlapec byl vychováván od dvou let v pěstounské péči u otcovy sestry.

Závěr

Problematika intoxikace alkoholem u dětského pacienta je velmi široká a zasahuje nejen do přednemocniční, ale i následné nemocniční péče.


O autorovi: Bc. Ľuboš Pecho1, PhDr. Andrea Bratová2 Oddelenie záchrannej zdravotnej služby, FN Nitra 1, Katedra klinických disciplín a urgentnej medicíny, Fakulta sociálnych vied a zdravotnictva, UKF v Nitre2 (lubos.pecho@post.sk, abratova@ukf.sk)

Děti a alkohol
Ohodnoťte tento článek!