Děti s narušeným binokulárním viděním

Člověk přichází na svět s nedokonalým zrakovým vnímáním, které se upravuje během prvních 7 let věku. Někteří v té době nosí na brýlích tzv. okluzor (plastový výlisek nebo náplast zakrývající oko). Oblast binokulárních vad je ve věku 3–7 let nejčastějším funkčním defektem zraku (asi 5–10 % populace). Při včasném odhalení a následné terapii mívají velmi dobrou prognózu.

Binokulární vidění je koordinovaná senzomotorická činnost obou očí, která má za úkol vytvořit obraz pozorovaného objektu. Binokulární vidění se vyvíjí od narození do 7 let věku dítěte.
Etapy binokulárního vidění: 1. fixační reflex (0–2 měsíce) – dítě se dívá jedním okem, druhé oko může fyziologicky

zašilhat, 2. binokulární reflex (2. měsíc) – dítě se začíná dívat oběma očima, 3. reflex konvergence (3. měsíc) – dítě sleduje bližší i vzdálenější předměty, 4. reflex akomodace (4. měsíc) – schopnost zaostřit na bližší i vzdálenější předměty, 5. reflex fúze (6. měsíc) – spojení obrazů v jeden smyslový vjem, 6. upevňování binokulárních reflexů (přibližně 9. měsíc), 7. rozvoj prostorového vidění (od 1 roku), 8. stabilizace binokulárních reflexů (do 6 let).
Jestliže zasáhne do výše uvedených etap jakákoli porucha, přeruší se normální vývoj.

Strabismus

Strabismus (šilhání či šilhavost) je stav, kdy se při fixaci určitého předmětu na blízko nebo do dálky osy očí neprotínají v témže bodě. Strabismus je porucha funkční, provázená asymetrickým postavením očí.
Základní dělení: strabismus latens (skryté šilhání) strabismus dynamicus (concomitans) • střídavé šilhání (strabismus alternans) • jednostranné šilhání (strabismus unilateralis) • podle směru úchylky • strabismus konvergentní (častější u dětí) • strabismus divergentní (častěji u dospělých) strabismus paralyticus (incomitans) 1. Strabismus latens projeví se za určitých okolností (spánek, únava, infekt) Terapie: zpravidla není nutná, většinou si vadu neuvědomí. 2. Strabismus dynamicus (dynamický, souběžný) je primární úchylka strabismus alterans (střídavé) – oči se ve fixaci střídají, strabismus unilateralis (jednostranné) – trvale fixuje jen jedno oko, je častější, strabismus konvergentní – oči se sbíhají, většinou je u nekorigované hypermetropie a anizometropie, strabismus divergentní – oční osy se rozbíhají. Terapie: ortoptická cvičení, pleoptická cvičení, chirurgická léčba.
3. Strabismus paralyticus (paralytický) způsobený parézou nebo plegií okohybných svalů, mohou se vyskytovat závratě, dvojité vidění, nevolnost, jedinec kompenzuje natočením hlavy, šilhající oko není tupozraké, příčinou mohou být záněty CNS, intoxikace, úrazy, nádory.
Terapie: přeléčit zánět, jestliže tato terapie není účinná, následuje léčba chirurgická.
Amblyopie čili tupozrakost snížení zrakové ostrosti různého stupně při normálním anatomickém nálezu na oku, často vzniká u špatně léčeného jednostranného šilhání, kdy je na obou očích rozdíl refrakční vady více než 4 dpt, jednostranná – vzniká na oku šilhajícím či na oku s refrakční vadou, oboustranná – např. při oboustranné vyšší dalekozrakosti, oboustranném astigmatismu. Stupně: 1. lehká amblyopie – stav, kdy je pokles zrakové ostrosti do 5/15 2. střední amblyopie – zhoršení hodnoty mezi 5/15–5/50 3. těžká amblyopie – vidění horší než 5/50 Dále dělíme: amblyopie kongenitální (vrozená) amblyopie an anopsia (vzniká z nepoužívání oka) amblyopie anizometrická (při rozdílu dioptrií mezi očima) amblyopie ametropická (při vysoké refrakční vadě) amblyopie při strabismu Poškození zraku, jako každé jiné poškození či omezení, vede k oslabení příjmu dostatečného množství informací. Člověk s postižením nedokáže toto znevýhodnění překonat pouze sám vlastní aktivitou. Zrakové znevýhodnění mění schopnost zrakově postižených lidí žít samostatně. Míra této závislosti na druhých je individuální.
V edukaci se uplatňují všechny zásady obecně platné pro výchovu a vzdělávání zrakově postižených. Jedná se o cílevědomé, účelné prolínání výchovy osoby s postižením všemi činnostmi, je zde nutná zvýšená pozornost při aktivitách a kompenzace ostatních smyslů při různých činnostech (procvičování poznávacích a rozlišovacích funkcí, sluch, hmat).

Vyšetření binokulárního vidění

Smyslem vyšetřování zraku u dětí je zjistit, zda se u dítěte vyskytla amblyopie či strabismus a o jaký druh jde. 1. anamnéza – rodinná, osobní, oční anamnéza, zjištění, zda se strabismus či amblyopie v rodině vyskytly, kdy byly poprvé u dítěte zpozorovány, průběh těhotenství, porodu, předčasný porod, infekce, 2. vyšetřování zrakové ostrosti a refrakce – provádí se na optotypech, což jsou tabule se znaky sestavenými do řádků, velikost znaků v řádcích se postupně zmenšuje, 3. vyšetřování fixace – znalost typu fixace je důležitá pro diagnostiku, terapii i prognózu šilhání a tupozrakosti, 4. vyšetřování postavení očí a jejich motility, 5. vyšetřování barvocitu.

Podmínky edukačního procesu u žáků s poruchami binokulárního vidění

1. osvětlení – intenzita osvětlení se přizpůsobuje individuálně každému žáku, nejvhodnější je lokální osvětlení umístěné na lavici žáka, případně použití lupy s osvětlením, žák by neměl být oslňován slunečními paprsky, 2. místo ve třídě – u žáků slabozrakých je třeba brát ohled na zrakovou ostrost, případné omezení zorného pole, citlivost na světlo atd., 3. pracovní místo – pracovní stůl s dostatkem místa pro kompenzační pomůcky, sklopná deska, aby si ji žák mohl přizpůsobit podle svých potřeb, 4. tabule – musí být smazaná, šmouhy mohou žáka mást, černá tabule a bílá křída nebo bílé plátno a černý fix, 5. práce s textem – řádkování 1,5–2, tučné písmo, barevné průhledné fólie pro zřetelnost textu.

Závěr

Nápravy binokulárních vad začínají nasazením odpovídající brýlové korekce. U amblyopie je provedena okluze vedoucího oka a doporučuje se pleoptické cvičení. Pokud není zaznamenán u cvičení pokrok, je doporučena chirurgická léčba a následné ortoptické cvičení, jehož cílem je nácvik jednoduchého binokulárního vidění.
Literatura

Hamadová, P.; Květoňová, L.; Nováková, Z. Oftalmopedie. 2. vyd. Brno: Paido, 2007. 125 s. ISBN 978-80-7315-145-4.
Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese, 4. vyd. Praha: Portál, 2008. 870 s. ISBN 978-80-7367-414-4.
Vítek, J. Medicínská propedeutika pro speciální pedagogy. Brno: Paido, 2007. 128 s. ISBN 978-80-7315-154-6.

Souhrn Zrakově postižení lidé tvoří heterogenní skupinu, poruchy jejich zrakových funkcí mohou mít různé stupně závažnosti, mohou vznikat v různých obdobích. V české populaci je okolo 0,3 % nevidomých a 0,8–1 % závažně zrakově postižených (Kocur, 2002). Z toho dětí, které trpí tímto postižením, je asi 0,04 %. Klíčová slova: strabismus, amblyopie, edukce

O autorovi| Lenka Juříková, KNTB, Zlín (Lenka. Blaha@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!