Dětská inkontinence má několik forem

Inkontinence moči se vyskytuje nejen u starších lidí, ale i u dětí. Autorka článku popisuje formy dětské inkontinence a možnosti léčby.

SUMMARY Urinary incontinence occurs not only in old people but also in children. The author of the article describes various forms of child incontinence and treatment possibilities.

Onemocnění je definováno jako objektivně prokazatelný nedobrovolný únik moči, který bývá výsledkem poruchy skladovací nebo vypuzovací fáze dolních cest močových. Tímto problémem trpí asi 5 až 13 % dětí ve věku od 6 do 14 let.

Zatímco novorozenec v důsledku malého močového měchýře močí až 20krát denně neuvědoměle, polovina dětí od tří měsíců věku močí při probuzení a frekvence tohoto procesu díky zvětšenému měchýři klesá. K prvním známkám signalizujícím ukončení dozrávání je vůlí ovládaná schopnost spuštění a přerušení mikce (močení) na požádání. Tu registrujeme nejdříve u dítěte staršího dvou let. Do dětské nefrologické ambulance přivádějí rodiče své potomky nejčastěji s tzv. funkčními příčinami inkontinence. Nejčastěji je k návštěvě přiměje příznak nočního pomočování jejich ratolestí. Zároveň však bývají přítomny také příznaky denního umočování a charakteristických postojů (křížení nožiček a sedání na patu). ¨

Při stanovování diagnózy vycházíme z podrobné anamnézy. Následuje řada vyšetření za použití ultrasonografie, která nám umožní sledovat chování močového měchýře před a po něm. Vyšetřením charakteru mikčního proudu a trvání močení získáme představu o objemu náplně. Do sledování zapojujeme i rodiče přesným zaznamenáváním tzv. pitné a mikční karty. Jde o 24hodinový průřez denního příjmu tekutin. Na základě získaných údajů můžeme usuzovat na typ inkontinence.

Typy inkontinence

Nejčastější z existujících forem představuje inkontinence urgentní, postihující plnící fáze močového měchýře. Děti při ní obvykle provádějí zadržovací manévry (kříží nožičky, sedají na hranu židle tak, aby oddálily močení). V praxi tak dochází často k úniku malého množství moči několikrát během dne. Jsou to epizody náhlého, neodolatelného nucení, v noci dochází ke kompletnímu pomočení. Pitná a mikční karta ukáže časté malé porce moče. Terapeuticky kromě nedílného léčebného tělocviku ovlivňujeme onemocnění medikamentózně.

U stresové formy, kdy náhlým zvýšením nitrobřišního tlaku na naplněný močový měchýř z něj začíná mimovolně unikat moč, což se stává například při kašli, kýchnutí či smíchu, spočívá léčba v režimovém opatření. Tedy pravidelným vyprazdňováním měchýře a s přispěním léčebného tělocviku, zaměřeného na posilování svalů pánevního dna. K méně častým formám patří inkontinence reflexní a inkontinence z přetékání.

Existují i neškodné formy umočování. Jsou podmíněny hygienickými návyky, psychologickou osobností dítěte a charakterem věkového období. Dostavují se například po použití antibiotik či po průjmech, u chlapců a děvčat, kteří bývají zabraní do hry natolik, že odkládají močení na poslední chvíli, může se objevit i u obézních dívek atd.

Závěr

Léčba dětské inkontinence je běh na dlouhou trať. Má-li být korunována úspěchem, musejí se obrnit velkou trpělivostí všichni aktéři, kteří se na léčebném procesu podílejí. Tedy lékař, rodiče i malý pacient.


MUDr. Helena Běláková Nefrologická ambulance Dětského oddělení, MN Ostrava ( HBelakova@seznam.cz )

Ohodnoťte tento článek!