Dezinfekce a sterilizace ve stomatologické ordinaci

Autorka v článku seznamuje s metodami a prostředky dezinfekce a sterilizace, které jsou používány ve stomatologické ordinaci.

SUMMARY

The author introduces methods and disinfection and sterilization means that are used in a stomatologist office.

Dezinfekce se dělí podle způsobu provedení na fyzikální – např. var za atmosférického tlaku či přetlaku, dezinfekce v mycích a parních přístrojích, UV zářením, filtrací anebo spalováním – a chemickou, prováděnou pomocí roztoků dezinfekčních prostředků ve stanovené koncentraci a délce působení. Ve stomatologické ordinaci jsou tyto metody prováděny současně, resp. na sebe navazují či se doplňují, a to pouze podle postupů schválených hlavním hygienikem ČR.

Sterilizace je souhrn opatření, která ničí mikroorganismy, a to včetně spor. Při všech metodách sterilizace je povinnost dokumentovat její průběh ve sterilizačních denících, včetně uvádění hodnot základních faktorů podmiňujících sterilizační proces – datum, teplota, druh materiálu, podpis pracovníka a chemický test. Dále je třeba sledovat schopnost přístrojů a sterilitu materiálu, přičemž každé pracoviště musí sterilizaci kontrolovat. Nejméně jednou za rok je nutné provést biologický test účinnosti sterilizačního procesu. Předměty, které mají být sterilizovány, musejí být předtím mechanicky očištěny, dezinfikovány a musejí být suché.

Parní a horkovzdušná sterilizace pro stomatologii

Sterilizace se dělí podle provedení na parní, horkovzdušnou a radiační. Parní sterilizace se provádí párou v přístroji pod tlakem (v autoklávu), kde se sterilizují všechny materiály, které snesou teplotu do 140 °C – kovové nástroje, obvazový materiál, sklo, porcelán, lněné a bavlněné textilie… Materiál chystaný k parní sterilizaci musí být vždy důkladně očištěn. Je sterilizován v obalech, kterými mohou být např. sáčky (Lukasterik) nebo bubny, ale lze použít i nerezové dózy. Bubny musejí být těsně uzavřené a po jejich otevření je jejich obsah sterilní po dobu jednoho dne; ty, které otevřeny nebyly, musejí být po 48 hodinách přesterilizovány. O sterilizaci se vede dokumentace a sterilizovaný materiál musí být označen datem sterilizace.

Horkovzdušná sterilizace se provádí v horkovzdušných sterilizátorech při teplotách 160-220 °C – optimální teplotou je 180 °C. Tato metoda je vhodná pro kovové nástroje, sklo a porcelán, má ale nevýhodu, že se ostré nástroje při časté sterilizaci otupí. Radiační sterilizace – nejčastěji je používáno ionizační záření – je vhodná pro nástroje z umělých hmot a nástrojů na jedno použití. U některých umělých hmot se může opakovanou sterilizací změnit vlastnost materiálu. Parní a horkovzdušná sterilizace jsou běžně používány ve stomatologické ordinaci, radiační nikoli.

Řetěz opatření

Stomatologická ordinace je – stejně jako ordinace všech jiných specifických zdravotních odvětví – velmi náročná na udržení celkové čistoty a z toho plynoucí bezinfekčnosti a sterility. Stomatologická ordinace pak možná o to více, že většina pomůcek, prostředků, nástrojů je používána v dutině ústní, která je pak jakousi pomyslnou bránou do těla pacienta pro možný vstup bakterií, mikroorganismů a nečistot, které by mohly vést ke vzniku a rozšíření infekce.

Proto jako první a zcela nezbytný článek řetězce nutných hygienických opatření je v popředí čistota celé ordinace, která spočívá v údržbě a dezinfekci všech ploch a povrchů. Jedním z používaných prostředků je např. Incidur – účinný sprej, umožňující velmi rychlou a účinnou aplikaci, po setření hadříkem je pak ošetřená plocha čistá téměř okamžitě, a je proto vhodný i k okamžitému dezinfikování konkrétního místa, které bylo nebo mohlo být znečištěno.

Jeho rychlá aplikace umožňuje rovněž použití na čištění a dezinfekci celého křesla, stejně tak i plivátka. Pro vyčištění plivátka je třeba použít také speciální přípravek, který rozpustí usazeniny a hleny a je také použitelný do odlučovačů amalgamu – může jím být např. přípravek Aspirmatic, který tyto požadavky zajišťuje. Z důvodu dodržování hygieny a také k urychlení prací při prováděném zákroku jsou v současné době používány jednorázové kelímky namísto sklenic.

Dezinfekce rukou, pracovního oděvu i nástrojů

Druhým článkem je pak naprostá čistota rukou, a to jak lékaře, tak i sestry i na veškeré jeho přípravě, přípravě nástrojů, manipulaci s nimi, jejich údržbě a čištění a zejména připravenosti k jejich další použitelnosti. Jedním z prostředků k dezinfekci rukou je např. Spitaderm (dále např. Spitacid, Septoderm) – vysoce účinný, bezbarvý dezinfekční prostředek, určený k opakovanému použití vždy před začátkem ošetřování dalšího pacienta.

Dezinfekce rukou přitom představuje nejúčinnější prostředek hygieny v každé ordinaci – a to i preventivní – pro sestry by toto mělo být samozřejmostí hlavně při přípravě pracovního prostoru a pro hygienický servis nástrojů. Mimořádný význam pak má dezinfekce rukou zejména před a po každé pracovní pauze. Použití sterilních rukavic a roušek při provádění zákroku znamená samozřejmě zvýšení hygienického standardu zákroku a pracovního procesu celkově.

Na dezinfekci rukou nepřímo navazuje – a je rovněž samozřejmostí – čistota pracovního oděvu lékaře i sestry, neboť ten je potenciálním úložištěm a zdrojem veškerých nečistot, které mohou způsobit infekci nebo přispět jejímu rozšíření. Dalším článkem je uskladnění, používání a čištění nástrojů potřebných k provádění zákroků. Nástroje dělíme podle způsobu použití na běžné vyšetřující, kořenové, rotační a speciální.

Údržba jednotlivých druhů nástrojů

Údržba běžných vyšetřovacích nástrojů – jsou nejčastěji používané – musí být jednoduchá, rychlá, ale i dostatečně účinná a efektivní. Patří sem např. zrcátka, sondy, pinzety, modelovací nástroje (hladítka, cpátka…) atd. Po použití jsou ihned vkládány do misky s dezinfekčním prostředkem – roztokem, kterým může být např. Sekusept pulver namíchaný v poměru 20 g/litr vody, při použití 2% koncentrátu.

V tomto roztoku je nástroj čištěn hodinu, pak je vyjmut, propláchnut vodou a vložen do roztoku, jedná-li se o Sekusept Forte, pak na 30 minut při 3% koncentraci. Poté je nástroj vyjmut a po opláchnutí jej lze opětovně použít v pracovní směně. Po jejím ukončení jsou takto čištěné a používané nástroje vloženy do sterilizátoru. Kořenové nástroje, kterými jsou např. pronikače a rozšiřovače (kořenových kanálků), jsou specifické odlišným systémem údržby, péče a čištění oproti běžným vyšetřovacím nástrojům. Hlavním rozdílem je pouze jejich jediné použití během pracovní směny. Po použití se ukládají do misky (určené pouze na kořenové nástroje a vylučující jejich opakované použití) a na konci pracovní směny jsou na 15 minut ponořeny do neředěného koncentrátu širokospektrálně účinného roztoku -např. Sekudrill, Sekusept Extra N. Následuje vložení do sterilizátoru.

Chirurgické nástroje – např. extrahovací kleště, skalpely, nože na dásně, rašple, škrabky atd. – se udržují a čistí stejně jako běžné vyšetřovací nástroje. Rotační nástroje, např. vrtáčky, frézy, kotoučky, rozřezávače korunek atd., se udržují a čistí stejně jako kořenové nástroje. Speciální nástroje, např. nástroje na otisky, se čistí ihned po sejmutí, a to vložením např. do 6% roztoku Form.

Eliminovat rizika

Závěrem je třeba podotknout, že opatření týkající se dezinfekce a sterilizace je soubor úkonů, které mají smysl jenom tehdy, jsou-li dodržovány bez výjimky všechny. Jedině tak je totiž zajištěna jak prevence vzniku infekcí, tak i likvidace infekcí již propuklých nebo začínajících.

Celý pracovní proces a jeho každodenní opakování má někdy možná tendenci svádět k tomu, aby některá výše popisovaná hygienická pravidla byla opomíjena nebo nebyla prováděna podle stanoveného postupu. To je ale riziko, které je třeba mít na paměti a kterého je třeba se vyvarovat, protože jedině při vykonání správného postupu má celý systém dodržování hygieny a čistoty smysl.


Lucie Malá, stomatologická ordinace MUDr. M. Jonášové, Semily (L. M.78@seznam.cz)

Dezinfekce a sterilizace ve stomatologické ordinaci
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 1 hlas/ů