Dezinfekce, sterilizace

Jak jsme to dělali dříve

Dezinfekce nástrojů a pomůcek

Gabriela Lasotová, Centrální sterilizace, Nemocnice Třinec

V roce 1997 byl vypracován Dezinfekční plán platný pro celou naši nemocnici. Základem se stal seznam povolených dezinfekčních prostředků schválený hlavním hygienikem. Do té doby si každá vrchní sestra, po konzultaci s ústavním hygienikem, plánovala dezinfekci sama. Východiskem sestavení plánu byla charakteristika oddělení: operační obory, jednotky intenzívní péče, operační sály, neoperační obory atd.

U neoperačních oborů se výběr dezinfekčních prostředků řídil kromě účinnosti i cenou přípravku, u operačních oborů nerozhodovala cena, ale kvalita. Vycházeli jsme z toho, že mikrobiální zátěž je na těchto odděleních větší, a v úvahu jsme brali i pracovní podmínky personálu. Preferovali jsme proto dezinfekční prostředky s nízkou účinnou koncentrací, ale dostatečným spektrem účinnosti. V plánu se pravidelně střídaly aldehydy, halogeny s kyselinou peroxooctovou různých výrobců v jednoměsíčních intervalech (u operačních oborů a JIP), u ostatních dvouměsíčních. Po ročním fungování jsme provedli bilanci a zjistili, že:

Rozdílné časové délky střídání jsou nevyhovující.

Nastaly problémy v zásobování: 1. značné množství různých dezinfekčních prostředků zvyšovalo nároky na větší skladovací prostory, 2. velké zásoby ve skladu představovaly značné finanční náklady, 3. kontrola exspirace dezinfekčních prostředků díky značnému množství byla problematická, 4. oddělení požadovala co nejmenší balení, což je pro nemocnici finančně nevýhodné.

Nastaly problémy na oddělení: 1. značné množství zbytků koncentrátu při dodržení dezinfekčního plánu kladlo nároky na skladovací prostory, 2. tendence likvidovat zbytky koncentrátu po měsíci představovala dosti velkou finanční ztrátu, pomineme-li ekologickou zátěž životního prostředí. Anebo snaha spotřebovat otevřené balení dezinfekčního prostředku bez ohledu na Dezinfekční plán smysl tohoto plánu zpochybňovala, 3. přetrvávající ne-dostatky v ředění pracovních roztoků a nedodržování doby expozice (vždy byla delší než doporučovaných 30 minut).

Dezinfekce s předsterilizační přípravou

Tyto důvody vedly k tomu, že jsme se začali zajímat o provádění dezinfekce nástrojů a pomůcek po převzetí předsterilizační přípravy z centrálních operačních sálů na pracoviště centrální sterilizace. Nebyli jsme si také jisti, zda dezinfekce při provozu na sálech je dostatečná. Byl vyhotoven plán přípravy a distribuce pracovních dezinfekčních roztoků na jednotlivá pracoviště a vypracován nový Dezinfekční plán, kde se začaly používat nižší koncentrace, ale delší expozice. Tím se snížila zátěž nástrojů. Zájem o tuto službu měla všechna pracoviště, ale požadavky na rozvoz byly neúměrné možnostem naší centrální sterilizace (CS), která tuto službu začala provádět. Nakonec jsme do centrálního zásobování pracovními dezinfekčními roztoky zařadili oddělení operačních oborů (lůžková i ambulantní) a dále jednot-ky intenzívní péče (včetně ARO), centrální operační sály, hematologicko-transfúzní oddělení, laboratoře a dětská oddělení.

Pracovní roztoky připravuje pracovnice CS v určené místnosti, a to ředěním do 5litrových kalibrovaných umělohmotných kanystrů. K ředění používáme upravenou vodu, což je sice dražší způsob, ale šetrnější k nástrojům.

Kanystry jsou označené názvem dezinfekčního prostředku, stupněm koncentrace, expozice a datem přípravy. Při sledování účinnosti jsme zjistili, že i po 3 dnech je v uzavřeném kanystru koncentrace v povolené normě. To nás vedlo k určení doby použití – 2 dny – a distribuci na pracoviště 3krát týdně. Problém nastal při používání dezinfekčního prostředku na bázi kyseliny peroxooctové, jelikož se jedná o prášek. Připravený dezinfekční roztok ztrácí svou koncentraci velmi rychle a pak je neúčinný. Řešením je příprava malých sáčků s dávkou prášku na 1 litr a dodání upravené vody v kanystru zvlášť. Počet sáčků odpovídá množství dodané upravené vody. Toto ovšem dělá některým pracovníkům značné problémy. Všechna pracoviště byla informována prostřednictvím standardů o způsobu dezinfekce použitých pomůcek a nástrojů a rozvozu dezinfekčních prostředků.

Přestože je obecně znám postup dezinfekce ve zdravotnictví, ukazuje se, že teorie ne vždy odpovídá praxi. Skutečnost je taková, že na oddělení je Dezinfekční plán, tabulky ředění, standardy dezinfekce, odměrky či pumpičky, ale pokud není důsledný personál, riziko nákazy pro pacienty i personál je stále vysoké

n

Ohodnoťte tento článek!