Dodržování zásad zdravého životního stylu u studentů SZŠ

Zdravý životní styl a odpovídající návyky jsou, jak je známo, nezbytné pro upevnění dlouhodobého zdraví, o jeho jednotlivých atributech bylo napsáno i řečeno mnoho. Bohužel na životním stylu současné populace se však velmi negativně podepisuje stále se zrychlující tempo současné doby.

Lidé chtějí především ušetřit čas, peníze a zvykli si na určité pohodlí, které přináší i vědeckotechnický pokrok. Obecně lze říci, že na člověka působí řada negativních vlivů, které nemůže, ale někdy ani nechce, ovlivnit. Patří sem například stres, ekologický úpadek a mnoho dalších faktorů. Ve chvíli, kdy se přidává nevhodná životospráva a špatné návyky, dostavuje se řada somatických poruch a civilizačních onemocnění. Z pohledu současných trendů, kdy dochází k poměrně výraznému prodlužování délky života, je žádoucí i zachování jeho kvality. Přestože je na jedné straně laická veřejnost mnohdy celkem dostatečně informována o vhodných zásadách zdravého životního stylu, jejich realizace je na straně druhé často nedostatečná a velmi obtížná.
Je tedy žádoucí, aby každý pracovník ve zdravotně sociální oblasti znal zásady zdravého životního stylu a byl schopen je šířit tak, aby pozitivně dokázal ovlivnit nejen klienty, ale i širokou veřejnost. Tato práce tedy primárně vznikla na podkladě jednoznačného záměru vedoucího snahou zjistit jednotlivé parametry a způsob života lidí, kteří by v budoucnu měli zásady zdravého životního stylu a vhodné postoje ke zdraví nejen dodržovat, ale i šířit a upevňovat také u ostatních.
Cílem výzkumného šetření je zhodnotit míru komplexnosti dodržování zásad zdravého životního stylu, stav výživy, stav fyzické kondice a zdatnosti žáků střední zdravotnické školy.

Zdravý životní styl a rizikové faktory

Životní styl ovlivňuje naše zdraví přibližně z 80 %, zbylých 20 % pak tvoří determinanty vnitřní, jako genetika a kvalita zdravotní péče. Primárně stojí zdravý životní styl na pěti základních pilířích, a to na výživě, tělesné aktivitě, aktivním spánku a relaxaci, psychohygieně a v neposlední řadě na minimalizaci působení škodlivin a rizikového chování.
Výživa je základní potřebou organismu, strava s sebou přináší stavební materiál lidského těla, energetický příjem a řadu látek pro naše tělo nezbytných. Při jejím kvantitativním i kvalitativním nedostatku reaguje tělo vždy určitou poruchou. Při formulaci výživových doporučení nelze opomenout nutnost ideálního kvantitativního i kvalitativního příjmu tekutin. Optimální denní příjem tekutin činí množství 2 l denně, v teplých obdobích roku i více. Důležitá je přitom optimální frekvence příjmu tekutin během dne. Mezi nejčastější poruchy výživy patří: obezita, psychogenně podmíněné poruchy, mentální anorexie a bulimie.
Není pochyb o tom, že je lidské tělo předurčeno a naprogramováno k pohybu, a o pozitivním vlivu fyzické aktivity na zdraví. Avšak více než kde jinde se na míře vykonávané tělesné aktivity dané populace podepisuje moderní doba. V konečném důsledku pak dochází k tomu, že jsou na člověka kladeny čím dál menší nároky v souvislosti s vynakládanou aktivitou. Pohodlný život však končí ve chvíli, kdy se dostavuje řada somatických poruch a onemocnění. Obecně platí, že za optimální se považuje 30 minut mírné tělesné aktivity, např. rychlé chůze, lépe však hodina denně. Do tréninku lze zařadit veškeré aktivity v délce více než 15 minut (chůze do práce, úklid apod.). Pravidelná fyzická aktivita s vyšší zátěží o frekvenci minimálně 3krát týdně 30 minut má nejefektivnější dopad na zdraví. Přitom nejvhodnější jsou takové aktivity, které rozvíjejí veškeré složky kondice, jednak aerobní zdatnost, jednak i svalovou sílu a celkovou flexibilitu.
Spánek je další základní lidskou potřebou. Díky spánku dochází k celkové regeneraci jak fyzických, tak i psychických funkcí. Pouze ve spánku lze dosáhnout úplné svalové relaxace. Za optimální se považuje délka spánku v rozmezí 8–9 hodin denně.
K dobré psychické kondici přispívá nejen aktivita, spánek a odpočinek, ale i vhodná relaxační cvičení.
K rizikovým faktorům s negativním dopadem na zdraví patří především stres, nevhodné chování v oblasti výživy, pohybové aktivity, v psychohygieně a sociálně patologické jevy, jako je nikotinismus, zneužívání omamných a psychoaktivních látek, gamblerství, nevhodné sexuální chování, šikana, domácí násilí apod.

Metody měření stavu výživy a tělesné kondice

Komplexní hodnocení fyzické kondice je tvořeno třemi elementárními ukazateli, a to somatickým složením, funkcemi kardiovaskulárního, respiračního a metabolického systému a neuromuskulární zdatností (síla, flexibilita, reaktivita). Využíváme řadu různých měření: bioimpedance (hodnocení celkového rozložení vody), kaliperace (měření kožních řas s různými místy měření), podvodní vážení, zátěžová funkční vyšetření, komplexní testovací systémy výkonnosti (např. Unfittest 6-60, Eurofittest, Fitnesgram apod.). Další z užívaných metod je hodnocení stavu výživy za využití nutriční anamnézy, posouzení tělesné kondice a zastoupení tělesného složení včetně laboratorních, funkčních a pomocných vyšetření.

Preventivní zdravotní opatření

Hlavním cílem protidrogové prevence je zamezit výskytu toxikomanie, její recidivy a minimalizovat škody v souvislosti s drogovou závislostí. Primární prevence zahrnuje veškeré aktivity s cílem předejít problémům s drogami a oddálit kontakt s nimi. Patří sem veškeré besedy, přednášky, diskuse, nácvik technik k odmítání drog, péče o smysluplné trávení volného času dětí, podpora aktivit k rozvoji osobnosti, posilování sebevědomí a komunikačních kompetencí. Sekundární prevence zahrnuje aktivity předcházející rozvoji syndromu závislosti u těch, kteří již drogy užívají. Terciární prevence je pak zaměřená na minimalizaci škod spojených s drogovou závislostí, resocializaci a prevenci recidivy. Účinná prevence a ochrana mládeže před alkoholem, kdy základním právem každého jedince je právo na zdraví a kvalitu života. Ochrana a podpora těchto základních práv jsou zakotveny i v mezinárodní Úmluvě OSN o právech dítěte a jsou součástí zdravotní politiky Světové zdravotnické organizace (WHO) Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21). Cílem je, aby děti do 15 let, lépe však do 18 let věku, nepožívaly alkohol vůbec.
Psychohygiena (mentální hygiena) je nejvhodnější způsob, jak stres zvládat a efektivně mu předcházet. Hlavním cílem je vhodným způsobem zamezit právě negativnímu dopadu stresu na organismus.
Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR je základem veškeré preventivní činnosti nespecifická primární prevence, která zahrnuje volnočasové aktivity určené nejširším vrstvám dětí a mládeže. Tyto aktivity zajišťují harmonický rozvoj osobnosti jedince a podporují žádoucí formy chování v obecné rovině. Specifická primární prevence je pak zaměřená proti konkrétnímu riziku a provádí se v rámci podpůrných programů pro rizikové skupiny. Sekundární prevence zabraňuje rozvoji a přetrvávání nežádoucího jevu, terciární minimalizuje následky a jeho pokračování. Na základě rozboru a shrnutí nejčastějších příčin onemocnění a úmrtnosti formulovala WHO základní principy strategie v péči o zdraví v programu Zdraví 21. Tento program představuje komplexní péči o zdraví a společnost podle vlastních regionálních potřeb. V České republice je tento program naplňován v rámci Akčního plánu zdraví a životního prostředí a účastní se při plnění jednotlivých úkolů a cílů. Program Zdraví 21 jednak navazuje na strategii WHO do roku 2000, jednak vychází z jejích zkušeností. Číslo 21 pak nepředstavuje jen století, ve kterém se odehrává, ale především 21 cílů tohoto programu. Program stojí zejména na pěti základních principech, a to na spravedlnosti, vzájemné solidaritě, trvalé udržitelnosti, vlastní účasti a etice.
Intervenční projekty v podobě regionálních programů, jejichž cílem je pozitivně ovlivňovat životní podmínky a výchovu obyvatelstva ke zdravému způsobu života, se nejčastěji zabývají realizací v rámci škol, podniků, obcí a společenství na úrovni regionální či celostátní. Nejčastější tematickou náplní těchto programů je pozitivní ovlivňování rizikových faktorů civilizačních chorob. Patří sem programy na ozdravení výživy, omezení kuřáctví, prevenci nemocí, komunitní projekty apod.

Výzkumné šetření

V rámci výzkumného šetření zaměřeného na zjištění dodržování zásad zdravého životního stylu bylo osloveno 254 respondentů a výzkumný soubor tvořili pouze žáci naší střední zdravotnické školy.
Cíl a hypotézy výzkumu: * Zhodnotit míru komplexnosti dodržování zásad zdravého životního stylu žáků SZŠ * Zhodnotit stav výživy žáků SZŠ * Zhodnotit stav fyzické kondice a zdatnosti žáků SZŠ H1: Více než 80 % respondentů je v průměru normálního stavu výživy a podkožního tuku.
H2: Více než 80 % respondentů splňuje odpovídající rozsah fyzické zdatnosti.
H3: Více než dvě třetiny respondentů dodržují pravidelné stravovací návyky, pitný režim, spánek a aktivní odpočinek.
H4: Dívky dosahují nadměrného stavu výživy a množství podkožního tuku více než chlapci.
H5: Chlapci dosahují lepších výsledků v naměřených parametrech fyzické kondice než dívky.
Metodika a organizace výzkumu: Pro účely výzkumného šetření byl vyhotoven anonymní dotazník skládající se ze tří částí. V úvodu první části dotazníku jsme zjišťovali identifikační znaky respondenta: pohlaví, věk, výška (cm), váha (kg), ročník studia. Tato první část obsahovala 14 uzavřených otázek z oblasti zásad zdravého životního stylu. V druhé části dotazníku, kterou již respondenti sami nevyplňovali, probíhal zápis ze somatometrického měření kožních řas kaliperem. Měřilo se v oblasti tricepsu, bicepsu, pod lopatkou a nad kostí kyčelní. Ve třetí části byla testována kondice respondentů, a to podle testovacího systému Unfittest 6–60. Tento systém zahrnuje skok daleký, leh sed za minutu, vytrvalostní člunkový běh a shyby s úpravou pro dívky, které místo opakovaných shybů podstupovaly výdrž ve shybu.
Výsledky šetření: V první hypotéze jsme předpokládali, že více než 80 % respondentů je v průměru normálního stavu výživy a množství podkožního tuku. Hypotéza se nepotvrdila (tab. 1 a 2).
Druhá hypotéza zahrnovala předpoklad, že více než 80 % respondentů splňuje odpovídající rozsah fyzické zdatnosti. Hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza vycházela z předpokladu, že více než dvě třetiny respondentů dodržují pravidelné stravovací návyky, pitný režim, spánek a aktivní odpočinek. Hypotéza se nepotvrdila (graf).
V případě čtvrté hypotézy jsme se zabývali předpokladem, že dívky dosahují nadměrného stavu výživy a množství podkožního tuku častěji než chlapci. Výzkumného šetření, které zahrnovalo měření kožních řas kaliperem, se zúčastnilo 46 chlapců a 208 dívek. Velmi malé množství tuku bylo naměřeno u 2 chlapců (4,35 %), malé množství tuku u 4 chlapců (8,70 %), normální množství u 16 chlapců (34,78 %), nadměrné množství bylo zjištěno u 21 chlapců (45,65 %) a obezita se potvrdila u 3 chlapců (6,52 %). Měření u dívek potvrzuje velmi málo tuku u 0 dívek, malé množství tuku u 6 dívek (2,88 %), normální množství zahrnuje 60 měřených dívek (28,85 %), nadměrné množství u 98 dívek (47,12 %) a obezita se vyskytla u 44 měřených dívek (21,15 %). To znamená, že u 52,17 % chlapců a 68,27 % dívek se vyskytuje nadměrné množství podkožního tuku.
Z hlediska měření stavu výživy podle body mass indexu (BMI) bylo zjištěno, že ze 46 chlapců odpovídá 5 (10,87 %) podvýživě středního významu, 4 chlapci (8,70 %) podvýživě mírné, 22 chlapců normálnímu stavu výživy (47,83 %), nadváze 10 chlapců (21,74 %), obezitě 1. stupně 1 chlapec (2,17 %) a obezitě 2. stupně 4 chlapci (8,70 %). U dívek se vyskytla podvýživa středního významu v počtu 11 dívek (5,29 %), podvýživa mírná v počtu 21 dívek (10,10 %), normální stav výživy v počtu 117 dívek (56,25 %), nadváha u 46 dívek (22,12 %), obezita 1. stupně u 5 dívek (2,40 %) a obezita 2. stupně u 7 dívek (3,37 %) a obezita 3. stupně u 1 dívky (0,48 %). V celkovém měřítku dosahuje nadměrných hodnot BMI 74 respondentů (29,13 %) a nadměrného množství podkožního tuku 166 (65,35 %) respondentů. V průměru je tedy 47,24 % všech respondentů nadměrného stavu výživy.
To znamená, že u 32,61 % chlapců a 28,37 % dívek se vyskytuje nadměrný stav výživy. Výzkumné šetření tedy potvrdilo nadměrné množství podkožního tuku (68,27 %) vyšší u dívek než u chlapců, naopak u chlapců se potvrdil častější nadměrný stav výživy. Hypotéza se nepotvrdila.
Pátá hypotéza zahrnuje předpoklad, že chlapci dosahují lepších výsledků v naměřených parametrech fyzické kondice než dívky. Hypotéza se nepotvrdila (tab. 3).
Souhrnně výzkumné šetření potvrzuje závažnost nadměrného stavu výživy studentů v počtu 74 respondentů, tzn. 29,12 % z celkového počtu zkoumaných. Šetření potvrzuje zároveň nadměrné množství podkožního tuku, které bylo naměřeno u 166 žáků, tedy 65,35 % z celého počtu zkoumaných, které je ještě přesnějším ukazatelem než předchozí stanovení BMI. Dále bylo zjištěno, že u 96 respondentů (39,19 %) se jedná o nedostatečnou fyzickou kondici. Problematické se jeví dodržování zásad zdravého životního stylu, kdy se v průměru 60,86 % všech dotázaných chová rizikově. Z výzkumného šetření také vyplývá, že dívky potvrzují větší fyzickou zdatnost (61,05 %) než chlapci (59,45 %).
Uvedené výsledky odrážejí jednak skutečnost nedostatečného dodržování zásad zdravého životního stylu současnými adolescenty, jednak potvrzují alarmující a ohrožující možnost výskytu civilizačních chorob v obecné rovině.

Závěr

Závěrem je nutno konstatovat, že tento výzkum hodnotící dodržování zdravého životního stylu, na základě poměrně komplexního somatometrického šetření respondentů ve věku adolescence, je unikátní. Nejsou tedy dostupná srovnatelná šetření. Statistická vyhodnocení odpovídají skutečnosti, že studenti nejsou plně schopni dodržovat vhodné zásady zdravé životosprávy, a tomu následně odpovídá i nadměrný stav výživy včetně množství podkožního tuku. Nejvíce alarmující je nevyhovující stav kondice respondentů, tedy i zvyšující se riziko vzniku civilizačních onemocnění v biopsychosociální rovině každého jedince.
Domnívám se, že by se měla jednoznačně posílit zdravotně-vzdělávací činnost v dané oblasti na základních a středních školách, protože se ukazuje, že vliv rodiny není dostačující a v některých případech je vzorem i zcela nevhodným. Je bez diskuse, že jen zdravá populace může být společensky produktivní a hodnotná. Délka života se neustále prodlužuje, a proto je žádoucí zachovat i jeho kvalitu do pozdního věku. Ve chvíli, kdy lidé zaujímají nevhodné postoje ke stravování, aktivnímu pohybu a zásadám zdravé životosprávy v kombinaci s působením faktorů prostředí, je výskyt civilizační choroby nebo jiné poruchy nevyhnutelný a následně jedince omezuje ve všech životních rovinách. Domnívám se, že v době finanční krize je nezbytné zdůraznit i ekonomickou stránku věci, jelikož zdravotní péče a léčba civilizačních chorob je čím dál nákladnější a obecně platí, že výskyt těchto chorob roste exponenciálně s věkem.
Je tedy v zájmu každého z nás potlačit negativní vlivy působící na naše zdraví v osobní i společenské rovině.

**

Literatura

ČEVELA, R.; ČELEDOVÁ, L.; DOLAMSKÝ, H. Výchova ke zdraví pro zdravotnické školy, 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 7–25. ISBN 978-80-247-2860-5.
MÁČEK, M.; RADVANSKÝ, J. Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity, 1. vyd. Praha: Galén, 2011. s. 60–72, 84. ISBN 978-80-7262-695-3.
PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha: Portál, 2008. 322 s. ISBN 978-807367416-8.
SVAČINA, Š. a kol. Klinická dietologie, 2. vyd., Praha: Grada Publishing, 2008. s. 12–25, 34, 72–73. ISBN 978-80247-2256-6.
TRACHTOVÁ, E. a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: IPVZ, 1999. s. 7–17, 26–28. ISBN 80-7013-285-X.
WASSERBAUER, S. a kol. Výchova ke zdraví. 2. vyd. Praha: SZÚ, 2001. s. 7–21, 34, 50. ISBN 80-7071-172-8.

Tabulka 1: Měření podkožního tuku

Chlapci Dívky Celkem
Kategorizace Absolutní Relativní Absolutní Relativní Relativní
četnost četnost četnost četnost četnost
Velmi málo tuku 2 4,35 % 0 0,00 % 0,78 %
Málo tuku 4 8,70 % 6 2,88 % 3,93 %
Přijatelné množství 16 34,78 % 60 28,85 % 29,92 %
Nadměrné množství 21 45,65 % 98 47,12 % 46,85 %
Obezita 3 6,52 % 44 21,15 % 18,50 %
Celkem 46 100 % 208 100 % 100 %

Tabulka 2: Měření stavu výživy

Chlapci Dívky Celkem
BMI Absolutní Relativní Absolutní Relativní Relativní
četnost četnost četnost četnost četnost
Podvýživa s těžkou prognózou 0 0,00 % 0 0,00 % 0,00 %
Podvýživa středního významu 5 10,87 % 11 5,29 % 6,29 %
Podvýživa mírná, klinicky nevýznamná 4 8,70 % 21 10,10 % 9,84 %
Norma 22 47,83 % 117 56,25 % 54,72 %
Nadváha 10 21,74 % 46 22,12 % 22,04 %
Obezita 1. stupeň 1 2,17 % 5 2,40 % 2,36 %
Obezita 2. stupeň 4 8,70 % 7 3,37 % 4,33 %
Obezita 3. stupeň 0 0,00 % 1 0,48 % 0,39 %
Celkem 46 100 % 208 100 % 100 %

Tabulka 3: Měření stavu tělesné kondice

Vyhovující stav kondice Oslabený stav kondice
Pohlaví
Absolutní četnost Relativní četnost Absolutní četnost Relativní četnost
Dívky 127 61,05 % 81 38,95 %
Chlapci 22 59,45 % 15 40,55 %
Celkem 149 60,81 % 96 39,19 %

Graf: Dodržování zásad zdravého životního stylu

O autorovi| Michal Šimčík1, Mgr. Zuzana Pohlová2 absolvent oboru ZA, SZŠ Ruská, Praha1, statutární zástupkyně ředitelky, SZŠ Ruská, Praha2 (simi.mischel@seznam.cz, pohlova@szs-ruska.cz)

Ohodnoťte tento článek!