Dohody o odpovědnosti

V následujícím textu se zaměříme na odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a na odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů, které v praxi přinášejí nejvíce dotazů. Zákoník práce (ZP) se problematikou náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli zabývá v části jedenácté.

Zaměstnavateli se v § 248 ZP výslovně ukládá, že je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, a že zjistí-li se závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. To je základní idea celého jeho práva na náhradu škody vůči zaměstnanci. Jedině tehdy, když zaměstnavatel soustavně kontroluje, zda zaměstnanci plní svoje úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám, může posléze bez větších problémů vymáhat vzniklé škody. V § 248 odst. 2 ZP k tomu ještě zákonodárce dodává, že z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele je zaměstnavatel oprávněn provádět v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které zaměstnanci vnášejí k němu nebo které od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce musí být dodržena ochrana osobnosti podle § 11 OZ. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví.
Zaměstnanec na straně druhé je zase povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Je dále povinen upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance na hrozící škodu. Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit. Nemusí tak učinit pouze v případě, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby sobě blízké podle § 116 OZ (osoby blízké jsou osoby příbuzné v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní). Rovněž je povinností zaměstnance, který zjistil, že potřebné podmínky nemá vytvořeny, oznámit to svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

Na pracovištích, na nichž zaměstnanci přicházejí do styku s penězi, ceninami, zbožím, zásobami materiálu nebo jinými hodnotami a kde by při nedostatečné péči a kontrole mohlo dojít ke značným škodám, je třeba zajistit zvýšenou ochranu. K zabezpečení této ochrany jsou tak se zaměstnanci na uvedených pracovištích sjednávány dohody o odpovědnosti. Nyní platný ZP již nepoužívá pojmu dohody o hmotné odpovědnosti, nazývá je zkráceně dohody o odpovědnosti. Pro jejich platné sjednání je však nezbytné, aby byly splněny některé podmínky stanovené v § 252 až 254 ZP. Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování se uzavírá u věcí, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny.
K této odpovědnosti uvádí konstantní judikatura: „Charakteristickými znaky svěřených hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je jejich určení pro oběh nebo obrat a osobní disposice odpovědného zaměstnance s nimi po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Předmětem dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách mohou být tedy hodnoty vykazující uvedené znaky. Z okruhu těchto hodnot jsou vyloučeny základní prostředky, například motorová vozidla a drobné krátkodobé předměty v používání (například inventární předměty). Je proto nesprávná praxe některý zaměstnavatelů, kteří uzavírají dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách s řidiči a tyto dohody se týkají motorového vozidla. Takovéto dohody jsou neplatné a odpovědnost řidiče za svěřené auto je možno posuzovat jen podle zásad obecné odpovědnosti za škodu. Přepravované zboží však představuje svěřené hodnoty i tehdy, když má jinak povahu základních prostředků nebo předmětů postupné spotřeby. Stejně tak i tak zvané bloky na benzín, naftu a podobně, svěřené k vyúčtování, mohou být předmětem dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách.“ Vyžaduje se, aby mezi oběma účastníky byl pracovněprávní vztah. Nemusí vždy jít pouze o pracovní poměr, dohoda o odpovědnosti může být sjednána i se zaměstnanci činnými pro zaměstnavatele na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti).
Dále je nutné, aby zaměstnanec, který uzavírá dohodu o odpovědnosti, dovršil nejpozději v den jejího sjednání 18 let věku. Sjednal-li by zaměstnanec dohodu o odpovědnosti před dosažením uvedeného věku, šlo by o dohodu neplatnou, na jejímž základě by nemohla být na zaměstnanci požadována náhrada škody, a to ani v případě, že by škoda byla způsobena poté, co zaměstnanec dovršil věk 18 let.
Dále je pro platné ujednání dohody o odpovědnosti předepsána písemná forma. Její nedodržení má za následek neplatnost dohody.
Při platném sjednání dohody o odpovědnosti odpovídá zaměstnanec za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, bez ohledu na zavinění. Zavinění zaměstnance u tohoto druhu odpovědnosti se předpokládá a zaměstnanec musí zjištěný schodek uhradit, jestliže neprokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. O takový případ půjde vždy, jestliže zaměstnanec prokáže, že schodek byl způsoben úmyslným jednáním třetí osoby nebo vznikl-li zanedbáním povinností zaměstnavatele tím, že mu bylo znemožněno se svěřenými hodnotami řádně hospodařit a starat se o ně. Důvodem zproštění se odpovědnosti tak bude např. vloupání do prodejny nezjištěným pachatelem apod.
Dohoda o odpovědnosti nemůže být uzavřena se zaměstnancem ohledně všech hodnot, které se např. nacházejí na pracovišti zaměstnance, ale jen takových, které lze vyúčtovat. Dále musí být zajištěna osobní dispozice zodpovědného zaměstnance s nimi, a to po celou dobu, po kterou jsou mu svěřeny. Z okruhu těchto hodnot jsou proto vyloučeny např. krátkodobé předměty a motorová vozidla. Naproti tomu však hodnota přepravovaného zboží představuje hodnotu ve smyslu odpovědnosti za schodek, i když má různou povahu.
Pokud jde o předměty, které jsou zaměstnanci svěřovány za tím účelem, aby je propůjčoval dalším osobám, lze k uzavírání dohod o odpovědnosti přistupovat jen tehdy, jsou-li vytvořeny všechny předpoklady pro zaměstnance, aby o svěřené hodnoty mohl bez rizika pečovat, zejména aby mohl kontrolovat jejich převzetí a vrácení jinými osobami.
Jednou ze základních podmínek pro vznik odpovědnosti z titulu dohody o odpovědnosti je i vznik schodku neboli manka. Tím je třeba označovat skutečnost, když chybějí hodnoty, které je zaměstnanec hmotně odpovědný povinen vyúčtovat. Nepůjde tedy o případy, kdy hodnoty, které jsou předmětem dohody o odpovědnosti, sice existují, ale došlo k jejich přirozenému úbytku nebo znehodnocení. Tyto případy je třeba zpravidla chápat jako nezaviněný vznik škody. S pojmem schodku nebo manka úzce souvisí i problematika evidence prostředků svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Základním právním předpisem o inventarizaci je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Při sjednávání dohody o odpovědnosti má být zaměstnanec vždy řádně zaměstnavatelem poučen o důsledcích s tím spojených. Zaměstnanec má právo požadovat od zaměstnavatele, aby mu vytvořil řádné pracovní podmínky. Může proto žádat, aby zaměstnavatel odstranil závady v pracovních podmínkách, na něž zaměstnanec upozornil.
V případě, že zaměstnavatel do 15 kalendářních dnů od obdržení zaměstnancova písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, má tento právo od dohody o odpovědnosti odstoupit.
Dohoda o odpovědnosti je platná po celou dobu trvání pracovního poměru, a to i když např. zaměstnanec přestane dočasně vykonávat (např. pro delší pracovní neschopnost) práci, se kterou je spojena povinnost svěřené hodnoty vyúčtovávat – dohoda nezaniká. Její účinnost se obnovuje při každém zařazení zaměstnance zpět na funkci, kde se sjednání dohody o odpovědnosti předpokládá.
Dohoda o odpovědnosti může být uzavřena buď s jedním zaměstnancem (tzv. individuální

dohoda), nebo může být sjednána pro určité pracoviště s více zaměstnanci zařazenými na toto pracoviště (tzv. společná dohoda nebo společná odpovědnost). Společná odpovědnost se v praxi týká zejména obchodních úseků – prodejen, skladů apod. Zásady uvedené v souvislosti s platností a podmínkami dohody o odpovědnosti je třeba aplikovat i na dohody o společné odpovědnosti za schodek. ZP v této souvislosti předpokládá uzavření samostatných dohod o odpovědnosti s každým členem kolektivu s doložkou o společné odpovědnosti za schodek. Proto je třeba i platnost každé dohody posuzovat zcela samostatně.

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

Druhý ZP tuto odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů definuje jako odpovědnost za ztrátu nástrojů, osobních ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které zaměstnavatel svěří zaměstnanci, aby s nimi mohl osobně disponovat. Vzhledem k tomu, že cena svěřovaných předmětů je v praxi často vysoká, vyhověl druhý ZP potřebám praxe a upravuje dva typy odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů:
odpovědnost za předměty, jejichž cena nepřevyšuje 50 000 Kč – ty jsou svěřeny na písemné potvrzení,
odpovědnost za předměty, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč – ty jsou svěřeny na základě dohody o odpovědnosti.
V porovnání s právní úpravou obsaženou ve starém ZP, platném do konce roku 2006, lze tedy dnes předměty, v závislosti na jejich ceně, svěřit zaměstnanci buď na základě písemného potvrzení, nebo na základě dohody o odpovědnosti. Předměty do stanovené hodnoty 50 000 Kč se předávají zaměstnanci na základě písemného potvrzení, to je jednostranný právní úkon ze strany zaměstnavatele. Naproti tomu předměty, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, se nově svěřují zaměstnanci na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, tedy dvoustranného právního úkonu s možností odstoupení od této dohody v případech uvedených v tomto ustanovení. Nově je tak vázán vznik odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, které mají vysokou hodnotu, na uzavření dvoustranného právního úkonu. Smyslem je možnost zaměstnance zvážit dopady odpovědnosti bez limitace výše náhrady škody. Dochází k novému vymezení předmětů, které mohou být zaměstnanci takto svěřeny, a stanovení způsobilosti zaměstnance k uzavření této dohody a její písemné formy pod sankcí neplatnosti. V § 255 odst. 6 ZP se pamatuje rovněž na to, aby hodnotu předmětů, kdy je vyžadováno uzavření dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, mohla vláda prováděcím právním předpisem zvýšit.
V praxi se může jednat nejen o různé přístroje a nářadí, které zaměstnanec nezbytně potřebuje k výkonu své práce, ale i notebooky apod.
Pro dohodu o odpovědnosti platí obdobné principy, jako je známe u dohody o odpovědnosti za schodek na hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Předně platí, že dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.
Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musí být stejně jako dohoda o odpovědnosti za schodek na hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, uzavřena písemně, jinak je neplatná.
Pro odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů platí obecné pravidlo, že zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. To platí stejně pro předměty, které jsou zaměstnanci svěřeny na základě písemného potvrzení, jako pro předměty, které jsou svěřeny na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.
Podle § 256 ZP platí, že zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených předmětů proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.
V podstatě lze zde aplikovat to, co bylo řečeno výše u dohod o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. I zde platí, že zaměstnanec si musí nejprve zvážit všechny důsledky, které pro něj v případě ztráty svěřeného předmětu z dohody o odpovědnosti vyplynou. Ne pro každého zaměstnance je částka 50 000 Kč zanedbatelná.
Z toho důvodu je třeba předem dobře zvážit všechny podmínky dohody o odpovědnosti, dobře si rozmyslet, zda jsou vytvořeny podmínky k řádné úschově svěřených předmětů, nářadí či osobních ochranných pracovních prostředků. V praxi se jedná především o to, aby zaměstnanec měl přidělen na pracovišti uzamykatelný prostor (skříňku apod.), kam si může po skončení pracovní doby tyto předměty uložit. Nějaké zapůjčování svěřených předmětů je při tomto druhu odpovědnosti prakticky vyloučeno.
Aby se předešlo případným sporům při vzniku škody, mělo by být hned při uzavírání dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vyjasněno, kam si bude moci zaměstnanec svěřené předměty ukládat po skončení pracovní doby, aby k nim neměli přístup další zaměstnanci a aby se nemohlo později tvrdit, že zaměstnanec neměl vytvořeny podmínky.

1)
R
Ohodnoťte tento článek!