Dosavadní zkušenosti s Mirenou

Spolehlivost a komfort jsou hlavní požadavky kladené na moderní antikoncepci. O tom, jak je splňuje antikoncepční systém Mirena, vypovídá sledování souboru 850 žen, kterým byla Mirena zavedena v prvním roce jejího uvedení na trh – v roce 1998. V roce 1999 bylo zavedeno dalších 3150 těchto nitroděložních systémů. Do současnosti činí celkový počet zavedených Miren přes 5000. Seriózní zhodnocení tohoto souboru však bude možné až s náležitým časovým odstupem. Některé důležité údaje týkající se roku 1999 jsou však v tabulkách uvedeny.

Mirena je nitroděložní kontracepční systém, který spojuje přednosti místní (nitroděložní) antikoncepční metody a hormonálních pilulek (ovšem s použitím minimální dávky hormonů). Z nitroděložního tělíska se uvolňuje hormon podobný hormonu žlutého tělíska – levonorgestrel. Ten působí přímo v děloze a jen skutečně nepatrné množství se dostává i do krevního oběhu. Neovlivňuje hladiny přirozených hormonů- ani estrogenů, ani gestagenů. Mirena může být v děloze při plné účinnosti po dobu 5 let!

Mirenu zavádí gynekolog kdykoli během 1. týdne menstruačního cyklu po předchozím vyloučení gravidity, infekce a nemocí, které výrazně deformují dělohu. Je vhodná pro ženy, které již rodily a v následujících 5 letech neplánují těhotenství.

Trojí mechanizmus účinku Mireny:

Zahušťuje hlen děložního hrdla, a tím ztěžuje prostupnost pro spermie (ale i pro infekční agens).

Snižuje pohyblivost spermií.

Omezuje růst děložní sliznice, a tak zabraňuje uhnízdění zárodku (nidaci).

Důsledky Mireny pro ženský organizmus:

Výrazně slabší a kratší menstruační krvácení. Až 20 % žen do roka po zavedení přestane menstruovat – pochopitelně po vyjmutí Mireny se měsíční krvácení opět obnoví. Z lékařského hlediska není vymizení menstruace v tomto případě škodlivé, protože hormonální hladiny zůstávají v průběhu cyklu beze změn, naopak chrání organizmus ženy před ztrátami krve, a tím i železa, a působí jako prevence chudokrevnosti.

Menstruace je méně bolestivá.

Spolehlivě chrání před početím. Spolehlivost Mireny je srovnatelná se spolehlivostí sterilizace. Na rozdíl od ní je však návrat k plodnosti po jejím vyjmutí takřka okamžitý. Odstranit Mirenu lze, kdykoli žena zatouží po dalším dítěti.

Dobrá snášenlivost. V počátcích se mohou objevit u nevelkého procenta žen mírné bolesti podbřišku a gestagenní příznaky (bolest hlavy, napětí v prsou, nevolnost), které obvykle v krátké době vymizí. V prvních měsících též může dojít k nepravidelnému špinění a slabému krvácení, které obvykle rovněž ustoupí.

S Mirenou klesá i počet mimoděložních těhotenství.

Další výhody:

Jde o jednu z nejlevnějších alternativ.

Mirena je vhodná i pro kojící matky (minimální množství uvolňovaného levonorgestrelu neovlivňuje sekreci a kvalitu mateřského mléka). Je vhodné ji zavést v krátké době po šestinedělí.

Mirena je vhodná i pro některé ženy, které nemohou užívat kombinovanou hormonální kontracepci (pilulky) – např. kuřačky nad 35 let, případně z dalších zdravotních důvodů.

Mirena je vhodná pro zapomnětlivé, pro ženy s nepravidelným denním režimem, protože zbavuje nutnosti každodenního pravidelného užívání.

Spolehlivost

Zaznamenali jsme 3 těhotenství (Pearl index 0,24), z toho však dvě po spontánní expulzi (upravený Pearl index 0,08). Pouze jedno těhotenství padá na vrub selhání metody. Tento výsledek je srovnatelný s výsledky velkých klinických studií a svědčí pro naprostou spolehlivost metody, která je nezávislá na pravidelném užívání.

Jedno mimoděložní těhotenství se vyskytlo v souboru žen, jimž byla Mirena zavedena až v roce 1999.

Snášenlivost

Nejčastějším, i když velice málo četným důvodem žádosti o vyjmutí bylo špinění nebo nepravidelné krvácení, zvláště v prvních 3 – 5 měsících po zavedení (0,7 – 1,0/100 ženských roků). Lze říci, že procento vyjmutých Miren z důvodů nežádoucích účinků je v našem souboru extrémně nízké. Žádná Mirena nebyla vyjmuta z důvodů vymizení menstruačního krvácení.

Jsou-li ženy poučeny o změnách v krvácení, snášejí je lépe. Tyto změny jsou předvídatelné:

V prvních měsících se vyskytuje časté slabé špinění nebo nepravidelné krvácení (35 – 40 % žen).

Po 3 až 5 měsících dochází k výrazné redukci frekvence, délky a intenzity krvácení – u 80 % žen, u 20 – 30 % žen dokonce k oligo/amenorei (velice slabému až žádnému krvácení).

U velmi malého procenta žen se slabé špinění vyskytuje i po této době, ale jeho intenzita i frekvence se nadále snižuje.

Krevní ztráty během menstruace se sníží průměrně o 90 procent. Tento efekt je výraznější u žen, které dříve trpěly hypermenoreou (nadměrně silným krvácením).

Závěr:

U 4000 zavedených Miren bylo pozorováno jediné selhání (Pearl index 0,08).

Zhruba pouze 3 % Miren bylo v průběhu prvního roku po zavedení vyjmuto.

Expulze (samovolné „vypuzení“) byla pozorována asi 0,5 % Miren. Proto se ženám doporučuje občasná kontrola, protože k otěhotnění může dojít okamžitě po vyjmutí i expulzi.

Ne nejčastějším, ale častým (necelých 0,5 % z celkového počtu zavedených Mi-ren) důvodem žádostí o vyjmutí bylo nepravidelné špinění a krvácení v průběhu prvních měsíců po zavedení.

Vymizení menstruace po zavedení Mireny ženy spíše vítají. Není důvodem k vyjmutí. n

Dosavadní zkušenosti s Mirenou
Ohodnoťte tento článek!