Dospávací pokoj

Dospávající pokoj (recovery room) je jednotka, kam jsou umisťováni pacienti po anestézii. Je součástí ARK. Nejčastěji je využíván pacienty, kteří budou posléze hospitalizováni na standardním oddělení. O pobytu rozhoduje vždy anesteziolog na sále. Na dospávacím pokoji setrvává pacient nejméně 30 minut, někdy 2 hodiny, vyžaduje-li to jeho stav, i déle.

Během této doby:

se vylučují anestetika, svalová relaxancia a analgetika

pacientovi se navrací vědomí a svalová napětí

obnovují se fyziologické obranné reflexy.

Cílem ošetření na dospávajícím pokoji je monitorace vitálních funkcí a rekonvalescence pacienta po operaci. Jakmile je jeho stav stabilizovaný, je přemístěn na oddělení.

Pooperační průběh

V tomto období pacienta nejvíce ohrožuje labilita oběhu a nedostatečnost dýchání. Přetrvává útlum dýchání, vyvolaný působením anestetik a některých analgetik na dýchací centrum. Trvá také snížený tonus dýchacích svalů, zapříčiněný zejména doznívající relaxací. Často se také stává, že po dokončení operace, kdy přestanou působit bolestivé stimuly z operačního pole, se anestezie prohloubí.

Pacient je ohrožen:

Obstrukcí dýchacích cest. Této komplikaci se předchází zavedením nosního nebo ústního vzduchovodu, podáním kyslíku a měřením periferní saturace.

Útlum dýchání lehce vzniká, když hypoventilujícímu pacientovi podáme kyslík z prohlubované ventilace. Při hypoventilaci je nutno pacienta zaintubovat a ventilovat přístrojem. V případě, že je tento útlum vyvolán farmakologicky, můžeme podat antidota – u svalové relaxace Syntostigmin, u opioidů Intrenon.

Labilita oběhu je nebezpečná zejména po velkých krevních ztrátách, proto je nutno sledovat tlak, srdeční akci, periferní prokrvení, event. CVP. Hypotenze vede k oběhovým problémům. Labilita oběhu je také nebezpečná u pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému.

Další nebezpečnou komplikací je ochlazení pacienta, zejména po dlouhodobých výkonech, při rozsáhlých ranách či ztrátě tekutin odpařením z obnažených orgánů. Ochlazení je nejvýraznější u dětí, vzhledem k jejich nedostatečné termoregulaci. Následný třes vede k nebezpečnému zvýšení spotřeby kyslíku.

Mírná tachykardie je nálezem po větších výkonech. Pulzová frekvence by měla kolísat v mezích normy. Vyšší hodnoty pulzu ve spojení s dalším poklesem tlaku je třeba vždy pokládat za varovný příznak, vyvolaný ztrátou objemu nebo poklesem srdečního výdeje. Dalším nebezpečným příznakem je zvýšený pulz. Snížený pulz, bradykardie, může být způsobený přetrvávajícím účinkem opioidů.

Velmi nebezpečné jsou arytmie a zejména salvy komorových extrasystol, které se mohou změnit v komorovou fibrilaci.

K dalším pooperačním komplikacím patří nevolnost, eventuálně zvracení, točení a bolesti hlavy (v souvislosti s léčbou opioidy).

Myalgie se vyskytují po SCH, nezávisle na věku (i u dětí od 5 let přibližně u 10 – 20 % případů), po podání relaxační dávky.

U některých případů může dojít k retenci moči. Proto je nutné sledovat bilanci tekutin během i po operaci. Na dospávacím pokoji, zejména u nekontaktních pacientů, sledujeme naplnění močového měchýře pohmatem a u kontaktních pacientů subjektivní potíže. Návrat funkcí při odeznívání spinální anestézie pokračuje v pořadí: motorické-senzorické-vegetativní. Kompletní reverze sympatikolýzy je diagnosticky zřejmá, je-li pacient schopen samostatně se vymočit.

n Mezi chirurgické komplikace patří krvácení, které se může vyskytovat i po zdánlivě jednoduchých výkonech, jako je adenotomie a tonzilektomie. Epistaxe bývá také častou komplikací. Důležité je sledování sekrece z drenů a zápis hodnoty do záznamu.

Nejčastějším příznakem je bolest.

n

Ohodnoťte tento článek!