Duchovnost a medicína

Pojmy spiritualita a religiozita (náboženskost) se v mnohém překrývají, nejsou však totožné. Zpravidla se spiritualita považuje za širší a otevřenější pojem, než je religiozita.

Spiritualita je často zmiňována v souvislosti s paliativní medicínou a péčí o umírající. Její efekt se však zdaleka neomezuje na tuto oblast medicíny. Spiritualita je prospěšná v prevenci sebevražd a je spojena s méně častými sebevražednými představami (Garroutte a spol., 2003).

Meraviglia (2006) uvádí, že pravidelná modlitba zlepšuje psychologický stav žen s rakovinou prsu. Podobné výsledky byly popsány u žen, které byly vystaveny domácímu násilí (Gillum a spol., 2006). Spiritualita prospívá i zdravotníkům, např. Holland a Neimeyer (2005) uvádějí její pozitivní efekt u těch, kteří pečují o umírající.

Dr. Christina Puchalski (2001) shrnuje zdravotní výhody spirituality do tří oblastí:

* nižší úmrtnost,* lepší zvládání stresujících událostí, jako je bolest nebo ovdovění,* obvykle i lepší spolupráce při léčbě a její snazší průběh; z těchto důvodů doporučuje citovaná autorka, aby zdravotníci věnovali spirituálním potřebám pacientů potřebnou pozornost. Spiritualitu, třeba při léčbě chronické bolesti, je lépe používat pozitivně, to znamená například hledat duchovní pomoc a vedení, spíš než se cítit Bohem opuštěný nebo dokonce trestaný.

Spiritualita v léčbě návykových nemocí

Spiritualita a religiozita má pozitivní efekt na postoje ke zdraví a chování dospívajících (Rew a Wong, 2006). U závislých na návykových látkách je vyšší religiozita a spiritualita spojena s optimističtější životní orientací, větším pocitem sociální podpory, vyšší odolností vůči stresu, nižší úzkostí (Pardini a spol., 2003).

Negativně však spiritualita koreluje s kouřením a pitím v tazích (Leigh a spol., 2005). Gillum (2005) zjistil, že častější návštěva náboženských obřadů bývá spojena s nižším výskytem kouření tabáku. Podobný výsledek přinesl i výzkum prevalence kuřáctví v ČR. Výskyt denního kouření byl mezi věřícími o 11 % nižší než mezi nevěřícími (17,6 % proti 28,6 %) (Sovinová a spol., 2006). Benda (2004) považuje „spirituální probuzení“ spolu se sociální podporou a spokojeností v zaměstnání za tzv. „transformující zkušenosti“, které mírní následky zneužívání v dětství, válečných traumat a deprese u veteránů, bezdomovců zneužívajících psychoaktivní látky. Svépomocná organizace Anonymní alkoholici má jasné spirituální kořeny, i když je otevřená i ateistům. Podrobněji viz například Nešpor (2002), kontakty na skupiny Anonymních alkoholiků jsou na www.sweb.cz/aacesko.

KAZUISTIKA

Pan J. byl do Psychiatrické léčebny Bohnice poprvé přijat ve věku 32 let. Otec byl předlistopadový policejní důstojník, matka v domácnosti. Hlavním problémem pana J. bylo nekontrolované pití alkoholu. To působilo problémy v zaměstnání a v kocovině se objevovaly sebevražedné myšlenky. Kromě alkoholu zneužíval i tlumivé léky. Pacient léčbu předčasně ukončil. Pak jsme pana J. znovu ústavně léčili po 7 letech.

V mezidobí byl opakovaně léčen v jiných zařízeních a prodělal také úraz hlavy. Pacient se na propustce napil alkoholu a odešel do ubytování Armády spásy. Znovu byl přijat ve 42 letech jako bezdomovec. Pil i chemické roztoky alkoholu, při přijetí byl zavšivený a měl těžký odvykací stav. Tentokrát léčbu řádně dokončil a odešel do křesťanského charitativního zařízení. Od alkoholu abstinoval asi 8 měsíců, pak začal znovu pít.

Poslední léčba pana J. proběhla v jeho 44 letech. Léčbu dokončil a následně se i doléčoval. Nyní abstinuje 3,5 roku, bydlí v podnájmu a pracuje v jedné instituci související s církví. Uvedené kazuistice je obtížné porozumět bez její duchovní stránky. Rodiče pana J. byli ateisté, on sám začal chodit do kostela poté, co se během základní vojenské služby seznámil s křesťansky orientovaným vrstevníkem. o 40. roce věku pana J. „z čirého zoufalství“ začala přitahovat východní spiritualita, zejména buddhismus. Během léčby u nás praktikoval s ostatními pacienty jógu a oblíbil si ji. Seznámil se zde s organizací Anonymní alkoholici a od skončení léčby s ní spolupracuje. Anonymní alkoholici mají, jak známo, kořeny v křesťanství, i když jsou efektivní i u ateistů.

Zpočátku pan J. chodil na setkání Anonymních alkoholiků 3-4krát týdně, v současnosti je navštěvuje asi 1krát za 14 dní, souběžně s profesionální léčbou. Dochází také do našeho zařízení vést setkání Anonymních alkoholiků. Oblíbil si buddhistickou meditaci, s níž se prakticky seznámil až po propuštění od nás. Prvky duchovního života (např. bdělou pozornost) se snaží včleňovat do každodenního života. Meditační cvičení a jógu (pozdrav slunci) cvičí denně, po asi dvouleté abstinenci se zúčastnil i desetidenního buddhistického meditačního soustředění.

Kazuistika ilustruje užitečnost zevní religiozity (praktická podpora s církví souvisejících struktur v nejhorších obdobích pacientova života) i vnitřní religiozity či spirituality, k níž pacient postupně dospěl.

Co je mým opojením?

Následující cvičení navazuje na výše uvedený citát C. G. Junga. Cvičení jsem přizpůsobil podle Burke (2006).

Postup cvičení

* Zavřete oči a vsedě nebo vleže se uvolněte.* Dovolte své pozornosti obrátit se dovnitř, tam, kde je místo plné klidu. Zeptejte se sami sebe: „Co mi působí opojení?“ Ptejte se podobně, jako když člověk sedí u jezera, hází do vody oblázek a jen pozorujte kruhy na vodě. Nehledejte odpověď, jen nechte ve svém vědomí vyvstávat obrazy, slova, myšlenky, pocity duševní i tělesné. Vaší opojnou látkou nemusí být látka chemická, může to být i činnost, proces, emoce, duševní stav atd.* Dopřejte si čas a pozorujte, jaké odpovědi se na vaši otázku objeví.* Nyní se o něco hlouběji nadechněte a položte si stejným způsobem další otázku: Jaký je příběh mého opojení? Opět si dopřejte trochu času a pozorujte, jaké se objeví odpovědi.* Opět se uvolněte. Potom se znovu o něco hlouběji nadechněte a zeptejte se: „Co duchovně i jinak skutečně potřebuji?“* Na konec se protáhněte, otevřete oči. Své zkušenosti si případně zapište.

Spiritualita a práce sestry

Zkusme se ještě zamyslet nad tím, jak může sestra včlenit spiritualitu do své každodenní práce.

* Respektovat duchovní potřeby pacientů a podle možností jim usnadnit jejich uspokojování (například zprostředkovat na jejich přání návštěvu duchovního v nemocnici). Je třeba se ovšem v těchto potřebách a duchovní orientaci pacienta nejprve orientovat.* Pacientům je třeba naslouchat a umožnit jim se svěřit – ať se jedná o jejich bolesti tělesné, emoční i duchovní.* Nebývá příliš vhodné pacientům určité náboženství doporučovat, leda by o to požádali. Důležité je v tomto ohledu respektovat jejich přání a to, čemu v této oblasti dávají přednost.* Určité postupy, jako psychoterapie, jóga, setkání Anonymních alkoholiků nebo relaxační techniky, v sobě zahrnují určitý duchovní prvek a sestry se na jejich používání mohou podílet. Tyto postupy jsou obvykle slučitelné se specifickou duchovní orientací pacienta (náboženskou vírou nebo i s ateismem). Zmíněné postupy jsou užitečné i při prevenci profesionálního stresu u zdravotníků (Nešpor a Csémy, 2001).


SOUHRN

Spiritualita je spojena s nižším výskytem pití alkoholu v tazích a nižším kouřením. Nižší výskyt každodenního kouření byl u věřících zjištěn i v české populaci (17,6 % oproti 28,6 %). Sestry by měly věnovat duchovním potřebám pacientů přiměřenou pozornost. Navíc spiritualita mírní působení profesionálního stresu u zdravotníků. Práce je doplněna kazuistikou, která dokládá význam spirituality při léčbě.

SUMMARY

People with spiritual beliefs have lower rates of alcohol drinking binges and smoking. Lower daily amount of cigarette smoking has also been found in the Czech population (17, 6% versus 28,6 %). Nurses should pay attention to the patients’ spiritual needs. Spiritual life also alleviates professional stress in healthcare workers. The article includes a case study which shows the importance of spiritual beliefs during therapy.


O autorovi: Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. Mužské oddělení pro léčbu závislostí, Psychiatrická léčebna Bohnice nespor.k@seznam.cz, www.plbohnice.cz/nespor PhDr. Ladislav Csémy Psychiatrické centrum Praha csemy@pcp.lf3.cuni.cz

Ohodnoťte tento článek!