Editorial

Nikdy jsem se nechtěla věnovat politice (jako novinář) a vždy jsem tvrdila, že se v politických vodách příliš neorientuji… Za tím si ve své podstatě stále stojím, ale s lety zjišťuji, že člověk nemůže životem jen tak proplouvat a od některých věcí se hrdinně či zbaběle distancovat. Měl by mít alespoň povědomost! Navíc politika chtě nechtě ovlivňuje všechny oblasti života, zdravotnictví samozřejmě nevyjímaje. Apolitická témata aby člověk pohledal, proto mne napadá změnit rčení „za vším hledej ženu“ na realističtější „za vším hledej politiku“ nebo „kam čert nemůže, nastrčí Káču“ na „kam čert nemůže, nastrčí politika“. S politikou vstáváme, s politikou uléháme, ze zpráv zaútočí při každém otevření internetu a v předvolebním období si neodpočinete ani při jízdě autem, big- a megaboardy podél cest obsadily předvolební sliby a slogany… Asi pouze naivní jedinec by předpokládal, že většina populace pečlivě projde volební programy jednotlivých stran, zamyslí se nad jejich body, porovná je s protikandidátskými prohlášeními a teprve poté se opravdu uvážlivě rozhodne, čí volební lístek vloží do urny. Nestane se tak, a to dílem celospolečenské znechucenosti stavem věci, dílem zkušeností z voleb minulých (vždyť to přece známe, „když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“ a… pak je všechno trochu nebo hodně jinak). A to je velká chyba! Politické osobnosti nám sice prezentují jednou tu stranu, příště druhou, novou, kterou po neúspěšném tažení českou politikou založily, házejí špínu jedna na druhou, konspirují, politikaří…, čímž jejich důvěryhodnost v očích voličů a obyvatel rozhodně neroste, ale to asi k politice patří a na řadových občanech je, aby se v tom mumraji vyznali a zvolili. Odpovědně, což se snadno řekne, hůře dělá. Kritizovat ex post v duchu „po bitvě je každý generál“ je velmi jednoduché! Říkáte si, kam jsem se to s říjnovým editorialem až dostala? K odpovědnosti, rozvaze, slušnému (politickému) chování (nekamenujte mne, jsem stále ještě politický optimista, i když to jde stále hůře)! Sebezajímavější či sebehrůzostrašnější světové i domácí aféry, které opanovaly zpravodajství, by nás neměly zcela odlákat od voleb naší další politické reprezentace. Namítáte, že právě dočítáte další z předvolebních propagandistických sloupků? Ano i ne. Nelobbuji ale za žádnou stranu, pouze za tolik zmiňovanou odpovědnost. Jste přece nejen zdravotníci, ale i Češi, kterým není jedno, kdo sedí na vysokých postech zásadních ministerstev, zdravotnictví nevyjímaje. Co se podaří/nepodaří prosadit v politice (zdravotnické, ale i související finanční a ekonomické), se následně pozitivně/negativně odrazí na vaší práci, na péči o pacienty, na tom, zda budou jednotlivé medicínské obory profitovat, nebo ztrácet – vyjádřeno nejen v penězích, ale především ve kvalitě péče a služeb. Krásný podzim a slibuji, že po odeznění volebních proslovů a sečtení hlasů se v dalších úvodnících budu věnovat opět nějaké klasice všedního dne českého zdravotníka.

šÉfredaktork a

Ohodnoťte tento článek!