Edukace nemocných s urostomií

Edukace nemocného není pouze v kompetenci lékaře, ale velkou měrou se na ní podílejí i SZP. Zejména u vážnějších diagnóz, kam patří i urostomie, má úloha zkušené sestry svůj neocenitelný význam. To, jak dokáže zdravotnický pracovník pacienta na plánovaný výkon připravit, má dalekosáhlé důsledky. Není to jenom bezproblémové zvládnutí perioperačního období, ale i období rekonvalescence a především schopnost samostatné péče o stomii v domácím prostředí. Poučený pacient lépe spolupracuje a snaží se o brzký návrat ke své rodině. Netrápí ho ani tolik starosti a obavy, jak sám péči o stomii zvládne.

Prvním předpokladem pro správnou edukaci je zajištění vhodného a nerušeného prostředí, kdy pacient musí vycítit oprav-dový zájem zdravotníka nemocnému pomoci. Navození správné atmosféry není pouze základem úspěšného rozhovoru, ale i budoucí dobré spolupráce a následného zapamatování si a dodržování všech poučení a pravidel.

Jak získáme pacientovu důvěru

Aby zdravotník získal pacientovu důvěru a pokud ho pacient nezná, musí se představit a klidně a s rozvahou vystupovat. Při komunikaci nesmí nemocný pocítit netrpělivost a nedostatek času. Je třeba pamatovat i na dostatek prostoru pro jeho otázky. Při kladení otázek i podávání informací si musí zdravotník plně uvědomovat, že sehrává i roli psychologa. Měl by umět použít všechen svůj psychologický takt, neboť problém stomií je velice ožehavý a přináší sebou určitá psychická traumata.

Jakýkoliv typ stomie, ale zejména ten, kdy člověk je nucen nosit jímací sáčky, je pro nemocného psychicky těžce snášeným zásahem do životního stylu a zvyklostí. Velice často je narušeno estetické cítění člověka a vztah ke svému vlastnímu tělu. V mnoha případech mohou být ohroženy i rodinné vztahy. Stomie může být i příčinou ztráty zaměstnání, omezení společenského života, nezájmu o to, co dříve člověka těšilo a čím se rád zabýval. Může být příčinou apatického chování, strachu ze smrti a depresívních stavů. Je nutné přihlížet i k tomu, že stomie patří mezi operace nejvíce nemocnými obávané a nenáviděné. Strach nevzbuzují pouze u samotných nemocných, ale i u rodinných příslušníků. Zdravotník musí vědět, že každý nemocný potřebuje nejen spoustu času, dostatek vyčerpávajících a stále opakovaných vysvětlení, ale i vlastních zkušeností k tomu, aby se vyrovnal a zároveň i přizpůsobil změněné zdravotní a životní situaci. Poměrně často nemocný musí zvládnout také oprávněné obavy o budoucnost. Uvědomuje si, že pro své okolí ztrácí na ceně, neboť se nemůže aktivně podílet na uskutečňování svých záměrů, předsevzetí a stanovených cílů. Určitým způsobem bývá izolován od společnosti.

Co má pacient vědět v péči o stomii

V popředí problémů nemocného se velice často objevuje vlastní péče o stomii. Naučit ho soběstačnosti v této péči je nezastupitelným úkolem sestry. Pro dokonalou, snadnou a kvalitní péči je žádoucí, aby pacient byl seznámen s veškerými běžně dostupnými pomůckami i jejich správným použitím již před operací. Pokud by nebyl schopen sám si péči zajistit, je nutné přizvat k rozhovoru partnera nebo nejbližšího rodinného příslušníka. Uspokojující odpovědi pacientovi pomohou nalézt jeho otřesenou duševní i fyzickou rovnováhu, pomohou mu získat jistotu ve styku s ostatními lidmi, v zaměstnání, v celém způsobu života a dokáží ho přesvědčit, že se stomií se dá žít úplně normálním životem. Zjednodušeně lze říci, že cílem edukace je pomoci nemocnému nalézt odpovědi na všechny otázky, které ho trápí a souvisejí s jeho nemocí.

Poradenské možnosti

Pro stomické pacienty bylo založeno české sdružení ILCO, zřizují se různé poradny se speciálně vyškolenými sestrami, zakládají se další kluby stomiků, vydává se zpravodaj ILCO, časopisy, brožury a letáčky podávající potřebná poučení. Tím se řadí naše republika k zemím s vysokou kvalitou péče o pacienty. Lze říci, že těmito opatřeními se kvalita života stomiků skutečně zlepšila? Zčásti ano. Mají moderní pomůcky, dostatek poučení v péči o stomii, možnost členství v klubech stejně postižených. Zajímá se však někdo o to, jak působí samo onemocnění na jejich psychiku? Zde zůstáváme stále ještě našim nemocným něco dlužni. Do budoucna je třeba počítat s mnohem větší psychologickou péčí a s rozvojem návštěvní služby. To bude v budoucnu úlohou zejména pro dosud stále se málo a pomalu rozvíjející ošetřovatelskou péči poskytovanou perfektně vyškolenými a kvalifikovanými sestrami v domácím prostředí.

Přidat v sociální péči

Zlepšovat je co i v oblasti sociální péče. V této oblasti si mnohé musí stomici prozatím obtížně vymáhat sami. Často z různých, někdy těžko pochopitelných důvodů, jsou jim jejich práva a „výhody“ odpírány. Co tyto výhody obnášejí? Příplatky na hygienické pomůcky, deodoranty, možnost získání průkazky pro tělesně postižené apod. Proč toto minimum těmto lidem nepřiznat? Je úkolem, a to nejen zdravotníků, ale i sociálních služeb, aby se přičinili o vybudování dokonalého, adekvátního komplexního systému péče o pacienty se stomií a přispěli tak ke zkvalitnění jejich života.

Rady nejen pro urostomiky

1. Při výměně destičku stahovat od strany z boku, šikmo shora dolů, tzn. po směru růstu ochlupení – menší bolestivost.

2. Zkontrolovat, zda není třeba oholit kůži kolem stomie.

3. Při sebemenších projevech poškození kůže kolem stomie použít malé množství speciální hojivé masti od firmy. Pozor, mast snižuje přilnavost destičky.

4. Poslední omytí kůže kolem stomie před nalepením nové destičky musí být provedeno vodou a jemným mýdlem. Vyvarujte se benzínu, leptá destičku.

5. Otvor do destičky je možné provést nůžkami, lepší je však udělat jej doma zhotoveným průrazníkem podle průměru stomie. Kraje jsou rovnější, nezohýbané a lépe přilnou.

6. Otvor do destičky dělat nejvíce o půl centimetru větší než je průměr stomie.

7. Na rozdíl od ošetření kolostomie je třeba při nasazování destičky pracovat co nejrychleji a po celou dobu manipulace přidržovat na stomii kousek mulu, při zmáčení močí si mul vyměnit, neboť pod destičku nesmí zatéct ani kapka moči, destička pak brzo podtéká.

8. Pro dokonalou suchost kůže před nalepením destičky je možné okolí stomie vysušit a nahřát fénem. I samotnou destičku můžete nahřát fénem, event. před nasazením položit na chvíli na teplý radiátor, neboť destička změkne a lépe se s ní manipuluje.

9. Pro lepší přilnavost destičky je možno kolem stomie užít speciální lepivou pastu.

10. Přesvědte se ještě jednou o perfektním utěsnění sáčku – prevence zmáčení oděvu.

11. K dokonalému pocitu jistoty při nošení jímacích sáčků je možno používat kolem těla přídržný gumový pásek, event. okraje samotné destičky po obvodu přelepit leukoplastí.

12. Firma Coloplast má přídržný pásek i s tenkou destičkou. Průměr této destičky se musí zvolit vždy o číslo větší, než je průměr vaší lepicí destičky.

13. Vyzkoušejte, zda vám bude více vyhovovat nejprve přilepit destičku a na to připevnit sáček, nebo rovnou přilepovat destičku s již připevněným sáčkem. Zde není možnost užít speciální lepivou pásku.

14. Nebojte se vyzkoušet celý sortiment pomůcek i od jiných firem (Braun, Coloplast), neboť každému vyhovuje něco jiného.

15. Pro první vyzkoušení si poukaz s předepsanými pomůckami zašlete přímo na distribuční firmu, pomůcky vám bez placení poštovného pošlou do týdne domů – pozor však na správný výběr pomůcek.

16. Pokud si vyberete jinou firmu, je třeba domluvit se s vaší příslušnou lékárnou, že tyto pomůcky budete u nich odebírat. Lékárna sama si je bude objednávat

n

Ohodnoťte tento článek!