Edukace pacienta po náhradě mitrální chlopně

V minulosti byla edukace pacientů velmi podceňována. V 70. letech 20. století však bylo zjištěno, že ke zlepšení léčby nedochází jen z důvodu zavádění nových léků do praxe, ale v důsledku širšího léčebného přístupu. Pacienta nelze posuzovat pouze z lékařského hlediska, ale je třeba na něj nahlížet komplexně.


SOUHRN: Operace na mitrální chlopni patří mezi velmi rizikové operace. Zdokonalování umělých srdečních chlopní, multioborová spolupráce, pokroky v anestezii, vedení mimotělního oběhu a zlepšená ochrana myokardu před ischemií, kvalitní peroperační a pooperační monitorování, kvalitní pooperační péče snižují operační riziko a lze tak dnes operovat pacienty, pro které byla dříve náhrada chlopně pro přidružené nemoci vysoce riziková.
Klíčová slova: edukace, edukační proces, náhrada mitrální chlopně


Edukační působení sestry začíná již v průběhu ošetřovatelského procesu. Pro úspěšnost edukace musí sestra trpělivě vyslechnout a pochopit pacienta i jeho rodinné příslušníky. Jen tak lze předpokládat, že pacient bude mít větší zájem o své zdraví a zlepší se tak následná spolupráce a rekonvalescence pacienta. Edukační proces musí obsahovat všechny základní prvky. V rámci výuky plní edukátor nejen kroky edukačního procesu, ale zároveň musí sledovat i další potřeby pacienta. Usiluje o zmenšení pocitu nejistoty, úzkosti a snaží se pomoci pacientovi pochopit vlastní roli v péči o svou osobu a zodpovědnost za své zdraví. Edukace je tím efektivnější, čím více se na ní podílí sám edukant.

Kazuistika

Pacient J. P. *1949

Anamnéza nynějšího onemocnění: Pacient s významnou mitrální insuficiencí, s méně významnou mitrální stenózou, s významnou sekundární trikuspidální insuficiencí, s anamnézou levostranné srdeční nedostatečnosti 08/2009, byl přijat ke komplexnímu kardiochirurgickému výkonu.

Anamnéza předchozího onemocnění: Pacient s arteriální hypertenzí, obezitou 3. stupně byl hospitalizován v srpnu 2009 na kardiologické klinice pro progredující dušnost. Byla zjištěna významná mitrální a trikuspidální regurgitace, méně významná mitrální stenóza, pacient indikován k operačnímu řešení, které bylo vzhledem k vysokému BMI odloženo. V říjnu 2009 podstoupil první hospitalizaci s cílem redukce hmotnosti při svém váhovém maximu 173 kg. Během 22denní redukční diety došlo k úbytku hmotnosti o 18 kg a byla naplánovaná druhá redukční hospitalizace na prosinec 2009. Na druhý redukční pobyt pacient nastupoval s hmotností 143 kg a byl propuštěn s hmotností 136 kg. V lednu 2010 byla ve FNKV provedena levostranná katetrizace se závěrem: koronární levotyp (levá tepna je dominantní), normální koronarografie, masivní mitrální insuficience.

Operační diagnóza: náhrada mitrální chlopně a plastika trikuspidální chlopně.

Ostatní diagnózy: chronické srdeční selhání (významná mitrální regurgitace porevmatické etiologie, dilatace mitrálního anulu, významná trikuspidální regurgitace, EF 30 %), obezita 2. stupně, arteriální hypertenze III. stupně, fraktura v oblasti pravého hlezna 01/2009.

Abúzus: alkohol: nyní abstinuje, dříve 6–8 piv; kouření: před 20 lety přestal, v mládí 5–10 cigaret denně; návykové látky: 0, analgetika: 0.

Objektivně: TK 140/100 mmHg, P 80/min, D 14/ min, výška 190 cm, hmotnost 136 kg, BMI 41,6.

Posouzení psychických schopností a vzdělávacích potřeb pacienta

60letý pacient přijat ke komplexnímu kardiochirurgickému výkonu. Nyní kardiálně kompenzovaný. Vzhledem k obezitě je nutná intenzivní edukace v oblasti dietních a režimových opatření.

Pacient má učňovské vzdělání, velmi dobré rodinné prostředí, kdy se rodina aktivně podílí na redukci váhy pacienta a chce se zúčastnit některých edukačních setkání. Komunikace je bez známek poruchy, přiměřená pozornost, orientace v prostoru a čase. Hledá informace o operaci u ostatních pacientů, je velmi přátelský. Rád sleduje sportovní přenosy a čte noviny. Přiměřená motorická zručnost. Pacient je nyní, před operací, mírně rozrušen.

Edukační diagnózy

Na základě rozhovoru s lékařem, pacientem a rodinou, po vyplnění vstupního dotazníku a po důkladném posouzení psychických schopností jsme stanovili edukační diagnózy.

Edukační diagnóza č. 1: Neefektivní léčebný režim 00078 v oblasti léčby Warfarinem a dietních opatřeních při jeho užívání v souvislosti s nedostatečnými informacemi, projevující se neschopností adekvátně dodržovat doporučení.

Edukační diagnóza č. 2: Deficitní znalost 00126 v oblasti vědomostí a dovedností režimového opatření, pohybové aktivity, rehabilitace, v péči o ránu, omezeních v zaměstnání, řízení auta, pohlavního života po propuštění do domácího ošetření, v souvislosti s nedostatkem zkušeností, projevující se častým kladením otázek spolupacientům i personálu, pocitem nejistoty a neklidem.

Edukační diagnóza č. 3: Neefektivní podpora zdraví 00099 z důvodu nedostatečné znalosti o základních zdravotních praktikách a porušeného individuálního přístupu k podpoře zdraví, projevující se nevhodnými stravovacími a pohybovými návyky pacienta.

Po stanovení edukačních diagnóz jsme společně s pacientem naplánovali počet a plán edukačních jednotek. Edukační diagnózy č. 1 a č. 2 jsme rozdělili na dvě edukační jednotky. Na přání pacienta jsme druhou a čtvrtou edukační jednotku provedli v odpoledních hodinách za přítomnosti manželky a dcery. Celkem bylo naplánováno 5 edukačních setkání.

* organizační forma: individuální/skupinová edukace,
* délka sezení: 30–60 minut,
* pomůcky: edukační materiál, odborná literatura, židle, deka, tužka, papír,
* metoda edukace: přednáška, rozhovor, demonstrace cviků, vysvětlování,
* místo edukace: edukační místnost, chodba, pokoj,
* edukátor: edukační sestra, nutriční terapeut, fyzioterapeut, lékař.

Edukační jednotka č. 1

Téma: Edukace o nežádoucích účincích a zvláštnostech při užívání Warfarinu.
Záměr edukace: Pacient prokáže základní vědomosti v oblasti nežádoucích účinků a zvláštnostech při léčbě Warfarinem.
Datum: 1. 3. 2010 v 11.00 hod.
Délka sezení: 60 minut.
Metoda edukace: přednáška, rozhovor, vysvětlování, zodpovězení otázek.
Organizační forma: skupinová edukace (pacient, manželka a dcera).
Místo edukace: edukační místnost.
Pomůcky: edukační materiál, odborná literatura, židle, tužka, papír, PC.
Edukátor: sestra edukátorka, ošetřující lékař.
Edukační cíle: Vhodně motivovat pacienta ke spolupráci, projevit empatii a zájem, poskytnout informace o léku Warfarin, seznámit pacienta s nežádoucími účinky Warfarinu, seznámit pacienta se zvláštnostmi při užívání Warfarinu.
Vyhodnocení edukační jednotky 1: Všechny cíle edukačního plánu byly splněny. Pacient správně odpovídal na kladené otázky a vše si zapisoval do notýsku. Lze konstatovat, že první edukační setkání bylo efektivní. Metoda byla zvolena správně.
Otázka: Co je to Warfarin?
Odpověď: Lék ovlivňující srážení krve.
Otázka: Proč podáváme Warfarin?
Odpověď: Kvůli dlouhodobému ředění krve.
Otázka: Jaké jsou optimální hodnoty INR?
Odpověď: 2,5–3,5.
Otázka: Jaké nežádoucí účinky se mohou dostavit?
Odpověď: Krvácení z dásní, nosu, konečníku.
Otázka: Musíte upozornit zubaře, že užíváte Warfarin?
Odpověď: Ano.

Edukační jednotka č. 2

Téma edukace: Edukace v oblasti dietních opatření.
Záměr: Pacient prokáže základní vědomosti o správném dietním opatření při užívání Warfarinu.
Datum: 1. 3. 2010 ve 14.00 hod.
Délka sezení: 45–60 minut.
Metoda: přednáška, rozhovor, zodpovězení otázek.
Organizační forma: skupinová edukace (pacient, manželka a dcera).
Místo edukace: edukační místnost.
Pomůcky: odborná literatura, informační leták, tužka, papír, PC.
Edukátor: sestra edukátorka, nutriční terapeutka.
Edukační cíle: Poskytnout dostatek informací o vitaminu K, seznámit pacienta s dietním opatřením, poučit o nutnosti dodržování dietního opatření.
Vyhodnocení edukační jednotky 2: Všechny cíle edukačního plánu byly splněny. Pacient, manželka i dcera správně odpovídali na kladené otázky. Byli rádi za poskytnutý informační materiál, kde je uveden přehled potravin s obsahem vitaminu K. Bude vhodná reedukace za 3–4 měsíce. Metoda byla zvolena správně.
Otázka: Vitamin K je rozpustný v tucích, nebo ve vodě?
Odpověď: Vitamin K je rozpustný v tucích, stejně jako vitaminy A, D, E.
Otázka: Pokud pacient dlouhodobě nejí listovou zeleninu, může dojít ke snížení hladiny vitaminu K v těle?
Odpověď: Ano.
Otázka: Jaká je doporučená denní dávka vitaminu K?
Odpověď: 80 µg, maximálně 250 µg.
Otázka: Aby nedocházelo k rozkolísání hodnot INR, je dobré si potraviny rozdělit do pěti skupin. Do jakých?
Odpověď: Potraviny bezpečné, které neovlivní hladinu INR, potraviny kontrolované, nestabilní, doplňkové, rizikové s vysokým obsahem vitaminu K.

Edukační jednotka č. 3

Téma edukace: Edukace v oblasti režimových opatření po propuštění z nemocnice (péče o ránu, domácí práce, pohlavní život).
Záměr: Pacient prokáže základní vědomosti v oblasti režimových opatření po propuštění do domácí péče.
Datum: 2. 3. 2010 v 11.00 hod.
Délka sezení: 30–45 minut.
Metoda edukace: rozhovor, vysvětlení.
Organizační forma: individuální edukace.
Místo edukace: edukační místnost.
Pomůcky: edukační místnost.
Edukátor: sestra edukátorka.
Edukační cíle: Povzbudit pacienta k verbalizaci pocitů; seznámit pacienta s péčí o ránu, seznámit pacienta s možnostmi prací prováděných po propuštění, informovat pacienta o pohlavním životě po operaci.
Vyhodnocení edukační jednotky 3: Všechny cíle edukačního plánu byly splněny. Pacient správně odpovídal na kladené otázky. Poskytla jsem pacientovi informační materiál, kde je přehled činností, které smí provádět po propuštění z nemocnice a které se nedoporučují provádět po propuštění z nemocnice. Metoda byla zvolena správně.
Otázka: Můžete slyšet tzv. praskání v ráně?
Odpověď: Ano, než se kost stabilizuje, je spojena kovovými kličkami.
Otázka: Je vhodné doma sprchovat operační ránu?
Odpověď: Ano, nejméně 2krát denně.
Otázka: Čím si doma máte mazat a jemně masírovat okolí rány?
Odpověď: Vepřovým sádlem.
Otázka: Smíte v létě na sluníčko?
Odpověď: Ano, ale operační ránu nesmím vystavovat přímému slunci.
Otázka: S čím můžete po propuštění z nemocnice pomoci manželce?
Odpověď: S přípravou jídla, zaléváním kytek malou konvičkou, utíráním prachu.
Otázka: Co se nedoporučuje při propuštění z nemocnice vykonávat?
Odpověď: Luxovat, hrabat listí, uklízet sníh.
Otázka: Smíte řídit auto?
Odpověď: Řízení se nedoporučuje, hrudník by se mohl déle léčit.
Otázka: Za jak dlouho můžete začít žít běžným sexuálním životem?
Odpověď: Až se budu cítit dostatečně silný a odpočinutý.

Edukační jednotka č. 4

Téma edukace: Edukace v oblasti rehabilitace (cvičení, chůze, sezení).
Záměr: Pacient prokáže základní vědomosti v oblasti rehabilitace po operaci srdce.
Datum: 2. 3. 2010 ve 14.00 hod.
Délka sezení: 45–60 minut.
Metoda edukace: vysvětlení, demonstrace cviků.
Organizační forma: skupinová edukace (pacient, manželka a dcera).
Místo edukace: edukační místnost, chodba, pokoj.
Pomůcky: židle, deka, nafukovací balonek, stříkačka, gumička, PC.
Edukátor: edukační sestra, fyzioterapeutka.
Edukační cíle: Seznámit pacienta s dechovou rehabilitací, seznámit pacienta se základními cviky po operaci, seznámit pacienta s možností lázeňské léčby.
Vyhodnocení edukační jednotky 4: Všechny cíle edukačního plánu byly splněny. Pacient správně odpovídal na kladené otázky a demonstroval cviky. Poskytla jsem pacientovi informační materiál, ve kterém jsou nakresleny cviky, jež smí provádět po propuštění z nemocnice. Metoda byla zvolena správně.
Otázka: Doporučuje se po propuštění z nemocnice provádět cviky doma?
Odpověď: Ano, ještě několik týdnů.
Otázka: Jak se provádí dechová rehabilitace?
Odpověď: Pomocí nafukovacího balonku nebo gumové rukavice a stříkačky (doplněno názornou ukázkou).
Otázka: Doporučuje se chůze každý den?
Odpověď: Ano, a postupně si prodlužovat úseky.

Edukační jednotka č. 5

Téma: Edukace o změně životního stylu (kouření, správná životospráva, návrat do práce).
Záměr: Pacient prokáže základní vědomosti v oblasti správného životního stylu.
Datum: 3. 3. 2010 v 11.00 hod.
Délka sezení: 30–45 minut.
Metoda edukace: přednáška, rozhovor, vysvětlování, zodpovězení otázek.
Organizační forma: individuální edukace.
Místo edukace: edukační místnost.
Pomůcky: edukační materiál, odborná literatura, židle, tužka, papír, PC.
Edukátora: edukační sestra.
Edukační cíle: Seznámit pacienta se základy životního stylu, seznámit pacienta s možností návratu do zaměstnání.
Vyhodnocení edukační jednotky č. 5: Všechny cíle edukačního plánu byly splněny. Pacient správně odpovídal na kladené otázky. Poskytla jsem pacientovi zbytek informačního materiálu, ve kterém najde vše potřebné. Při kontrole v naší ambulanci bude vhodná reedukace. Metoda byla zvolena správně.
Otázka: Řekněte mi 4 nejdůležitější oblasti životního stylu, které můžete ovlivnit.
Odpověď: Pohyb, alkohol, jídlo, kouření.
Otázka: Z čeho vychází potravinová pyramida?
Odpověď: Ze středomořské stravy, která je pestrá a vyvážená.
Otázka: Má být fyzická zátěž pravidelná, nebo nárazová?
Odpověď: Pravidelná, 3–4krát týdně.

Vyhodnocení edukačního procesu

Pacientovi byl po skončení každé edukační jednotky předložen výstupní dotazník. Výsledek dotazníku svědčí o tom, že pacient je dostatečně edukován, ale i přesto je důležitá kontrola vědomostí při návštěvě v naší ambulanci po 6–8 týdnech od propuštění z nemocnice. Metody edukace byly správně zvoleny. Pacient byl spokojený s možností přítomnosti manželky a dcery při edukaci.

Literatura k dispozici u autorky.


O autorovi: Mgr. Radana Prachtová, Kardiochirurgické sály KAR IKEM Praha, Koronární jednotka, III. interní – kardiologická klinika FNKV Praha (Prachtovi@iol.cz)

Ohodnoťte tento článek!