Edukace rodičů o screeningových vyšetřeních novorozenců

Rodiči se nerodíme, rodiči se stáváme. Zabezpečit optimální péči o těhotnou ženu a novorozence je cílem bezpečného mateřství. Těhotenství nabízí dostatečně dlouhou dobu na to, aby se budoucí matka vyrovnala se skutečností, že se stává nejen matkou, ale i rodičem, a bude konfrontována s novou formou chování v úloze matky.


SOUHRN: Hlavním tématem průzkumu je úloha sestry v ošetřovatelské péči o novorozence při zabezpečení screeningových vyšetření z hlediska prevence chorob. Cílem průzkumu je poukázat na úroveň vědomostí o těchto vyšetřeních a postoje rodičů. Rodiče i zdravotničtí pracovníci si musí uvědomit svůj význam pro novorozence z důvodu včasného zachycení a časné léčby vrozených chorob. Průzkumem se podařilo odhalit nedostatky v úrovni vědomostí rodičů o screeningových vyšetřeních novorozenců (SVN), které je třeba včasnou a vhodnou edukací doplnit.
Klíčová slova: novorozenec, prevence, screeningová vyšetření novorozence, edukace, úroveň znalostí rodičů


 

Rodiče mají možnost získat informace z různých zdrojů, ale kvalifikované poradenství zdravotníků je nezbytné z hlediska časté kontroverze z jiných zdrojů. S prevencí onemocnění začínáme již v prenatálním období.

Světová zdravotnická organizace vypracovala v roce 1991 na základě nejnovějších vědeckých poznatků Baby Friendly Hospital Initiative prolaktační program, který probíhá i na novorozeneckých odděleních slovenských nemocnic. Je zaměřen na přípravu matky na kojení včasným přiložením dítěte po porodu k prsu matky a na podporu kojení. Vylučuje jakékoli přikrmování tekutinami z láhve. Program vede k upevňování citového pouta mezi dítětem a matkou a vytváří základ pro optimální tělesný a duševní vývoj dítěte.

Jakékoli odloučení je pro matku stresující a je nevyhnutelné, aby měla informace o všech vyšetřeních, kterými novorozenec prochází. I zdánlivě nepodstatné otázky mohou vyvolat zbytečné obavy, proto je ze strany zdravotnického personálu důležité správně reagovat. Základem dobré informovanosti je efektivní komunikace s fungující zpětnou vazbou ze strany lékaře, sestry i rodičů.

Neustálé zkvalitňování zdravotní péče nutí zvyšovat vědomostní úroveň zdravotnických pracovníků a vhodnou edukací směrem od zdravotníků i vědomostní úroveň rodičů. Vzájemná spoluúčast pomáhá zabezpečit novorozencům zdravý start do života.

Novorozenecké období

Prevence a screeningová vyšetření novorozenců vytvářejí předpoklady pro výrazné snížení kojenecké úmrtnosti. Obsah pojmu prevence se měnil s vývojem vědeckého poznání a s možností realizovat nové poznatky vědy v praxi. Je z hlediska jednotlivce i společnosti mnohem účinnější než léčba.

Cílem screeningu u novorozenců je odhalení vrozené poruchy, aby její léčba mohla být zahájena co nejdříve. Časový limit, ve kterém je třeba screening provést, umožňuje předejít vzniku trvalých následků. Ačkoli screeningové programy fungují v mnoha státech již několik desetiletí, mnohé z nich jsou předmětem diskusí ve vztahu ke spolehlivosti, a zejména etice. Screeningovým testem zachytíme jedince, kteří s nejvyšší pravděpodobností mají dané onemocnění. Někteří pacienti s pozitivním screeningovým testem nejsou nemocní, ale vykazují výsledek falešně pozitivní. V takovém případě diagnostický test, který je přesnější než screeningové vyšetření, onemocnění vyloučí. Falešně negativní test při screeningu by znamenal, že nemocného jedince nediagnostikujeme. Termín screeningový program v sobě zahrnuje nejen samotný screeningový test, ale i test diagnostický a zabezpečení včasné léčby.

U dětí narozených na Slovensku se celoplošně provádí hodnocení životních funkcí podle Apgarové (Apgar skóre), orientační neurologické vyšetření, screening vrozených metabolických vad, sonografický screening ledvin a screening bederních kloubů. K povinnému screeningu patří vyšetření sluchu a diagnostika vrozené katarakty. U novorozence se zvýšeným předpokladem určité poruchy anebo choroby se provádí selektivní screening, např. ultrazvukové vyšetření mozku, hypoglykemie (novorozenec diabetické matky, předčasně narozené dítě, hypotrofický novorozenec, resuscitované dítě), u nedonošených dětí také vyšetření očního pozadí oftalmologem.

Dítě v novorozeneckém období vyžaduje osobitý způsob ochrany, protože je slabé, bezbranné, bezmocné, může být nechtěné, může být postižené, může být na pomezí života. Rozhodování lékařů a sester a etické postoje se opírají také o postoje rodičů jako zákonných zástupců dítěte.

Prenatální diagnostika

Zdravý start do života v civilizovaných zemích s dobře fungujícím zdravotním systémem zabezpečuje již prenatální péče o matku, stejně jako o její ještě nenarozené dítě. Postnatální péče tak plynule navazuje na prenatální vyšetření.

Po dobu těhotenství se žena zpravidla podrobí asi deseti vyšetřením u gynekologa, a sice zpočátku každé čtyři týdny, v posledních dvou měsících těhotenství každé dva týdny. V případě „podezřelých“ nálezů jsou nutné i kratší intervaly.

Při první návštěvě gynekologa jsou plánována následující vyšetření, zdokumentovaná v těhotenské průkazce: anamnestické údaje o předešlých těhotenstvích; anamnéza menstruačního cyklu a vypočítaný předpokládaný termín porodu; všeobecná vyšetření celkového zdravotního stavu těhotné; kolposkopie a stěr z hrdla děložního; vaginální stěr na vyšetření chlamydií; určení krevní skupiny a Rh faktoru budoucí matky; vyšetření protilátek proti erytrocytům plodu (opakování ve 24.–28. týdnu těhotenství, u Rh negativních žen je test opakován ve 20.– 24. týdnu a ve 27.–30. týdnu); stanovení imunity proti rubeole; screening syfilidy; HIV screening (pouze se souhlasem těhotné ženy).

Po 32. týdnu těhotenství, podle možnosti nejblíže k termínu porodu, je určován HBs antigen. Sérologické vyšetření na toxoplasmózu má také svůj význam v případě možné expozice či ohrožení těhotné toxoplasmózou.

V případě normálního průběhu těhotenství jsou plánována tři sonografická vyšetření i opakované kardiotokografické vyšetření po 36. týdnu těhotenství.

Při každé preventivní prohlídce se kontroluje hmotnost těhotné, krevní tlak, srdeční ozvy, případně pohyby plodu, vnější palpací se zjišgynekologie, ťuje výška fundu. Dále se vyšetřuje hladina hemoglobinu v krvi a moč pomocí testovacích proužků (erytrocyty, leukocyty, proteiny, glukóza, nitrity) (Stauber – Weyerstahl, 2007).

Postnatální diagnostika

Ke zjištění vrozených vývojových vad a určení stupně zralosti je zaměřené orientační klinické vyšetření novorozence. Pět a deset minut po narození je prováděn Apgar test (tab. 1).

Tabulka 1: Apgar skóre (Saxlová, J. a kol. 1997)

Virginia Apgar vyvinula v roce 1952 bodový systém pro novorozence. Dětský lékař posuzuje pět důležitých aspektů: srdeční akci, dýchání, barvu kůže, svalový tonus, reakci na podráždění.

Hodnocení:

* 9–10 bodů: v normě
* 5–8 bodů: ohrožení
* pod 5 bodů: ohrožení života

Průzkum úrovně edukace rodičů o SVN

V průzkumu jsme se zabývali zjišťováním vědomostí rodičů o SVN a šetřením v gynekologických ambulancích k jejich ověření. Průzkum byl orientovaný především na zjišťování úrovně vědomostí rodičů a na zdroje informací, které nejčastěji využívají.

K přiblížení dané problematiky je důležité nejprve se seznámit s aktuální situací na Slovensku a zamyslet se, jakou roli sehrává v edukaci rodičů zdravotnický personál. Tím, že je Slovensko součástí Evropské unie, jsou mnohé problémy týkající se zdravotnictví a jejich řešení koordinované v rámci EU.

Úloha rodičů: Po porodu musí každý novorozenec projít sérií velkých změn a začít se přizpůsobovat novým podmínkám mimo tělo matky. Nerušený proces poporodní adaptace umožňuje plynulý přechod z intauterinního do extraterinního prostředí. Stejně jako se věnuje žena přípravě na porod, je nezbytné, aby se věnovali i rodiče přípravě na rodičovství. A to hlavně prostřednictvím poznatků o novorozenci a screeningových vyšetřeních, jejichž cílem je zachytit jedince, kteří mají s nejvyšší pravděpodobností dané onemocnění.

Cíle průzkumu:

1. Formou dotazníku zjistit míru znalostí rodičů o SVN.
2. Informovat rodiče o SVN.
3. Motivovat rodiče k získání informací o SVN.
4. Posoudit informovanost rodičů o výskytu vrozených vývojových vad (VVV) v rodině.
5. Určit, jaké nejčastější informační zdroje rodiče novorozence využívají.
6. Zjistit, co ovlivňuje míru znalostí rodičů o SVN.

Metodologie průzkumu: K získání potřebných informací jsme zvolili empirickou metodu – dotazník. Respondenti byli stručně obeznámeni s významem vyplnění dotazníku, s postupem vyplnění jednotlivých otázek a byli ubezpečeni o dobrovolnosti a anonymitě. Dotazník obsahoval 19 otázek. Závěr tvořily kategorizační položky, které se týkaly pohlaví, věku, u matky počtu porodů, nejvyššího dosaženého vzdělání a místa bydliště. Výsledky průzkumu jsme kvantitativně vyhodnotili v absolutních číslech a také v procentech.

Vzorek průzkumu: Výběr respondentů průzkumu byl cílený, proto byl aplikován v gynekologických ambulancích v rámci prenatálních prohlídek – sběr dat probíhal v privátních gynekologických ambulancích v Liptovském Mikuláši. Vzorek tvořilo 60 respondentů, budoucích rodičů. Dotazník vyplnil 1 muž a 59 žen.

Realizace průzkumu: Sběr údajů jsme realizovali od listopadu 2010 do konce ledna 2011. Data jsme zpracovali na základě jednotlivých odpovědí, které respondenti uvedli v dotazníku. Na průzkum jsme použili přímý způsob administrace dotazníků – osobní, individuální kontakt s respondenty. Celkem bylo distribuováno 60 dotazníků, návratnost byla 100%. Údaje jsou uvedeny v absolutních číslech a procentech.

Výsledky průzkumu

Položka 1: Znáte význam slova screening?

V odpovědích respondentů jsme zaznamenali možnost „ano“ 17krát (28 %), 19 respondentů (32 %) uvedlo, že slovo screening slyšeli, ale nevědí, co znamená, 12 respondentů (20 %) nezná význam slova screening, 5 respondentů (8 %) chce znát význam slova screening. Správný význam slova screening znalo 7 respondentů (12 %).

Položka 2: Připravujete se na rodičovství také informováním se o SVN?

Kladnou odpověď volilo 9 (15 %) respondentů, 24 (40 %) odpovědí bylo negativních, 17 (28 %) respondentů takovou přípravu nepovažuje za potřebnou, informace plánují získat až po narození dítěte, 10 (17 %) má zájem zúčastnit se psychoprofylaktické přípravy na porod.

Položka 3: Máte povědomí o SVN?

Z celkového souboru 60 respondentů kladně odpověděli pouze 4 (7 %) respondenti, 56 (93 %) SVN nezná.

Položka 4: Znáte význam SVN?

Z celkového souboru 60 respondentů 10 (17 %) volilo odpověď „ano“, 22 (37 %) „ne“, 14 (23 %) respondentů uvedlo, že je to úkol/práce lékaře a sestry, 14 (23 %) má zájem dozvědět se, proč jsou SVN důležitá.

Položka 5: Slyšeli jste o tzv. Apgar skóre novorozence?

Z celkového souboru 32 respondentek (z toho 27 byly prvorodičky) 6, tzn. 19 %, bylo informováno o tzv. Agar skóre novorozence, 15 (47 %) volilo odpověď „ne“, 8 (25 %) si tuto informaci vyžádalo, „nevím, co je Apgar skóre“ odpověděli 3 (9 %) respondenti.

Položka 6: Jmenujte zdroje informací o SVN, které využíváte.

Za zdroje informací považuje poradnu pro těhotné 14 (18 %) respondentů, 17 (22 %) dotázaných vidí zdroje informací v literatuře, knihách, časopisech, 14 (18 %) respondentů volilo masmédia (TV, rádio, internet), 22 (28 %) respondentů nemá žádné poznatky, 11 (14 %) informace získává od matky anebo jiné osoby.

Položka 7: Jakým způsobem získáváte poznatky o SVN?

Respondentů, kteří by chtěli informace získat rozhovorem s lékařem anebo jiným zdravotnickým pracovníkem, bylo 29 (39 %), 23 (31 %) upřednostňuje písemnou formu (leták, brožura, časopis apod.), 16 (21 %) se zúčastní kurzu psychoprofylaktické přípravy na porod, více informací nepotřebuje 7 (9 %) respondentů.

Položka 8: Jak hodnotíte vlastní poznatky o SVN před porodem?

Z celkového souboru 60 respondentů hodnotí vlastní poznatky za dostatečné 20 (33 %), jako nedostatečné 23 (39 %) a žádné poznatky nemá podle vlastního úsudku 17 (28 %) respondentů.

Položka 9: Jaké VVV (vrozené vývojové vady) se vyskytují ve vaší rodině?

Z celkového souboru 60 respondentů uvedli metabolické poruchy v rodině 2 (12 %) respondenti, vrozené poruchy sluchu 0 respondentů, vrozené poruchy zraku 4 (24 %) dotázaní, hormonální poruchy 1 (6 %) a jiné VVV přiznalo 10 (58 %) respondentů.

Diskuse

Po vyhodnocení průzkumu jsme zjistili, že až 60 % dotázaných nezná, ale má zájem poznat význam slova screening.

Pro medicínu 21. století je typické, že se mnohým onemocněním snaží ve velké míře předcházet. Předem jsou vyhledávány osoby v budoucnosti potenciálně ohrožené určitou chorobou, aby je bylo možné co nejdříve léčit. Spolehlivost, celoplošnost a včasné odhalení rizik screeningovými vyšetřeními novorozenců dává předpoklady pro zdravý vývoj i tam, kde by pozdější odhalení predispozic znamenalo invalidizaci.

Odpovědi v průzkumu naznačují, že značná část respondentů má zájem dozvědět se význam pojmu SVN. Vysoké procento respondentů se ale spoléhá na zdravotnický personál a tím přenáší i část zodpovědnosti za zdraví vlastního dítěte na zdravotníky. V současné době je ale trendem snaha zdravotnického personálu přistupovat k pacientovi jako rovnocennému partnerovi. Předpokladem takového vztahu je dobrá informovanost pacienta o jeho zdravotním stavu a o možnostech diagnostiky a léčby. V našem případě dobrá informovanost rodičů o zdravotním stavu jejich dítěte a možnostech preventivních vyšetření. Každý rodič se má spolupodílet na zabezpečení zdravého vývoje svého dítěte již od narození.

Hospitalizace po porodu neposkytuje mnoho prostoru na edukační aktivity o SVN. Sestra matce pomáhá při hygienické péči o novorozence, učí ji správně dítě přikládat k prsu, realizuje asistenci při SVN. Sama realizuje screening sluchu a odběr krve na metabolické poruchy. Spánek a oddech matky se přizpůsobují novorozenci zabezpečením jeho potřeb. Zkracuje se doba hospitalizace a některé informace jsou pro rodiče nepostačující. Z tohoto hlediska je nevyhnutelné získat informace o SVN.

V současné době je nastávajícím rodičům k dispozici velké množství literatury, ať již knihy, anebo časopisy. Rodiče upřednostňují ty informace, které mohou použít okamžitě. Analýzy potvrdily, že rodiče často využívají vícero systémů a služeb v průběhu vyhledávání a opakovaně reformulují své požadavky. Z hlediska posuzování relevance se ukázalo, že výsledky vyhledávání nejsou uspokojivé na první pokus. Budoucí rodiče nemají zájem více proniknout do procesů a systémů vyhledávání informací, zejména pokud jde o složité procesy formulování a reformulování dotazů, které se mohou do velké míry odlišovat od přirozených kognitivních procesů poznamenaných neurčitostí mentálních a sociálních reprezentací.

Internet zpřístupňuje množství informací z firem, knihoven a univerzit na celém světě. Umožňuje sice přístup, ale často nevíme, kde se tyto informace nacházejí. Tento způsob vyhledávání informací však není bez rizika, protože najdeme i nespolehlivé informace.

Evropská komise nedávno vydala směrnice kritérií kvality pro webové stránky spojené se zdravím. Kritérii jsou transparentnost, čestnost, soukromí, oprávnění při aktualizování informací, zodpovědnost, dostupnost.

Aby se zvýšila důvěra pacientů k ošetřujícímu personálu, je nutná neustálá edukace zdravotnických pracovníků. Zvyšování vzdělání se již v praxi realizuje. Zdravotničtí pracovníci se musí naučit správně komunikovat s pacientem. Musíme vědět, co chceme sdělit, a rozhodnout, kdy informaci sdělíme. To znamená odhadnout, zda je vhodný čas na poskytnutí informace. Důležité je také vybrat správné místo, rozhodnout se, jak nejlépe informaci podat. Nevyhnutelné je pamatovat na skutečnost, že pro nás již jasně podané informace nemusí být jasné také pro druhou stranu. Je třeba hovořit zřetelně a srozumitelně, slova nekomplikovat, zvolit přiměřené tempo a odpovídající tón řeči.

Výzkumy ukázaly, že třetinu podstatných informací získaných od lékaře pacient buď nezachytil, anebo si je nestihl zapamatovat. Může tomu tak být proto, že jim nerozuměl, nebo protože byl ve stresu či mu bylo trapné se ptát. Může se stát, že únik informací bude větší na úkor přijatých informací.

Na doplnění informací můžeme použít i jiné druhy komunikace, např. písemnou formu. Za účelem toho je potřebné vytvořit na pracovišti informační materiál, který by doplnil poznatky rodičů o SVN. Dobrým a rychlým zdrojem informací jsou i brožury a letáky, které si pacienti mají možnost pročíst v čekárnách, popřípadě odnést domů a v klidu se seznámit s jejich obsahem.

Návrhy pro praxi

Na základě průzkumem zjištěných skutečností navrhujeme:

* podporovat kontinuitu edukace a tím zlepšovat spolupráci zdravotnických pracovníků a rodičů novorozence,
* organizovat a cílevědomě podporovat vzdělávání sester, zabezpečit jim doplnění vědomostí o SVN,
* prosazovat zavedení přípravy na rodičovství formou rodinné výchovy na školách, zavést předmět výchova ke zdraví jako jeden z povinných předmětů,
* realizovat výchovné činnosti, které jsou zaměřeny na edukaci rodičů o SVN, v psychoprofylaktické přípravě na porod zaměřit edukaci rodičů na poznatky o novorozenci i o SVN,
* správnou motivací vyvolat dostatečný zájem veřejnosti o SVN, vysvětlit rodičům informace, zpětnou vazbou zjišťovat úroveň získaných informací,
* podílet se na tvorbě informačních materiálů o SVN,
* uskutečňovat analýzy a výzkumy zaměřené na poznání úrovně zdraví a prevenci,
* hledat nové způsoby komunikace s rodiči, využít stoupající dostupnost internetu, na základě výše uvedených kritérií vytvořit spolehlivou webovou stránku s možností komunikace široké veřejnosti se školeným zdravotnickým personálem.

Závěr

Problémy související s reprodukcí člověka se dostávají v posledních letech do popředí zájmu na celém světě. V rozvojových zemích, ale i v sociálně a kulturně zaostalých minoritách Evropy, je nejpalčivějším problémem vysoká kojenecká úmrtnost. V průmyslově vyspělých státech světa jsou to problémy kvality života a negativního populačního vývoje s prudkým poklesem porodnosti. Vyřešení těchto otázek patří mezi základní podmínky zachování existence lidstva, jeho budoucnosti. Vyžaduje úzkou spolupráci a vzájemnou informovanost zdravotnických pracovníků v péči o matku a dítě a společnosti, vlády, státní správy a rodičů.

Péče o novorozence s cílem zabezpečit jim co nejlepší start do života musí být zaměřena na včasnou diagnostiku a léčbu VVV, rozšíření SVN o další, podle úrovně poznání, pokračování zkvalitňování prenatální a perinatální péče.

Mnohé vědecké poznatky si vyžádaly řadu podstatných změn ve zdravotní péči o matku a novorozence. Měla by začít psychoprofylaktickou přípravou na porod a rodičovství, nejlépe obou rodičů.


O autorovi: PhDr. Veronika Tisoňová, Neurochirurgická klinika, ÚVN SNP Ružomberok – FN (tisonovav@uvn.sk, veronikatisonova@zoznam.sk)

Ohodnoťte tento článek!