Edukační program zaměřený na prevenci obezity u dětí

Dnes již obezita není chápána pouze jako překážka atraktivního vzhledu či společenského odmítnutí, ale jedná se o civilizační nemoc s celosvětovým rozměrem. Jen na Slovensku trpí obezitou přibližně 1,5 milionu lidí. V současné době představuje nejčastější rizikový faktor předčasné smrti.

Toto onemocnění již „předběhlo“ kouření, zvýšenou hladinu cholesterolu a jiné rizikové faktory, které zkracují život dnešní populace. V současnosti dochází k epidemickému šíření dětské obezity, v důsledku čehož se u dětí vyskytují vážné fyzické a psychické komkého plikace a zvyšuje se riziko onemocnění a úmrtí v mladém věku. Jednou z priorit současného zdravotnictví je proto prevence primární dětské obezity. V souvislosti s pojmem primární je třeba zdůraznit i termín rodina, protože funkční a úplná rodina je z hlediska osobnostního rozvoje každého jejího člena primárním a přirozeným rozvojovým prostředím, které nelze ničím rovnocenně nahradit. Pro jedince znamená prvotní zkušenost, a tedy i zdroj příkladů, a to i v oblasti vlivu rodiny na správnou výživu dětí.
Nadváha a obezita jsou významným celosvětovým zdravotním problémem, který dosahuje rozměrů epidemie. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) žije v současnosti na světě více než 1 miliarda lidí s nadváhou a více než 300 milionů je klinicky obézních. Zvlášť alarmující je nárůst nadváhy a obezity v dětské populaci. Navenek se projevuje nárůstem tělesné hmotnosti nad normu stanovenou podle pohlaví, věku a výšky. V současnosti představuje nejčastější poruchu látkové přeměny u člověka, ale bohužel méně častý důvod pro vyhledání odborné lékařské rady.
Obezita však už dávno není doménou pouze dospělých. WHO upozorňuje, že obezita na celém světě postihuje 22 milionů dětí do pěti let a 155 milionů školáků. Na Slovensku je obézní již téměř každé desáté dítě (Pozor na obezitu deti, 2008). Obezita je riziková tím, že zvyšuje nebezpečí vzniku závažných chorob. Na základě těchto chorob se pak mnohem dříve rozvíjejí různé komplikace, které výrazně zkracují život obézních pacientů (Kostiuk, 2007). Z údajů zdravotnických statistik se s obezitou pojí téměř všechna civilizační onemocnění – srdeční, včetně srdeční nedostatečnosti, arterioskleróza, cukrovka, nádorová onemocnění (např. rakovina prsu u žen), onemocnění ledvin, vysoký krevní tlak, zvýšená hodnota tuků v krvi, psychická onemocnění, onemocnění žlučníku, nemoci pohybového aparátu, jako např. artróza, onemocnění páteře a další.
Při posuzování zdravotních rizik vyplývajících z obezity je třeba zohlednit i rozložení tuku v těle. Nadměrné hromadění tuku v břiše výrazně zvyšuje riziko vzniku komplikací vyplývajících z obezity.
Nadváha a obezita zvyšují riziko vzniku množství onemocnění, jak potvrdil výzkum provedený v České republice v letech 2000 a 2001. Podíl obezity na vzniku onemocnění činil u diabetiků

61 %, v případě karcinomu dělohy 34 %, u cholecystopatií 30 %, u degenerativních onemocnění kloubů a páteře 24 %, u hypertenze a ICHS 17 % a u rakoviny prsu a tlustého střeva 11 % (Hainer, 2003, s. 48).
Obezita je jedním z nejobtížněji léčitelných onemocnění, kterému bylo věnováno množství literatury. Zvládnutí onemocnění vyžaduje vysoký stupeň spolupráce a disciplíny ze strany postiženého jedince, jinak nemůže být zaručen úspěch.
Pro určení stupně nadváhy a obezity jsou používány různé metody a je možné ji klasifikovat z více hledisek.
Nejpoužívanějším způsobem je výpočet indexu tělesné hmotnosti (BMI), v rámci kterého jsou stanoveny hraniční body, které klasifikují normální váhu, nadváhu a obezitu. Podle Mezinárodních akreditačních standardů pro nemocnice je to jeden z indikátorů péče (Grofová, 2007, s. 45). BMI je v současnosti asi nejčastěji používaný způsob, jak odhadnout rizika spojená s obezitou a patří k běžným screeningovým posouzením. BMI se počítá podle vzorce: BMI Z tělesná hmotnost v kg : tělesná výška v m. Výsledkem výpočtu BMI je číslo, čím je vyšší, tím je člověk na svoji váhu těžší. Normální váhu určují hodnoty BMI v hodnotách mezi 19 až 25.
Vzhledem na neustálý vývoj dítěte je však potřebné zohlednit vztah hmotnosti k výšce, věku a pohlaví dítěte, a proto byly vypracované percentilové grafy pro děti od narození do 18 let diferentní pro obě pohlaví. Za nadměrnou hmotnost jsou považovány hodnoty BMI od 90 do 97 percentil a BMI nad 97 percentil se hodnotí jako obezita.
Při výpočtu nadváhy anebo obezity postupujeme v těchto krocích: * určit věkovou skupinu, do které dítě patří, * vypočítat hodnotu BMI podle výše uvedeného vztahu, * porovnat takto získanou hodnotu BMI s hraničními hodnotami BMI uvedenými v percentilových grafech, pokud je větší než hodnota 90. percentilu, dítě trpí nadváhou, je-li nad 97. percentil, je navíc i obézní.
Dále je to výpočet podle relativní hmotnosti těla (RHT) vypočítané kalkulací z hmotnostněvýškového indexu (HVI), anebo z hmotnostněvýškových tabulek, přičemž normální hmotnost těla NHT Z 100 % a obezita je v rámci této metody klasifikována do 3 stupňů (Beňo, 2001, s. 66).
Používány jsou i jiné metody měření obezity, například měření obvodu pasu nebo měření kožní řasy. Tato měření se však obvykle provádějí u starší populace než u dětí.
Odborníci v současnosti využívají a uznávají tři hodnoticí kritéria: standard WHO vycházející ze standardu USA, standard IOTF (The International Obesity Task Force) vycházející z podkladů různých zemí a národní standard, který byl vytvořen na základě sledování antropometrických parametrů lidí v dané zemi.
Na Slovensku mají průzkumy obezity dětí dlouholetou tradici. První se konal v rámci celého Československa již v roce 1951 a další byly uskutečňovány vždy v prvním roce následujícího desetiletí. Slovensko se tím zařadilo mezi země s velmi dobře sledovanými růstovými charakteristikami dětské populace a současně s tím byly získávány dlouhodobé přehledy o vývojových trendech slovenských dětí a mládeže. Slovensko je jednou z mála zemí světa, které mají k dispozici vlastní národní standardy BMI.

Hříchy moderní doby

Léčba obezity bezpochyby vyžaduje celospolečenskou podporu, a to zejména v oblasti prevence. Hlavním prostředkem prevence obezity je propagace zdravého životního stylu, dostupnost nízkoenergetických potravin a příležitosti ke zvyšování pohybové aktivity.
Prevence je také nejlepším způsobem, jak předejít komplikacím a nutnosti léčby obezity. Její základ tvoří výchovné působení rodičů a okolí na děti v rámci utváření jednotlivých zásad zdravého stylu (Cinová, 2005).
Je nutné uvést, že řada dětí nesnídá, nesvačí a mnohdy ani neobědvá, anebo si některé děti oběd samy kupují – rohlík, sušenky, majonézový salát. Dále je alarmující nadměrná spotřeba slazených nápojů, kdy tyto prázdné kalorie dětskému organismu nepřinášejí žádné vitaminy ani minerální látky. Také doma, mají-li hlad, sní „všechno možné“, nejčastěji jídla moučná, sladká, tučná. Nevhodná je také příliš vydatná večeře, po které často následuje sledování televize spojené s konzumací brambůrek.
Průzkum na Slovensku ukázal, že pouze devět procent slovenských dětí má pravidelný pohyb více než 60 minut denně (Lazarová, 2008). Také ve svém volném čase mají málo pohybu a nejčastěji sledují televizi a hrají počítačové hry. Toto prostředí zapříčiňuje nerovnováhu v příjmu a výdeji energie a má za následek vznik nadváhy a obezity (Sedláková, 2008). Edukace v praxi

Na základě těchto poznatků a studií jsme vytvořili edukační program zaměřený na podporu prevence obezity u dětí ve spolupráci s reálnou tříčlennou rodinou. Rodina sestávala z pracujících rodičů, kteří byli pracovně vytížení, otec jako IT specialista a matka podnikatelka v nábytkářské společnosti. Edukační program trval půl roku a byl shrnutý do třech rozpracovaných celků s cílem získat informace a analyzovat dosavadní poznatky rodičů i dítěte, jeho zdravotního stavu a stanovení cílů, poučit rodiče i dítě o správné životosprávě, pohybovém režimu, upravit stravu dítěte, informovat rodiče o možnostech prevence. Edukační proces byl zpočátku náročný a přístup rodiny dokonce až negativní, ale po prvních kladných výsledcích společné práce se názor rodiny na problematiku obezity v dětském věku změnil a rodina začala aktivně spolupracovat na dalších společných edukačních aktivitách. Při stanovení cílů jsme iniciativně pracovali nejen s rodiči, ale i s dítětem, a po aktivní tříměsíční spolupráci jsme už zaznamenávali první kladné výsledky. Úprava stravy u dítěte/klienta, jakož i zvýšení pohybových aktivit vedly nejen ke splnění stanovených ošetřovatelských cílů, ale i k celkovému upevnění rodiny jako takové. Změna životního stylu zasáhla celou rodinu a změnila její celý denní režim. Na základě vypracování informačních karet používaných v edukaci, jako i dalších edukačních pomůcek ,si rodiče i samotné dítě osvojili zásady správné výživy. Zjistili, že žít zdravě a konzumovat zdravé potraviny nemusí být chuťově nezajímavé, stačí správně zvolit potraviny a do jídelníčku více zahrnovat zeleninu a ovoce. Rodina přijala fakt, že potraviny, jako jsou chipsy, mastná jídla apod., nelze z jídelníčku zcela vyloučit, ale je možné je snadno nahradit, případně vykompenzovat pohybovou aktivitou.

Diskuse

Edukace pacienta jako proces zaměřený na změnu životního stylu, změnu chování a konání probíhá v rozmezí určitého časového intervalu (Hlinková, Nemčeková, 2007). Předpokladem úspěšnosti je úvodní vstupní edukace, následně hloubková a pokračující edukace. Smyslem edukace je osvojení si poznatků, zručnosti a postojů ke zdraví dítěte (Závodná, 2002, s. 17). V praktické části jsme se zabývali edukačním programem. Edukace byla zaměřena na obézní dítě s nesprávně zaužívanými stravovacími návyky. Edukace probíhala ve spolupráci s celou rodinou. Základ správné výživy a správných zásad zdravého životního stylu tvoří právě rodina jako celek a vliv rodičů na děti. V rámci utváření a následného uplatňování jednotlivých zásad zdravého životního stylu jsou rodiče pro dítě číslem jedna. Na základě vyhodnocení i pozorování po dobu edukace jsme zjistili, že potřeba edukace je velmi vhodná ve všech věkových kategoriích. V těchto a podobných případech je vhodné volit skupinovou edukaci a poukázat na funkci rodiny při utváření osobnosti dítěte. Význam prevence je však nutné propagovat již v mladším věku, aby si budoucí generace už od raného dětství fixovala zásady správné výživy.

Doporučení pro praxi

Obezita představuje zdravotní problém, nebo je provázena častějším výskytem určitých onemocnění. Ale nejen to, představuje skutečnou hrozbu pro celé lidstvo. Z vyplývajících studií jsme mohli zjistit míru rozšíření této choroby. Mnozí jedinci si neuvědomují nárůst této epidemie a ani ji za epidemii či chorobu nepovažují. Jednoduše povědomí některých jedinců sahá pouze k domněnce, že obezita je kosmetický problém, anebo problém přejídání se, nebo jak tvrdí někteří rodiče „znakem dobře živeného dítěte“. Proto je potřebné zvýšit povědomí dětí, ale v první řadě rodičů a celé společnosti o této novodobé epidemii.
Nejdůležitější podmínkou úspěšnosti léčby je získat pacienta k aktivní spolupráci a zintenzivnit zejména prevenci tohoto onemocnění, protože její výskyt rapidně stoupá.
Mnohé nedostatky by bylo možné řešit následujícími opatřeními: * zvýšit povědomí společnosti o obezitě jako o epidemii 21. století, * zdůrazňovat komplikace a následky obezity už v útlém věku, * v rámci médií publikovat vlivy obezity na život jedince, * v rámci zdravotní výchovy již v primární péči a v rámci preventivních prohlídek věnovat pozornost edukaci, * nutná je propagace zdravého životního stylu a pohybového režimu u mladší generace, * věnovat pozornost zejména jedincům, u kterých je predispozice k obezitě (pacienti s pozitivní rodinnou anamnézou, pacienti, kteří prožívají chronický stres, ženy po porodu, ženy v menopauze, pacienti, kteří skončili s kouřením), * důležitá je i podpora ze strany okolí, proto je potřebné vytvářet různé programy na školách s cílem podpory zdravějšího životního stylu, * celková podpora je nutná i ze strany společnosti a vytváření možností pro volný čas, jako např. v oblasti pohybového režimu, * zajistit cenovou dostupnost zdravějších a plnohodnotných pokrmů, * potlačovat trend počítačových her a rychlého občerstvení.

Závěr

Lze konstatovat, že pro celkový rozvoj dítěte umožňuje nejvhodnější podmínky úplná rodina, která se v moderním světě stává citovým zázemím dítěte. Rodinné prostředí má rozhodující vliv na zdravý vývoj dítěte, protože rodiče zabezpečují nejen všechny základní materiální a psychické potřeby, ale kladou i základy jeho osobnosti. Zásadní je postavení matky jako nositelky života, proto jsou i kladný emocionální vztah k dítěti, funkce matky a otce v rodině nezastupitelné.
Práce na základě praktické části nabízí i ukázku úspěšnosti spolupráce rodičů, sestry a dítěte při redukčním režimu i efektivnosti edukace. Může tak posloužit také jako vhodný příklad v případech podobné problematiky.

Literatura k dispozici u autorky.

Souhrn Práce je koncipována v teoretické i praktické rovině a je zaměřena na obezitu u dětí, na hrozbu, kterou představuje, komplikace, které s sebou přináší. V neposlední řadě se věnuje i funkci rodiny a rodinné výchově v rámci správné životosprávy dítěte. Popisuje obezitu jako hrozbu, epidemii 21. století, která se vyskytuje stále více a častěji už v mladším věku. Článek se dále věnuje edukaci, konkrétně edukačním programům. Rozebírá aktuální problém obezity u dětí, a to na příkladu špatné životosprávy. Důraz je kladen na problémy a rizika, která souvisejí s obezitou dětského věku, a potřebu prevence a informovanosti o této problematice. Klíčová slova: obezita, zdravotní komplikace, prevence, životospráva, rodinné prostředí, rodinná výchova, pohybový režim

O autorovi| Bc. Lea Kulanová Železničné zdravotníctvo Košice, s. r. o. (Lea. Kulan@gmail.com)

Ohodnoťte tento článek!