Elektrofyziologické vyšetření v diagnostice synkopálních stavů

Synkopa je symptom definovaný jako přechodná ztráta vědomí, která obvykle vede k pádu. Počátek synkopy je relativně rychlý a následující zotavení je spontánní, kompletní a obvykle okamžité.

Základním mechanismem je přechodná globální hypoperfuze mozku. V současné době se řídíme následujícími doporučeními společností: Evropské kardiologické společnosti z roku 2001, modernizované v roce 2004, a České kardiologické společnosti z roku 1999.

Klasifikace synkop (skupiny) podle příčiny

– Synkopa neurogenní – např. vazovagální, syndrom karotického sinu, situační (při kašli, močení, defekaci). – Ortostatická hypotenze – pozátěžová, po jídle, po požití léků, alkoholu, při nedostatku tekutin. Arytmogenní – jak u bradykardie, tak u tachykardie. – Strukturální onemocnění kardiopulmonální -u ICHS, srdeční selhání. – Cerebrovaskulární – při postižení přívodných mozkových tepen.

Dělení nesynkopálních stavů

– Bez poruchy vědomí: například TIA (drobné mozkové příhody, které odeznějí do 24 hodin), pády nebo psychogenní pseudosynkopy. – S poruchou vědomí: například metabolické poruchy (hypoglykemie, hypoxie), epilepsie a intoxikace. – Důležité je vstupní iniciální vyšetření – odběr rodinné anamnézy, fyzikální vyšetření, TK leh/ sed/stoj, 12svodové EKG, kardiologické vyšetření (ECHO, zátěžový test ERGO), externí monitoring EKG (holter, rytmokarty) a také implantabilní monitoring (monitorovací přístroj Reveal). Pokud je podezření na neurogenní synkopu, provedeme test na nakloněné rovině, masáž karotického sinu anebo EKG monitorování. U speciálních případů jsou vhodné laboratorní testy, neurologické vyšetření a psychiatrické vyšetření.

Elektrofyziologické vyšetření (EFV) je plně indikováno, pokud je podezření na arytmogenní etiologii podle iniciálního vyšetření (při námaze, vleže, u strukturálního onemocnění srdce, při bolestech na hrudi a u RA náhlé srdeční smrti). Dále u patologických nálezů na EKG (bifascikulární blokáda, AVB II. st., asymptomatická sinusová bradykardie). EFV je možné indikovat, pokud máme přesnou specifi kaci již dokumentovaných arytmií považovaných za příčinu synkopy a u pacientů s vysoce rizikovým povoláním, jako jsou řidiči a piloti. EFV není běžně indikováno u pacientů s normálním nálezem na EKG, bez známek strukturálního onemocnění srdce a bez palpitací.

Závěr

Na našem pracovišti běžně provádíme EFV. Byl sledován soubor pacientů v období I-X/2004. Celkem bylo indikováno 150 diagnostických EFV, z toho pro synkopální stav 44 pacientů, v průměrném věku 55,4 let, z toho asi 70 % mužů, s průměrným skiaskopickým časem 2,3 minuty. Z tohoto souboru bylo 25 pacientů bez strukturálního onemocnění srdce a 19 pacientů se strukturálním onemocněním. Výsledky elektrofyziologického vyšetření jsou znázorněny na grafech 1 a 2. Vše proběhlo bez významných komplikací.


SOUHRN

V diagnostice synkopálních stavů má elektrofyziologické vyšetření nemalý význam. Toto vyšetření je indikováno, pokud je podezření na arytmogenní etiologii podle vyšetření, pokud máme přesnou specifikaci již dokumentovaných arytmií nebo u pacientů s vysoce rizikovým povoláním. Elektrofyziologické vyšetření patří mezi běžné výkony prováděné na našem pracovišti.

SUMMARY

Electro-physiological examination is an important part in diagnosing conditions of syncope. This examination is indicated when arrhythmia is suspected or have been well documented, or in high occupational risk. Electro-physiological examination is a routine procedure performed in our workplace.


O autorovi| Monika Mahrová, Interní kardiologická klinika, FN Brno (mmahrova@fnbrno.cz)

Ohodnoťte tento článek!