Elektrokonvulzivní léčba

Moderní medicína se snaží nalézt odpovědi na otázky týkající se objasnění účinku metod využívaných po desetiletí. Zpravidla se jí to daří a lékaři nemají výhrady k jejich použití. Výjimkou je elektrokonvulze. Tato metoda je kontroverzní, diskutovanou a v mnoha zemích zakázanou léčebnou metodou.

SUMMARY

Modern medicine strives to find answers to the questions that aim to explain the effects of methods that have been used for decades. Electroconvulsion is an exception though. This method is controversial and in many countries forbidden.

Elektrokonvulze je účinná a bezpečná léčba pro pacienty s psychiatrickým onemocněním bez věkového omezení. Důkazem je i volba této metody u těhotných a dětí.Elektrokonvulze (EKT) je jednou z metod nefarmakologické biologické léčby používané v psychiatrii. Je ceněn se pro vysokou efektivitu, rychlý nástup účinku, minimální vedlejší příznaky a snižuje dobu hospitalizace. Jedná se o aplikaci střídavého proudu do mozku ze sítě přes speciální přístroj, v němž se proud transformuje z 220 V na 60 V, doba průtoku mozkem je 0,1 až 0,4 s přes elektrody přiložené na spánkovou krajinu, za použití krátkodobé celkové anestezie. Výkon je prováděn za přítomnosti anesteziologa, anesteziologické sestry, psychiatra a proškolené sestry 2-3krát týdně v celkovém počtu 4-10 šoků.

Postoje veřejnosti k EKT

Je paradoxní, že tato účinná terapeutická metoda, jejíž počátky jsou ve třicátých letech 20. století, je zároveň nejvíce odmítána. Odpor k EKT je důsledkem filmů (Šokový koridor, Přelet nad kukaččím hnízdem), kde výkon provádějí bez anestezie a indikace. Divák neznající fakta nerozlišuje, že tato skutečnost by nebyla možná už jen pro postih psychiatrů za neindikovaný výkon. Psychiatricky nemocní EKT potřebují a strach z výkonu popisují stejný jako ze zubního ošetření.

Mechanismus účinku

EKT působí na neuromediátorové úrovni komplexnějším způsobem než psychofarmaka. Ovlivňuje současně systém dopaminergní, serotoninergní, noradrenergní, cholinergní, gabaergní i endorfinový. Vliv na větší počet mediátorových systémů je účinnější. Dochází současně k uvolňování hormonů a neuromediátorů.

Indikace: Metoda je ordinována pro nemocné s depresivní poruchou (především snížení sebevražednosti), s dg. schizofrenie a schizoafektivní poruchou, maligním neuroleptickým syndromem a katatonními stavy (zde se může jednat o indikaci vitální), mánii, méně u delirantních stavů různé etiologie, Parkinsonovy choroby s on-off fenoménem. Kontraindikace: Relativní – infarkt myokardu a mozková příhoda během předcházejících tří měsíců, závažná angina pectoris, srdeční selhávání, závažná osteoporóza, velké zlomeniny, těžké akutní nebo chronické plicní choroby, závažná onemocnění štítné žlázy, těžké formy perniciózní anémie. Absolutní – zvýšený nitrolební tlak, akutní CMP, nesnášenlivost anestetika, kardiostimulátor, aneurysma velkých cév. Nežádoucí účinky mohou souviset s anestezií (nevolnost, bolest hlavy, pocit slabosti či svalové bolesti).

Prodloužená apnoe, která může být způsobená užitím benzodiazepinů nebo rodinnou dispozicí. Uváděny jsou také pocity zmatku v důsledku narušení recentní paměti. Úprava poruch amnézií je u anteroretrográdní do 72 hodin, u retrográdní v rozmezí 3-7 měsíců. Úmrtnost v 0,06-0,8 % je zpravidla způsobená kardiálními komplikacemi.

Průběh

Výkonu předchází poučení pacienta a jeho souhlas. Je nutné interní vyšetření, odběry – FW, KO, biochemie, moč a sediment, EKG. Mezi vhodná vyšetření patří neurologie, oční pozadí, EEG snímek lebky. Lékař se ujistí, zda nejsou žádné absolutní kontraindikace a pacient podepíše informovaný souhlas. Sestra opětovně pacienta poučí o výkonu a zejména o přípravě. Provede zápis v edukačním záznamu, který podepíše sestra i pacient.

Je provedena kontrola a příprava EKT přístroje, kyslíkové láhve a připraven defibrilátor. Před výkonem se pacient vymočí, odloží umělý chrup, kontaktní čočky, kovové předměty. Při riziku TEN se zabandážují DKK. Následně je pacient uložen do vodorovné polohy na zádech a zajistí se i. v. přístup. K ochraně chrupu se do úst vloží mulový roubík. Spánky potřeme solným roztokem, elektrody gelem. Během výkonu je pacient sledován oxymetrem. Po skončení EKT sestra sleduje nemocného, podává kyslík, měří TK a pulz podle ordinace lékaře. Po dvou hodinách od výkonu může pacient jíst a pít. Celý průběh EKT je podrobně zaznamenán v dokumentaci.

EKT v těhotenství

EKT jako metoda léčby je v tomto rizikovém období málo využívaná. Do roku 1994 se léčba pomocí této metody prováděla zřídka, bylo však zjištěno, že vlivem velkých hormonálních změn v těhotenství se mění práh záchvatové pohotovosti. EKT zvyšuje prostup hematoencefalickou bariérou, čímž je u těhotných zvýšena hladina cirkulujících hormonů. Gynekolog, psychiatr společně s těhotnou a její rodinou zváží rizika z neléčení oproti léčbě psychofarmaky a EKT. Zvolení nejvhodnějšího přístupu léčby vzhledem k ochraně ženy a plodu je prioritou.

Rizika: Žena podstupuje riziko vaginálního krvácení, abrupce placenty, kontrakcí dělohy, bolestí břicha nebo předčasného porodu a rizika spojená s premedikací. U plodu by se mohla objevit fetální arytmie.

Těhotenské změny v souvislosti s elektrokonvulzí

Zvětšující se děloha může způsobit aortokavální kompresi v poloze na zádech, ovlivnění fetální cirkulace. Tomu předejdeme vypodložením pravého boku. Těhotné ženy mají sníženou schopnost využití glukózy, což může vést až k osmotické diuréze, prevencí zde je parenterální hydratace před výkonem. Těhotensky běžné mírné, chronické hyperventilace mohou při výkonu vyvolat respirační alkalózu, a tím zmenšit množství fetálního hemoglobinu, doporučená je přiměřená oxygenace před výkonem.

Průběh

Vždy je nutné zajistit odborné gynekologické vyšetření a u žen ve 3. trimestru také přítomnost porodníka při výkonu. Den před výkonem vysadit anticholinergní medikaci, parenterální hydratace 2 hodiny před výkonem. Hodinu před výkonem sledujeme výskyt kontrakcí, 15 až 20 minut před výkonem podat sodium citrát pro zvýšení pH žaludku. Žena ve 20. týdnu těhotenství a více je umístěna do polohy vleže s vypodloženým pravým bokem. Během výkonu monitorujem pulz plodu. Sledování celkového stavu po výkonu, kontrola kontrakcí dělohy a krvácení je pro sestru samozřejmostí.

LITERATURA
Psychiatrie Höschl, C., Libinger, J., Švestka, J. Praha, Tigis 2002.
Elektrokonvulzivní terapie Hrdlička, M. Praha, Galén 1999.
Elektrokonvulze v těhotenství. Psychiatrie Seifertová, D. Supplementum 2, ročník 5, s. 116-117, 2001.

Kateřina Fleková, DiS. Oddělení psychiatrie a psychoterapie s psychosomatikou, Nemocnice ve Svitavách (kafl@volny.cz)

Ohodnoťte tento článek!