Encyklopedie práce versus Národní soustava povolání

Dotaz: Dozvěděla jsem se, že se zavádí nebo je již zavedena Encyklopedie práce – databáze o pracovním trhu. Zajímalo by mne, jaké jsou její cíle, odkdy se zavádí a jaká je její použitelnost a další podrobnosti.

Pojmenování Encyklopedie práce je používáno většinou laickou veřejností, ve skutečnosti se jedná o projekt s názvem „Národní soustava povolání“ (NSP), který je vytvářen a realizován Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV). Projekt NSP je realizován formou veřejné zakázky vyhlášené na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a představuje otevřenou databázi informací o potřebách trhu práce v České republice.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, stanoví, že MPSV zabezpečuje tvorbu a v souladu s vývojem trhu práce aktualizaci NSP a zveřejňuje ji v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na její tvorbě a aktualizaci spolupracuje se správními úřady a územními samosprávnými celky a bere v úvahu návrhy osob působících na trhu práce.

Národní soustava povolání obsahuje:

1. název a číselné označení povolání vyjádřené kódem,
2. stručný popis povolání,
3. pracovní činnosti v povolání,
4. předpoklady pro výkon povolání, zejména kvalifikační, odborné a zdravotní,
5. další údaje související s povoláním.

NSP obsahuje informace o povoláních uplatnitelných na trhu práce a o požadovaných kompetencích, kvantifikuje potřeby zaměstnavatelů a stává se základem pro přípravu budoucích zaměstnanců podle potřeb trhu práce, tj. plánování jejich vhodné kvalifikace. V databázi uživatel nalezne vše, co potřebuje vědět o povoláních v ČR, a to obecně i v konkrétních rovinách, jako např. pracovní náplň, požadovanou kvalifikaci, kompetence, údaje o mzdě a další. Databázi vytvářejí především sami zaměstnavatelé, na základě svých potřeb, jejím garantem pak je stát, a to prostřednictvím MPSV. Úkolem vytvářené databáze je sloužit podnikové praxi, při poradenských službách, mj. i Úřadu práce České republiky (ÚP ČR), jeho krajským pobočkám a ostatním kontaktním pracovištím ÚP ČR a při ovlivňování odborného vzdělávání občanů ČR.

Předpokládá se, že přínosem NSP, jehož plná realizace se předpokládá do konce roku 2012, bude:

* vytvoření efektivního a flexibilního systému mapování potřeb trhu práce,
* efektivní rozvoj lidských zdrojů v ČR,
* systémový přístup ke komunikaci v oblasti lidských zdrojů,
* aktivní ovlivňování vazeb mezi světem práce a vzdělavatelskou sférou,
* existence kvalifikovaných podkladů pro možnost mezinárodního srovnávání efektivity trhu práce, jeho možnosti a potřeby mezi jednotlivými členskými zeměmi EU navzájem a nástroje komunikace mezi nimi.

Co je a jak vzniká NSP

NSP vzniká jako soustavně rozvíjený a na internetu všem dostupný katalog, který odráží reálnou situaci na národním trhu práce. Obsahuje především popis podrobných požadavků na vykonavatele práce ve formě obecných a odborných kompetencí. Základním zdrojem pro zpracování těchto informací je práce sektorových rad, které tvoří zkušení odborníci jednotlivých oblastí trhu práce, tj. zaměstnavatelé, profesní organizace, svazy, cechy a jiné.

Co se týká vysvětlení užitých pojmů, k tomu lze uvést následující:

Kompetence neboli způsobilosti jsou souhrnem vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot umožňujících pracovní uplatnění a osobní rozvoj jednotlivce. Vyjadřují předpoklady k výkonu určitého souboru činností.

Pracovní činností rozumíme využívání schopností, znalostí, dovedností, návyků a zkušeností při výkonu práce. Vynakládání pracovního potenciálu pro realizaci konkrétní činnosti, často s předepsaným pracovním postupem.

Typová pozice je seskupení pracovních činností, které lze v rámci obvyklé dělby práce vykonávat samostatně s určitou odbornou způsobilostí.

Povolání je standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost.

Veřejná zakázka NSP a její hlavní cíle

Hlavními cíli veřejné zakázky NSP jsou:

* posílení role zaměstnavatelů v procesu rozvoje lidských zdrojů,
* vytvoření databáze povolání jako základního zdroje informací o požadavcích trhu práce,
* zajištění informovanosti vzdělavatelů o potřebách trhu práce na lidské zdroje,
* prosazování potřeb trhu práce do systému vzdělávání,
* masivní zapojení odborníků z řad sociálních a dalších partnerů do procesů sběru a zpracování informací o kvalifikačních potřebách trhu práce prostřednictvím sektorových rad a
* zvýšení mobility a flexibility na trhu práce v rámci ČR i celé EU.

Sektorové rady a jejich úloha: Sektorová rada je dobrovolné profesní sdružení, složené z reprezentantů významných zástupců zaměstnavatelů, střešních profesních sdružení a významných odborníků na lidské zdroje v daném odvětví. Jejím cílem je reprezentovat v oblasti rozvoje lidských zdrojů zájmy daného odvětví ve vztahu ke státní správě, vzdělavatelům, občanům a dalším partnerům. Prostřednictvím sektorových rad jsou zachycovány požadavky trhu práce do NSP. Ta obsahuje průběžně aktualizované popisy povolání a typových pozic, včetně požadavků na jejich vykonavatele. Na základě těchto informací je budována i Národní soustava kvalifikací, která zprostředkovává tyto požadavky vzdělávacím institucím. Ty díky tomu mohou připravovat budoucí absolventy tak, aby jejich získané znalosti a dovednosti odpovídaly potřebám zaměstnavatelů.

Pojem Národní soustava kvalifikací (NSK): Jedná se o systém, který navazuje na NSP. Pro ČR má NSK plnit roli národního rámce kvalifikací. Bude proto umožňovat nejen vzájemné srovnávání kvalifikací, které v ní budou zařazeny, ale přispěje i ke srovnávání s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech. Nástrojem, který se v tomto procesu uplatní, bude Evropský rámec kvalifikací (EQF).

Co se týče pojmu kvalifikace, rozumíme jí odbornou profesní přípravu. Je to soustava schopností (vědomostí, dovedností, návyků, zkušeností) potřebných k získání oficiálně potvrzené způsobilosti (většinou uznávané státem) k výkonu určité činnosti (povolání, funkce).

Jak se liší NSP od NSK: Národní soustava kvalifikací je systém navazující na Národní soustavu povolání. Zatímco NSP poskytuje informace o povoláních a typových pozicích vyskytujících se na trhu práce, NSK popisuje, co je potřeba umět pro výkon povolání (úplná kvalifikace) anebo jeho části, tj. dílčí pracovní činnosti (dílčí kvalifikace). NSK pomůže získat potřebnou kvalifikaci lidem, kteří nedokončili školu a chtěli by si doplnit vzdělání nebo vystudovali, ale poté pracovali v jiných oborech, mají řadu znalostí a dovedností, ale nemají o nich žádný doklad.

NSP a její užitečnost pro aktéry na trhu práce

NSP je užitečná pro každého, kdo nějakým způsobem působí na trhu práce. Zaměstnavatelům umožní přesně a standardizovanou formou definovat požadavky na pracovní sílu. Což by mělo být zároveň signálem pro vzdělavatele, jaké kvalifikace a kompetence jsou na trhu práce žádány. Zaměstnancům, lidem vstupujícím na trh práce nebo lidem hledajícím jiné zaměstnání umožní utvořit si jasnou představu o tom, co různá povolání obnášejí.

K čemu slouží NSP:

* bude sloužit jako zdroj aktuálních informací pro zaměstnavatele při strategickém řízení lidských zdrojů,
* umožní předávat vzdělavatelům přesné a ucelené údaje nutné pro popis skutečně uplatnitelných kvalifikací, jež tvoří základ Národní soustavy kvalifikací,
* prostřednictvím sektorových rad umožňuje zástupcům světa práce formulovat jejich názory a požadavky na rozvoj lidských zdrojů a
* zjednoduší prokazování schopností nutných pro vykonávání konkrétní práce či povolání v zemích EU (je v souladu s metodikou Evropského rámce kvalifikací).

Projekt Národní soustava povolání II

MPSV pokračuje v realizaci projektu NSP, což je otevřená databáze informací o potřebách trhu práce. Projekt NSP II navazuje na výsledky úspěšného projektu NSP realizovaného v letech 2007– 2008. Cílem tohoto projektu je rozvoj konceptu sektorových rad tak, aby se staly významným partnerem služeb zaměstnanosti v oblasti identifikace požadavků trhu práce na kvalifikovanou pracovní sílu, předvídání změn na trhu práce, ovlivňování počátečního a dalšího vzdělávání podle potřeb trhu práce a zvýšení efektivnosti aktivních politik zaměstnanosti. Hlavním přínosem projektu je nejen efektivní rozvoj lidských zdrojů v ČR, ale i aktivní ovlivňování vazeb mezi světem práce a vzdělavatelskou sférou prostřednictvím důraznějšího a širšího zapojení všech klíčových partnerů.

MPSV jako realizátor projektu zabezpečuje tvorbu a aktualizaci NSP a zaměstnavatelé jsou hlavními řešiteli projektu prostřednictvím veřejné zakázky. Zaměstnavatelé si prostřednictvím NSP co nejpřesněji určí strukturu svých potřeb a následně na to mohou být přijímána opatření vedoucí k jejich efektivnímu uspokojení.

Katalog NSP je aktuální

Katalog NSP odráží aktuální požadavky na jednotlivé činnosti, jak je vidí zaměstnavatelé reprezentovaní sektorovými radami. Tímto je zároveň definována poptávka na českém trhu práce. Sektorová rada jako sdružení významných zástupců zaměstnavatelů, profesních organizací, vzdělavatelů a dalších odborníků na lidské zdroje v daném sektoru či odvětví prosazuje své zájmy ve státní správě a vzdělávacích institucích. Díky zapojení do činnosti těchto rad, které sdružují vlastně všechny významné aktéry trhu práce v jednotlivých sektorech hospodářství, mají zaměstnavatelé možnost dlouhodobě ovlivňovat strukturu lidských zdrojů, a získat tak ve svém odvětví potřebné kvalifikované pracovníky, kterých je v některých oborech citelný nedostatek. Tím projekt NSP významně posiluje pružnost trhu práce.

Sektorové dohody a jejich strategická role na trhu práce

Jednou ze strategických rolí sektorových rad je uzavření sektorových dohod. Sektorové dohody jsou dohody mezi zaměstnavateli (sektorovými radami) a ostatními klíčovými partnery (územní samosprávy, úřady práce, vzdělavatelé, krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů a jiné) o následném postupu při řešení disproporcí na trhu práce.

Sektorová dohoda umožňuje významné ovlivnění rozvoje lidských zdrojů v ČR prostřednictvím koordinovaných intervencí na trhu práce. MPSV a zaměstnavatelé chtějí pomocí tohoto nástroje udržet konkurenceschopnou a produktivní ekonomiku.

V čem lze spatřovat přínos NSP

Přínos NSP lze spatřovat především v efektivním rozvoji lidských zdrojů v ČR, systémovém přístupu ke komunikaci v oblasti lidských zdrojů, aktivním ovlivňování vazeb mezi světem práce a vzdělavatelskou sférou prostřednictvím důraznějšího a širšího zapojení všech klíčových hráčů, efektivním a flexibilním systému potřeb trhu práce a ve využití při mezinárodním srovnávání.

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!