Explantace kardiostimulačního systému

Článek představuje kazuistiku pacienta, u kterého bylo nutné odstranit stimulační elektrodu a kardiostimulátor ze srdečních oddílů kvůli dekubitu, který se vytvořil v kapse kardiostimulátoru.

SUMMARY

The article presents a case study of a patient whose stimulation lead and cardiostimulator had to be removed due to decubitus that developed in the stimulator pocket.

Kardiostimulátor se ukládá pod kůži na přední straně hrudníku. Někdy může dojít k tomu, že se v kapse kardiostimulátoru vytvoří dekubitus. V takovém případě je nutné kardiostimulátor chirurgicky vyjmout. Na koronární jednotku byl na doporučení obvodního lékaře přijat 86letý muž, u něhož došlo k vyhřeznutí kardiostimulátoru. Komplikaci způsobil dekubitus, který se vytvořil v kapse kardiostimulátoru. Klient si všiml zaschlé krve na košili a zjistil, že kardiostimulátor je na povrchu kůže.

Jednalo se o klienta s trvalou kardiostimulací, která byla provedena v roce 1999 pro atrioventrikulární blokádu (AVB) III. st. Elektroda byla zavedena v. subclavia do hrotu pravé komory. Kardiostimulátor pracoval v režimu VVI (inhibiční reakce pro komory). Pro vyhasínání zdroje kardiostimulátoru byl v roce 2006 klient hospitalizován a kardiostimulátor mu byl vyměněn. Po vyjmutí zdroje na operačním sále měl klient spontánní sinusový rytmus. Opět byl implantován kardiostimulátor v režimu VVI.

Anamnéza

Subjektivně: potíže neguje, bez teplot, bez palpitací a synkop, bez alergických projevů. Denně užívá Monopril, Betaloc SR, Furon, Anopyrin, Milurit. Žije s manželkou, nekouří, alkohol pije příležitostně. Objektivně: spolupracuje, bez cyanózy, afebrilní, TK v normě, klidová eupnoe, DKK bez otoků, vyhřeznutí kardiostimulačního systému. Dg.: vyhřeznutí kardiostimulačního systému, ICHS, chronická renální insuficience (CHRI) v kompenzovaném stavu, retence dusíkatých látek, hypertenze III. st., DM 2. st. léčený dietou.

Hospitalizace na KJ a operace

1. až 3. den: Pacientovi jsme zajistili DM dietu, režim měl chodící. Souhlasil s explantací kardiostimulačního systému, byl poučen o postupu. Zavedli jsme flexibilní jehlu a zahájili monitoraci základních životních funkcí. Z léků jsme vysadili Anopyrin a zahájili ATB profylaxi 1,2 g Augmentinu i. v. á 8 hod. Krytí kardiostimulátoru jsme sterilně ošetřili. Provedli jsme základní vstupní náběry (biochemické, hematologické, FW a koagulační) a stěry z povrchu kapsy kardiostimulátoru na mikrobiologické vyšetření (negativní).

Denně jsme prováděli INR odběry a podle výsledků jsme pacienta třetí den připravili k výkonu. 3. den hospitalizace lékaři provedli v lokální anestezii explantaci kardiostimulačního systému. Odpojili kardiostimulátor, uvolnili a vyjmuli elektrody z pravé komory a zavedli drén do kapsy kardiostimulátoru. Suturu provedli po vrstvách. Výkon bez komplikací. Na EKG monitoru fibrilace síní. Kontrolní snímek S+P bez komplikací. Na KJ jsme monitorovali základní životní funkce. Klient byl afebrilní, DM kompenzován.

Hospitalizace na standardním oddělení

3. až 16. den: Po explantaci kardiostimulačního systému byl pacient průběžně monitorován na intermediálním oddělení. Na EKG záznamu trvale jako základní rytmus fibrilace síní s pomalou odpovědí komor (bez bradykardií), místy střídající se s pravidelnými QRS komplexy. Arytmologické konzilium rozhodlo znovu neimplantovat kardiostimulátor. Pacient byl zcela bez teplot, 10. den mu byl vysazen Augmentin. 7. den po explantaci kardiostimulačního systému jsme odstranili drén a 10. den stehy z operační rány. 17. den byl klient propuštěn do ambulantní péče, byla mu doporučena kontrola u obvodního lékaře do tří dnů a také pravidelné kontroly v kardiostimulační ambulanci.

Ošetřovatelské diagnózy

Potenciální riziko infekce z důvodu zavedení periferního žilního katétru: Sledovali jsme funkčnost a dobu zavedení flexibilní jehly a asepticky jsme ji převazovali. Klient během hospitalizace neměl známky zánětu v místě zavedení flexibilní jehly.

Porucha kožní integrity z důvodu operačního výkonu: Kontrolovali jsme operační rány, krytí a drén, ránu jsme asepticky ošetřovali. Během hospitalizace se rána hojila bez známek zánětu, bez komplikací, drén byl odstraněn 7. den po výkonu.


Martina Miksová 4. JIP, Interní klinika IPVZ KN T. Bati a. s. Zlín (miksovamartina@centrum.cz)

Ohodnoťte tento článek!