Fenomén nezaměstnanosti v kontextu duševního zdraví

Duševní zdraví zasahuje do mnoha oblastí života a opodstatňuje potřebu výzkumu v této oblasti. Dobré duševní zdraví umožňuje lidem rozvíjet se na intelektuální i emocionální úrovni a začlenit se do společenského a profesionálního života. Duševní choroby mají výrazný hospodářský, zdravotní a sociální dosah, který souvisí se změnami společnosti, demografickými ukazateli a aktuální celosvětovou hospodářskou krizí.

Dlouhodobá nezaměstnanost s sebou přináší mnoho problémů a obtíží, jako ztrátu pracovních návyků a kvalifikace, sociální izolaci, nárůst závislosti na psychoaktivních látkách. U těchto lidí nejčastěji dochází k oslabení duševního zdraví, což se projevuje zvýšeným výskytem apatií a depresí, růstem úzkostí a poklesem životní úrovně.

Duševní zdraví je neoddělitelnou součástí komplexního pohledu na zdraví člověka a z toho vychází nevyhnutelná potřeba podporovat kromě tělesného zdraví i duševní.
Chápání pojmu zdraví závisí na společnosti, stupni jejího rozvoje a na její kultuře. Má aspekty biologické, psychologické a sociální, které vyjadřují interakci člověka s prostředím. Zdraví je základem stabilního ekonomického růstu (Marková a kol., 2006).

Duševně zdraví lidé mají podle Světové federace duševního zdraví sami k sobě dobrý postoj, nenechávají se přemoci emocemi, nepřeceňují své schopnosti, cítí se dobře mezi jinými lidmi, jsou schopní zvládat požadavky života, zdolávat problémy, plánují dopředu, nebojí se budoucnosti. Duševně zdravý člověk je schopný přijímat a zpracovávat informace, řešit problémy. Je způsobilý podílet se na změnách, dokáže komunikovat. Aktivně se zúčastňuje dění okolo sebe, dobře se adaptuje na nové situace, dokáže pracovat a udržovat partnerský vztah (Marková a kol., 2006).
Všechny tyto atributy jsou v důsledku poklesu ekonomického růstu, který připravil tisíce lidí o zaměstnání, výrazně narušené.

Jak uvádí práce autorů Harris, M. F., Harris, E., Shortus, T. D. (2010) – (How do we manage patients become unemployed), počet nezaměstnaných pacientů v ordinacích praktických lékařů se v roce 2009 zvýšil. Praktičtí lékaři mají důležitou úlohu v oblasti rychlého odhalení a zahájení léčby obtíží souvisejících mj. i se ztrátou zaměstnání. Lékaři v linii prvního kontaktu hrají důležitou roli ve zvýšení informovanosti o zdravotních důsledcích nezaměstnanosti.

Cyril Höschl (2004) uvádí, že významná životní změna anebo stresová životní událost, která vyžaduje změnu životního stylu a návyků, mezi které řadí i ztrátu zaměstnání, je nepopiratelným spouštěčem psychické poruchy a z velké části podmiňuje její propuknutí.

Meltzer, H., Bebbington, P. et al. (2009) (Job insecurity, socio- economic circumstances and depression) uvádějí, že vztah mezi nejistotou zaměstnání a špatným duševním zdravím je známý. Pracovní nejistota je spojena s pocity deprese, resp. se zhoršeným duševním zdravím, a následně zvýšenými náklady zdravotnických služeb. Zdravotní ohrožení, které přináší stres spojený s nezaměstnaností, bývá posilněné zvýšenou tendencí těchto jedinců užívat psychoaktivní látky (alkohol, léky, drogy, eventuálně zvýšený nikotinismus) – (Buchtová a kol., 2002).

Kuhn, A., Lalive, R., Zweimüller, L. (2009) -(The public health costs of job loss) ve své studii uvádějí zvýšenou spotřebu antidepresiv a jiných psychofarmak, jejichž spotřeba stoupá přímo v souvislosti se ztrátou zaměstnání a následnými psychickými obtížemi.
Fenomén nezaměstnanosti, ohrožení duševního zdraví, rovnost příležitostí na trhu práce jsou aktuálně problémy porovnatelné s vyspělými státy Evropské unie. Nezaměstnanost na Slovensku má výrazný ekonomický, sociální a politický rozměr. Neřešit ji by znamenalo ohrozit kontinuitu společenského vývoje. Regionální rozdíly v nezaměstnanosti a nízká mobilita pracovní síly způsobovaly především přehřívání trhu práce v některých oblastech s nízkou mírou nezaměstnanosti. Mnohé regiony zdědily díky předcházející monoindustriální struktuře velmi specifický profil vzdělání a kvalifikace, těžko adaptovatelný na nové poměry (Paukovič, 2004).

Nezaměstnanost má svá regionální, sociálněekologická i kulturní specifika. Posoudit z makrosociologického pohledu příčiny tohoto jevu v kontextu současného vývoje ochrany a podpory zdraví pomůže hlouběji poznat problém a nabídne nové modely pro jeho odstranění. Zanedbání řešení problému povede k dalším deformacím zdraví slovenské společnosti.

I přes to, že mezi délkou nezaměstnanosti a mentálním zdravím není lineární vztah, je rizikovost dlouhodobé nezaměstnanosti vyšší. S prodlužující se dobou nezaměstnanosti hrozí rozvoj syndromu naučené bezmocnosti. Mezi relevantní témata v kontextu výzkumu nezaměstnanosti patří zvládání těžkostí, vyrovnávání se se zátěžovými situacemi (Baumgartner, 2004).
Rozhodující dynamickou silou sociálně-ekonomického rozvoje není fixní ani finanční kapitál, ale kapitál lidský. Kvalita intelektuálních zručností a invenčních schopností jsou zárukou vysoké úrovně a produktivity lidského potenciálu, který společnost může efektivně využít ve svůj prospěch. Zárukou takového potenciálu jsou duševně zdraví lidé, proto je v zájmu celé společnosti respektující meziresortní spolupráci duševní zdraví monitorovat, podporovat a chránit.

V tomto směru nabírají nový rozměr a zaměření i ošetřovatelství a kompetence sestry. Profesionalizace oboru žádá modernizaci myšlení sester, lékařů, ale i zdravotního uvědomění celé společnosti. Kompetence sester se rozšířily a v rozvinuté společnosti je od sestry očekávána podstatně větší odborná fundovanost, samostatnost a zodpovědnost. Preventivní ošetřovatelství není zvláštním oborem. Je integrální součástí poskytování ošetřovatelské péče v různých oborech. Preventivní opatření a aktivity na podporu zdraví musí vycházet z vědeckých důkazů. Míra jejich efektivity potom závisí na postojích a vzájemné spolupráci občanů a zdravotníků.

K rozvaze nad možnostmi a skutečným stavem preventivních opatření týkajících se duševního zdraví by nás měl vést fakt vysoké prevalence duševních poruch a jejich postupné zvyšování. V oblasti psychiatrie je otázka preventivních opatření jednou z nejsložitějších pro multifaktoriální příčiny vzniku duševních poruch, složitou diagnostiku a neexistenci biologického markeru, a následně i fenoménu stigmatizace duševně nemocných (Fait et al., 2008).
Ke správně pochopeným aspektům prevence patří důsledné mapování rizikových faktorů, ke kterým neodmyslitelně patří i ztráta zaměstnání a následná nezaměstnanost.

Závěr

Pod pojmem preventivní psychiatrie si můžeme představit komplexní proces založený na základě hodnocení rizikových a protektivních faktorů, vyhodnocení epidemiologických údajů, což představuje podstatu pro zavádění ověřených preventivních opatření a další aplikaci programů zdravotní osvěty.


O autorovi: PhDr. Terézia Fertaľová, PhDr. Iveta Ondriová, Ph. D., PhDr. Dagmar Magurová, Ph. D. Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva PU v Prešove (tfert@unipo.sk, ondriova@unipo.sk)

Ohodnoťte tento článek!