Gerontologický pacient na traumatologickém oddělení

K častým úrazům starých lidí patří komoce mozková, fraktury žeber, fraktury ramínek kosti stydké a tím nejčastějším je pak fraktura krčku femuru. Mechanismem vzniku této zlomeniny je v naprosté většině případů běžný pád bez většího násilí. Pro starého člověka a jeho blízké tato zlomenina představuje nejen těžký úraz, ale i velký sociální problém.


SOUHRN: Článek se zabývá úrazy starých lidí. Zaměřen je hlavně na fraktury krčku femuru. Popisuje příjem pacienta na traumatologické oddělení, přípravu k operaci a první pooperační dny. Na závěr článku je krátká kazuistika.
Klíčová slova: fraktura krčku kosti stehenní, traumatologický pacient, gerontologický pacient

SUMMARY: The article addresses injuries of the seniors particularly the hip fracture. It describes the process of admission to the trauma department, preparation for surgery and the first days after surgery. A short case study is included at the end of the article.
Key words: hip fracture, trauma patient, gerontological patient


Po příjezdu pacienta s frakturou krčku femuru do úrazové ambulance je potřeba odebrat anamnézu. Následuje fyzikální vyšetření a vyšetření pomocí zobrazovacích metod, tj. rtg, eventuálně CT. Pokud je pacient hospitalizován, prochází příjmem pacientů. Zde je vypsán chorobopis a provádí se předoperační vyšetření. Poté pacient přichází na lůžkové oddělení.

Na oddělení je pacientovi zaveden permanentní močový katétr a zahájí se analgetizace. Vzhledem k tomu, že pacient lační, je nutná infuzní terapie, popřípadě korekce diabetu.
Předoperační příprava: Fraktury krčku femuru se v převážné většině případů řeší chirurgicky zavedením osteosyntetického materiálu. Proto pacienta po přijetí ihned připravujeme k operaci. Vzhledem k věku a polymorbiditě pacientů předchází operaci interní a popřípadě i anesteziologické konzilium. Pokud pacient není schopen výkonu (nejčastěji z interního hlediska), je indikována botičková nebo Kirschnerova extenze. Ta bývá většinou pouze dočasná a po stabilizaci stavu pacienta přichází na řadu operace. Do předoperační přípravy řadíme i prevenci tromboembolické nemoci a ATB profylaxi. Dále musí být k operaci připraveny krevní deriváty.

Pooperační péče: Po zákroku je nutná observace pacienta. Sledujeme celkový stav, fyziologické funkce, bolest, otok končetiny, krvácení z rány a drenáž (je-li zavedena), dále pak bilanci tekutin. První pooperační den provádíme kontrolní laboratorní vyšetření a rtg operované končetiny.

Komplikace: Fraktura krčku femuru představuje pro starého člověka vážné zranění, které s sebou nese riziko možných komplikací. Patří mezi ně pneumonie, embolizace, flebitidy, dekubity, špatné hojení operační rány, nekrózy kloubu a podobně. Jednou z nejčastějších komplikací je však akutní zmatenost. Ta může vznikat změnou prostředí, vlivem anestezie či analgetik. Psychický stav se stabilizuje po návratu do známého prostředí.

Rehabilitace: Důležitou součástí léčby je včasná rehabilitace pacienta. Ta závisí na jeho celkovém stavu a schopnostech. Většinou si pacient první pooperační den sedá s končetinami spuštěnými dolů z postele. Následuje stoj u lůžka a nácvik chůze o berlích, popřípadě v chodítku. Rehabilitace je vždy individuální, protože každý člověk má jiné schopnosti a jinak snáší pooperační období.

Rodina pacienta: Do léčeného procesu a rehabilitace by měla být zapojena také rodina pacienta. Ta bývá většinou jeho jedinou motivací a je pro něj velmi důležitá. Naší snahou je, aby pacient odcházel domů k rodině. To bohužel není vždycky možné vzhledem k náročnosti péče o něj. Proto pacienty často překládáme do léčebny dlouhodobě nemocných nebo na rehabilitační oddělení, kde dochází k nácviku samostatnosti pacienta.

Botičková extenze

Kazuistika

Ženu, 82 let, přivezla RZP do úrazové ambulance poté, co v noci doma upadla. V úrazové ambulanci proběhlo fyzikální vyšetření a rtg zraněné končetiny, srdce a plic. Byla diagnostikována fraktura krčku kosti stehenní.

Po přijetí na oddělení jsme pacientce zavedly permanentní močový katétr, žilní linku a započaly s analgetizací. Ráno proběhlo interní konzilium a brzy poté následovala operace. Po návratu z operačního sálu jsme u pacientky sledovaly fyziologické funkce včetně saturace O2, bolest, operační ránu a krvácení z ní. V rámci bilance tekutin jsme dodávaly tekutiny infuzemi. Pacientka byla pravidelně polohována. První pooperační den jsme odebraly kontrolní krevní obraz a metabolický soubor. Poté proběhl rtg operované končetiny. Všechny výsledky byly v normě.

Ještě tentýž den se započalo s rehabilitací pacientky. S dopomocí zkoušela sedat s nohami spuštěnými dolů z postele. Následující dny se s rehabilitací pokračovalo. Pátý pooperační den jsme pacientku po domluvě s rodinou přeložily na LDN.


O autorovi: Barbora Čecháková, DiS., Bc. Pavla Šálková, Traumatologické oddělení, KNTB Zlín (barbora.cechakova@centrum.cz, salkova.pavla@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!