Guillainův-Barréův syndrom

9. 12. 2013 10:19
přidejte názor
Autor: Redakce

Guillainův-Barréův syndrom (GBS) je často označován také jako polyradikuloneuritida, popř. AIDP (acute inflammatory demyelinating polyradiculoneuropathy). Jedná se o zánětlivé postižení periferních nervů včetně míšních kořenů. GBS se vyznačuje progresivní svalovou slabostí, paresteziemi (brnění končetin) a areflexií. Typické pro GBS je rychlá progrese a ascendentní postup. Ve velmi závažných případech může dojít až k obrně dýchacího svalstva a s tím je spojená nutnost umělé plicní ventilace (UPV) (4). Toto onemocnění bylo poprvé zaznamenáno a blíže popsáno francouzským neurologem Jeanem Landrym (1826–1865), avšak pro dnešní praxi hrají nemalou roli výsledky výzkumů pánů Guillaina, Barrého a Strohla, kteří blíže popsali jednotlivé klinické příznaky, a hlavně typický nález v likvoru, tj. proteinocytologickou disociaci – zvýšené proteiny při normálním počtu buněk. Dělení GBS je uvedeno v tabulce 1 (4). Nález v likvoru a typický klinický obraz umožňují odlišit GBS od onemocnění s postižením buněk předních rohů míšních (4). Příčiny vzniku: Ve většině vzniklých případů GBS lze zaznamenat v anamnéze předešlou gastrointestinální, popř. respirační infekci (1–3 týdny před vypuknutím samotné nemoci) (2). Mezi odbornou veřejností se vedou diskuse, zda je možné vypuknutí GBS po očkování proti chřipce, popř. vzteklině. Mnoho odborníků se přiklání na stranu názoru, že vypuknutí GBS po imunizaci je téměř nemožné. Další možná příčina vzniku onemocnění GBS je spojována s užíváním někt



1)
R

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?