Herpetická infekce u dětí

Herpes simplex je známé a časté onemocnění, pro které se používá také termín opar. Onemocnění způsobuje herpes simplex virus. Označení této skupiny virů vychází z řečtiny – herpein znamená plížit se, přeneseno tedy představuje označení pro chronickou, latentní infekci.

Jsou známé dva hlavní typy tohoto viru – typ 1 (HSV 1) a typ 2 (HSV 2). Typ 1 postihuje sliznici a kůži – sliznice ústní, nosní, na kůži obličeje, na rtu; je nejrozšířenější. Typ 2 postihuje pohlavní orgány – opar na genitálu (herpes genitalis). Takzvaný pásový opar je však způsoben jiným virem (VZV – varicellazoster virus).

Herpes simplex typ 1

Vyskytuje se celosvětově, 50 % až 90 % populace má protilátky proti HSV 1. Přenos nákazy probíhá kontaktem se slinami nosiče viru (v období přítomnosti klinického onemocnění je pacient infekční). Nákaza obecně může probíhat orálně, genitálně, orálně-genitálně, injekčně.
Pacienti jsou v období přítomnosti klinického onemocnění infekční nejen pro okolí, ale také pro sebe sama.
Virus zůstává v člověku po celý život, nejčastěji v latentní formě, nezpůsobuje tedy žádné příznaky onemocnění. Jeho reaktivizace je možná několika způsoby. Patří mezi ně febrilní teplota při onemocnění, opalování na slunci, u žen menstruace, stres atd.

Klinický obraz

Klinický obraz těchto projevů bývá velmi typický: * svědění, pocit napětí, bolestivost trvající několik hodin na určitém místě, * puchýřky na zarudlé spodině uspořádané ve skupinách, obsah čirý, * puchýřky praskají a vzniká stroupek, * po odloučení zahojení bez jizvy, hojení trvá 7–10 dnů, * regionální zduřelé uzliny (mohou být bolestivé).

Komplikace

Infikace bakteriální nákazou: Při nesprávném ošetřování se může opar druhotně infikovat bakteriemi, vznikne bolestivý vřídek a hojení je delší.
Orofaciální herpes: Vředy se vyskytují v celé dutině ústní a hltanu, postihuje i dásně, přední část jazyka, patro.
Oční herpes: Nejčastěji se vyskytuje jako zánět očního víčka, povrchový zánět rohovky. Vzniká při nedodržení důkladné hygieny. * Kožní nákaza nehtů * Kožní léze: Výskyt na krku, nohou, uchu. * Genitální herpes: Vyskytuje se na genitálu, močové trubici.
HSV encefalitida: Představuje 10–20 % všech případů encefalitidy. Téměř vždy je původcem HSV 1. Před vznikem tohoto onemocnění pacient nejdříve vykazuje slizniční nebo kožní nákazu virem HSV. Dochází k náhlému zvýšení teploty a pacient začíná mít neurologické symptomy. Léčba je nejčastěji prováděna podáváním acikloviru intravenózně. Diagnostika se provádí z vyšetření mozkomíšního moku.
Viscerální HSV: Nákaza se vyskytuje na vnitřních orgánech (jícen, plíce, hltan, játra).
Neonatální HSV nákaza: Viscerální HSV nákazy CNS bývají nejčastěji u novorozenců (do 6 týdnů po narození) . Sedmdesát procent případů neonatálního herpetu, který není léčen, přechází v nákazu CNS. Není

li zahájena adekvátní léčba dítěte, mortalita výrazně stoupá. Většinou toto onemocnění způsobuje typ HSV 2, který se během porodu přenese genitálními sekrety infikované matky na dítě. Jako prevence nákazy dítěte se při onemocnění matky provádí porod císařským řezem, aby nedošlo ke kontaktu dítěte s porodními cestami. K nákaze typem HSV 1 dochází po porodu při kontaktu s infikovanou osobou se symptomatickou nebo asymptomatickou HSV 1 orofaciální nákazou. Prevencí je zvýšená hygiena rukou. Časná antivirotická léčba velmi výrazně snižuje úmrtnost na toto onemocnění. Dojde-li k nákaze během těhotenství, může dojít ke spontánnímu potratu, předčasnému porodu nebo dítě může mít vrozený neonatální herpes.

Vyšetření a léčba

V první fázi je nutné provést dermatologické vyšetření a krevní testy na přítomnost HSV 1, HSV 2.
V počátečním stadiu léčby onemocnění mohou pomoci tzv. virostatika (masti, vysušující a antiseptické roztoky, zvláčňující pasty, tablety v případě těžších průběhů či recidiv). V dalším průběhu léčby již nijak výrazně délku trvání nemoci nezkracují, spíše brání dalšímu rozšiřování infekce, komplikacím a subjektivně ulevují pacientovi od nepříjemných příznaků.

Kazuistika I.

Pacient: chlapec, stáří 6 měsíců, na naše oddělení přijat 15. 3. 2010, hmotnost 7,31 kg, výška 69,5 cm.
OA: porod v termínu, spontánní, hlavičkou, 3450 g, 50 cm, bez komplikací; kojen dosud + příkrm – zeleninová polévka RA : matka – od dětství atopický ekzém, otec – zdráv, sourozenci: sestra – zdráva, t. č. opar, bratr – alergie (plísně, kočka) Psychomotorický vývoj (PMV): pase koníčky, přetáčí se ze zad na břicho, přitahuje se do sedu, reaguje na zrakové a sluchové podněty Léky trvale: Fenistil gtt ATB: od 13. 3. 2010 podáván Amoksiklav sir Očkování: podle kalendáře + Prevenar Odborná ambulance: kožní – pro atopický ekzém NO : od 3. měsíce věku potíže s atopickým ekzémem – vyvolávající příčina zatím nezjištěna, před 14 dny kontrola v kožní ambulanci (doporučena lokální terapie, podle potřeby Advantan krém, ložiska klidná) 10. 3. 2010: Aplikace očkovací látky Prevenar u dětské lékařky, večer zvýšená teplota, zhoršení ekzému v obličeji, tvorba drobných pustulek, svědění pokožky 11. 3. 2010: zvýšená teplota 37,6 °C, zhoršení ekzému, ložiska na rukou se horší, svědění 13. 3. 2010: výrazný impetiginizovaný ekzém, zvýšená teplota, dítě ošetřeno na dětské LSPP – nasazen Amoksiklav sir 14. 3. 2010: stav beze změny 15. 3. 2010: stav beze změny, dítě ošetřeno u obvodní lékařky a chlapec odeslán k hospitalizaci na naše oddělení Stav při přijetí: Chlapec měl výrazně impetiginizovaný až krvácející ekzém v obličeji, kolem rtů v oblasti dudlíku. Kůže na celém trupu suchá, s ložisky atopického ekzému. Na rukách další impetiginizovaná ložiska herpetické etologie. Dg.: atopický ekzém komplikovaný herpetickou infekcí se sekundární impetiginizací 15. 3. 2010 – 1. den hospitalizace: Krevní vyšetření: hematologie (KO+diff), biochemie (urea, kreatinin, glykemie, bilirubin, ALT, GMT, ALP, CRP – zvýšené, IgE), sérologie (herpes simplex IgG – negativní, herpes simplex IgM – pozitivní) Proveden stěr z kůže.
Léčba: nasazen Provirsan tbl, Amoksiklav sir – nadále, Fenistil gtt 16. 3. 2010 – 2. den hospitalizace: chlapec afebrilní, neklidný, plačtivý, škrábe se na postižené pokožce, ekzém beze změny Provedeno kožní vyšetření: doporučená léčba (Fucidin ung 2krát denně lokálně, Lipobase krém a Ambiderman – střídat na promazávání těla) Léčba: Fucidin ung, Lipobase krém, Ambiderman, antibiotikum Amoksiklav sir 3krát denně, antivirotikum Provirsan tbl 5krát denně, antihistaminikum Fenistil gtt 3krát denně, Prothazin cps (na noc), Dithiaden tbl 17. 3. 2010 – 3. den hospitalizace: chlapec afebrilní, škrábe se, ekzém lehce zasychá, část strupů stržena, kůže hrubá, drsná, šupí se, ve vlasech seborea 18. 3. 2010 – 4. den hospitalizace: pacient afebrilní, ekzém na rukou a tváři postupně zasychá, stav výrazně zlepšen Provedeno kožní vyšetření: doporučeno pokračovat v dosavadní léčbě (obr. 1) 19. 3. 2010 – 5. den hospitalizace: dítě afebrilní, herpetická dermatitida se výrazně lepší 20. 3. 2010 – 6. den hospitalizace: pacient afebrilní, kůže suchá, ekzematická, ložiska impetiga zasychají, na pravé ruce drobné puchýřky Výsledek stěru z kůže: Staphylococcus aureus, změna ATB léčby (Vercef sir) 21. 3. 2010 – 7. den hospitalizace: chlapec afebrilní, občas se škrábe, ložiska impetiga zasychají a začínají se odhojovat, na pravé ruce drobná ložiska po stržených puchýřcích, na obličeji, trupu, končetinách již zaschlé morfy, kůže suchá, ekzematická, ve vlasech seborea (obr. 2) Dítě propuštěno z nemocnice do domácího ošetřování, předáno do péče obvodního pediatra a kožní ambulance.
Doporučení: Vercef sir 3krát denně 2,5 ml pokračovat ještě 5 dní, Fenistil gtt, na jizvy Infadolan ung nebo Dermazulen ung, na stržené strupy aplikovat Fucidin ung, pokožku pravidelně promazávat krémy Indulona, Lipobase. Se stejnou diagnózou, ale v menším rozsahu, bylo dítě opět hospitalizováno v období od 12. 1. 2011 do 18. 1. 2011. Ambulantně bylo ošetřeno na LSPP dne 14. 2. 2011 a v kožní ambulanci dne 15. 2. 2011.

Kazuistika II.

Pacient: dívka, stáří 2,5 roku, na naše oddělení přijata 18. 3. 2010 OA: z 5. gravidity, porod ve 36. týdnu per s. c. pro příčnou polohu, preeklampsii matky, obezitu, kříšena, 2910 g, 49 cm, AS 1,6,7, pobyt na JIPN, ikterus, bez fototerapie, kojena 2 měsíce, vrozené vady srdce (subaortální defekt komorového septa, otevřená tepenná dučej) RA: matka – zdráva, otec – zdráv, kouří, 4 sourozenci – všichni zdrávi PMV: v normě Léky trvale: 0 Očkování: podle kalendáře Odborná ambulance: kardiologická – kontroly po 6 měsících NO : před týdnem průjmové onemocnění, léčeno dietou 13. 3. 2010: teplota 40 °C 14. 3. 2010: výsev pustul na levé tváři 16. 3. 2010: dítě vyšetřeno u obvodní lékařky – nasazen Fucidin ung lokálně 18. 3. 2010: kontrola u obvodního pediatra – zhoršení herpetické infekce, pacientka odeslána k hospitalizaci na naše oddělení Stav při přijetí: na pravé tváři zarudlé ložisko o průměru asi 6 cm, se splývajícími pustulkami, drobné pustulky i v okolí, 3 pustulky na kořeni nosu, na hýždích hojící se dermatitida, kolem nosu zaschlá sekrece Dg.: herpes faciei l. dx se sekundární impetiginizací, rhinopharyngitis acuta 18. 3. 2010 – 1. den hospitalizace: Krevní vyšetření: hematologie (KO+ diff.), biochemie (urea, kreatinin, glykemie, bilirubin, ALT, AST, GMT, ALP, CRP, RID), sérologie (herpes simplex IgG – pozitivní, herpes simplex IgM – negativní) Proveden stěr z kůže: Staphylococcus aureus Provedeno kožní vyšetření: nasazen Provirsan tbl, Herpesin ung, Fucidin ung (střídat), Pamycon + Mukoseptonex gtt do nosu (obr. 3) 19. 3. 2010 – 2. den hospitalizace: dívka afebrilní, kůže beze změny Provedeno oční vyšetření: bez očního postižení. 20. 3. 2010 – 3. den hospitalizace: pacientka afebrilní, na tváři již začíná ložisko zasychat – nemokvá, tvoří se krusty 21. 3. 2010 – 4. den hospitalizace: dívka afebrilní, lokální nález na kůži zlepšen, herpetické eflorescence zasychají, krusty se začínají odhojovat 22. 3. 2010 – 5. den hospitalizace: pacientka afebrilní, rýma v regresi, stav kůže stejný Provedeno kožní vyšetření: medikace (obklady Jarischův roztok 3krát denně, Ambiderman ung, Fenistil gel na noc, Provirsan tbl 7 dnů) (obr. 4) 23. 3. 2010 – 6. den hospitalizace: pacientka afebrilní, strup na levé tváři si v noci strhla, na levé tváři odhojující se herpetické eflorescence, spodina klidná, čistá Dítě propuštěno z nemocnice do domácího ošetřování. Předáno do péče obvodního pediatra. Doporučení: Provirsan tbl 7 dnů, Infadolan ung, Fucidin ung (2krát denně na ložiska – střídat), zvýšená péče o pokožku. Kontrola v naší ambulanci 26. 3. 2010. Na tuto kontrolu se nedostavila!

Závěr

Bohužel do dnešní doby není objeven lék, jenž by populaci lidí, kteří v sobě po celý život nosí herpes simplex virus, zbavil tohoto obtížného onemocnění navždy. Jedinci, kteří tímto problémem trpí, musí každou ataku oparu léčit všemi dostupnými prostředky a dodržovat důkladnou hygienu. V domácím prostředí musí dbát na to, aby nákazu nepřenesli na dalšího člena rodiny. Také mnozí zdravotníci z vlastní zkušenosti vědí, jak je toto onemocnění obtěžující, esteticky nevzhledné a že dodržovat všechna hygienická opatření bránící nákaze ostatních členů domácnosti není úplně jednoduché.
Literatura

NOVÁKOVÁ, I. Ošetřovatelství ve vybraných oborech. Dermatovenerologie, oftalmologie, ORL, stomatologie. Grada Publishing, 2011. s. 240. ISBN 978-80-247-3422-4.
SLEZÁKOVÁ, L. Ošetřovatelství pro zdravotní asistenty IV. Dermatologie, oftalmologie, ORL, stomatologie. Grada Publishing, 2008. s. 240. ISBN978-80-247-2506-2.

Souhrn Herpes simplex je velmi časté onemocnění, které způsobuje herpes simplex virus. Výskyt je celosvětový. Nejčastěji dochází k přenosu kontaktem s infekční osobou. Virus je v člověku po celý život v latentní formě. Reaktivizace je možná několika způsoby. Klíčová slova: herpes simplex, opar, infekční onemocnění, latentní forma, reaktivizace viru

O autorovi| Věra Musilová, DiS., Anežka Karpíšková, Dětské oddělení – děti do 6 let, Nemocnice Jihlava (vera.musilova2@atlas.cz)

Obr. 1
Obr. 3
Obr. 2
Obr. 4

Herpetická infekce u dětí
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů