Hlavní téma: Alergologie

Včasná léčba atopického dítěte

V celosvětovém měřítku se zaznamenává stále větší procento alergiků. To vede zdravotníky k tomu, aby se pozornost soustřeďovala na 3 základní faktory:

1. Rozpoznání jedince s rizikem vzniku alergického onemocnění.

2. Včasná diagnóza a včasná léčba.

3. Dodržování doporučených preventivních opatření v rámci komplexní terapie.

Praktičtí lékaři pro děti a dorost odesílají své pacienty k vyšetření do ordinace ambulantních specialistů v oboru klinické imunologie a alergologie. Podle dosavadních směrnic je počítán jeden celý pracovní úvazek alergologa pro 100 000 obyvatel! Toto číslo je neúměrné počtu vyžadovaných vyšetření. Je jen málo lidí, kteří nikdy v životě nezareagovali na něco alergicky. Banální případy odezní většinou bez léčby. Asi u jedné pětiny naší populace se však objevují alergické potíže opakovaně, jsou obtěžující a někdy dokonce ohrožující život. Projevy se posouvají v posledních letech čím dál častěji i do věku dětského, batolecí a kojenecký věk nevyjímaje.

Kdo je to atopik?

Praktičtí dětští lékaři byli seznámeni s projektem ETAC (Early Treatment of the Atopic Child – Včasná léčba atopického dítěte). Atopik je ten, kdo reaguje jinak. Jeho imunitní systém reaguje tvorbou zvláštních protilátek, které navodí vlastní alergickou reakci na pyly, roztoče, plísně, včelí a vosí jedy, na potraviny, na léky. Atopik v sobě nese schopnosti tvořit alergické protilátky a za určitých okolností reagovat nepřiměřeně, přecitlivěle na podněty, které neatopici snášejí bez potíží. Je naprogramován pro vznik alergie, ale může prožít celý život zdráv, bez příznaků alergické nemoci.

Alergické onemocnění (allos ergos – jinak jednám) může vzniknout v průběhu života kdykoliv. Riziko vzniku alergie je tím vyšší, čím více členů rodiny je alergií nemocných. Dědičnost alergie byla již prokázána. Po narození dítěte dochází na základě dědičné predispozice k jakémusi vývojovému alergickému pochodu. Včasnými preventivními zásahy lze klinické projevy alergie v jejich nástupu oddálit nebo je výrazně zmírnit.

Prevence jako priorita

Preventivní kroky lze uskutečnit ve třech stupních. Primární prevence se týká dítěte, které se narodilo alergickým rodičům a nejeví zatím žádné příznaky alergického onemocnění. Snahou je co největší snížení expozice alergenům, snížení škodlivin v ovzduší, upravit i režim těhotné matky.

Sekundární prevence je cílena na včasné odhalení atopika, na úpravu bytového a domovního prostředí, režimová léčebná opatření, mnohdy již s medikamentózním zajištěním při prvních klinických známkách alergie.

Cílem terciární prevence je nutná optimalizace léčby, důsledné léčebné programy, trvající výchova rodiny již chronicky nemocného dítěte, aby se zabránilo rozšíření projevů alergie o další problémy, související se základním onemocněním, a usnadnil se tak rovnoměrný vývoj pacienta natolik, aby mohl bezproblémově žít jako jeho zdraví vrstevníci.

Preventivní zásahy by měly být uskutečňovány v kritických prvních třech letech života, kdy dýchací a imunitní systém je nezralý. Působením zejména viroinfektů vznikají opakované záněty dýchacích cest a ty zase velmi často vedou k vývoji respirační alergózy – průduškové hyperreaktivity. Jednotlivé preventivní kroky jsou dobře formulovány v Bílé knize o alergii, kterou mezinárodní skupina v Institutu UCB pro alergii předložila Evropskému parlamentu. Je zde zdůrazněn významný vliv současných negativních faktorů zevního prostředí a nefyziologický způsob života současné společnosti.

Kdy začít vyšetřovat?

Negativní vlivy prostředí u citlivého jedince, atopika, způsobí, že začne reagovat alergickými projevy. Tím je dán signál, že je nutno provést odborné alergoimunologické vyšetření a určit optimální terapii. Při podezření na atopického jedince vyšetření uskutečnit co nejdříve. Mnohdy vyžadují rodiče, kteří sami trpí alergickým onemocněním, vyšetření dříve, než se jakékoliv známky atopie u něj objeví. Praktický lékař v kojenecké poradně komplexně hodnotí zdravotní stav a vývoj dítěte v pravidelných intervalech, zkoumá též případné příznaky alergie a předem již podle rodinné anamnézy dává pokyny k preventivním režimovým opatřením za účelem oddálení klinických projevů. Pokud se přesto zdravotní stav dítěte vyvíjí nepříznivě, je objednáno ke komplexnímu vyšetření do ordinace pro klinickou imunologii a alergologii .

Výsledky dosavadních studií potvrzují, že výskyt průduškového astmatu, alergické rýmy a alergického ekzému je v dětské populaci velmi vysoký a tyto choroby pak představují závažný zdravotnický problém. Podceňování signálů rozvíjejících se alergických potíží jak rodiči, tak občas i praktickými lékaři brání včasné diagnóze a včasnému zahájení léčby. Nedostatečná diagnostika a velice rizikové chování velké části neinformovaných rodin s nemocnými dětmi jsou hlavními rizikovými faktory, které mohou vést k dalšímu vzestupu výskytu závažných forem alergických nemocí (doma chovaná zvířata, kuřáctví v rodině apod.).

Lze astmatu předejít?

Je již prokázáno, že děti s atopickým ekzémem narozené v alergických rodinách mají zvýšené riziko vzniku astmatu od časného věku. Podáním preventivní farmakologické léčby (cetirizin) je možné snížit až o polovinu vznik astmatu. Výsledky potvrdily, že zvýšení celkové koncentrace IgE (alergických protilátek) a prokázaná přecitlivělost k roztočům a kočičímu alergenu jsou rizikovými faktory časného vývoje astmatu.

Včasná léčba alergického dítěte by měla v podstatě započít již před jeho narozením – úprava režimu těhotné matky, bezalergenové bytové prostředí, vyloučení kontaktu se zvířaty – po narození dítěte co nejdelší výživa mateřským mlékem a další přídavky do stravy později konzultovat s lékařem.

Od roku 1997 se uskutečňuje další mezinárodní projekt s názvem Preventia, sledující účinnost preventivní farmakoterapie loratadinem u rizikových dětí a incidenci respiračních infektů, jejich závažnost a dobu trvání příznaků. Atopičtí pacienti jsou ohroženi respiračními viroinfekty více než neatopici. Viroinfekty v prvních třech letech života, jak bylo již výše zmíněno, mohou vést ke vzniku alergické rýmy a astmatu. Proto je prvním krokem co nejvčasnější vyhledání, diagnostika a včasná léčba atopického dítěte.

n

V celosvětovém měřítku se zaznamenává stále větší procento alergiků. To vede zdravotníky k tomu, aby se pozornost soustřeďovala na 3 základní faktory:

1. Rozpoznání jedince s rizikem vzniku alergického onemocnění.

2. Včasná diagnóza a včasná léčba.

3. Dodržování doporučených preventivních opatření v rámci komplexní terapie.

Kdo je to atopik?

Prevence jako priorita

Kdy začít vyšetřovat?

Lze astmatu předejít?

Ilustrační foto Marta Jedličková

Ohodnoťte tento článek!