Hodnocení spokojenosti zaměstnanců

Ve vyspělých organizacích je měření spokojenosti zaměstnanců považováno za standardní nástroj řízení lidských zdrojů. Průzkum otevírá cestu v komunikaci zaměstnanců směrem zdola nahoru. Konkrétně se zkoumají faktory, které podstatně ovlivňují zaměstnaneckou loajalitu a angažovanost.


SOUHRN: Pro úspěšné zvládnutí všech personálních činností (plánování potřeb zaměstnanců, přijímání, adaptace, motivace, hodnocení, řízení osobního rozvoje aj.), které jsou rozhodující pro účinné řízení lidských zdrojů, je nezbytný v kontextu požadavků systémů kvality monitoring spokojenosti zaměstnanců. Jeho význam spočívá nejen v tom, že je důležitým zdrojem informací, ale rovněž vytváří prostor pro jejich řízenou vzájemnou výměnu, jakékoli negativní trendy bývají podkladem pro přijímání účinných projektů zlepšování.
Klíčová slova: spokojenost zaměstnanců, měření, monitorování, řízení lidských zdrojů

SUMMARY: Monitoring of the staff satisfaction is necessary for successful personal management (planning staffs’ needs, hiring, adaptation, motivation, evaluation, personal development, etc.). The monitoring is an important source of information and it also allows for the sharing of information. Any negative trends can trigger planning and implementation of effective improvement project.
Key words: staff satisfaction, measuring, monitoring, management of human resources


Stávající zaměstnanci jsou jedněmi z nejvýraznějších nositelů pověsti organizace jako zaměstnavatele. Ztráta kvalitního zaměstnance stojí organizaci nemalé náklady – čas personalistů, školení nového zaměstnance, náklady na inzerci volných pracovních míst aj. Najít náhradu za kvalitního zaměstnance může zabrat i několik týdnů, další čas trvá, než se zaškolí. Po tuto dobu může být oslabena i výkonnost. Při odchodu více zaměstnanců může dojít k demotivaci ostatních, postupnému zhoršení pověsti, které může negativně ovlivnit případné kandidáty na nové pozice.

Pro účinné řízení lidských zdrojů a realizaci jedné z klíčových činností, tj. monitorování a měření spokojenosti zaměstnanců, by organizace měla postupně naplnit následující kroky:
* definovat, kdo je pro organizaci zaměstnanec a co představuje pro organizaci „spokojenost zaměstnanců“,
* identifikovat znaky spokojenosti zaměstnanců/vedoucích zaměstnanců,
* navrhnout dotazníky k monitoringu a měření spokojenosti zaměstnanců,
* stanovit rozsah měření,
* vybrat vhodné metody sběru dat, vytvořit vhodné postupy pro vyhodnocování dat, včetně postupů kvantifikace,
* využívat měření a monitorování spokojenosti zaměstnanců jako vstupů pro zlepšování procesů.

Průzkum spokojenosti a loajality zaměstnanců

Standardně se sledují následující oblasti celkové spokojenosti:
* firemní strategie,
* kvalita vedení a řízení,
* možnost zapojení do rozhodování,
* pracovní podmínky,
* komunikace,
* motivace a seberealizace,
* odměňování,
* vzdělávání a rozvoj zaměstnanců.

K posouzení, jak jsou tyto faktory naplněny, je důležitý názor každého zaměstnance. Samotný průzkum bývá většinou zaměstnanci hodnocen pozitivně. Zaměstnanci jej přijímají jako projev zájmu o jejich názor ze strany vedení.

Hodnocení spokojenosti zaměstnanců

Na druhou stranu pro management znamená průzkum zpětnou vazbu. Pomáhá popsat stávající stav, specifikovat příčiny problémů a najít cesty řešení, případně zlepšit pracovní klima. Výhodou průzkumu jsou jeho periodická opakování. Umožňují porovnat data za určitou dobu a dá se tak zjistit vývoj trendů. Důležitá je možnost porovnat nároky u skupin respondentů podle různých kritérií (profese, věk, délka působení, pohlaví aj.). To umožní přesné zacílení stanovených opatření. Z výsledků průzkumu by měla vycházet koncepce dlouhodobého programu personální práce, se kterou by měli být zaměstnanci seznámeni.

Kritický bod průzkumu leží právě ve vysvětlení důležitosti průzkumu. Pokud nedokážeme zaměstnancům zdůvodnit důležitost zpětné vazby a vysvětlení přijatých kroků a jejich plnění, může se průzkum stát kontraproduktivním.

Vedle sledování spokojenosti je důležitou součástí sledování oddanosti zaměstnanců. Toto měření přináší další významné informace do celkové mozaiky „spokojenosti a výkonnosti zaměstnanců“. Zaměstnanec může být v organizaci spokojen z mnoha důvodů, které však nemusí být v souladu se záměry společnosti. Pracovní ochota, a především výkon zaměstnance, nemusí přímo souviset s jeho spokojeností. Ale oddanost, která je založená na psychologické vazbě, umožňuje lépe předvídat budoucí chování zaměstnanců. Právě oddanost silně ovlivňuje výkonnost i fluktuační tendence zaměstnanců.

Ať již má systém hodnocení jakoukoli formu, jeho účelem je plnit řadu důležitých funkcí, které mají významné místo i v managementu kvality:

* je zdrojem informací pro zaměstnance i pro vedení,
* vytváří prostor pro vzájemnou řízenou výměnu informací mezi podřízenými a nadřízeným,
* usnadňuje vzájemný kontakt a zlepšuje interní podnikovou komunikaci,
* na základě individuálních potřeb vytváří základnu pro plánování osobního rozvoje zaměstnanců,
* je nástrojem účinného řízení lidských zdrojů,
* je jedním z nejvýznamnějších motivačních nástrojů k dosažení trvalého zlepšování.

Monitoring spokojenosti zaměstnanců je zaměřen na zajišťování podmínek pro kvalitní a efektivní činnost lidí (zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců). Výsledky monitoringu a měření spokojenosti se musí stát centrem trvalé pozornosti všech řídících pracovníků organizace. Jakékoli negativní trendy musí být vstupy pro přijímání účinných projektů zlepšování.

Dnešní konkurenceschopnost není závislá jen na špičkové technologii, která velmi rychle zastarává, ale především na lidském potenciálu, jenž ji dovede nejen efektivně využívat, ale i trvale zlepšovat a zdokonalovat. Více než kdy jindy platí: „Největším nebezpečím pro organizaci není její konkurence, ale vlastní nespokojení a demotivovaní pracovníci.“


Spokojený zaměstnanec – předpoklad vyšší výkonnosti

Spokojení zaměstnanci jsou kritickým faktorem úspěšnosti organizace. Pokud mají vysokou úroveň psychické pohody (wellbeing) a uspokojení z práce, dosahují vyšší výkonnosti a je u nich menší pravděpodobnost, že z firmy odejdou. Spokojenost zaměstnanců, či dokonce jejich radost z práce se tak stává cenným nástrojem pro zlepšování výsledků a úspěšnosti firmy… Tito zaměstnanci mají sklon přijímat správná rozhodnutí a projevují lepší interpersonální chování. Obvykle jsou na tom lépe po zdravotní stránce. Pohoda při práci a uspokojení z práce je nejen odpovědností vedoucího pracovníka k sobě samému, ale i ke spolupracovníkům, kteří v něm hledají oporu a stabilitu.

Prof. Thomas Wright, Kansas State University (Zdroj: www.insite.cz)

Slovníček pojmů

Zaměstnanec: osoba, která vykonává práci pro organizaci a přijímá za to mzdu nebo materiální plnění.
Spokojenost zaměstnance: souhrn pocitů zaměstnance odvozený z rozdílu mezi jeho požadavky a očekáváním vyplývajícím z plnění jeho pracovních úkolů v organizaci a vnímanou realitou.


O autorovi: PhDr. Radka Pokojová, metodik a manažer kvality, Nemocnice Boskovice, s. r. o. (radpok@nemocniceboskovice.cz)

Ohodnoťte tento článek!