Horečkou proti horečce

Prevence

Zaměříme-li se na fyzikální prostředí sauny, tedy saunovou lázeň a na způsob jejího používání, zjistíme, že účinek saunové lázně spočívá v prvé řadě v přenosu tepelné energie do organizmu (tedy v jeho prohřátí či ochlazení) a v jeho následné obranné snaze udržet co nejdéle termoregulačními ději (i v intenzívním prostředí saunové kabiny nebo chladné vody bazénku) vyrovnanou tělesnou teplotu. Jde o dvojí způsob působení:

Co dokáže „umělá horečka“

Hypertermický vzduch (tj. nad 70 °C), jemuž se saunující vystaví např. vleže na druhém stupni pryčen saunové kabiny, je skutečně intenzívní a masivní fyzikální podnět (stimulace). Teplota „zóny prohřívání“ je ale vždy vzdálena od teploty 100 °C pod stropem kabiny (to by musel člověk ustrnout ve vývojové etapě pterodaktyla, aby se tam mohl pohybovat!), anebo od teploty 130 °C, která představuje absolutní mez snášenlivosti (tolerance) teplého vzduchu člověkem.

Lidské termoregulační děje mohou však udržet vyrovnanou vnitřní teplotu jen po určitou dobu. Proto při prohřívání stoupne (a to postupně do 8 až 12, ale i 15 minut) vnitřní tělesná teplota na hodnoty kolem 38 °C. Tomuto stavu se říká umělá horečka. Každé zvýšení tělesné teploty vyvolává nejen difúzní pocení (zpočátku neviditelné, po několika minutách již viditelné a v su-chém vzduchu saunové kabiny a v uvedeném časovém limitu dostatečně ochlazující kožní krevní oběh), ale především reakci oběhového, hormonálního a neurovegetativního systému s celkovými i místními účinky.

Co se děje při ochlazení

Intezívní ochlazení vodou vede k brysknímu stažení kožních kapilár a větších cév, ne však přívodních tepen. Vzhledem k tomu a vzhledem k předchozímu celkovému prokrvení kůže po prohřátí, reakce na chlad již neovlivňuje vnitřní tělesnou teplotu a je jen jakousi „gymnastikou kožních cév“. Ta se odjakživa – vzhledem k úpravě reflexních vlivů na cévy nosní sliznice – považovala také za jeden z podkladů otužilosti, tedy odolnosti organizmu i vůči některým nemocem dýchacích cest.

Mechanizmus otužování

Z hlediska tématu tohoto článku je významné právě lokální ovlivnění stavu a funkcí dýchacích cest, které se obráží právě také v otuživém vlivu na ně. Spočívá ve vzestupu slizničního imunoglobulinu-A, který je podkladem obranné bariéry vůči prostupu infekce do hloubi dýchacích cest. Vlivem dýchání horkého vzduchu byl v horních dýchacích cestách zjištěn také rychlejší odstředivý pohyb řasinek epitelu, který vede k odstraňování hlenu s infečními činiteli. Zvětšené prokrvení cév vnitřních orgánů vede také ve všech oddílech dýchacích cest k zvýšení přívodu imunitních komplexů (nejen imunoglobulinů, ale také lymfocytů či tzv. T buněk-zabíječů aj.) do sliznice také z krve.

Jak často saunovat a jak na to?

Zajímavý je poznatek, že hladina imunoglobulinů má poločas účinku 6 dní. To znamená, že pravidelné saunování jednou týdně postačuje k jejímu obnovení a k trvalému udržení odolnosti zejména vůči virózním infektům. Hlen z dýchadel, vylučovaný hlenovými žlázkami dýchací sliznice, se vlivem prokrvení zkapalňuje a lze jej lépe odkašlat. Odkašlání usnadňuje také uvolnění stažení hladkých svalů drobných průdušinek, neprůchodných vlivem vazkého hlenu. O vysušování dýchacích cest nelze hovořit, protože vzduch, vydechovaný z plic, je dostatečně vlhký.

Subjektivní pocit pálení sliznice v nosním vstupu je způsoben drážděním termoreceptorů a je do jisté míry obranným reflexem. Upozorňuje, že horká část saunové lázně má pravděpodobně nesprávné hodnoty teploty a vlhkosti. K odstranění těchto pocitů však postačí krýt si nosní vstup „komůrkou“ z dlaní. Dýchání nosem je nutné, protože vdechovaný horký vzduch se v bohatě prokrvených nosních skořepách ochlazuje a přizpůsobuje vnitřní tělesné teplotě. Vdechování ústy přivádí horký vzduch přímo do plic a může případně poškodit jemné stěny plicních sklípků.

Zdravotní efekty saunování

Důsledek těchto změn ve vztahu k infektům dýchadel, vyvolaných saunováním, se projevuje v počtech prostonaných dnů a v průměrné délce nemoci, jakož i ve vymizení počtu komplikací a recidiv. Řada našich i zahraničních autorů shodně udává až 50% pokles počtu nemocných a nejméně o 1/3 zkrácenou délku nemoci u pravidelně saunujících. Z toho nutně plyne, že ani pravidelné saunování, jako jiné fyziatrické metody, které zvyšují nespecifickou imunitu, nezabrání vzniku např. virózy, došlo-li k její masivní infekci. Plnou záruku dává očkování proti chřipce a jiným virózám, ovšem pokud vakcína odpovídá typu virů, které momentálně způsobují epidemii onemocnění. Tím se jen potvrzuje, že zisk nespecifické odolnosti má stále význam a byla by škoda jej nevyužívat jako jeden ze způsobů prevence i sezónních onemocnění z prochlazení.

Kontraindikace saunování

I zde však platí nesmlouvavá kontraindikace saunování v případě akutních stadií chřipky i jiných viróz, protože by mohlo vést ke zhoršení průběhu onemocnění. Právě tak i v době rekonvalescence může dojít k relapsu nemoci, pokud by se nedodržela zásada: Do sauny teprve po uplynutí tolika dnů, kolik trvala nemoc, včetně rekonvalescence. Obvykle to bývá u nekomplikovaných průběhů virózy až po 14 dnech.

Otužování pouhým chladem a chlad při saunování

I pravidelné otužování jen chladem má svůj význam. Od saunování se ovšem liší metodikou a délkou nástupu potřebné úrovně odolnosti. Proto je potřeba rozlišit vliv krátkodobého působení chladu během saunování. Svým kontrastem vůči horku má významný vliv na již zmíněnou gymnastiku kožní mikrocirkulace, navíc prohlubuje prostup kyslíku do hemoglobinu červených krvinek v plicích, navozuje psychickou úlevu až euforii, normalizuje výkyvy neurovegetativního systému, povzbuzuje metabolizmus apod. Protože je krátkodobý – obvykle do prvního pocitu chladu po několika minutách při ochlazování a podle počasí – nevyvolává nevhodné adaptační změny (např. ukládání tuku, jak je to obvyklé u zimních otužilců). K ochlazování během saunování dochází u výrazně prohřátého organizmu, čili reflexní ovlivnění termoregulačního centra impulzy z chladových receptorů má rozdílný účinek, než když k němu dochází u předehřátím nepřipraveného organizmu. Razantní ochlazení není nutné, délka ochlazení je krátká, přetažení pobytu v chladu ovlivňuje spasmus cév dolních končetin a hlavy (křeče, migréna).

Při saunování se tedy setkáváme s metodou zvyšování imunity zvýšeným přívodem tepla do organizmu. A to je cenné především v chladné sezóně roku, kdy dochází k nejčastějšímu výskytu „nemocí z prochlazení“. Zvýšená imunita je jejich účinnou prevencí.

Foto archív autora

Ohodnoťte tento článek!