Hranice v psychice sestry mezi profesní rolí a rolí matky a manželky

5. 6. 2006 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Pracovala jsem jako sestra řadová, ve směnách, i jako sestra staniční, takže „na obou stranách barikády“. Bývala jsem náhle povolávána do směny, později jsem já povolávala své kolegyně. Při studiu jsem se na přednáškách psychologie poprvé setkala s pojmem „hranice“.


To mě vedlo k zamyšlení nad tím, zda my, sestry, zároveň dcery, přítelkyně, manželky, některé i matky, máme vytvořenou hranici mezi profesním životem a soukromím a jak na nás naše profese působí, především na naše zdraví a psychiku.

Hranice

Hranice z pohledu psychologie defi nují a zároveň chrání naši vlastní osobu. Jsou to naše pocity, postoje a rozhodnutí. Vytváříme si je již od útlého dětství, v každém věku je máme jiné. Důležitou roli hrají ve vztazích mezi manželi, přáteli, ale i mezi spolupracovníky na pracovišti. Nemá-li člověk hranice, nebo má-li je špatně vytvořené, prožívá vnitřní konfl ikt. Dříve či později se tento konfl ikt projeví psychickými, ale i somatickými potížemi. Přesto však nelze vyvozovat jednoznačné závěry o problematice hranic v psychice, protože se jedná o oblast velice individuální a proměnlivou.

Práce a hranice

Na pracovišti dochází k různým situacím, které mohou ohrozit hranice jedince: plnění povinností někoho jiného, časté přesčasy, stanovení priorit, těžká spolupráce, kritické postoje, konfl ikt s autoritou, přílišná očekávání, nechuť k práci a stres přenášený domů. Ve svém dotazníku jsem se sester ptala, zda jim vadí nepřetržitý provoz.

19 % zatrhlo odpověď „Ano, vadí“. 37 % sester vadí nepřetržitý provoz částečně, ale zvykly si, a 44 % uvedlo, že jim nevadí, ale naopak vyhovuje. Dále jsem se ptala, zda jsou na jejich pracovišti pravidlem přesčasy. Závažné je, že 26 % odpovědělo „Ano, jsou již v rozpisu služeb“, 68 % uvádí přesčasy pouze v době nemocí a dovolených a 6 % tvrdí, že nemají přesčasy na pracovišti vůbec.

Péče o domácnost

Mnohočetnost rolí v životě jednotlivce může vést k vyšší psychické zátěži. U většiny žen jsou patrné dvě dominantní role: role zaměstnané ženy a role ženy pečující o domácnost. Proto jsou ženy oproti mužům považovány za stresem více ohroženou skupinu. V české společnosti je většina žen v situaci, kdy musejí skloubit obě role a zvládnout placenou práci i neplacené práce v domácnosti. Ptala jsem se proto: „Trpíte v souvislosti s výkonem vaší profese pocitem viny vůči manželovi (partnerovi) či dětem?“ Odpověď „Ano, často“ zvolilo 18 %, „Někdy“ 53 % a odpověď „Ne“ 29 % dotázaných sester. Zajímalo mne také, zda mají sestry v práci možnost plánovat si předem volno a dovolenou s rodinou. Potěšující je, že 74 % odpovědělo „Ano“, „Někdy, záleží na situaci“ odpovědělo 24 %, pouze jedna sestra odpověděla, že nikdy.

Rozdělení péče o děti mezi manželi

Jestliže zajišťování běžných domácích prací leží s výraznou převahou na bedrech žen, je jejich podíl na péči o děti ještě vyšší. Je to především žena, kdo vaří jídlo pro malé děti, obléká je a pečuje o ně, když jsou nemocné. Ani v jednom z dostupných výzkumů AV ČR nepřevažovali otcové jako hlavní výkonná osoba péče o děti. Ženy samy často uvádějí, že vztah zaměstnání a rodiny nevidí jako konfl iktní. V této souvislosti jsem dala sestrám otázku, zda je pro ně problém zajistit péči o děti a rodinu, když jsou náhle zavolány nadřízenou do služby mimo plán.

9 % zvolilo odpověď „Ano“, pro 56 % je to problém někdy a pro 35 % to problém není. Je-li sestra ve službě ve svátek, v noci či o víkendu, pečuje o její děti a domácnost nejčastěji manžel či její matka. Čtyři kolegyně žádají o pomoc kamarádku a jedna má profesionální hlídání.

Dopad povolání na zdraví sestry

Stres může být pozitivní zkušeností, častěji jde ale o nepříjemnou situaci. Je doprovázen úzkostí, neklidem a depresí. Později se přidávají bolesti hlavy, hypertenze, bolesti žaludku, nespavost apod. Stresující mohou být nejen nesplnitelné úkoly, ale i nedostatek příležitostí k seberealizaci.

Pro sestry mohou být stresující požadavky, které na ně klade pracoviště a zodpovědnost za rodinu, děti a vedení domácnosti. V roce 2002 byli chorobami z povolání postiženi nejčastěji právě zdravotníci, na druhém místě pak horníci a na třetím dělníci v kovoprůmyslu. Na prvním místě je u zdravotníků svrab. Na dalších místech jsou s odstupem hepatitidy, tuberkulóza a dermatózy. Ptala jsem se sester: „Bojíte se, že nakazíte svou rodinu nějakou infekcí z práce?“ 19 % odpovědělo, že často. 49 % pouze v případě většího výskytu infekcí, 32 % oslovených sester se infekcí nebojí. Velice individuální je snášení směnného provozu a jeho vliv na spánek. Dochází k narušení rytmu jedince. Následkem je porucha schématu spánek - bdění. Prevalence této poruchy je u lidí pracujících ve směnném provozu až 60 %, její komplikací jsou nejčastěji zažívací obtíže a vředová choroba. Má otázka tedy zněla: „Chodíte spát po noční službě? Máte dostatek spánku?“ Pouze 22 % odpovědělo, že spí dostatečně, 63 % sester odpovědělo: „Spím méně, ale zvykla jsem si“ a 15 % zvolilo odpověď „Trpím chronickým nevyspáním“.

Závěr

Stanovení hranic v psychice a problematika péče o děti a rodinu se u sester výrazněji neliší od jiných profesí. Zde hraje roli více otázka chápání ženské a mužské role. Povolání sestry však přináší i specifi cké problémy, především směnný provoz, nedostatek spánku, přesčasy a v neposlední řadě také choroby z povolání, stres i tolik diskutovaný syndrom vyhoření. Ze všech výsledků, i zde neuvedených, vyplývá, že hranice mezi soukromím a profesí nejsou u všech sester stejné, každá je má jinde a jinak je chápe; skloubení obou rolí přináší sestrám určité problémy. Například nedostatek spánku, přesčasy, nespokojenost s odměnou a především psychické i somatické potíže, které sestry uvádějí v souvislosti s výkonem povolání. Roli sestry a roli matky a manželky (partnerky) od sebe nelze oddělit a posuzovat každou zvlášť. Problémy, ale i radosti související s profesí ovlivňují soukromý život sestry a naopak rodina a zájmy sestry ovlivňují její pracovní výkon. Popis celé problematiky a uveřejnění všech výsledků není z kapacitních důvodů tohoto časopisu možné. Znění celé práce je k dispozici u autorky.


SOUHRN

Výzkum měl za cíl zmapování hranic mezi profesí a soukromím v psychice sestry. Schéma práce vychází z uspořádání informací o hranicích v psychice, o manželství a rodině, o rolích sestry, o problémech vycházejících z profese sestry, o sestře jako zaměstnanci a v neposlední řadě o sestře jako matce a manželce. Některé oslovené kolegyně své hranice nakreslily, jiné odpovídaly na předložený dotazník.

SUMMARY

The aim of the study was to explore the borders in nurses’ mind between profession and private life. The schema of the work is based on information on psychological boundaries, marriage and family, nurses’ roles, problems connected with nursing profession, nurse as an employee and last but not least nurse as a mother and a wife. Some colleagues drew their boundaries, others answered a questionnaire.


O autorovi: Bc. Zuzana Červenková Chrudim (cerzu@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?