Hrozba jménem anafylaxe

Pro neshodu v definici anafylaxe jsou nepřesné údaje o výskytu, nesprávná diagnóza a léčba. V České republice je zaznamenáno pět úmrtí z důvodu anafylaktického šoku ročně.

Anafylaxe bývá definována ze dvou pohledů. Klinická definice označuje anafylaxi jako soubor náhle vzniklých závažných až život ohrožujících příznaků, postihujících většinou více orgánů (kůže, dýchací a trávicí trakt, kardiovaskulární a urogenitální systém). Nejtěžším projevem anafylaxe je anafylaktický šok. Patofyziologická definice uvádí, že anafylaxe vzniká na podkladě senzibilizace organismu, vytvořené opakovaným kontaktem organismu s alergenem. Její podstatou je imunologická reakce, zprostředkovaná protilátkami typu imunoglobulinu E (IgE). V patogenezi anafylaktického šoku jsou u lidí šokovým orgánem plíce a srdce s klinickou manifestací laryngeálního edému, respiračního a cirkulačního selhání.

Příčiny anafylaxe, klinické projevy, diagnostika a léčba

Mezi nejčastější imunologické příčiny anafylaxe řadíme reakce na potraviny, bodavý hmyz, léky, latex a námahou indukovanou anafylaxi. Mezi neimunologické příčiny anafylaxe je řazena reakce na radiokontrastní látky, opioidy, myorelaxancia, potraviny s bohatým obsahem histaminu (např. vnitřnosti zvířat). Pokud není objasněna příčina, mluvíme o anafylaxi idiopatické. Čím rychleji po podnětu se objeví klinické projevy anafylaxe, tím závažnější je její průběh. Objektivní a subjektivní příznaky anafylaxe se obvykle vyvinou do 5–30 minut, ale mohou se dostavit i po několika hodinách od expozice příslušnému agens.
Anafylaxe postihuje řadu orgánů. S postižením kůže se setkáme nejčastěji, tj. v 90 % případů. Na kůži nacházíme různé exantémy, urtikarii, angioedém, velmi často si pacienti stěžují na výrazné svědění. Svědění plosek nohou a dlaní bývá počínající příznak, který přechází v postižení dalších orgánů. Respirační projevy obstrukce bývají jak na horních dýchacích cestách (chrapot, suchý kašel, edém laryngu), tak na dolních dýchacích cestách (projevy astmatu) u 70 % epizod. Postižení dýchacích cest může vést k cyanóze, k respiračnímu selhání až k zástavě dýchání. Postižení kardiovaskulárního aparátu, které může vést k život ohrožující hypotenzi, se vyskytuje u 45 % nemocných. Časnými známkami bývá tachykardie, která později přechází do bradykardie a až do srdeční zástavy. Gastrointestinální potíže se objevují u 45 % případů a projevují se nevolnostmi, zvracením, průjmem a křečemi v břiše. U 15 % případů jsou uváděny neurologické potíže, jako je pulzující bolest hlavy, závratě, zmatenost až porucha vědomí. Nesmíme také zapomínat na postižení urogenitálního traktu, kdy může dojít k projevům renální koliky, k uvolnění svěračů s pomočením a u žen k metroragii. U gravidních pacientek jsou nebezpečné děložní kontrakce, které mohou skončit potratem nebo předčasným porodem.
Pro diagnostiku anafylaxe je nejdůležitější anamnéza pacienta i příbuzných nebo osob, které byly nablízku při vzniku anafylaxe. Potřebné jsou záznamy lékaře, který poskytl první pomoc.
Laboratorní vyšetření (kožní testy, odběry specifického IgE) jsou dostupné na specializovaných imunologických pracovištích fakultních nemocnic.
Lékem první volby je epinefrin hydrochlorid (adrenalin) a jeho podání nenahradí žádná jiná léčba. Je preferováno i. m. podání, protože nástup účinku je rychlejší než při podání s. c. Je potřeba co nejrychleji zajistit žilní přístup a podat roztoky, zajistit také volné dýchací cesty. Mezi dodatečná opatření patří podání antihistaminik a kortikosteroidů. V léčbě dále pokračujeme podle převládajících symptomů. U anafylaxe na hmyz je plně indikována specifická alergenová imunoterapie (SAIT).

Prevence anafylaxe

Osobám v riziku anafylaxe musíme vystavit průkaz obsahující informace o jejich alergii s uvedenými projevy anafylaxe. Pacienty vybavíme pohotovostním setem, který obsahuje autoinjekci adrenalinu, s přesnou instrukcí jejího použití. Vybavit musíme i ty pacienty, kde příčina anafylaxe nebyla objasněna. Pohotovostní set dále obsahuje antihistaminikum, kortikosteroid, popřípadě inhalační beta-2-antagonisty (např. Ventolin).

Úloha sestry v péči o pacienty s anafylaxí

Sestry specialistky provádějí instruktáž o použití autoinjekcí, kontrolují tyto dovednosti opakovaně u pacienta, který již edukován byl, ideálně když si přijde pro recept či z důvodu doplnění vybavení pohotovostního setu. Při této příležitosti může sestra opakovaně prověřit jeho znalosti o anafylaxi, o složení a pořadí léků pohotovostního setu, které pacient použije v případě reakce. Dále sestra informuje pacienta o možných preventivních opatřeních, která je třeba provést, aby nedošlo k recidivě anafylaktické reakce. To je například důležité u anafylaxe na hmyzí bodnutí. Pacient také dostává informace o skladování autoinjektoru, o nejvhodnějším místě pro aplikaci a o tom, na kolik aplikací je jedno balení. Sestra specialistka může z pověření lékaře podávat SAIT a při této příležitosti je opět prostor na edukační činnost.

SOUHRN

Anafylaxe je závažná, život ohrožující systémová reakce přecitlivělosti, která se vždy vyvíjí neočekávaně. K úmrtí může dojít v důsledku obstrukce dýchacích cest nebo selháním krevního oběhu. Klíčová slova: anafylaxe, alergie, autoinjekce adrenalinu, pohotovostní set

O autorovi| Andrea Štrbáková, Alergologie, Interní gastroenterologická klinika, FN Brno (astrbakova@fnbrno.cz) Literatura k dispozici u autorky.

1)
R
Hrozba jménem anafylaxe
Ohodnoťte tento článek!
2.5 (50%) 2 hlas/ů