Hygiena provozu zdravotnických zařízení – nejčastější chyby

Od září 2009 vstoupilo v účinnost 2. vydání Národních akreditačních standardů pro nemocnice. Akreditační standardy slouží jako účinný nástroj pro zavedení, rozvoj a kontrolu programu zvyšování kvality a bezpečí.


SOUHRN: Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a
ústavů sociální péče s prevencí nozokomiálních nákaz včetně dezinfekce a sterilizace tvoří základní okruh, kterému jsou podřízeny veškeré aspekty provozu všech typů zdravotnických zařízení.
Klíčová slova: zdravotnické zařízení, hygiena, nemocniční infekce, režimová opatření, kvalita, bezpečí

SUMMARY: Hygiene requirements for healthcare and social care facilities related to prevention of nosocomial infections including disinfection and sterilization make the basic rules for all aspects of facilities management.
Key words: healthcare facility, hospital infections, regime measures, quality, saety


Při zahájení přípravy k akreditaci zjišťuje řada zdravotnických zařízení, že se v nich nedodržuje národní legislativa – ať se to týká vedení dokumentace, ordinace léčiv, jejich skladování, personalistiky, požadavků na bezpečnost přístrojové techniky a hygienických požadavků. Akreditační standardy nastavují v tomto případě jakési „inventurizační zrcadlo“, pomocí kterého lze velmi přesně mapovat rezervy v daném zařízení a napravit je.

Standardy protiepidemických opatření jsou zaměřeny na komplexní program zahrnující jak problematiku péče o pacienta, tak oblast zdraví personálu, a začleňuje všechny prostory nemocnice, které slouží pacientům, personálu a návštěvám.

Zdravotnické zařízení státního i nestátního typu musí zaručit vysokou hygienickou úroveň svého vybavení a provozu, a to především proto, že s jejich činností jsou úzce spojena speciální rizika. V provozu ambulantním i ústavním dochází často ke kumulaci pacientů, kteří přicházejí s různými příznaky onemocnění, které mohou být i infekční povahy. Vzájemný kontakt, častá manipulace s biologickým materiálem, zejména s krví, a stále složitější pracovní postupy značně zvyšují nebezpečí přenosu nemocničních nákaz.

Nedokonale provedený úklid, špatně naředěný dezinfekční roztok, nedbale provedená povrchová dezinfekce, nedostatečná hygiena rukou, nesterilní instrumentarium, nesprávná manipulace s použitým prádlem a odpady ohrožuje nejen pacienty, ale i personál.

Zdravotnický personál přistupuje často k dodržování hygienických předpisů a postupů s pocitem, že hygiena nepředstavuje v ošetřovatelském a léčebném procesu žádný problém.
Základem prevence nemocničních nákaz je komplexnost. Nedostatky v režimových opatřeních nevyváží podložená antibioterapie a naopak, není-li důsledná a dostatečně podložená antibioterapie, nepomohou k likvidaci výskytu nákazy sebelepší režimová opatření.

Nejčastější chyby

Při konzultačních šetřeních Spojené akreditační komise, o. p. s., se ve zdravotnických zařízeních setkáváme s nedostatky v oblasti hygieny a epidemiologie, které se velmi často opakují a podobají.
Jaké jsou tedy nejčastější chyby v oblasti epidemiologie a hygieny?

Předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění:

Hlášení infekčních onemocnění není vždy prováděno v souladu s § 62, ods.1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a § 1 vyhlášky č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

Evidence a hlášení nemocničních nákaz:

Zdravotnická zařízení neevidují všechny nemocniční nákazy a opomíjejí často hlásit orgánu ochrany veřejného zdraví nemocniční nákazy při hromadném výskytu, při těžkém poškození zdraví a při úmrtí.

Odběr a transport biologického materiálu:

* Odebraný materiál k vyšetření není ukládán do standardizovaných nádob.
* Není zajištěn okamžitý transport po odběru (v odpoledních a nočních hodinách), aby nedošlo k znehodnocení fyzikálními vlivy.
* Materiál k histologickému vyšetření není ukládán do standardizovaných nádob (používají se nádoby od potravin s etiketami, nádoby bez možnosti uzavření).
* 10% roztok formalínu ohrožuje nejen personál při manipulaci, ale i pracovní prostředí zdravotnického zařízení.
* Materiál není ukládán do dekontaminovatelných přepravek, aby při transportu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob a ke znehodnocení žádanky.

Návštěvy pacientů:

* Navštěvování pacienta v době, kdy se sama návštěva „necítí dobře“.
* Nedostatečná hygiena rukou při příchodu na oddělení a pokoj pacienta (mytí, hygienická dezinfekce rukou).
* Používání látkových návleků (dochází k míchání čistých a použitých).
* Přinášení potravin, které podléhají zkáze (ukládání potravin za okno, do nočního stolečku pacienta).
* Přinášení řezaných květin na pracoviště intenzivní péče, na chirurgická a gynekologickoporodnická oddělení.

Zdravotničtí pracovníci:

* Nedostatečná hygiena rukou ve vstupních filtrech intenzivní péče, ARO a na standardních odděleních při vizitách.
* Opakované používání jednorázových ochranných pomůcek – ústenky, empíry.
* Nošení šperků, hodinek a umělých nehtů.

Operační sály:

* Nedodržování režimu ve vstupním filtru (hygiena rukou, převlékání do sálového prádla).
* Vnášení tašek, novin, časopisů, hrnků s kávou a čajem na operační sál.
* Nošení šperků, hodinek a umělých nehtů na rukou.
* Vycházení v sálovém oblečení a obuvi mimo operační sál.
* Nedodržování režimu po skončení operačního programu (při odkládání sálového prádla a obuvi).

Hygiena rukou:

* Nedodržení správného postupu při mytí rukou.
* Nedodržení stanovené doby mytí a HDR rukou.
* Nedodržování správného a doporučovaného postupu mytí rukou při kontaminaci biologickým materiálem.
* Aplikace dezinfekčního prostředku k hygienické dezinfekci rukou na nedokonale utřené a vlhké ruce.
* Nevymývání zásobníků na mycí a alkoholové přípravky při každé výměně náplně.
* Neoznačování zásobníků.
* Používání jednorázových rukavic na úklid a povrchovou dezinfekci (pouze částečně chrání ruce před agresivními účinky dezinfekčních přípravků).

Manipulace se stravou a režim v kuchyňkách:

* Nevyhovující teplota kuchyňsky upravené teplé stravy ke konzumaci – nejméně 60 °C.
* Zdravotní průkazy a zdravotní prohlídky -konkrétně personál úklidových firem, který se podílí na pracovních činnostech ve stravovacích službách, při uvádění potravin do oběhu, přichází do přímého styku s pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy.
* Houbičky, hadříky – nedostatečná výměna, ošetření, vysušení (mikrobiální kontaminace bakteriemi perzistujícími ve vlhkém prostředí).
* Mikrovlnné trouby, termosky na čaj, odkapávače na nádobí – chybí pravidelný režim očisty.

Manipulace s čistým prádlem:

* Nedostatečná ochrana prádla při přepravě z prádelny do zdravotnického zařízení (nutnost chránit prádlo před znečištěním a kontaminací).
* Skladování čistého prádla na oddělení volně na vozíku na chodbě.
* Dosušování vlhkého prádla na oddělení (radiátory, sklady – nepřípustné).

Manipulace s použitým prádlem:

* Podceňování používání ochranných pomůcek.
* Počítání prádla (není vyčleněn prostor).
* Prádlo kontaminované parazity (igelitový pytel, ošetřit vhodným insekticidem a po 24 hodinách předat do prádelny) – nedodržování postupu.

Zásady úklidu, čištění a dezinfekce:

* Neodpovídající podlahová krytina – koberce, dřevěné podlahy (nadstandardní pokoje, chodby oddělení).
* Nedodržování četnosti úklidu.
* Rozlévání dezinfekčních přípravků a saponátů z velkých zásobních nádob do menších (lahve od nápojů a infuzní lahve).
* Chybí označení nádob s přelitým dezinfekčním přípravkem nebo úklidovým prostředkem.

Péče o úklidové pomůcky:

* Chybí prostor k uložení pomůcek i úklidových vozíků na oddělení.
* Mopový systém – ruční praní mopů (povoleno pouze praní mopů v pračce).
* Distribuce vlhkých mopů na oddělení (v uzavřeném PVC pytli, hrozí kontaminace mikroorganismů perzistujících ve vlhkém prostředí).

Dezinfekce:

* Dezinfekční program – střídání dezinfekčních přípravků po týdnu.
* Nepostupuje se vždy podle návodu výrobce.
* Nedodržuje se postup při ředění: voda + dezinfekční přípravek.
* Chybí označení nádob s naředěným dezinfekčním roztokem (název přípravku, koncentrace, datum přípravy).
* Nedodržování expoziční doby zvoleného dezinfekčního přípravku.
* Nedostatečné ponoření pomůcek při dekontaminaci.
* Pro rychlou dezinfekci malých ploch a předmětů se používají alkoholové dezinfekční prostředky k přímému použití, které nenahrazují dobře provedený úklid a pravidelnou povrchovou dezinfekci.
* Germicidní lampy – doplňková metoda dobře provedeného úklidu a povrchové dezinfekce.
* Nutné sledovat počet provozních hodin.

Endoskopy – dvoustupňová dezinfekce a vyšší stupeň dezinfekce:

* Dvoustupňová dezinfekce – oplach vodou z vodovodu (povolena pouze Aqua purificata), chybí zápis v deníku (datum přípravy pracovního roztoku, koncentrace a expozice).
* Vyšší stupeň dezinfekce – nádoba na sterilní vodu k oplachu není vysterilizovaná, chybí zápis v deníku (datum přípravy dezinfekčního roztoku, název, koncentrace, expozice, jméno pacienta a podpis zdravotnického pracovníka), chybí zápis ve zdravotnické dokumentaci (endoskop včetně dezinfekčního prostředku) – viz vyhlášku č. 11/2005Sb.

Předsterilizační příprava a sterilizace:

* Nedostatečná předsterilizační příprava pomůcek a instrumentaria (dezinfekce a čištění ručně na oddělení, místo v mycích automatech na oddělení centrální sterilizace).
* Opakovaně se dezinfikují a sterilizují kyslíkové brýle, masky, dýchací okruhy (jednorázové pomůcky).
* Nedostupnost českého návodu k použití (přístroje, pomůcky a předměty určené ke sterilizaci), při dezinfekci a sterilizaci neshoda s návodem výrobce.

Sterilizace:

Horkovzdušná sterilizace:
nedodržování stanovených parametrů a podmínek sterilizace:
* Teplota, expoziční doba.
* Ukládání materiálu do sterilizační komory volně bez obalu.
* Provádí se sterilizace prádla, obvazového materiálu, tamponů.
* Vysterilizovaný materiál není označený procesovým testem.
* Formální vedení deníku sterilizace.

Sterilizace vlhkým teplem:
nedbalé monitorování sterilizační cyklu (AUT umístěné separátně):
1. Vakuový test – je testem těsnosti přístroje, provádí se automaticky a denně – doklad je výstup z tiskárny.
2. Bowie – Dick test – je testem správného odvzdušnění a pronikavosti páry -provádí se denně.
3. Každé balení (kontejner, zabalené síto, nástroj v obalu) označit chemickým procesovým testem = lepicí páska (barevná změna prokazuje pouze přítomnost sterilizačního média = vlhkého tepla).
4. Do každé vsázky vložit integrační chemický test (dokonalá změna barvy prokazuje splnění všech parametrů sterilizačního cyklu = expoziční doba, nastavená teplota, kvalita páry). Kontrola sterilizace:

* Není prováděna v souladu s vyhláškou č. 195/2005 Sb., příloha č. 3 Způsoby sterilizace a její kontroly, způsoby vyššího stupně dezinfekce, způsoby dezinfekce a její kontroly – oddělení, ambulantní složka.
* Sterilizace po pracovní době, nepřítomnost zodpovědných osob za sterilizační proces.
* Nedbale vedená dokumentace – záznam (druh materiálu, parametry sterilizace, datum, jméno a podpis osoby, vyhodnocení nebiologických systémů).

Obaly a popis obalů s vysterilizovaným materiálem:

* Popisování obalu do aktivní zóny.
* Otvírání obalů trháním a stříháním (otvírat peel efektem).
Uložení vysterilizovaného materiálu a exspirační doba:

* Exspirační doba – se řídí uložením materiálu: volně uložený (6 dnů); uzavřená skříň, zásuvka (12 týdnů); dvojitý obal (12 týdnů volně uložený, 6 měsíců chráněné prostředí).
Exspirační doba garantovaná výrobcem, např. injekční stříkačky (5 let) platí v tom případě, že originální jednotkové obaly, pokud nebudou spotřebovány po vybalení z krabice, budou uloženy v kazetě, zásuvce či jiném obalu a nenacházejí se volně (originální obal, resp. jeho štítek by měl být k dispozici do doby spotřebování injekčních stříkaček).

Dodržováním hygienických požadavků na provoz zdravotnického zařízení včetně režimových opatření, dezinfekčních postupů a sterilizačních metod, které upravuje platná legislativa a plněním Národních akreditačních standardů pro nemocnice v oblasti hygieny a protiepidemických opatření je zajištěn nejen komfort zdravotnického provozu a prostředí, ale i zvyšování úrovně kvality a bezpečí při poskytování zdravotní péče.


O autorovi: Renata Pokorná, Spojená akreditační komise, o. p. s. (renpok50@seznam.cz)

Hygiena provozu zdravotnických zařízení – nejčastější chyby
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů