Hygiena rukou – opatření v prevenci vzniku a šíření NN

18. 4. 2011 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Z historie víme, že již v roce 1850 vídeňský lékař I. P. Semmelweiss zjistil, že z důvodu špatné hygieny rukou dochází k častým úmrtím pacientek porodnických oddělení na horečku omladnic, proto zavedl hygienickou dezinfekci rukou, tehdy chlorovým vápnem, a snížil tak mortalitu rodiček z 8,3 na 2,3 %.



SOUHRN: Hygiena rukou, jako opatření v prevenci nozokomiálních nákaz, je jedním z nejdůležitějších způsobů ochrany pacientů. Nozokomiální nákazy patří k nejčastějším komplikacím při hospitalizaci pacienta ve zdravotnickém zařízení.
Klíčová slova: nozokomiální nákazy, prevence, hygiena rukou, ochrana pacientů

SUMMARY: Hand hygiene is one of the most important preventive measures when it somes to nosocomial infections. Nosocomial infections are among the most common complications of hospitalization.
Key words: nosocomial infection, prevention, hand hygiene, patient protection


 

Nozokomiální nákaza (NN) je infekce, která vznikla v souvislosti s pobytem pacienta ve zdravotnickém zařízení, a to jak v lůžkovém, tak v ambulantním. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví: „…při výskytu NN nebo při podezření na její výskyt je osoba poskytující péči povinna neprodleně provést epidemiologická opatření k odhalení zdroje nákazy, způsobu jejího šíření, zamezení jejího dalšího šíření a léčbě nakažených a z nákazy podezřelých fyzických osob.“

NN dělíme na specifické a nespecifické. Specifické NN odrážejí epidemiologickou situaci ve spádové oblasti. Často je důležitá příjmová anamnéza při přijímání pacienta na oddělení, např. respirační onemocnění, alimentární či běžné dětské choroby. Nespecifické NN jsou takové, které vznikly v souvislosti s jakýmkoli terapeutickým výkonem. Tyto nákazy mohou být exogenního či endogenního původu. Vyžadují zvláštní protiepidemická opatření. Mají specifickou epidemiologii, prevenci a léčbu.

Dělení podle původu:

* endogenní – NN vyvolané vlastní mikroflórou pacienta, kdy se původce dostane z místa svého běžného výskytu do jiného systému nebo orgánu, popř. rány (jedná se zejména o zavlečení hematogenní cestou),
* exogenní – původce je zanesen do organismu z vnějšího prostředí.

Přenos NN probíhá přímou, nebo nepřímou cestou. Přímá cesta je ta, kde je přítomen zdroj nákazy, např. kapénková infekce, nebo přímý styk s nositelem infekce. U nepřímé cesty přenosu mluvíme o tzv. vehikulu, což je prostředí, v něm může původce přežít a být přenesen na jiného hostitele. Nespecifická vehikula jsou např. voda, vzduch, prádlo, strava, odpad, hmyz. Mezi specifická vehikula patří např. i. v. katétry (CŽK, PŽK, arteriální katétr), PMK, infuzní a transfuzní roztoky, lékařské přístroje k UPV a eliminačním metodám, lékařské nástroje k zubním či endoskopickým výkonům. Na vzniku NN se podílí špatná kvalita ošetřovatelské péče:

* péče o i. v. vstupy,
* celková péče o imobilního pacienta (nedostatečné polohování, špatně prováděná hygiena),
* nedodržování zásad bariérové péče (nedostatečné mytí a dezinfekce rukou personálu),
* nesprávná manipulace se sterilním materiálem,
* nedostatečně nebo nesprávně prováděná dezinfekce pomůcek a ploch,
* nesprávná manipulace s čistým a použitým prádlem,
* nesprávná manipulace se stravou,
* porucha imunitních funkcí v důsledku chronického selhávání ledvin a pravidelného dialyzačního léčení.

Dělení nozokomiálních nákaz

NN močových cest: patří k nejčastějším NN, v nemocničních zařízeních zastupují 30–45 % všech NN. Infekce močových cest mají přímou souvislost se zavedeným PMK (60–90 %) a také s urologickým zákrokem (10 %). U pacientů s PMK zavedeným déle než 4 týdny je vysoké riziko průkazu bakteriurie. Nejčastějšími původci jsou G– tyčinky (Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas species, Proteus species), G+ koky (Staphylococcus aureus), enterokoky a houby (Candida species).

Infekce v místě chirurgického zákroku: Jedná se o třetí nejběžnější NN, tvoří 14–30 % všech NN. Patří mezi nejčastější NN na chirurgických pracovištích. Dělíme je na povrchové infekce, hluboké incizní infekce, infekce orgánu a prostoru. Původci jsou obvykle Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, enterobakterie, G– nefermentující tyčinky, bakteroidy, prevotelly a peptostreptokoky.

Nozokomiální pneumonie: Představují 10–20 % všech NN. Až 65 % všech zaznamenaných NN je v intenzivní péči, úmrtnost pacientů může být až 25 % (z nakažených nozokomiální pneumonií). Nejrizikovějšími osobami jsou pacienti starší 70 let, intubovaní pacienti, pacienti s poruchou vědomí a chronickým plicním onemocněním. Nozokomiální pneumonie dělíme na ventilátorové pneumonie, aspirační pneumonie a ostatní. Původci jsou nejčastěji Staphylococcus aureus, Haemophilus influenzae, Streptococcus pneumoniae, Prevotella melaninogenica, Fusobacterium nucleatum, Veillonella parvula.

Hygiena rukou

Krevní katétrové infekce: Tyto infekce jsou nejzávažnější, mortalita pacientů dosahuje 10–20 %. Projevují se lokálními nebo systémovými infekčními komplikacemi, včetně závažných stavů (sepse, tromboflebitida, endokarditida). Na vzniku se podílí mnoho faktorů: postup při zavádění katétru (nesprávný aseptický přístup), materiál použitý ke kanylaci, kontaminované roztoky aj. Příznakem infekce je zánět v místě zavedení (zarudnutí, bolestivost), purulentní exsudát, bakteriemie (obvykle kontinuální), horečka (37,5–38,5 °C), sepse. Původci jsou Staphylococcus aureus, Candida, enterobakterie, Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter, Corynebacterium jeikeium.

Ostatní infekce: infekce kůže a měkkých tkání, gastroenteritida, sinusitida, infekce oka a spojivky, endometritida a jiné infekce reprodukčních orgánů, postižení kůže (scabies).

Prevence vzniku a šíření NN

V rámci prevence je nezbytné:
* dodržování zdravotního filtru (zdravotnický personál, který přichází do zaměstnání se zdravotními potížemi, jako jsou např. kašel, rýma či průjem, by měl dodržovat zvýšenou hygienu nebo požádat svého zaměstnavatele o uvolnění ze zaměstnání),
* mytí a dezinfekce rukou předepsaným způsobem,
* dodržování zásad osobní hygieny,
* zákaz konzumace jídla, pití a kouření na pracovišti (pro stravování jsou vyhrazená místa),
* důležité je také nošení ochranného oblečení a častá výměna rukavic.

Za správně provedenou hygienu a dezinfekci rukou zodpovídá každý zdravotnický pracovník podílející se na péči o pacienta. Zároveň také všichni pracovníci podílející se na přípravě jídla. Také každý zaměstnanec, i nezdravotník, který v rámci svých pracovních povinností navštěvuje zdravotnická zařízení, např. při provádění auditů, kontrol přístrojů apod. Ale i návštěvy, které přicházejí na specializovaná pracoviště k izolovaným pacientům.

Hygiena rukou je jedním z účinných způsobů prevence nozokomiálních nákaz. Ochraňme naše pacienty před nozokomiálními nákazami, vždyť nám jde především o jejich zdraví.

Preventivní opatření jsou:

* Mechanické mytí rukou (MMR), součást osobní hygieny: Je prováděno pro odstranění nečistoty a částečně i přechodné mikroflóry z pokožky rukou, např. při příchodu na pracoviště, vždy když jsou ruce viditelně znečištěné, při potřísnění rukou biologickým materiálem, po použití toalety, smrkání apod. Používáno je nejčastěji tekuté mýdlo a tekoucí voda (teplota, proud) po dobu 30 sekund, sušení je prováděno pomocí elektrických vysoušečů nebo jednorázových ručníků.

* Hygienické mytí rukou (HMR): Provádí se pro odstranění nečistoty a snížení množství přechodné mikroflóry na pokožce rukou mycími prostředky s dezinfekční přísadou. Je účinnější než MMR, ale méně účinné než hygienická dezinfekce rukou. Není vhodné pro rutinní používání ve zdravotnictví.

* Mechanické mytí rukou před chirurgickou dezinfekcí rukou: mechanické odstranění nečistoty a částečně přechodné mikroflóry z pokožky rukou a předloktí před chirurgickou dezinfekcí. Použijeme tekutý mycí přípravek z dávkovače, tekoucí teplou vodu z vodovodní baterie s ovládáním bez přímého dotyku prstů rukou, kartáček na nehty jednorázový nebo sterilizovaný, ručníky/roušky pro jedno použití, uložené ve vhodném zásobníku. Postup je shodný s postupem MMR jako součást osobní hygieny po dobu 1 minuty, rozšířený o mechanické mytí předloktí. V případě viditelného znečištění s použitím kartáčku na okolí nehtů, nehtové rýhy a špičky prstů. Ruce dobře opláchneme pod tekoucí vodou z vodovodní baterie s ovládáním bez přímého dotyku prstů a rukou a osušíme jednorázovým ručníkem ze zásobníku.

* Chirurgická dezinfekce rukou (CHDR): redukce množství přechodné i trvalé mikroflóry na pokožce rukou a předloktí. Provádí se před zahájením operačního programu, mezi jednotlivými operacemi, při porušení celistvosti nebo výměně rukavic během operace. Používá se tekutý alkoholový dezinfekční prostředek určený k chirurgické dezinfekci rukou z dávkovače ovládaného bez přímého dotyku prsty rukou. Chirurgická dezinfekce rukou se provádí vtíráním alkoholového dezinfekčního prostředku v množství přibližně 10 ml po dobu 3–5 minut do suché pokožky rukou a předloktí (směrem od špiček prstů k loktům, od špiček prstů do poloviny předloktí a od špiček prstů po zápěstí), do úplného zaschnutí. Ruce musí být vlhké po celou dobu expozice. Ruce se neoplachují ani neutírají.

* Hygienická dezinfekce rukou (HDR): redukce množství přechodné mikroflóry z pokožky rukou s cílem přerušení cesty přenosu mikroorganismů. Je součástí bariérové ošetřovatelské techniky, provádí se po náhodné kontaminaci rukou biologickým materiálem nebo v případě protržení rukavic během výkonu. Použijeme alkoholový dezinfekční prostředek, který vtíráme v množství přibližně 3 ml po dobu 30–60 sekund do suché pokožky rukou až do úplného zaschnutí. Ruce se v tomto případě neotírají ani neoplachují. Správný postup pro použití alkoholového dezinfekčního prostředku je znázorněn na obrázcích.


O autorovi: Jan Vintr, Mezioborová JIP, Podhorská nemocnice, a. s. (janvintr@centrum.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?