Informovanost diabetiků o onemocnění a komplikacích

Vzhledem k tomu, že nedodržování léčebného režimu nemocného s diabetem může mít nedozírné následky ve smyslu zhoršování nemoci a vážného poškození zdraví pacienta, je zcela zásadní a neodmyslitelnou složkou především kvalitní informovanost nemocných. Nejen individualita osobnosti nemocného odráží přístup k nemoci samotné, důležitá je i ochota spolupráce zdravotnického personálu a ošetřovatelského týmu především.


SOUHRN: Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které je u nás i ve světě časté. V České republice je 800 tisíc evidovaných diabetiků. Raketový vzestup počtu nemocných cukrovkou je důsledek rychlého a nezdravého stravování, nadváhy a obezity, nedostatku pohybu a přemíry stresu, který k přejídání vede a celosvětově výrazně zvyšuje náklady na zdravotní péči.
Klíčová slova: diabetes mellitus, ošetřovatelský proces, edukace, informovanost

SUMMARY: Diabetes mellitus is common chronic disease. There are 800 000 registered diabetics in Czech Republic. The sharp increase in the number of the patients is the result of fast and unhealthy eating, overweight and obesity, lack of movement and too much stress which leads to overeating and healthcare cost increase worldwide.
Key words: diabetes mellitus, nursing process, education, information level


 

Informovanost diabetiků o onemocnení a komplikací

Ve smyslu hlubšího náhledu této problematiky jsme se v průzkumném šetření zaměřily na kvalitu informovanosti diabetiků ve snaze zmapovat nedostatky v oblasti edukace u klientů s diabetem mellitem (DM) v závislosti na stupni dosaženého vzdělání, pohlaví a věku klientů.

Obecné cíle edukace nemocných diabetem

Edukace diabetika je velice důležitá, neboť tak může zajistit kompenzaci onemocnění. Efekt závisí na povaze onemocnění, na disciplinovanosti a informovanosti a na kvalitě a zájmu zdravotnického personálu.

Edukace je rozdělena do několika fází:

* počáteční fáze: diabetik se dozvídá o podstatě onemocnění a základech diety, o zásadách podávání inzulinu, monitorování glykemie, akutních komplikacích a nutnosti pohybu,
* hloubková edukace: začínající 4–6 týdnů od počáteční,
* poslední, pokračující fáze: jejím základem je průběžné opakování, eventuálně podávání dalších informací včetně novinek v diabetologii.

Obecným obsahem edukace je: podstata onemocnění, účinky a léčba inzulinem (včetně dovedností, úpravy dávek podle potřeby), dietní terapie, kontrola akutní kompenzace onemocnění (vyšetřování krve a moči), vliv fyzické námahy, chronické cévní komplikace, změny v sexualitě, hodnocení dlouhodobé kompenzace onemocnění, diabetická noha, zvláštní a náhlé situace, např. gravidita, další vzniklá onemocnění apod. Důležité je vedení klienta k selfmonitoringu a znalosti jeho hodnocení. K dalším oblastem informací patří péče o chrup, péče o pokožku, péče o nohy. Klient má být dostatečně informován o nežádoucím vlivu obezity, kouření a konzumace alkoholu v souvislosti s tímto onemocněním.

Průzkumné šetření

Cíle průzkumu:

1. Zjistit míru informovaností pacientů s diagnózou diabetes mellitus v rámci ošetřovatelského procesu. 2. Zjistit nedostatky edukace pacientů s diagnózou diabetes mellitus v rámci ošetřovatelského procesu v závislosti na věku a vzdělání klientů.

Hypotézy:

H 1: Předpokládáme, že senioři jsou méně informováni v rámci ošetřovatelského procesu než populace v produktivním věku.
H 2: Předpokládáme, že pacienti s diagnózou diabetes mellitus s vyšším vzděláním jsou informovanější v rámci ošetřovatelského procesu.
H 3: Předpokládáme, že ženy dodržují zásady diabetické diety více než muži.
H 4: Předpokládáme, že senioři diabetici znají zásady aplikace inzulinu méně než populace v produktivním věku.
H 5: Předpokládáme, že pacienti s vyšším vzděláním mají více znalostí o komplikacích diabetu mellitu.

Metodika průzkumu a charakteristika průzkumného vzorku: Průzkum byl prováděn formou samovyplňovacího dotazníku (SAQ) a byl anonymní. Použitý dotazník zahrnoval 26 otázek (uzavřených a polozavřených), pět demografických položek (pohlaví, věk, vzdělání, váha, výška), ostatní otázky byly zaměřeny na informovanost pacientů o podstatě diabetu, způsobu léčby, zásadách aplikace inzulinu, užívání tablet, kontrolách onemocnění a diety, komplikacích onemocnění a prevenci. K jednotlivým položkám jsme stanovily hodnoty absolutní četnosti, relativní četnosti a aritmetického průměru.

Výzkumným vzorkem byla náhodně vybraná skupina diabetiků. Tvořilo ho 60 respondentů. Průzkum byl prováděn na lůžkových odděleních. Výzkumný vzorek tvořilo 55 % žen a 45 % mužů, 65 % respondentů bylo v produktivním věku a 35 % seniorů. Z hlediska vzdělání bylo 10 % respondentů se základním vzděláním, 18 % vyučených, 51 % s ukončeným středoškolským vzděláním, 8 % s vyšším odborným vzděláním, 13 % absolventů vysoké školy.

Z hlediska stavu výživy respondentů podvýživou netrpěl nikdo, 37 % respondentů mělo normální stav výživy, nadváhu mělo 43 % a obezitou trpělo 20 % dotázaných.

Výsledky průzkumu

Informovanost podle věku se hypotézou 1 potvrdila, senioři jsou informováni průměrně na 46 % a populace v produktivním věku na 55 %.
Hypotéza 2, která zahrnovala informovanost na základě dosaženého vzdělání, se nepotvrdila, respondenti se základním vzděláním jsou informováni na 51 %, vyučení na 62 %, středoškolsky vzdělaní na 69 %, s vyšším odborným na 65 % a vysokoškolským vzděláním na 63 %. Respondenti s vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským byli informováni méně než ostatní respondenti.
Hypotéza 3 předpokládala, že ženy diabetičky mají více informací než muži diabetici. Hypotéza se nepotvrdila, ženy dosáhly informovanosti ve výši 59 % a muži 60 %.
Populace v produktivním věku byla informována v oblasti aplikace inzulinu na 63 % a senioři na 65 %, hypotéza 4 se nepotvrdila.

Z hlediska informovanosti o komplikacích diabetu se hypotéza 5 nepotvrdila, o komplikacích diabetu jsou informováni respondenti se základním vzděláním na 57 %, vyučení na 63 %, se středoškolským vzděláním na 66 %, s vyšším odborným na 49 % a s vysokoškolským na 63 %.

Z průzkumu vyplývá:

* Jsou velké nedostatky ve znalostech o podstatě onemocnění.
* Většina respondentů (75 %) zná svůj typ diabetu a všichni znají způsob léčby (inzulin, tablety, kombinace inzulinu a tablet, pouze na dietě).
* 25 % respondentů nezná typ svého diabetu.
* Nejvíce diabetiků bylo léčeno inzulinem, a naopak nejméně bylo pacientů na dietě.
* Co se týká zásad aplikace inzulinu, jsou nedostatky ve znalosti názvu svého inzulinu (55 %) a tablet (41 %) a dávkování inzulinu (55 %).
* Inzulin je aplikován ve většině případů injekčně (88 %).
* Senioři jsou informovanější o zásadách aplikace inzulinu než populace v produktivním věku.
* Z hlediska kontroly glykemie respondenti ve většině případů kontrolují hladinu cukru a znají správnou dobu kontroly. Dále jsou dobře informováni o správné hodnotě glykemie.
* Respondenti ve většině případů nedodržují pitný režim. Ohledně slazení nápojů většina respondentu nesladí nebo sladí umělými sladidly. Téměř polovina nemívá svačiny. Ti, co svačí, mají nejčastěji ovoce či zeleninu. Správná frekvence stravování (6krát denně) byla zjištěna u méně než poloviny dotazovaných (45 %).
* Ženy jsou informovány v oblasti diety méně muži. Rozdíl v tomto případě je zanedbatelný.
* O komplikacích byli respondenti téměř ve všech oblastech informováni dostatečně, nedostatečná informovanost se projevila v oblasti péče o nohy.
* Populace v produktivním věku je obecně informovanější než senioři diabetici.
* Stupeň vzdělání závisí na celkové informovanosti a také na informovanosti v oblasti komplikací jen částečně. Respondenti, kteří byli vyučeni, měli průměr informovanosti větší než respondenti se základním vzděláním a respondenti se středoškolským vzděláním vyšší než vyučení. Ale respondenti s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním jsou méně informováni než vyučení a středoškolsky vzdělaní.

Diskuse

Domnívaly jsme se, že populace v produktivním věku bude informovanější než senioři, neboť u seniorů mohou být, vzhledem k jejich věku, zhoršeny kognitivní funkce. Rozdíl nebyl výrazný. Informovanost u populace v produktivním věku byla splněna na 68 % a u seniorů na 59 %. V dnešní době je patrný větší přístup k informacím.

Průzkum nám nepotvrdil, že lidé s vyšším vzděláním budou informovanější. Respondenti s vyšším (65% informovanost) a vysokoškolským vzděláním (63% informovanost) dosáhli horších výsledků než středoškolsky vzdělaní (69% informovanost). Výsledky potvrzují, že informovanost pacientů o onemocnění a možných komplikacích není přímo úměrná dosaženému stupni jejich vzdělání. Stejně tak rozdíl z hlediska pohlaví je zanedbatelný.

Nepotvrdil se ani předpoklad, že populace v produktivním věku bude informovanější o zásadách aplikace inzulinu, neboť jsou zhoršeny kognitivní funkce u seniorů, zejména v případech, kdy byla diagnóza stanovena v této etapě života.

Doporučená opatření

* Opakovaná průběžná edukace pacientů.
* Kontrola znalostí získaných edukací.
* Klást větší důraz na edukaci v oblasti péče o nohy, dodržování pitného režimu.
* Podávat více informací ve věci podstaty onemocnění.
* Podporovat specializační a kontinuální vzdělávání ošetřovatelského týmu prostřednictvím vzdělávacích akcí, dostupných informačních zdrojů v oblasti problematiky diabetu mellitu.
* Zajistit dostatek vzdělávacích akcí ve zdravotnických zařízeních.
* Podporovat sebevzdělávání sester v péči o diabetiky.
* Prohloubit znalosti a dovednosti v oblasti edukačního procesu a pedagogiky.
* Vhodně motivovat pacienty.

Závěr

Výsledky průzkumu ukazují mírně nadprůměrnou informovanost pacientů v některých edukačních oblastech, např. informovanost o vlastní podstatě onemocnění, naopak v oblastech používaných léků nebo zvýšené péče o nohy je informovanost prakticky nedostačující. Alarmující je nejen deficit informací u jednotlivých pacientů, ale i skutečnost, že většinu informací si klienti sami zjišťují z dostupných odborných zdrojů, nikoli v rámci edukačního procesu vedeného pracovníky ošetřovatelského týmu.

Toto vyplynulo i z osobních kontaktů při zadávání samotného dotazníku. Zarážející byla i zjevná obava nemocných, že nebudou znát odpovědi na jednotlivé otázky.
Život s diabetem je podle mého názoru velmi náročný. Člověk musí překonat jistá, poměrně široká omezení. Musí být zvýšeně opatrný a jednoznačně musí znát veškeré oblasti svého zdraví a nemoci tak, aby napomáhal kompenzaci zdravotního stavu, aby byly minimalizovány změny z hlediska kvality jeho života.


O autorovi: Mgr. Kateřina Sluková, R. S.1, PhDr. Andrea Pohlová, R. S.2, Klinika GHC, Praha1, OSVČ Praha2 (k.slukova@seznam.cz, a.pohlova@seznam.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Ohodnoťte tento článek!