Informovanost matek o výživě dětí v útlém věku

Dětský věk charakterizují intenzivní somatické a funkční změny. Pod pojmem růst se rozumí nárůst délky a zvyšování hmotnosti těla a jeho jednotlivých částí. Pro vývoj jsou charakteristické kvalitativní změny spojené s diferenciací tkání jednotlivých systémů a rozvoj jejich činností.

Růst ve velké míře ovlivňují vnitřní faktory, mezi kterými jsou dominantní genetické faktory. Důležité jsou i faktory ovlivňující fetální růst, jako jsou intrauterinní infekce, chronické nemoci matky, toxické vlivy, porušená výživová funkce placenty. Postnatálně může vzniknout hypoxie při onemocnění srdce, plic a při těžké anemii. Z vnějších faktorů působí na růst správná výživa a dostatečné okysličení tkání, a to především v období fetálním. Nedostatek kyslíku a živin u plodu může vyvolat nitroděložní růstovou retardaci. Velmi důležitá je pro optimální růst a vývoj i psychická pohoda. U deprimovaných dětí může vzniknout růstová retardace.
Košťálová (2005) uvádí, že růst a vývoj dětí ovlivňuje i správná výživa jako jeden z nejvýznamnějších vnějších faktorů.

Výživa v prvním roce života

Z hlediska výživy můžeme první rok života dítěte rozdělit na tři na sebe navazující časové úseky a každý z nich trvá přibližně 4–6 měsíců.
První období je dobou výhradně mléčné výživy, kdy je dítě kojeno nebo dostává výrobky mléčné kojenecké výživy. V případě bezproblémového kojení je třeba je udržet co nejdéle. Fuchs (2005) konstatuje, že horní hranici nelze přesně stanovit, ale z čistě praktického hlediska je doporučováno ukončit kojení do tří let života dítěte. Světová zdravotnická organizace a Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu doporučují výhradně kojení celých prvních 6 měsíců života (Vicianová, 2005).
Mateřské mléko je optimální a nejpřirozenější způsob výživy kojenců. Představuje pokračování spojení matky s dítětem, přechod z „parenterální výživy“ pupečníkem na výživu prsní žlázou, až po úplné osamostatnění po ukončení „období mléčné dominance“ (Frühauf, 2003).
Vlastnosti mateřského mléka: * vlastnost nutriční: mateřské mléko svojí biologickou skladbou bílkovin, cukrů, tuků, minerálů, stopových prvků, vitaminů a vody nejlépe kryje růstovou a energetickou potřebu dítěte (Jakušová, Dostál, 2003), * vlastnost fyziologická: mezi fyziologické vlastnosti patří změna složení mateřského mléka podle měnících se potřeb dítěte, přizpůsobující se jeho věku od kolostra (prvních 4 až 5 dní) přes přechodné (od 5. do 14. dne), ke zralému mléku (po 14. dni). Změny složení mateřského mléka odpovídají potřebám poporodního vývoje procesů trávení a ostatních funkcí zažívacího systému. Mezi další fyziologické vlastnosti patří přiměřená teplota a sterilita (Leifer, 2004), * vlastnost imunologická: chrání novorozence a kojence před infekcí, podílí se na vývoji imunitního systému. U kojených dětí je nižší výskyt mnohých akutních respiračních a průjmových onemocnění. Víceré studie poukazují na možný ochranný vliv výživy mateřským mlékem proti syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS), DM 1. typu, chronickým střevním chorobám a alergickým onemocněním (Boledovičová, 2006), * vlastnost psychologická: psychologicky kojení přispívá k vytváření pozitivního psychosociálního prostředí, k pevnému citovému vztahu. Výsledky některých studií dokazují i lepší psychomotorický vývoj a vyšší intelekt u výlučně kojených dětí, kojení pozitivně ovlivňuje duševní zdraví matky, přítomnost partnera při porodu a u prvního přiložení k prsu matky upevňuje svazek obou rodičů, u kojících žen dochází k rychlejší poporodní regeneraci organismu, napomáhá lepší remineralizaci kostí s menším rizikem fraktur pánve v klimakteriu, méně často se vyskytuje rakovina vaječníků a prsu v premenopauze (Boledovičová, 2006).
Podle nejnovější zprávy o komplementární výživě byly zformulovány následující závěry: * žádoucím cílem je plné kojení do věku 6 měsíců, fáze podávání příkrmů by neměla začít před 17. týdnem a po 26. týdnu života dítěte, * vynechání anebo opožděné podávaní potenciálně alergenních potravin, jako jsou ryby nebo vejce, nevedlo ke snížení alergií u kojenců, u kterých se zvažovalo riziko vzniku alergií, ale ani u těch, u kterých se toto riziko nepředpokládalo, * kravské mléko by se nemělo podávat jako hlavní nápoj před ukončením prvního roku života dítěte, ale malé množství mléka lze podávat spolu s komplementárními potravinami, * lepek není vhodné podávat před 4. měsícem života dítěte a ne později než po 7. měsíci, zařazování potravin s obsahem lepku by mělo být postupné, protože děti v tomto věku jsou ještě kojené, což může snížit riziko vzniku celiakie, diabetu 1. typu a alergie na lepek, * kojenci a malé děti na vegetariánské dietě by měly konzumovat dostatečné množství mléka (500 ml) mateřského anebo v kojenecké výživě a mléčných produktech, * kojenci a malé děti by neměly konzumovat veganskou stravu (Perlín, 2010).

Výživa batolat

Szépeová (2004) uvádí, že dítě má dostávat jednotlivé složky potravy v množství a poměru vzhledem k věku a stupni vývoje. Ve výživě batolat je třeba zohledňovat intenzitu růstu a vývoje, vývojový stupeň funkcí jednotlivých systémů, množství, biologickou hodnotu a vzájemný poměr výživových složek potravy.
Frühauf (2003) charakterizuje zpomalení růstu v období batolat jako následek stagnace spotřeby, dítě ztrácí svoji kojeneckou „otylost“. S rozvojem fyziologického negativismu je toto období příčinou různých objektivních, ale i subjektivních problémů s jídlem. Věk batolat je obdobím, kdy se stravovací návyky a způsob výživy dospělých přenášejí na dítě. Dítě konzumuje modifikovanou stravu dospělých. Jídla by měla být lehce stravitelná, nekořeněná, málo solená, nenáročná na žvýkání, ačkoli je třeba najít rozumný kompromis (Gregora, 2004).
Dětem je nutné nabízet různorodá jídla s rozličnými chuťovými vlastnostmi, konzistencí a teplotou. Dlouhodobé podávání stravy v kašovité formě může vést k situaci, kdy dítě odmítá kousat. Závislost na jedné potravině, jako je např. mléko anebo jiné tekutiny (ovocné šťávy…), může vést k nerovnováze ve výživě. Používání soli se má omezovat, stejně jako pití různých limonád a konzumace cukrovinek. Potraviny lze rozdělit do několika skupin: 1. mléčné výrobky, 2. maso, ryby, drůbež, vajíčka, luštěniny, 3. zelenina, 4. ovoce a 5. cereálie. Potraviny z jednotlivých skupin nemusí být zařazeny v jídelníčku denně, ale alespoň každý druhý až třetí den (Kovács, 2007).
Základní složkou proteinů jsou aminokyseliny. Pro správnou proteosyntézu musí být v těle dostatečné množství všech 20 aminokyselin, a to esenciálních i neesenciálních. Organismus si nedokáže vytvořit esenciální aminokyseliny, proto je přijímá ze živočišných a rostlinných bílkovin v potravě. Bílkovina je hodnotná, obsahuje-li dostatečné množství esenciálních aminokyselin, v případě, že se v bílkovině nachází méně esenciálních aminokyselin anebo některá chybí, jedná se o méně hodnotnou bílkovinu (Beňo, 2003).
Podle Jakušové (2003) jsou sacharidy nejrozšířenější složkou potravy, kryjí polovinu energetické potřeby organismu. V potravě je rozlišujeme ve formě monosacharidů, oligosacharidů a polysacharidů. Jejich doporučená dávka pro batolata je 208 g. Spotřeba cukru je nevyvážená, děti konzumují v nadměrném množství rafinované cukry, které jsou příčinou vzniku zubního kazu a obezity. Potřebu sacharidů bychom měli krýt polysacharidy.
Pro rostoucí zdravý dětský organismus je potřebný přísun minerálů, jako jsou vápník (nezbytný pro zrání a metabolismus kostních tkání, pro funkci nervového a svalového systému), železo (anemie, snížená fyzická a duševní výkonnost, snížená rezistence k infekcím), hořčík (funkce nervového systému a svalová kontrakce), zinek (potřebný pro růst a sexuální zrání). Vitaminy jsou důležité pro metabolické procesy vyvíjejícího se organismu. Při nevyvážené stravě nedosahují doporučené dávky. Zvýšený příjem vitaminů je nutný u nemocných dětí, při zvýšené fyzické aktivitě, v období rekonvalescence. Vitamin D je u starších batolat vhodné v našich podmínkách podávat v zimních měsících (Jakušová, 2003).
Strava by měla obsahovat i dostatečné množství nerozpustných i rozpustných vláknin. Přiměřené množství vlákniny snižuje vhodným způsobem energetický a bílkovinový obsah stravy, ovlivňuje absorpci živin a antigenů, prospívá objemu stolice a pasáž GIT urychluje. Celkový denní příjem vlákniny ve druhém roce života má být 5 g/24 hod. Tříleté dítě dostává 8 g/den, toto doporučené množství vlákniny je o 25–50 % vyšší než jeho současný příjem (Nevoral, 2002).
Dostatečná dodávka mléka a mléčných výrobků je nedílnou součástí dětského jídelníčku. Dítě by mělo vypít denně asi 500 ml mléka a k tomu dostávat další mléčné výrobky, které jsou pro organismus nejlepším zdrojem vápníku (Kovács, 2007).
Celkové množství tekutin by mělo u batolete činit 1200–1500 ml/24 hod. Vhodné jsou minerální voda, neslazený bylinkový či ovocný čaj. Ovocné šťávy a 100% džusy obsahují velké množství cukru, proto by se měly podávat ředěné 1 : 1.
Batolatům a dětem do 4 let při jídle hrozí riziko aspirace jídla. Mezi potraviny, které dítě může vdechnout, patří kulatá a pomalu se rozpouštějící cukrátka, burské oříšky, popcorn, kandované ovoce anebo kousky syrové zeleniny. Důležité je, aby dítě při jídle sedělo v klidu a neběhalo (Gregora, 2004). Denní potřeba energie u batolat je 5500 kJ/den, což představuje 1315 kcal/den (Jakušová, 2003). Průzkumný problém

Jaká je úroveň vědomostí matek o výživě dětí v prvních třech letech života dítěte?
Cíle průzkumu: * Zjistit úroveň vědomostí matek o významu kojení.
Zjistit úroveň vědomostí matek o zařazování prvních nemléčných příkrmů.
Zjistit, jaké nejčastější informační zdroje využívají matky k otázce výživy dětí v prvních třech letech života dítěte.
Metoda průzkumu: K získání údajů jsme použili

empirickou metodu sběru informací – dotazník. Dotazník byl anonymní a dobrovolný. Obsahoval 18 průzkumných otázek.
Zkoumaný vzorek: Výběr matek byl záměrný. Vybraný vzorek se skládal z matek, které byly hospitalizované na dětském oddělení v Nemocnici a. s. Poprad, a matek navštěvujících ambulanci pro děti a dorost.
Rozdáno bylo 100 dotazníků, návratnost činila 91 %, z čehož jsme 7 dotazníků nevyhodnotili pro jejich neúplnost. Celkem bylo vyhodnoceno 84 dotazníků, což představuje 84 %.

Analýza údajů

Informace získané prostřednictvím dotazníku jsme zpracovali metodou jednorozměrné deskriptivní statistiky. Výsledky jsme zaznamenali v tabulkách a grafech. Věk matek byl v rozpětí od 19 do 40 let. Matky se základním vzděláním byly nejčastěji ve věku od 19 do 25 let, a to 21 (25,00 %) matek, a 10 matek (11,91 %) bylo ve věku od 26 do 30 let. Matek se středoškolským a VŠ vzděláním bylo nejvíce ve věku od 31 do 35 let, a to 24 (28,57 %), a 15 (17,86 %) jich bylo ve věku od 26 do 30 let.
Položka 1: Postoj matek ke kojení Deset matek neuvedlo význam kojení pro matku, což je zarážející, protože kojení ovlivňuje duševní zdraví matky, u kojících žen dochází k rychlejší poporodní regeneraci organismu, napomáhá lepší remineralizaci kostí s menším rizikem fraktur pánve v klimakteriu, méně často se vyskytuje rakovina vaječníků a prsu v premenopauze (Boledovičová, 2007, tab. 1). Položka 2: Délka kojení dítěte V současnosti je významu kojení věnována velká pozornost a propagace umělé mléčné výživy již není natolik preferovaná jako v minulosti, i přesto 18 matek (21,43 %) své dítě vůbec nekojilo (tab. 2).
Položka 3: Podávání mléčné výživy v případě, nebyloli dítě kojené Jako náhradu mateřského mléka 9 matek zvolilo kravské, kozí anebo sójové mléko, které není vhodné pro děti vzhledem k riziku vzniku alergie na jeho bílkoviny, z důvodu hygienických rizik, vysokého obsahu bílkovin, minerálních látek a tuků a zároveň jsou chudá na vitaminy. Bílkovina kozího mléka je však stejně alergizující jako bílkoviny mléčné a často dochází ke vzniku přecitlivělosti a k alergické reakci. Podobně je tomu i se sójovým anebo ovčím mlékem (Gregora, Paulová, 2003, tab. 3).
Položka 4: Informace o kojení a zásadách správné výživy matky získaly… V této položce matky mohly uvést více možností. Nejvíce informací matky získávaly od lékaře a sestry (70 matek, tzn. 83,33 %), což je potěšující, protože odborníci umějí poskytnout nejvhodnější doporučení a rady. 34 matek (40,48 %) se středoškolským anebo vysokoškolským vzděláním uvádělo jako zdroj informací i přípravné kurzy před porodem, odbornou literaturu a internet. Na rozdíl od matek se základním vzděláním, které odborné zdroje neuváděly (tab. 4).
Položka 5: Zdravé kojené dítě by v prvních 6 měsících života mělo přijímat… 42 matek (50 %) si myslí, že při výlučném kojení v období prvních 6 měsíců by dítě mělo přijímat i jiné tekutiny či potravu. Ale podle nejnovější zprávy o komplementární výživě je žádoucím cílem plné kojení dítěte do věku 6 měsíců (Perlín, 2010, tab. 5).
Položka 6: Podávání vitaminů v průběhu kojení V této položce matky mohly uvést více možností. 61 dotázaných matek (72,62 %) si myslí, že po dobu kojení je potřebné podávat vitaminy D a K. Daná tvrzení se shodují s údaji v literatuře (tab. 6).
Položka 7: Nekojené dítě by po dobu prvních měsíců mělo přijímat… 20 matek (23,81 %) si myslí, že nekojeným dětem by měla být podávána umělá mléčná výživa a příkrmy do 4. měsíce, přičemž Vicianová (2005) tvrdí, že v 5. až 6. měsíci by mělo dítě dostávat první kašovitý příkrm a do té doby by nekojené dítě mělo přijímat pouze umělou mléčnou výživu, což uvedlo pouze 24 matek (28,57 %, tab. 7).
Položka 8: Zahájení podávání kravského mléka 39 matek (46,43 %) začalo podávat kravské mléko před dovršením prvního roku života dítěte, což je zarážející, protože by se nemělo podávat pro jeho alergizující složení. Nejnovější zprávy o komplementární výživě potvrzují, že by se kravské mléko nemělo podávat jako hlavní nápoj před ukončením prvního roku života dítěte (Perlín, 2010, tab. 8).
Položka 9: Nemléčné příkrmy je potřeba podávat… 41 matek (48,81 %) začalo podávat první nemléčné příkrmy u kojeného dítěte před ukončením 6. měsíce, přičemž Kovács (2007) uvádí, že první nemléčná dávka u kojeného dítěte se zařazuje od ukončeného 6. měsíce života dítěte (tab. 9).
Položka 10: Upřednostňovaná strava u dítěte od 1 roku do 3 let V této průzkumné jednotce matky mohly označit více možností. 38krát matky se základním vzděláním zařadily do jídelníčku svého dítěte nevhodnou stravu, jako jsou smažená a sladká jídla, fastfood, což je překvapující, protože si neuvědomují, jak mohou ohrozit zdraví svých dětí přetížením ledvin kladením velkých nároků na jeho nezralý imunitní a trávicí systém, s následnou alergizací organismu a anemizací (Nevoral, 2003, tab. 10).

Návrhy a doporučení pro praxi

Poskytnout budoucím matkám dostatek informací o výhodách kojení již v období těhotenství. * Edukovat matky v době hospitalizace na gynekologickoporodnickém oddělení v otázkách kojení, o správných polohách při kojení a případné vzniklé problémy řešit v průběhu hospitalizace.
Edukovat matky o významu správného zařazování prvního nemléčného příkrmu a tím možného ovlivnění zdraví dítěte v pediatrických ambulancích ve formě diskusí s lékařem a sestrou a prostřednictvím informačních letáků.
Poskytovat informace o správném stravovaní v období batolecího věku a tím předcházet vzniku poruch v souvislosti s nesprávnou výživou dětí do tří let.
Dbát na písemné zdokumentování podaných informací.
Poskytovat informace a rady matkám z méně podnětného prostředí o významu dodržování správné výživy dětí.
Individualizovat přístup k matkám s nižším vzděláním a umožnit jim dlouhodobou konzultační pomoc v oblasti výživy.
Edukovat je o možnosti získávání vhodných a nevhodných informačních zdrojů.

Závěr

Výživa jako jeden z faktorů vnějšího prostředí má úlohu v preventivním zaměření moderní medicíny a ošetřovatelství. Setkáváme se s příznivým, ale i nepříznivým vlivem výživy na růst a vývoj dětí. Pokud si osvojíme zásady správné výživy a budeme je důsledně uplatňovat, odrazí se toto na našem zdraví nejen po dobu dětství, ale i v budoucnosti. Mnozí z nás nejsou ochotni se vzdát zastaralých praktik v oblasti správné výživy našich nejmenších. Myslíme si, že je naší úlohou pomoci nastávajícím matkám již v průběhu těhotenství správně se rozhodnout o budoucí výživě svého dítěte. Žádné letáky, brožury, reklamy nenahradí rady lékařů a sester, kterým matka důvěřuje.

Literatura

Beňo, I. Náuka o výžive. Martin: Osveta, 2003. 157 s. ISBN 80-8063-126-3.
Boledovičová, M. Prostriedky rozvoja a podpory efektívneho dojčenia. Martin: Osveta, 2008. 103 s. ISBN 978-80-8063-264-9.
Buchanec, J. a kol. Vademékum pediatra. Martin: Osveta, 2001. 1115 s. ISBN 80-8063-018-6.
Buchanec, J.; Javorka, K. Rast a vývin dieťaťa. In Šašin -ka, M.; Šagát, T.; Kovács, L. Pediatria. Bratislava: Herba, 2007. s. 24–34. ISBN 978-80-89171-49-1.
Čurilová, J. Ako zvíťaziť nad zápchou. In Dieťa. 2006, roč. XII, č. 4, s. 61–63. ISSN 1335-0919.
Frühauf, P. a kol. Fyziologie a patologie detské výživy. Praha: Karolinum, 2003. 62 s. ISBN 80-246-0069-2.
Fuchs, M. Alergie číha v jídle a pití. Kuchařka pro alergiky. Plzeň: Nakladatelství Adéla, 2005. 189 s. ISBN 80-902532-5-3.
Gregora, M.; Paulová, M. Výživa kojenců. Praha: Grada Publishing, 2003. 104 s. ISBN 80-247-0576-1.
Gregora, M. Výživa malých dětí. Praha: Grada Publishing, 2004. 96 s. ISBN 80-247-9022-X.
Hrodek, O.; Vavrin ec, J. et al. Pediatrie. Praha: Galén, 2002. 767 s. ISBN 80-7262-178-5.
Jakušová, Ľ.; Dostal, A. Výživa dieťaťa v prvom roku života. Martin: Osveta, 2003. 76 s. ISBN 80-8063-130-1. Košťalová, Ľ. Úvod do pediatrie. Bratislava: Lekárska fakulta Univerzity Komenského v Bratislave, 2005 [cit. 201009-20]. Dostupné na WWW: http://www.fmed.uniba.sk. Kovács, L.; Krajčírová, M.; Či erna, I. Moderné trendy vo výžive novorodencov a dojčiat. Prešov: Vydavateľstvo Slovakia, 2003. 40 s. ISBN 80-968948-0-3.
Kuchta, M.; Pružiec, P. a kol. Probiotiká, ich miesto a využitie v medicíne. Bratislava: Magnus Press, 2006. 163 s. ISBN 80-968491-7-4.
Kudlová, E.; Mydlilová, A. Výživové poradenství u dětí do dvou let. Praha: Grada Publishing, 2005. 148 s. ISBN 80-247-1039-0.
Kuseková, m. Obezita. In Šašinka, M.; Šagát, T.; Kovács, L. a kol. Pediatria. Bratislava: Herba, 2007. s. 337– 340. ISBN 978-80-89171-49-1.
Leif er, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2004. 952 s. ISBN 80247-0668-7.
Maťašová, K. Dlhodobý prínos optimálnej výživy novorodencov. Pediatria. 2007, roč. 2, č. 3, s. 143–146. ISSN 1336-863X.
Nevoral, J. et al. Výživa v dětském věku. Jinočany: Nakladatelství H&M Vyšehradská, 2003. 434 s. ISBN 80-86-022-93-5.
Nevoral, J. Výživa. In Hrodek, O.; Vavrinec, J. et al Pediatrie. Praha: Galén, 2002. s. 93–96. ISBN 80-7262-178-5. Vi cianová, K. Výživa v prvom roku života. [on-line]. 2005. [cit. 2009-06-15]. Dostupné na WWW: http://www.provita. sk/Vyziva2005-1.htm.

**

Tabulka 1: Postoj matek ke kojení
Kojení je základní vzdělání % vysokoškolské středoškolské vzdělání a %
nejpřirozenější způsob výživy 30 35,71 40 47,62
zvyšuje riziko otylosti, cukrovky 0 0,00 0 0,00
podporuje vzájemný citový vztah 17 20,24 33 39,29
matce deformuje postavu 9 10,71 0 0,00
nemá význam pro dítě 3 3,57 0 0,00
nemá význam pro matku 10 11,90 0 0,00

Tabulka 2: Délka kojení dítěte
Délka kojení základní vzdělání % vysokoškolské středoškolské vzdělání a %
6 měsíců výhradně kojené 14 16,67 22 26,19
kojené více než 6 měsíců 12 14,29 18 21,43
nebylo vůbec kojené 13 15,48 5 5,95
celkem 39 46,43 45 53,57

Tabulka 3: Podávání mléčné výživy v případě, nebylo-li dítě kojené
Mléčná výživa základní vzdělání % vysokoškolské středoškolské vzdělání a %
umělé sušené mléko 6 33,33 3 16,67
sójové mléko 0 0,00 1 5,56
kravské mléko 5 27,78 1 5,56
kozí mléko 2 11,11 0 0,00
celkem 13 72,22 5 27,78

Tabulka 4: Informace o kojení a zásadách správné výživy matky získaly…
základní vzdělání % a vysokoškolské středoškolské vzdělání %
od lékaře 21 25,00 12 14,29
od sestry (zdravotní) 14 16,67 23 27,38
z kurzů přípravy před porodem 0 0,00 11 13,10
z odborné literatury 0 0,00 11 13,10
z časopisů 8 9,52 13 15,48
z internetu 0 0,00 12 14,29
jiné (příbuzní, známí…) 13 15,48 4 4,76

Tabulka 5: Zdravé kojené dítě by v prvních 6 měsících života mělo přijímat…
základní vzdělání % a vysokoškolské středoškolské vzdělání %
kojeneckou vodu 7 8,33 4 4,76
čaje 15 17,86 5 5,95
umělá sušená mléka 11 13,10 0 0,00
pouze mateřské mléko 18 21,43 37 44,05

Tabulka 6: Podávání vitaminů v průběhu kojení
základní vzdělání % a vysokoškolské středoškolské vzdělání %
vitamin A 14 16,67 1 1,19
vitaminy D a K 22 26,19 39 46,43
vitaminy skupiny B 14 16,67 5 5,95
vitamin C 17 20,24 2 2,38

Tabulka 7: Nekojené dítě by po dobu prvních měsíců mělo přijímat…
vzdělání základní % a vysokoškolské středoškolské vzdělání %
UMV a přídavky do 4. měsíce 12 14,29 8 9,52
UMV a přídavky od 5. až 6. měsíce 17 20,24 23 27,38
pouze umělou mléčnou výživu 10 11,91 14 16,67
celkem 39 46,43% 45 53,57%

Tabulka 8: Zahájení podávání kravského mléka
základní vzdělání % a vysokoškolské středoškolské vzdělání %
od 5. do 8. měsíce 20 23,81 8 9,52
od 9. do 12. měsíce 7 8,33 4 4,76
od 1 roku 12 14,29 33 39,28
celkem 39 46,43 45 53,57

Tabulka 9: Nemléčné příkrmy je potřeba podávat…
základní středoškolské
vzdělání % a vysokoškolské vzdělání %
od ukončeného 3. měsíce 4 4,76 2 2,38
od ukončeného 4. měsíce 9 10,71 10 11,90
od ukončeného 5. měsíce 9 10,71 7 8,33
od ukončeného 6. měsíce 17 20,24 26 30,95
celkem 39 46,43 45 53,57

Tabulka 10: Upřednostňovaná strava u dítěte od 1 roku do 3 let
vzdělání základní % a vysokoškolské středoškolské vzdělání %
vláknina, zelenina, ovoce 31 36,90 45 53,57
málo solené, nekořeněné 29 34,52 45 53,57
fastfood 16 19,05 0 0,00
uzeniny 0 0,00 0 0,00
sladká jídla 17 20,24 0 0,00
málo rostlinných olejů 19 22,62 45 53,57
tučná a smažená jídla 5 5,95 0 0,00

Souhrn Správná výživa kojenců a batolat je součástí preventivního působení na dítě. Má vliv na optimální růst a hmotnost, psychický vývoj, odolnost vůči infekcím, prevenci alergických onemocnění, tzn. na celkový zdravotní stav. Naopak nesprávná výživa může narušit růst a vývoj dětského organismu a vést k podvýživě, nadměrný příjem živin a energie vede ke vzniku nadváhy a obezity.

Klíčová slova: výživa, dieta, kojení, růst, vývoj

O autorovi| PhDr. Iveta Ondriová, PhD., MUDr. Anna Sinaiová, Mgr. Slávka Mrosková, Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov PU (ondriova@unipo.sk).

Ohodnoťte tento článek!