Informovanost sester v péči o zahraniční klienty

Transkulturní ošetřovatelství je moderní přístup současné ošetřovatelské praxe, který je v souladu s holistickým pojetím člověka-pacienta. Citlivě detekuje veškeré jeho potřeby a napomáhá sestře v profesionálním plnění ošetřovatelské péče s přihlédnutím ke všem jejím specifikům.

SUMMARY

Transcultural nursing is a modern aspect of nursing practice which is based on the holistic approach to the person – patient. It helps nurses to detect all patients’ needs and provide professional nursing care.

Ve světě dochází k významným změnám, Evropa se sjednocuje a zahraničních klientů v našich zdravotnických zařízeních přibývá. Ve svém výzkumném šetření jsem se zabývala transkulturní ošetřovatelskou péčí a především jsem se zaměřila na vědomosti sester z klinické praxe o této problematice.Hlavním cílem mé výzkumné práce je zjištění míry informovanosti sester o specifikách ošetřovatelské péče o zahraniční klienty.

Nezbytný základ interakce s příjemci péče a v poskytování smysluplné ošetřovatelské péče jsou znalosti zásad ošetřovatelského personálu v transkulturní oblasti. Význam transkulturního ošetřovatelství zahrnuje specifickou oblast teorie a praxe zdravotnictví, která se soustřeďuje na porovnávání hodnot, přesvědčení a zvyklostí jednotlivců nebo skupin, náležejících do odlišných kulturních prostředí. Specifika ošetřovatelského procesu spočívají v získání konkrétních informací o klientovi a stanovení možných ošetřovatelských diagnóz, které se vztahují k problémům pacienta odlišné kultury, národnosti a etnika vedoucích k saturaci jeho potřeb.

Dotazníkové šetření

Ke zjištění potřebných informací a údajů bylo použito dotazníkového šetření. Anonymní dotazník obsahoval 15 otázek, všichni respondenti odpovídali na stejný typ dotazníku. Otázky se týkaly následujících tří oblastí: všeobecných znalostí problematiky, migrace a specifik ošetřovatelské péče u vybraných příslušníků menšin.

Charakteristika zkoumaného souboru

Zkoumaný soubor tvořilo 264 respondentů, z celkového počtu dotazovaných všeobecných sester bylo 20 (8 %) mužů a 244 (92 %) žen. 81 % respondentů bylo absolventy střední zdravotnické školy, 19 % absolvovalo vyšší a vysokou školu. Z hlediska počtu let praxe tvořilo soubor 45 % všeobecných sester, které pracovaly do 10 let u lůžka nemocného. Průměrný věk sester byl 35,4 roku, průměrná délka zdravotnické praxe činila 13,8 roku s ukončeným vzděláním střední zdravotnické školy.

Hypotézy

Východisková hypotéza zahrnovala znalost a uplatňování multikulturní ošetřovatelské péče všeobecnými sestrami umožňující klientům vysoce profesionální ošetřovatelskou péči s maximálním ohledem na jejich specifické potřeby.

Hypotéza 1: Většina všeobecných sester dosáhne maximálního hodnocení odpovídající 70 % správných odpovědí v dotazníku. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 2: Všeobecné sestry s praxí u lůžka kratší než 10 let dosáhnou vyššího hodnocení správných odpovědí dotazníku než všeobecné sestry s praxí nad 10 let. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 3: Všeobecné sestry s vyšším odborným vzděláním dosáhnou vyššího hodnocení správných odpovědí dotazníku, než všeobecné sestry se středoškolským vzděláním. Hypotéza se potvrdila.Hypotéza 4: Všeobecné sestry s vysokoškolským vzděláním dosáhnou vyššího hodnocení správných odpovědí dotazníku než všeobecné sestry s vyšším odborným vzděláním. Hypotéza se potvrdila. Souhrnné výsledky dokládám na grafech 1 až 3.

Závěr

Velmi pozitivně lze vyhodnotit fakt vzrůstajícího zájmu ošetřovatelského personálu porozumět problematice specifik ošetřovatelské péče u zahraničních klientů. I přes nepotvrzení první hypotézy, která se vztahovala k celkovému počtu 70 % správných odpovědí všech dotazovaných, dosáhli respondenti 65% úspěšnosti. Respondenti s praxí u lůžka delší než 10 let lehce převyšovali ve správných odpovědích své kolegyně a kolegy s praxí kratší – zřejmě díky četnější zkušenosti služebně starších dotázaných s klienty cizích národností. Hypotézy 3 a 4, které zjišťují míru správných odpovědí v závislosti na stupni dosaženého vzdělání sester, potvrzují mou domněnku, že čím vyšší stupeň dosaženého vzdělání, tím více správných odpovědí v dotazníku.


PhDr. Andrea Pohlová R. S. Centrum pro sestry – sdružení ve vzdělávací, konzultační, poradenské a lektorské oblasti zdravotní a sociální péče (pohlova@centrumprosestry.cz, www.centrumprosestry.cz )

Ohodnoťte tento článek!