Inkontinence

Mohou léky souviset s únikem moči?

Odpověď na tuto otázku je ano. Některé léky opravdu mohou vyvolávat v těle změny, které způsobí unikání moči. Souvisí to s tím, jak je vylučování moči ovládáno. Například léky proti vysokému krevnímu tlaku nebo proti rýmě mohou ovlivnit fungování svěračů. Uklidňující preparáty nebo prášky na spaní ovlivňují funkci nervového systému, což může narušit normální výměnu nervových signálů. Potom mozek nedostane impuls, který vyvolá potřebu močení, a močový měchýř prostě přeteče. Podobný účinek může mít i alkohol. Fungování močového měchýře ovlivňují i diuretika. Tyto léky shromažďují tekutiny z těla a posílají je do močového měchýře, to znamená, že ten se plní rychleji, než je obvyklé. I to může působit potíže. Diuretický účinek přitom mají i nápoje, obsahující kofein (káva, kola). Dále je třeba dávat si pozor na některá jídla, například čokoládu.

Inkontinence ve faktech

Pro ilustraci zde uvádíme přehledně některé údaje vztahující se k inkontinenci.

n Potíže s udržením moči má:

• každá čtvrtá žena ve věku mezi 30 a 50 lety

• každý druhý starší člověk žijící v domácnosti

• každý třetí muž, který prodělal operaci prostaty

• každá třetí žena, která má za sebou normální porod (nikoli císařským řezem)

• tři z dvaceti žen ve věku pod 25 let

• většina lidí žijících v lůžkových zařízeních, domovech důchodců apod.

n Mezi běžnými příčinami inkontinence se kromě infekcí nebo anatomických poškození vyskytují také nedostatek estrogenu (u žen), zbytnělá prostata (u mužů), onemocnění diabetem nebo mrtvice, nežádoucí účinky léčiv a poškozené funkce nervů nebo svalů.

n Byly provedeny studie, zaměřující se na účinnost cvičení, která mají posílit svalstvo v okolí močového měchýře. Ukazuje se, že mohou pomoci až v 85 procentech případů.

V Nizozemí při inkontinenci používají akupunkturu

Více než milion obyvatel Nizozemí má, podle statistik, potíže s udržením moči. Pociťují trvalou potřebu močení bez zjevného důvodu, uniká jim moč, nebo se v jejich těle naopak moč zadržuje. Poměrně často si stěžují i na bolesti v oblasti pánve. Léky mnohdy napomáhají a chirurgické zákroky mohou být velmi náročné. Proto urologové v Nijmegenu podrobně zkoumají metodu SANS (Stoller stimulace přívodného nervu). Při ní je do oblasti středního kotníku zavedena tenká akupunkturní jehla. Proniká přesně tak hluboko, aby zasáhla posteriorní tibiální nerv, který je spojen se stejnou částí míšního nervstva jako nervy ovládající močový měchýř. Po zavedení jehly je nerv stimulován pulzním generátorem. Při aplikaci této metody jednou týdně po dobu třiceti minut se podařilo dosáhnout úspěchu přibližně u poloviny pacientů. Je přitom možné ji použít jak k léčení inkontinence, tak i při bolestech pánve nebo v případech zadržení moči. Vědci považují tuto metodu a jí příbuzné za alternativu k nyní běžným léčebným postupům: lékům a operacím.

Vložky určené k záchytu moči

Možná leckterou ženu napadne, že při menším úniku moči není třeba kontaktovat lékaře, protože na základní ochranu hygieny stačí použití běžné menstruační vložky, kterou jsou zvyklé používat pravidelně. Tato domněnka ovšem není správná. Vložka, určená k zachycení poměrně husté krve, je konstruována jinak než vložka, která má zachytit řídkou moč.

Základem vložky určené k záchytu moči, je absorpční celulózové jádro, které obsahuje krystalky proměňující se v kontaktu s tekutinou v želatinu. Nejdůležitější částí vložky je ale vrstva, která tvoří její povrch. Je tvořena netkanou textilií, jejíž struktura je uzpůsobena k zachycení moči. Tvoří vlastně dlouhé úzké trychtýřky, které zabraňují pronikání moči z jádra zpět k tělu. Oproti tomu menstruační vložka má ve vrchní vrstvě trychtýřky kratší a širší, které dokonaleji udržují uvnitř hustší menstruační krev. Některé druhy vložek určených k zachycování moči obsahují i přísadu, která zabraňuje vzniku zápachu. Výhodou inkontinenčních vložek je i speciální tvarová úprava pro různé velikosti. K dispozici přitom jsou ve stejně diskrétním balení jako vložky menstruační, tedy i po jednom kuse.

Z materiálů pro tisk

-jš-

Ilustrační foto Marta Jedličková

Ohodnoťte tento článek!