Inkontinence -každodenní problém v domácí péči

Inkontinence je biopsychosociální problém, který trápí značnou část seniorů. Postiženým se nehovoří o problému snadno a snaží se jej udržet v tajnosti. V dnešní době je však možné nalézt vhodné řešení.

SUMMARY Incontinence is a biopsychosocial problem for many seniors. The patients do not like to talk about this problem and try to hide it although today the solution to the problem can be found.

Středisko Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí vzniklo v roce 1993 a věnuje se ošetřovatelské a pečovatelské službě. Našimi klienty jsou senioři a lidé se zdravotním postižením. Mezi nejčastější problémy, se kterými se naši klienti potýkají, patří všechny formy inkontinence. Někdy se jedná o stresovou inkontinenci zapříčiněnou zvýšeným nitrobřišním tlakem při kašli, kýchání nebo zvedání břemen. Častější je však forma urgentní.

Ta je způsobena nejčastěji dysfunkcí močových cest (vlivem častých zánětů), polymorbiditou našich klientů (DM, neuropatie a demyelinizační onemocnění CNS), vedlejšími účinky léků (diuretika, hypnotika), omezenou mobilitou (úrazy, CMP aj.), ztrátou soběstačnosti (CMP, Parkinsonova choroba), poruchami chování (deprese, Alzheimerova choroba, demence) či zhoubnými onemocněními močového ústrojí.

V naší péči jsou také klienti se zavedeným permanentním katétrem. Všechny ošetřovatelské výkony provádíme podle ošetřovatelských standardů. Naše úloha spočívá v edukaci o správném léčebném režimu a vhodném složení stravy inkontinentních klientů. Při edukační činnosti se zvláště zaměřujeme na dodržování zásad dostatečné hydratace. Pomáháme také s výběrem vhodných pomůcek a léčebné kosmetiky.

Jak postupujeme

Nejprve se snažíme zjistit příčinu inkontinence a zajistit vhodné podmínky pro inkotninentní klienty (volný přístup k WC, vhodné oblečení). Pak následuje edukace klienta, jak s inkontinencí žít. Často lze předejít pomočení pravidelným chozením na záchod, i když nemocný necítí potřebu. Klient by měl dodržovat pitný režim, tedy vypít alespoň dva litry tekutin denně po menších dávkách a nepít večer. Je vhodné, aby si klient vedl deníček, kam si bude zapisovat příjem tekutin, přičemž mezi tekutiny nepočítáme kávu a mléko.

Je potřeba dodržovat stravovací a léčebný režim, tedy nejíst dráždivá a ostrá jídla a užívat všechny předepsané léky. Inkontinentní klienti musí pečlivě dodržovat hygienu a případně používat léčebnou kosmetiku k ochraně a ošetření kůže. V rámci ošetřovatelské rehabilitace je také vhodné provádět cviky na posílení pánevního dna. Zároveň také zajišťujeme pomůcky pro inkontinentní, jako jsou vložky, vložné pleny, kalhotky, podložky, prostěradla a další pomůcky, které by klienti mohli potřebovat, například toaletní křesla, podložní mísy, madla či chodítka. Dobré zkušenosti máme s pomůckami Hartmann a Tena, které jsou kvalitní a dostupné. Díky vzorkům, které nám poskytují obchodní zástupci, máme možnost vyzkoušet, které pomůcky klientovi nejvíce vyhovují.

Inkontinence a stud

Někteří inkontinentní klienti se stydí o svém problému hovořit, protože mají strach z postoje okolí, a často se stává, že se nesvěří ani svému lékaři či příbuzným. Tito klienti problém tabuizují, mění se jejich psychika, uzavírají se do sebe, izolují se od společnosti a snižuje se jejich sebeúcta. Omezují příjem tekutin, neužívají předepsaná diuretika ze strachu, aby se nepomočili. To všechno vede ke zhoršení zdravotního stavu.

Často se setkáváme s tím, že se nám klienti svěří dříve než rodinným příslušníkům. K těmto klientům je nutné přistupovat trpělivě, být empatický a získat si jejich důvěru. Někdy stačí ujištění, že být inkontinentní není ostuda a že stejný problém má mnoho jejich vrstevníků. K lepší spolupráci s klientem přispívá i ujištění, že jim pomůžeme situaci zvládnout. Vždy o jejich stavu informujeme praktického lékaře a důležitá je i spolupráce s rodinou.

Příběh klientky Manželé Z. žili v rodinném domku na menší vesnici. Časem se přestěhovali do bezbariérového bytu ve městě, protože se zhoršil zdravotní stav pana Z. a byl upoután na invalidní vozík. Paní Z. se zpočátku o manžela starala sama a vedla celou domácnost, ale v květnu roku 2006 nás kontaktovala jejich praktická lékařka a na základě její indikace jsme začali docházet do domácnosti manželů. Oba se těžce smiřovali s novou situací. Paní Z. se stále více uzavírala do sebe a rezignovala. Výrazně se jí zhoršily i dlouhodobé bolesti kyčlí.

Po půl roce manželé požádali pečovatelskou službu o dovoz obědů, zajištění nákupů a úklid. Při našich návštěvách bylo zřejmé, že paní Z. má problém s únikem moči. Proto jsme opatrně zavedli hovor na toto téma. Zpočátku se bránila a ujišťovala nás, že žádné potíže nemá. Když jsme našli znečištěné spodní prádlo, tvrdila, že se polila čajem. Ušpiněné prádlo vyhazovala do koše nebo schovávala do skříně. Přestože zápach moči byl cítit po celém bytě, popírala situaci, nechtěla se smířit se svým problémem. Informovali jsme lékařku a dohodli se na odběru moči a vyšetření na urologii. Také jsme zajistili pomůcky pro inkontinentní. Urologické vyšetření prokázalo zánět a urgentní inkontinenci.

Po léčbě problémy mírně ustoupily, ale jen na krátkou dobu. Po dvou měsících se potíže opět zhoršily a přidaly se občasné průjmy. To vedlo k zhoršení psychického stavu klientky, ta byla střídavě plačtivá, apatická či negativistická. Praktická lékařka odeslala paní Z. na psychiatrické vyšetření a byla jí předepsána psychofarmaka. Po lécích se její psychický stav zlepšil, byla klidnější a lépe spolupracovala. O svých potížích již dokázala hovořit a smířila se s nimi.

Její manžel s námi spolupracoval, dohlížel na pitný režim manželky, dodržování intervalů vyprazdňování a hygieny. Našim cílem bylo, aby oba mohli prožít klidné stáří v důstojných podmínkách. Problémy s inkontinencí paní Z. trvají stále, ale nyní je smířena se situací, dodržuje hygienu a správným způsobem používá pomůcky. Důvěřuje nám a spolupracuje s námi. Oba manželé si zvykli v novém bytě a jsou spokojeni.

Závěr

Práce v domácí péči nespočívá jen v provedení výkonu, který doporučí a indikuje lékař. Vnímáme člověka celého, vidíme, v jakém prostředí žije, jaký je jeho styl života, jaká má přání a potřeby. Často nám dá nahlédnout do svého nitra, a tak ho můžeme lépe pochopit a pomoci mu nebo pokusit se pomoc zprostředkovat. Našim cílem je, aby klient měl klidné a spokojené stáří. I když jej provázejí různé nemoci a jiné problémy, snažíme se, aby se s nimi smířil a dokázal s nimi žít. V tomto směru je práce v domácí péči nezastupitelná.

LITERATURA
Kapesní průvodce zdravotní sestry Doenges,M., E., Moorhouse, M., F. Praha, Grada 2001
Ošetřovatelské diagnózy Červinková, E. a kol. Hradec Králové, Nucleus 2003
Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky Jobánková, M. Brno, IDV PZ 2002.

Jaroslava Žajdlíková Diakonie ČCE, Valašské Meziříčí (jaroslava.zajdlikova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!