Inkontinence moči u žen

Inkontinence sice není život ohrožující stav, pro ženy je však velice nepříjemná a obtěžující. Více než polovina žen své obtíže skrývá či se za své obtíže stydí, což je zbytečné, protože močovou inkontinenci lze nejen vyléčit, popřípadě zmírnit obtíže, ale dá se jí i předcházet.


SOUHRN: Autorka v článku stručně popisuje rozdělení inkontinence, její příčiny a léčbu. Jako názorný příklad uvádí kazuistiku pacientky, která měla obtíže s udržením moči. V tomto konkrétním případě lékař volil chirurgickou léčbu pomocí TVT-O pásky.
Klíčová slova: inkontinence moči, urodynamické vyšetření, konzervativní léčba, chirurgická léčba, TVT-O páska


Pro léčbu inkontinence je důležité rozlišení dvou nejčastějších typů inkontinence moči: urgentní a stresové, popřípadě jejich kombinace, tzn. smíšené. V diagnostice nejvíce pomáhá pečlivá anamnéza, včetně dotazníků a urodynamického vyšetření.

V gynekologii používáme rozdělení stresové inkontinence podle Ingelmanna-Sundberga:

1. stupeň – moč uniká po kapkách při kýchnutí, kašli,
2. stupeň – moč uniká při běhu, chůzi po schodech, při lehké fyzické námaze,
3. stupeň – moč odtéká permanentně při pomalé chůzi nebo v klidu.

Příčiny inkontinence

Těhotenství a porody mohou zapříčinit poškození struktur pánevního dna a inervaci sfinkterového mechanismu. Použití nástrojů u porodu a epiziotomie zvyšují riziko vzniku inkontinence. Sledování prokázalo, že ženy, které rodily císařským řezem, nejsou inkontinence uchráněny. V období těhotenství je výskyt stresové inkontinence častější, po porodu však dochází k samovolné úpravě. Mezi další související faktory patří věk. Inkontinence sice není součástí stárnutí, ale vlivem přibývajícího věku dochází ke změnám v měchýři a ve struktuře pánevního dna. Výskyt inkontinence je spojen s rozvojem dalších zdravotních problémů, jako jsou diabetes mellitus, demence či neurologické poruchy. Například obezita způsobuje zvýšení intraabdominálního a intravezikálního tlaku, zvyšuje se tlak v pánvi, což způsobuje napínání a oslabování svalů, nervů a pojivových tkání pánevního dna.

Léčba

Konzervativní léčba: Jedná se o možnosti léčebných režimů, jako je například redukce hmotnosti, redukce příjmu tekutin či omezení kouření; dále rehabilitační metody, tj. gymnastika svalů pánevního dna, kam patří Kegelovy cviky a elektrostimulace; ke zmírnění příznaků se využívá farmakoterapie, nejčastěji hormonální substituční léčba a tricyklická antidepresiva; a v neposlední řadě užívání pomůcek, např. pesarů.

Chirurgická léčba: Je považována za nejúčinnější léčbu stresové inkontinence moči.

* Závěsné suprapubické operace (vezikopexe) – nejrozšířenější operací je otevřená kolposuspenze podle Burcha (hospitalizace trvá podle typu pracoviště obvykle přibližně 7 dní, rekonvalescence 4–6 týdnů), další techniky jsou MMK (Marshall-Marchetti-Krantz) či podle Perrina.
* Vaginální operace (kolpoplastiky) – jedná se o přední kolpoplastiku či zadní poševní plastiku obvykle spojenou s kolpoplastikou.
* Slingové operace – využívají TVT a TVT-O pásky (podle typu pracoviště je zákrok proveden buď ambulantně, nebo za krátké, maximálně třídenní hospitalizace, pokud nejsou přítomny komplikace, rekonvalescence trvá nejčastěji 2 až 3 týdny).

Kazuistika

Pacientka K. J. (64 let) podstoupila v lednu 2011 abdominální hysterektomii s odstraněním obou vaječníků. Porodila 3krát spontánně, menopauza v 60 letech, žije s manželem.

V říjnu 2011 byla odeslána do urogynekologické ambulance od obvodního gynekologa pro obtíže s únikem moči. Neguje polakisurie, dysurie a urgence. Objevily se nykturie (2krát). Stresovými faktory jsou kašel, kýchnutí a změna polohy ze sedu při povstání. Obtíže hodnotí jako výrazné, únik moči proudem. Provedli jsme vaginální ultrazvuk, odběr moči na kultivaci a citlivost (s negativním výsledkem), uroflowmetrii a pacientku informovali o nutnosti vedení mikčního deníku.

V prosinci 2011 navštívila pacientka indikační poradnu (poradna, ve které dochází k naplánování operace s termínem nástupu hospitalizace). Lékař ji informoval o vyšetřeních, která budou provedena před nástupem k hospitalizaci jejím obvodním lékařem (laboratorní testy, rtg srdce a plic, EKG a interní konzilium). Den před nástupem k hospitalizaci podstoupila pacientka anesteziologické konzilium.

17. 1. 2012 jsme přijali pacientku k hospitalizaci, v jejímž průběhu byla plánována slingová operace se zavedením TVT-O pásky. V den nástupu bylo pacientce oholeno pubické ochlupení a podáno malé očistné klyzma, prevence tromboembolické nemoci.

18. 1. 2012 provedli lékaři operaci, po které byl pacientce zaveden Foleyův katétr a tamponáda poševní.

19. 1. 2012 – extrakce tamponády a katétru. Provedli jsme ultrazvukové reziduum (pomocí ultrazvuku a speciálního výpočtu se zjišťuje množství, které zbylo po vymočení v močovém měchýři), jež činilo 60 ml. Pacientku jsme propustili do domácího ošetření a doporučili kontrolu v urogynekologické ambulanci za 3 měsíce.


Zdeňka Koutná, DiS. Gynekologicko-porodnické oddělení, ONK Kolín (Koutna. Zdenicka@seznam.cz)

Inkontinence moči u žen
Ohodnoťte tento článek!