Inkontinence se týká žen i mužů

11. 3. 2011 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
O inkontinenci bylo napsáno již mnoho. Močová inkontinence neboli nekontrolovatelný únik moči patří mezi velice závažné problémy žen i mužů. Výskyt tohoto onemocnění je častější u starších lidí, ale může být diagnostikováno i u mladých žen. Většina z nich se bojí tento problém řešit a ponechává vše osudu. Stala se medicínsko-psychologickým a sociálně-hygienickým problémem.



SOUHRN: Inkontinence moči je problém současnosti, trápí nejen muže, ale i ženy v různém věku. Stala se medicínsko-psychologickým a sociálně-hygienickým problémem. Možnosti léčby jsou přesto velmi široké, důležité je však přijít k lékaři včas!
Klíčová slova: inkontinence, únik moči, defekační reflex

SUMMARY: Urine inkontinence has become medical – social and hygiene problem. It affects men and women of various ages. There are many possibilities of treatment but the person has to come to the doctor soon!
Key words: incontinence, urine leakage, defecation reflex


 

Inkontinence se týká žen i mužů

Inkontinence je jako samovolný odtok moči z močového měchýře, nepředvídatelné močení, vzniká nejčastěji při poranění svěrače. Podle výzkumu se vyskytuje asi u 50 % lidské populace. Lékař na základě subjektivních a objektivních příznaků rozpozná její druh. Inkontinence, která je celková – kontinuální, je spojená s poraněním vnějších svěračů, často jsou důvodem neurologické poruchy.

Tlaková neboli stresová inkontinence vzniká při náhlém zvýšení abdominálního tlaku. Inkontinentní jedinec se často bojí zakašlat, kýchnout, zasmát se nebo udělat rychlejší či prudší pohyb. Takový samovolný odtok moči bývá častější u žen, které mají ochablé svalstvo. Důležitý je proto nácvik defekačního reflexu, posilovací cvičení pánve. Pro urgentní inkontinenci je typické náhlé intenzivní nucení na močení s následným únikem moči. Je označována také jako hyperaktivní močový měchýř. V odborné literatuře je ještě zmiňována tzv. inkontinence smíšená, která zahrnuje příznaky obou výše zmíněných typů inkontinence.

V případě reflexní inkontinence nemocný necítí potřebu močení, přičemž dochází k samovolnému úniku moči následkem mimovolní relaxace uretrálního mechanismu. Inkontinence z přeplnění močového měchýře nastává tehdy, kdy nelze močový měchýř zcela vyprázdnit. Příčinou může být nervová porucha, či blokáda močové trubice, která brání plynulému odtoku moči.

Vylučování moči je základní předpoklad pro ZDRAVÍ!

První volbou při řešení problému inkontinence je konzervativní léčba, která nejčastěji zahrnuje rehabilitaci, tzn. posilování svalů pánevního dna. K dalším nechirurgickým možnostem patří medikamentózní terapie, případně zavedení speciálních prostředků, například obturující tělíska vkládaná do močové trubice nebo vaginální pesary.

V případě neefektivnosti této léčby lze inkontinenci úspěšně řešit chirurgickým (urologickým) zákrokem s výsledkem úplného odstranění nebo alespoň zmírnění nepříjemných komplikací s ní souvisejících.
Problematika inkontinence je neustále zkoumána, vyvíjejí se nové preparáty tlumící především časté nutkání a pocit na močení. Řada klientů trpí psychickými problémy, obávají se vzdalovat od toalet, zásadním problémem pro ně může být zakašlání či rychlejší pohyb.

Důraz je proto kladen na prevenci inkontinence, která spočívá v dodržování zásad zdravého životního stylu, jenž zahrnuje dostatek pohybu, udržování ideální tělesné hmotnosti, nekouření apod. Důležitý je také poctivý přístup k léčbě případných akutních či chronických zánětů dolních a horních močových cest. Pozor by si měli dávat i pacienti s diagnózou diabetes mellitus.

Vzhledem ke skutečnosti, že inkontinence má řadu příčin, např. svalových, nervových, režimových, vyvolaných nemocemi, neexistuje pro to bohužel žádné univerzální řešení. V některých případech pomohou léky, v jiných je nutný chirurgický zákrok, některý klient zůstane odkázaný na hygienické pomůcky.

Kazuistika

Pracuji na oddělení LDN v Jindřichově Hradci, kam byla k rehabilitaci (po zlomenině krčku kosti stehenní na PDK) z ortopedického oddělení přijata klientka B. K. (65 let). Zlomenina byla řešena operativně.
Rána byla 7. den po operaci klidná. Pacientka byla při přijetí orientovaná místem, časem, kontaktní osobou, dostatečně hydratovaná, částečně imobilní. Kvůli operaci byl pacientce pro inkontinenci zaveden permanentní močový katétr (PMK).

V anamnéze uvedena nepravidelná stolice (spíše zácpa), na sakru se však následkem imobilizace po operaci objevil počínající povrchový dekubitus o velikosti 5 x 3 cm.
Vstupní vyšetření bylo provedeno lékařkou, která doporučila intenzivní rehabilitaci. Rehabilitace byla zaměřena především na prevenci imobilizačního syndromu, na dechová a posilující cvičení pánevního dna, na cviky zvlášť operované a zdravé končetiny. Ošetřily jsme počínající dekubitus a zahájily dohled nad správnou dostatečnou hydratací a výživou pacientky.

Na základě ortopedického konzilia byla naplánována kontrola a extrakce stehů 14 dnů po výkonu. Pacientce bylo vše vysvětleno, byla poučena o průběhu rehabilitace a veškerého léčebného režimu, měla dostatečný prostor na přemýšlení a kladení dotazů.
Povrchový dekubitus byl ob den ošetřován Askina gelem s krycím materiálem. Po 3 týdnech byl defekt zhojen, dále jsme jej promašťovaly olejem. Pacientka byla polohována za pomoci kompenzačních pomůcek s ohledem na operační ránu, měla antidekubitní podložku.

Rehabilitace, zahájena druhý den po přijetí pacientky, byla zpočátku méně intenzivní, zaměřená především na pasivní cvičení, masáže a dechová cvičení, posléze intenzivnější se zátěží. Rehabilitační sestra pacientce vybrala vhodné pomůcky. Aby nedošlo k vykloubení kyčle po operaci, pomohla ji posadit na lůžku pod úhlem 90°. Pacientka byla pravidelně posazována především na jídlo. Další dny jí rehabilitační sestra pomohla do stoje a při chůzi po pokoji ve vysokém chodítku (s podpažními opěrkami), později s využitím berlí. Nácvik chůze o berlích po chodbě zahájily zhruba po 14 dnech.

Jedním z nejdůležitějších cílů je návrat pacientů k běžnému mikčnímu režimu bez nutnosti zavedení PMK, tzn. nácvik močení. (Naše pacientka trpěla močovou inkontinencí asi 5 let, obvodní lékař předepisoval inkontinentní pomůcky.) Po 10 dnech hospitalizace na LDN jsme pacientce pravidelně po dvou hodinách uzavíraly a vypouštěly PMK, abychom nacvičily a obnovily močení. Byla poučena o nutnosti pitného režimu. Po extrakci PMK byla pacientce nabídnuta plena, průběžně jsme sledovaly a zapisovaly frekvenci močení. Pacientka využila plen, ale snažila se také o močení na podložní míse, později byla vysazována na toaletní křeslo, po nácviku chůze a zlepšení stavu chodila s doprovodem na WC.

Zhruba po měsíčním pobytu byla pacientka sama schopna chůze o berlích a francouzských holích v doprovodu rehabilitační nebo všeobecné sestry.
Z důvodu přetrvávající inkontinence používala středně velkou vložku a byla schopna chodit na WC sama bez doprovodu.

Ošetřovatelská diagnóza inkontinence

Inkontinence není choroba, jedná se o symptom. Vyskytuje se u 10–48 % osob. Inkontinenci můžeme rozdělit na celkovou, urgentní, stresovou, funkční a reflexní. V případě naší pacientky se jednalo o stresovou inkontinenci.

Stresová inkontinence představuje unikání méně než 50 ml moči při náhlém zvýšení intraabdominálního tlaku, kdy jsou např. vzhledem k věku nemocného oslabeny svaly a podpůrné struktury pánve.

Výzkumy potvrzují, že lidé mají tendenci inkontinenci skrývat. Starší ženy pociťují inkontinenci jako nevyhnutelný následek stárnutí. Je nutné starší ženy informovat, že inkontinence není normální jev, související s věkem, a především je řešitelný. Důležité tedy je navštívit svého odborného lékaře (gynekologa) včas!

Ošetřovatelským cílem u pacientky je zachování nebo obnovení normálního vylučování moči a prevence příslušných rizik, jako je infekce, narušená celistvost kůže, tekutinová nebo elektrolytová nerovnováha a narušená sebeúcta.

Výsledná kritéria:

* Pacientka zná způsoby prevence inkontinence.
* Pacientka zná příčiny inkontinence.
* Pacientka nemá známky močové infekce.
* Pacientka zná postupy k posílení pánevního dna.
* Pacientka udrží moč i při zvýšeném břišním tlaku.

Intervence:

* Rozpoznej příčinu zvýšeného břišního tlaku.
* Kontroluj funkčnost PMK a množství odvedené moči zaznamenávej do dokumentace.
* Nauč pacientku cviky na posílení pánevního dna.
* Doporuč pacientce omezení kávy, čaje a alkoholu.
* Zdůrazni význam hygienické péče o perineální krajinu.

Hodnocení:

* Pacientka má po operaci zaveden permanentní močový katétr, který odvádí čirou moč, množství moči je pravidelně zaznamenáno do dokumentace.
* Od druhého dne po operaci se pacientka učí cviky na posílení pánevního dna.
* Po 14 dnech je pacientce extrahován permanentní močový katétr, pacientka močí každé dvě hodiny, stále posiluje pánevní dno.
* Pacientka je velice klidná, vyrovnaná, odhodlaná změnit svůj způsob vyprazdňování moči. Ochotně spolupracuje.
Po 1 měsíci cvičení se u naší pacientky dostavil očekávaný výsledek, močila zhruba každé tři hodiny a již nedocházelo k úniku moči.


O autorovi: Radka Přibylová, LDN Jindřichův Hradec (RaPribylova@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?