Inkontinentní pacient v domácí péči

Omezená kapacita jednotlivých nemocničních zařízení zvyšuje potřebu služeb, které jsou klientům poskytovány v domácím prostředí. Autorka příspěvku popisuje případ částečně imobilní a inkontinentní pacientky s následnou retencí moči v důsledku roztroušené sklerózy a ošetřovatelský proces u vybraných ošetřovatelských diagnóz.

SUMMARY A limited capacity of healthcare facilities leads to higher demand of home care services. The author of the article presents a case study of a partially immobile and incontinent patient with urinary retention due to multiple sclerosis. She describes the nursing process in selected nursing diagnoses.

Inkontinence moči je pro všechny zdravotníky notoricky známý pojem. Vzhledem k tomu, že se nejedná pouze o problém malých dětí nebo starých lidí, ale vyskytuje se ve všech věkových kategoriích u obou pohlaví, není snad mezi zdravotníky nikdo, kdo by někdy neměl v péči pacienta potýkajícího se s tímto nepříjemným symptomem.

Inkontinence je samovolný, nedobrovolný únik moči, který pro postiženou osobu představuje nejen vážný hygienický, ale i sociální problém. Ženy jsou v mnoha ohledech ohroženější skupinou pacientů (komplikované těhotenství, porody, gynekologické operace, častější záněty močových cest, menopauza atd.). Riziko inkontinence zvyšuje, bez ohledu na pohlaví nemocného, obezita, těžká fyzická práce, eventuálně psychické obtíže a řada dalších faktorů. V mnoha případech je možné intervenovat a řešit tento stav, který pro každého představuje významné snížení životního komfortu. Pro stanovení vhodné terapie je naprosto nezbytné správné určení příčiny inkontinence.

Nejčastější typy a projevy inkontinence

Inkontinence celková: Stav, při kterém dochází k samovolnému, nepřetržitému a nepředvídatelnému odtoku moči. Příčinami vzniku jsou nervové poruchy, traumatické nebo chorobné postižení míšních nervových drah, anatomické defekty, píštěle a další.
Charakteristické projevy: Vymizení pocitu nucení na močení, neuvědomění si projevů inkontinence, stálý odchod moči.

Inkontinence reflexní: U tohoto typu dochází k nedobrovolnému odchodu moči, který se objevuje v předvídatelných intervalech, je-li naplněn močový měchýř. Mezi příčiny vzniku patří trauma nebo onemocnění poškozující míchu, mozkové poruchy apod.
Charakteristické projevy: Pacient si není vědom odchodu moči, necítí plnost močového měchýře nebo nucení na močení, pravidelné spasmy močového měchýře, přerušované – neúplné močení.

Stresová inkontinence: U jedince dochází k samovolnému odchodu malého množství moči (méně než 50 ml). Mezi příčiny vzniku stresové inkontinence patří: degenerativní změny svalů a podpůrného aparátu pánevního dna ve vyšším věku, oslabení svaloviny, zvýšení nitrobřišního tlaku při obezitě a těhotenství, nedostatečnost svěrače močového měchýře atd.
Charakteristické projevy: Únik moči při zvýšení nitrobřišního tlaku (kašel, zvedání těžkých předmětů apod.), silné nucení na močení, časté močení.

Urgentní inkontinence: V případě urgentní inkontinence dochází k samovolnému úniku moči krátce po silném pocitu nucení na močení. Příčinami tohoto typu inkontinence jsou nejčastěji: snížená kapacita močového měchýře, dráždění močového měchýře, vliv léků, zácpa, omezení pohyblivosti, psychika atd.
Charakteristické projevy: Spasmus močového měchýře, nucení na močení, a to i během spánku, neschopnost dojít včas na toaletu, pálení při močení, zvýšený příjem tekutin.

Inkontinence funkční: Při funkční inkontinenci dochází k odchodu moči bezděčně a nepředvídatelně v souvislosti s psychikou pacienta. Příčinou jsou smyslové poruchy (lhostejnost k tělesné potřebě, užívání sedativ), poruchy pohyblivosti, zvýšená tvorba moči atd.
Charakteristické projevy: Odchod moči z důvodu pacientovy neochoty použít toaletu, pacientova zmatenost (toaletu nemůže najít), psychika (neznámé prostředí, špatné osvětlení atd.), noční pomočování.

Retence: Retence moči je stav, při kterém dochází k neúplnému vyprázdnění močového měchýře. Příčinou může být obstrukce močové roury, hypertrofie svěrače, slabé nebo chybějící senzoricko-motorické impulzy, chronická dilatace močového měchýře, medikace, úzkost, vrozené anomálie, otok, zvětšená prostata či poporodní trauma atd.
Charakteristické projevy: Plnost močového měchýře, odkapávání moči, bolesti v malé pánvi, spasmus močového měchýře, chybí pocit plného močového měchýře, pacient nemočí.

Péče o pacientku s částečnou močovou inkontinencí a následnou retencí moči

Pětašedesátiletá žena byla předána do agentury domácí péče z ordinace praktického lékaře pro intenzivnější kontrolu celkového zdravotního stavu. Pacientka trpěla částečnou močovou inkontinencí (příčinou byla ochablost svalů pánevního dna), silnými záchvatovými bolestmi zad a dolních končetin (DK). Psychický stav pacientky by se dal charakterizovat spíše jako labilní, s častými „depresivními“ náladami. Na své bolesti byla velmi fixována, uváděla pocit sociálního vyřazení kvůli svým problémům s udržením moči a s tím souvisejícím zápachem. Dobrovolně se proto raději lidem vyhýbala a zdržovala se spíše v domácím prostředí.

Primárním cílem při péči o tuto pacientku bylo získání si její důvěry. S pacientkou jsem proto navazovala vztah velmi opatrně. Vyslechla jsem všechny její obtíže a trápení, se kterými byla ochotna se podělit. Poté jsem s ní pohovořila na téma inkontinence. Přesvědčila jsem ji o tom, že její problém rozhodně není neřešitelný, a to především díky pomůckám, které jsou nejen funkční, ale výrobci těchto pomůcek se velmi soustředí i na jejich diskrétnost. Kromě pohodlí a nenápadnosti jsou při jejich výrobě použity materiály, které dokážou zápach moči neutralizovat. Pacientku jsem poučila o nutnosti zvýšené hygieny a péče o pokožku. Vysvětlila jsem jí příčiny jejích problémů s únikem moči, seznámila s riziky infekce močových cest a naučila ji cviky na posilování pánevního dna.

Po roce se stav pacientky velmi zhoršil. V životě této ženy proběhlo pár vysoce stresujících událostí, především pak několik úmrtí v rodině. Její mobilita byla, v důsledku závratě, omezenější a čím dál tím častěji udávala pocit nedostatečného vyprázdnění močového měchýře. Vzhledem k tomuto zhoršení stavu bylo rozhodnuto o hospitalizaci pacientky.

V nemocnici byla diagnostikována roztroušená skleróza. Imobilita pacientky byla již natolik výrazná, že pro ni musel být zajištěn invalidní vozík. Oslabené senzoricko-motorické impulzy, v příčinné souvislosti se základním onemocněním, měly za následek retenci moči. Z tohoto důvodu musel být pacientce zaveden permanentní močový katétr (PMK).

Ošetřovatelský proces

* Zvýšené riziko vzniku infekce močových cest v důsledku zavedení PMK.
* Psychicky neuspokojivý stav v důsledku ztráty soběstačnosti.
* Riziko dehydratace organismu v důsledku ztráty pocitu žízně.
* Ztráta tělesné hmotnosti v důsledku nechutenství.

Cíle:

* Zabránit vzniku močové infekce.
* Stabilizace psychického stavu pacientky.
* Zvýšení denního příjmu tekutin na 2500 ml.
* Zabránit dalšímu úbytku na váze odstraněním nechutenství.

Plán a realizace:

* Zvýšení hygienické péče o genitál. Péče o PMK, výplachy a pravidelná výměna katétru. Odběry moči na bakteriologické vyšetření (URICULT) podle ordinace lékaře.
* Série rozhovorů s pacientkou s důrazem na reálnou možnost opětovného zařazení se do běžného života. Edukace a nácvik soběstačnosti při péči o genitál a močový katétr.
* Nutit pít. Edukace pacientky v oblasti nutné hydratace organismu a důvodů sníženého pocitu žízně. Vysvětlení možných rizik souvisejících s nedodržováním doporučeného příjmu tekutin včetně eventuální možnosti doplnění objemu tekutin pomocí infuzní terapie.
* Vylepšení jídelníčku zvolením pestré a kaloricky hodnotné stravy. Zpříjemnit domácí prostředí a zavést kulturu stolování.

Zhodnocení:

* Ke vzniku infekce močových cest nedošlo. Pacientka se během několika měsíců naučila samostatnému jednorázovému cévkování, a nadále tedy nebyl PMK potřeba.
* Psychický stav pacientky se stabilizoval. Se svým zdravotním stavem se smířila a je motivovaná k zapojení se do běžného života i se stávajícím handicapem.
* Týden po zavedení opatření se zvýšil průměrný denní příjem tekutin o asi 1000 ml bez nutnosti infuzní terapie.
* Realizace ošetřovatelského plánu v oblasti výživy měla pozitivní efekt. Další úbytky na váze již nebyly zaznamenány a díky zavedeným opatřením se pacientce zvýšila chuť k jídlu.

Závěr

Domácí zdravotní péče začíná být i v České republice velmi rozšířenou službou. Zdravotní stav pacientů, o které je pečováno v domácím prostředí, se rychleji stabilizuje. Zkušenosti potvrzují, že i s vážnou diagnózou a nepřívětivou prognózou se pacienti lépe smiřují v domácím prostředí než na nemocničním lůžku. Zdravotní stav naší pacientky se relativně rychle stabilizoval, se svou diagnózou se naučila žít a dnes dokáže být v běžném životě samostatná, nezávislá na permanentní asistenci druhé osoby. Především podpora rodiny a každodenní návštěvy odborného personálu jí pomohly překlenout období adaptace na život na vozíku.


O autorovi: Petra Šenkýřová, Agentura domácí péče, Třeboň (senkyrova29@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!