Interní onemocnění I.

V dalších dílech našeho seriálu o první pomoci se budeme věnovat interním onemocněním. První část bude věnována onemocněním souvisejícím s kardiovaskulárním systémem.

Zaměříme se na kolaps (synkopa), anginu pectoris, akutní infarkt myokardu a poruchy srdečního rytmu (arytmie).

Kolaps (synkopa)

Jedná se o reverzibilní, krátce trvající ztrátu vědomí, jejíž příčinou je krátkodobý nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku v mozku, který je nejčastěji způsoben náhlým poklesem krevního tlaku, méně často poruchou srdečního rytmu. Někdy dochází také k prudkému rozšíření cévního řečiště. To vše má za následek chvilkové nedokrvení mozkové tkáně. Nejčastější příčinou je nedostatečný přísun tekutin, horko, stres. Synkopa ale může signalizovat i závažnější onemocnění (poruchy srdečního rytmu, IM…). Proto je při jejím častějším opakování, nebo když se stav rychle nezlepší, nutné pátrat i po jiných příčinách.

Příznaky: Závratě, „tma“ před očima, výrazná bledost, pocení, zvýšení nebo snížení tepové frekvence a tlaku, postižený se snaží co nejrychleji se položit (ve vodorovné poloze dochází lépe k návratu okysličené krve do mozku). První pomoc: Postiženého necháme ve vodorovné poloze, zkontrolujeme reakce na oslovení, příp. bolestivý podnět, zdvihneme mu dolní končetiny, uvolníme těsný oděv u krku. Stále kontrolujeme vědomí a dýchání. Pokud se stav poškozeného asi do 5 minut nezlepší, přivoláme odbornou pomoc. PAMATUJ! Nikdy poškozenému nepodkládáme hlavu, ramena ani krk (viz SESTRA „Zajištění dýchacích cest“).

Angina pectoris

Angina pectoris je situace, kdy se věnčité tepny zúží a nejsou schopny přivádět k srdečnímu svalu dostatečné množství okysličené krve při zvýšené fyzické nebo psychické zátěži. Dochází tak k nepoměru mezi potřebou a nabídkou kyslíku. Příznaky: Svíravá bolest na prsou, která vystřeluje do dolní čelisti, krku a paží a trvá od několika sekund do 20 minut, pocit úzkosti. První pomoc: Poloha v polosedu, vyloučení jakékoli fyzické námahy, pokud má postižený u sebe lék na anginu pectoris, podejte mu jej. PAMATUJ! Pokud bolest přetrvává nebo se vrací, je nutné myslet na akutní infarkt myokardu!

Akutní infarkt myokardu (AIM)

AIM je následek uzavření nejméně jedné z věnčitých tepen, které zásobují srdeční sval okysličenou krví. Z 90 % dochází k tomuto uzavření krevní sraženinou, trombem. Toto uzavření může být buď částečné, nebo trvalé. Prognóza infarktu závisí na druhu poškozené tepny (hlavní nebo vedlejší větev) a především na době, která uplynula od počátečních příznaků do zahájení efektivní léčby. AIM je vždy pro organismus výrazný stres. Dochází ke stimulaci sympatiku a vyplavení katecholaminů (adrenalin a noradrenalin), což může způsobit arytmie (komorová fibrilace nebo tachykardie), které ohrožují život poškozeného.

Příznaky: Prudká pálivá bolest za hrudní kostí, která může vystřelovat do levé horní končetiny, krku, zad, břicha, dolní čelisti, nauzea, zvracení, dušnost, bledá, studeně zpocená kůže, pocit úzkosti a strach ze smrti, kolaps, překotný, slabý nebo nepravidelný pulz. První pomoc: Vyloučení jakékoli fyzické námahy, uložení postiženého do polosedu, pokud je postižený při plném vědomí, lze podat 1 tbl. Acylpyrinu, sledování vitálních funkcí, zajištění rychlého pasivního transportu do centra definitivního ošetření (katetrizační jednotka), nejlépe do 6 hodin od vzniku příznaků. PAMATUJ! Postiženému vždy důrazně zakážeme jakoukoli, byť minimální, fyzickou zátěž, abychom předešli dalšímu poškození srdečního svalu!

Poruchy srdečního rytmu (arytmie)

Arytmie jsou nejčastějším srdečním onemocněním. Vznikají při poruše vytváření nebo vedení elektrických vzruchů v srdci. Aby mohlo srdce správně fungovat, musí být pravidelně rytmicky zásobováno elektrickými impulzy. Ty vznikají ve „shluku buněk“ převodního systému srdce, který se nazývá sinusový uzel a je uložen v horní části pravé síně. Odtud se vzruch šíří svalovinou obou síní do uzlu síňokomorového (atrioventrikulárního), uloženého v dolní části přepážky mezi síněmi.

Síňokomorový uzel také vytváří elektrické impulzy, ale se zpožděním – pomaleji než sinusový uzel. Reguluje vlastně převod elektrického podráždění na svalovinu komor. K tomuto převodu dochází přes Hisův svazek. Ten je elektrickým spojením mezi síněmi a komorami. Vzruch se dále šíří na svalovinu komor a dochází tak k jejich stahu. Tím je zajištěna správná funkce srdečního svalu – stah obou síní a naplnění obou komor -následuje stah komor a vypuzení krve do plic (pravá komora) a ostatních orgánů a tkání (levá komora). Tento normální rytmus se nazývá sinusový.

EKG křivka: P vlna – projev depolarizace síní, PQ interval – vedení vzruchu od sinusového uzlu přes svalovinu síní, AV uzel, Hisův svazek a Purkyňova vlákna, QRS komplex – projev depolarizace komor, interval QT – délka elektrické systoly srdce, projev depolarizace a repolarizace komor, T vlna – projev repolarizace komor. Při arytmiích je rytmus srdce buď výrazně pomalý (bradyarytmie), nebo naopak zrychlený (tachyarytmie). Mohou se objevit také předčasné jednotlivé stahy tzv. extrasystoly. Ty vznikají v důsledku předčasného podráždění v myokardu síní nebo komor.

Bradykardie – je abnormální zpomalení srdeční frekvence. Příznaky: Pokles tepové frekvence pod 60/min (u vrcholových sportovců jde o normální jev – tzv. sinusová bradykardie), závrať, nevolnost, zvracení, točení hlavy, celkový útlum, kolaps. První pomoc: Sledování stavu vědomí a životních funkcí, poloha na poloboku (bezvědomí) nebo se zvýšenou horní polovinou těla (při vědomí), zajištění odborné lékařské pomoci. Tachykardie – dochází k abnormální tvorbě vzruchů v síních nebo komorách, při kterém dochází ke zvýšení srdeční akce nad 100/min.

– sinusová tachykardie – pravidelné stahy předsíní i komor s frekvencí nad 100/min. Na EKG normální nález. Může být symptomem jiného onemocnění (horečka, náhlá fyzická i psychická zátěž…)- síňová tachykardie – vzniká v myokardu síní, frekvence se pohybuje zhruba mezi 130-200/min.- flutter (kmitání) síní – jedná se o pravidelnou tachykardii, kdy může frekvence síní dosahovat 300/min. Na EKG jsou tzv. flutterové vlny, které vypadají jako zuby pily.- fibrilace síní – je nepravidelná tachykardie, u které dochází k nezávislým kontrakcím svalových vláken v síních a kdy se frekvence síní pohybuje nad 350/min.

Příznaky: Nemusejí být žádné, při rychlém převodu bušení srdce, únava, dušnost, neklid, závrať, pocit úzkosti.První pomoc: Zklidnění, při známkách šoku protišoková poloha, podráždění vagového nervu (vyvolání dávivého reflexu), sledování vitálních funkcí, při zhoršení stavu zahájení KPR.- komorová tachykardie je stav akutnější a vyžadující rychlou pomoc. Nejnebezpečnějšími formami jsou flutter a fibrilace komor. – flutter komor – je pravidelná tachykardie, kdy se frekvence komorových komplexů pohybuje mezi 200-250/min. Na EKG jsou pravidelné komorové komplexy, které vypadají jako vlásenka.- komorová fibrilace – je naprosto chaotická aktivita komor, u které je často neměřitelná tepová aktivita. Srdce efektivně nepracuje a dochází k funkční zástavě oběhu.

Příznaky: Obraz zástavy srdce a oběhu, ztráta vědomí, nehmatný pulz.- První pomoc: Neodkladné zahájení KPR do příjezdu ZS, v případě možnosti časná defibrilace pomocí automatického defibrilátoru.


Martina Eliášová, MUDr. Martin Voldřich, ABC první pomoc s. r. o. (elpim@tiscali.cz)

Ohodnoťte tento článek!