Interní onemocnění – náhlé příhody v neurologii

V dnešním dílu se budeme věnovat první pomoci u další velké části interních onemocnění a poruch, které se týkají naší nervové soustavy.

Nervová soustava je nejsložitějším systémem našeho organismu. Je složena ze dvou částí, centrální a periferní. Základním projevem nervové činnosti je dráždivost (excitace), která je reakcí na vnitřní nebo vnější podněty. Mozek je hlavním „řídícím orgánem“, který je bohatě zásoben krví a spotřebuje až 1/3 minutového objemu krve. Jeho dalším energetickým zdrojem je glukóza. Podmínkou správné činnosti je neporušená stavba nervových buněk a funkční krevní oběh, který zajišťuje zmíněné energetické zdroje.

Poruchy vědomí

Vědomí je funkcí CNS. Jestliže je člověk plně při vědomí, má zachované všechny obranné reakce a dokáže pohotově vnímat a registrovat své okolí. Pokud dojde k porušení metabolické rovnováhy organismu nebo k nedostatečnému zásobování energetickými zdroji, dochází k částečné nebo úplné ztrátě funkce CNS. Ty se projevují poruchami vědomí a jsou odstupňovány podle závažnosti. Poruchy vědomí vznikají buď náhle, nebo se mohou postupně rozvíjet několik hodin a dní.

Somnolence – projevuje se spavostí pacienta, reakce zornic na osvit jsou zachovány, pacient reaguje na oslovení a bolestivý podnět, je zachován polykací reflex. Sopor – probuzení jen na silný bolestivý podnět, reakce zornic zachována, koordinovaná obranná reakce. Kóma – pacient neoslovitelný a neprobuditelný, reakce zornic je snížená nebo vymizelá, reakce na silný bolestivý podnět je nekoordinovaná (mělké kóma) nebo žádná (hluboké kóma), vyhasíná reflexní činnost, u hlubokého kómatu je ohroženo spontánní dýchání.

Příčiny:

* Vnější – otevřené nebo zavřené úrazy hlavy, intoxikace (inhalační, alimentární, kontaktní), fyzikální příčiny (tonutí, úraz elektrickým proudem, otok dýchacích cest při anafylaktické reakci, přehřátí, podchlazení…).

* Vnitřní – strukturální poškození mozku – při CMP, nádory CNS, epilepsie, infekční onemocnění; metabolické poškození mozku – hyponebo hyperglykemické kóma, selhání jater nebo ledvin, endokrinní poruchy; kardiovaskulární příčiny -náhlá zástava oběhu u srdečního onemocnění, komplikace nezvládnutého šokového stavu, přechodná porucha srdečního rytmu.

Synkopa – krátkodobá porucha vědomí, při které dochází k přechodnému nedokrvení mozku. Pacient se většinou sám během chvíle vrací k plnému vědomí bez pomoci.

Příčiny: nedostatečná vazokonstrikce, poruchy srdečního rytmu, snížený žilní návrat, zmenšený srdeční výdej (IM), cerebrovaskulární příčiny.

Nejčastější je tzv. periferní synkopa, která se projevuje závratí, bledostí, „tmou“ před očima, studeným potem, bradykardií. Příčinou je náhlý pokles krevního tlaku způsobený přesunem krve do reflexně rozšířeného řečiště dolní části těla.

Nejčastější příčiny: stres, nedostatek tekutin, velké horko, vydýchaný vzduch… Kardiální synkopa – příčinou je přechodná zástava oběhu (kardiomyopatie, asystolie, krátkodobá fibrilace komor, chlopenní vady). Je symptomem těžkého srdečního onemocnění a může vést k náhlému úmrtí. Vždy je potřebné specializované vyšetření a definitivní řešení (implantace kardiostimulátoru nebo interního defibrilátoru).

Mozková synkopa – tranzientní ischemická ataka (TIA) je přechodný neurologický výpadek, který trvá několik vteřin nebo i hodin, ale vždy úplně vymizí. Příčinou je porucha místního prokrvení v mozku (mikroembolie, přechodný spasmus). Může být předzvěstí cévní mozkové příhody.

První pomoc: Pacienta necháme ležet, nikdy neposazujeme nebo nepřemisťujeme, zkontrolujeme reakci na oslovení a bolestivý podnět, zajistíme volné dýchací cesty a zdvihneme dolní končetiny, pokud se stav nezlepší, zajistíme převoz do zdravotnického zařízení.

PAMATUJ!!

NIKDY nepodkládáme hlavu, krk nebo ramena pacienta, abychom mu „zvýšili komfort“, např. na ulici apod., stále sledujeme dýchání pacienta!

Neúrazové CMP – apoplexie

CMP je akutní onemocnění, při kterém dochází buď k uzávěru některé z mozkových tepen a následné nedokrevnosti mozku (ischemická), nebo ke krvácení do mozku (hemoragická). Ischemické CMP tvoří zhruba 80-85 % mozkových příhod.

Příčiny: trombóza, embolie, křeče svalových vláken cévní stěny, ruptura cévní stěny.

Příznaky: porucha hybnosti jedné strany obličeje, porucha hybnosti horní a dolní končetiny na jedné straně, náhlé prudké bolesti hlavy, problémy s řečí, náhlá porucha zraku, ztráta rovnováhy a koordinace, nauzea, zvracení, TIA, ztráta vědomí.

První pomoc: Při objevení příznaků zajištění co nejrychlejšího transportu do centra definitivního ošetření (iktové jednotky), ideálně do dvou hodin od objevení příznaků, trvalé sledování pacienta, při bezvědomí a bezdeší zajištění dýchacích cest a zahájení KPR.

Epilepsie

Po CMP se jedná o druhé nejčastější neurologické onemocnění. Příčinou jsou abnormální nekontrolovatelné výboje nervových buněk v mozku. Pokud je výboj dostatečně silný, vyvolá záchvat, který se projevuje generalizovanými (celkovými) nebo parciálními (lokalizovanými) křečemi. U parciálních záchvatů jsou postiženy jednotlivé svaly nebo svalové skupiny, u generalizovaných záchvatů se křeče šíří po celém těle.

Petit mal – malý epileptický záchvat, který se projevuje jako mrákotný stav, pacient většinou nepadá, ale ztrácí kontakt s okolím. Záchvat bývá provázen různými automatismy (žvýkání, mlaskání, přešlapování…).

Generalizovaný záchvat se projevuje nejčastěji tzv. grand mal záchvatem, který trvá asi 1 – 3 minuty. Projevuje se tonicko-klonickými křečemi se ztrátou vědomí, zástavou dechu, cyanózou, zaťatou dolní čelistí (trismem), někdy pokousáním jazyka, pěnou u úst. Může mu předcházet tzv. aura (předzvěst) blížícího se záchvatu. Ta se projevuje nezvyklými čichovými nebo chuťovými vjemy. Poté pacient padá bez obranných reflexů a často dochází k následnému poranění.

Po velkém záchvatu je pacient zmatený, dezorientovaný, ospalý a unavený.

Nejnebezpečnějším stavem je status epilepticus, který je charakterizován jako sled velkých záchvatů, kdy pacient vůbec nenabývá vědomí, objevují se poruchy dechu, dochází k vyčerpání organismu. Příčiny: vrozené dispozice, traumata, mozkové nádory, záněty, chronický alkoholismus, cerebrovaskulární onemocnění.

První pomoc: Odstraníme z dosahu pacienta všechny věci, o které by se mohl poranit, uvolníme oděv, nebráníme křečím zadržováním končetin, nevkládáme nic do úst, nesnažíme se o násilné otevření dutiny ústní, pokud přetrvává bezvědomí, vyčistíme dutinu ústní a zajistíme dýchací cesty. Stále sledujeme dýchání pacienta, pokud již křečový stav ustoupil a dýchání se neobnovilo, neprodleně zahájíme KPR! Kdy volat ZS? Pokud se jedná o první záchvat, záchvat se objevil po delší době bez záchvatů, pacient se poranil, přetrvává dezorientace nebo se záchvat opakuje, při bezvědomí pacienta.

Metabolické kóma

Hypoglykemické kóma – je porucha látkové přeměny, která vzniká u diabetiků, kteří si vzali větší dávku inzulinu, udělali dietní chybu nebo došlo k velké fyzické námaze. Tím dojde k vzestupu glykemie. Projevuje se neklidem, pocením, slabostí, hladem, tachykardií, poruchou vědomí, která může být v počátcích doprovázena agresivitou, může vyústit v úplné kóma Hyperglykemické kóma – vzniká u diabetiků, kteří mají málo inzulinu nebo se přejídají. Vzniká několik hodin až dnů s příznaky nechutenství, zvracení, žízně, bolestí břicha, častého močení, acetonového zápachu z úst, dehydratací, až bezvědomí.

První pomoc: Pokud je pacient při vědomí a zjistíme dietní chybu nebo aplikaci vyšší dávky inzulinu, podáme po lžičkách koncentrovaný sladký roztok, sledujeme stav vědomí, dýchání, v případě potřeby zahájíme KPR, přivoláme ZS a zajistíme transport do nemocnice.


Martina Eliášová, MUDr. Martin Voldřich, ABC první pomoc s. r. o. (elpim@tiscali.cz)

Interní onemocnění – náhlé příhody v neurologii
Ohodnoťte tento článek!