Jak se z Popelky stane královna

Důstojné prostředí pro dlouhodobě nemocné. A není to sen…

Chtěla bych vás seznámit s přeměnou, která se udála v Městské nemocnici následné péče v Praze 9- -Vysočanech a která je nevídaná.

K 1. lednu 1998 přešla nemocnice typu LDN z městské části Prahy 9 pod magistrát hlavního města Prahy. V říjnu 1998 nastoupil nový ředitel – ekonom, který nahradil ve funkci ředitele – lékaře. Nastaly velké změny, které byly přínosem jak pro pacienty, tak pro zaměstnance nemocnice.

Od ledna roku 1999 do srpna roku 2000 došlo k úpravám, které vytvořily důstojné prostředí pro dlouhodobě nemocné: nadstandardní vybavení pokojů, nové polohovací postele, speciální antidekubitní matrace, křesla pro kardiaky, společenské místnosti s jídelnou.

Díky nákupu nových přístrojů se kardiologická ambulance stala během posledních dvou let jedním z nejlépe technicky vybavených pracovišť v Praze. Zlepšilo se však také pracovní prostředí pro nás – sestry, ale také pro ostatní personál, včetně lékařů. Velmi příjemným překvapením byly i mzdy. Za první pololetí jsme dosáhli průměrného měsíčního výdělku přes 14 000 Kč. Z pohledu zdravotníka se mi zdá tato přeměna během tak krátké doby téměř neskutečná!

Zřizovatel nemocnice – magistrát hlavního města Prahy, nám od roku 1998 přispívá na provoz stále stejným ročním příspěvkem. Nejvíce mě udivuje, že do konce roku 1998 hospodařila nemocnice se ztrátou, která byla zřizovatelem dorovnána. Poté nastoupil nový ředitel a najednou se opravuje a modernizuje vybavení nemocnice a pod architektonickým dohledem se mění celkový vzhled interiéru nemocnice z neosobního na téměř domácí. A to vše – bez navýšení příspěvku z magistrátu a pro nemocnici ještě s kladným hospodářským výsledkem. Jak je vidět, všechno je v lidech!

Jitka Ignácová, sestra

Foto archív autorky

Ohodnoťte tento článek!