Jak vnímají sestry ošetřovatelskou dokumentaci?

Ošetřovatelství má nezastupitelné místo v péči o zdraví člověka. Charakteristickým rysem moderního ošetřovatelství je nalezení ošetřovatelského systematického hodnocení a plánovité uspokojování potřeb zdravého i nemocného člověka. Uspokojování potřeb se realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. (Mastiliaková, D., 2001)


SOUHRN: Ošetřovatelská dokumentace je nedílnou součástí profese sestry. Je tady již řadu let, avšak všeobecné sestry se s ní ve většině případů stále neztotožnily. Článek obsahuje výsledky průzkumu, který měl za cíl zmapovat, zda jsou sestry spokojeny s ošetřovatelskou dokumentací na svém pracovišti, a pokud tomu tak není, co by navrhovaly k jejímu zlepšení. Dále se článek zabývá názorem sester na realizaci ošetřovatelského procesu v ČR.
Klíčová slova: ošetřovatelská dokumentace, ošetřovatelský proces, ošetřovatelské diagnózy, postoj sester, názor sester


Jsme přesvědčeny, že všeobecné sestry by měly pracovat metodou ošetřovatelského procesu. Tato metoda přináší řadu výhod, ale i nevýhod. Podle našeho názoru je jednou z těchto negativ velká administrativní zátěž, která je v souvislosti s ošetřovatelským procesem kladena na sestry.

Ošetřovatelská dokumentace je nedílnou součástí profese sestry. Je tady již řadu let, v mnoha podobách (téměř každé zdravotnické zařízení má svoji vlastní ošetřovatelskou dokumentaci), avšak všeobecné sestry s ní ve většině případů nejsou spokojeny a stále se s ní neztotožnily. A zde vyvstávají otázky – Proč nejsou sestry spokojeny s ošetřovatelskou dokumentací? Co by na ní chtěly změnit? Jaké úpravy by měla dokumentace podstoupit, aby sestrám vyhovovala a ony ji začaly plně respektovat a přijaly ji jako nepostradatelnou součást své práce? Vždyť ošetřovatelská dokumentace je dokladem o poskytované péči klientům. Pouze psaná forma nás zdravotníky dokáže ochránit a obhájit při soudních sporech. Ne nadarmo se říká: „Co je psáno, to je dáno!“ Rozhodly jsme se uskutečnit průzkum, který měl za cíl zjistit postoj sester k ošetřovatelské dokumentaci. Byly jsme si vědomy vytíženosti sester, proto anonymní dotazník, který byl součástí průzkumu, obsahoval pouze nejnutnější položky ke zjištění základních faktů. Průzkum byl považován za pilotní.

Charakteristika souboru

Pro výzkum byly osloveny všeobecné sestry pracující na standardních odděleních nemocničního zařízení. Průzkum probíhal v Jihočeském a Moravskoslezském kraji.

Cíle průzkumu, pracovní hypotézy

Byly stanoveny dva cíle a čtyři pracovní hypotézy (hypotézu H2 doplňovalo kritérium).

Cíl průzkumu:

1. Zjistit postoj všeobecných sester k ošetřovatelské dokumentaci.
2. Zjistit spokojenost všeobecných sester s ošetřovatelskou dokumentací.

Pracovní hypotézy:

H1: Všeobecné sestry zaujímají negativní postoj k ošetřovatelské dokumentaci.
H2: Všeobecné sestry nejsou spokojeny s ošetřovatelskou dokumentací na svém pracovišti.
H3: Všeobecné sestry, které pracují metodou ošetřovatelského procesu, chápou její přínos pro zefektivnění ošetřovatelské péče.
H4: Všeobecné sestry si myslí, že k efektivní realizaci ošetřovatelského procesu v České republice je zapotřebí zvýšit počty ošetřovatelského personálu na pracovištích.

Kritérium k hypotéze H2:
Všeobecné sestry označí na škále 1–5 (1 – výborná, 2 – chvalitebná, 3 – dobrá, 4 – dostaa tečná, 5 – nedostatečná) spokojenost s ošetřovatelskou dokumentací na svém pracovišti číslem 4.

Organizace průzkumu, zpracování dat

Průzkum probíhal v období 1. poloviny roku 2008. Zvolily jsme kvantitativní průzkum a jako techniku vybraly anonymní dotazník vlastní konstrukce. Anonymita byla faktická.

Po sestavení dotazníku následoval předvýzkum na vzorku pěti respondentů. Jeho účelem bylo zjistit, zda jsou v dotazníku otázky a nabízené položky určené k odpovědím napsány srozumitelně a dotazovaný je dobře pochopí. Prostřednictvím dotazníku bylo osloveno 50 všeobecných sester, které pracovaly na standardních odděleních. Šetření se zúčastnilo 46 sester. Důvodem odmítnutí průzkumu byl nedostatek času nebo nezájem o toto téma. U dotazníků byla provedena kontrola zaměřená na úplnost získaných údajů, přičemž pět dotazníků bylo vyřazeno z důvodu jejich chybného vyplnění nebo neúplnosti. Celkový počet dotazníků, ze kterých byla zpracována data, byl 41. Dotazník obsahoval celkem 16 otázek, z nichž 4 úvodní se týkaly identifikace respondenta a následujících 12 bylo zaměřeno na zodpovězení stanovených hypotéz. U osmi otázek byly k odpovědím respondentů použity uzavřené položky pro výběr jedné z nabízených možností. Čtyři dotazy nabízely možnost otevřené odpovědi. V závěrečné části dotazníku byl respondentům ponechán prostor k vyjádření svých názorů k problematice ošetřovatelské dokumentace a k formulování podnětů k danému tématu. Následující vyhodnocení dat bylo zpracováno do grafů.

Výsledky a interpretace získaných údajů

Průzkumu se účastnilo 41 respondentů. Všechny (100 %) byly ženy.

Věková kategorie respondentů: Z celkového počtu 41 (100 %) respondentů se průzkumného šetření zúčastnilo 12 sester ve věkové kategorii 18–30 let (29 %), 12 respondentek v ka
tegorii 31–40 let (29 %) dotazovaných a 17 sester ve věku 41 a více let (42 %).

Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek: Z celkového počtu 41 (100 %) dotazovaných bylo 24 (59 %) respondentek středoškolsky vzdělaných (SZŠ), druhou největší skupinu (9, tzn. 22 %) tvořily respondentky s pomaturitním specializačním studiem (PSS), 5 (12 %) sester absolvovalo vyšší odbornou školu (VOŠ) a pouze 3 (7 %) sestry dokončily vysokoškolské studium (VŠ).

Výuka metody ošetřovatelský proces: Z celkového počtu 41 (100 %) absolvovalo 27 (66 %) respondentek výuku metody ošetřovatelský proces; 14 (34 %) sester neabsolvovalo výuku této metody. Z výsledků šetření se můžeme domnívat, že většina dotazovaných je seznámena s problematikou metody ošetřovatelského procesu, a tudíž ji dokáže relevantně posoudit.

Ošetřovatelská péče poskytovaná formou ošetřovatelského procesu: Z celkového počtu 41 (100 %) dotazovaných odpovědělo 39 (95 %), že na svém pracovišti poskytují ošetřovatelskou péči formou ošetřovatelského procesu. Pouze 2 (5 %) respondentky konstatovaly, že nevědí, zda na svém pracovišti pomocí této metody pacienty ošetřují. Z výsledků lze předpokládat, že většina zdravotnických zařízení nemocničního typu v ČR poskytuje péči pomocí metody ošetřovatelský proces.

Názor sester na ošetřovatelské diagnózy: Z celkového počtu 41 (100 %) dotazovaných označilo ošetřovatelské diagnózy jako potřebné 24 (59 %) respondentek. Záporně byly označeny 14 respondentkami (34 %), tzn., že tyto je považují za zbytečné. Odpověď „nevím“ si vybraly 3 (27 %) respondentky. Z výsledku je možné předpokládat, že většina sester přistupuje k ošetřovatelským diagnózám pozitivně a jsou přesvědčeny o jejich kladech.

H1: Všeobecné sestry zaujímají negativní postoj k ošetřovatelské dokumentaci.

Tuto hypotézu jsme si ověřily otevřenou otázkou, která zněla: Co si myslíte o ošetřovatelské dokumentaci? (vepsat odpověď) Odpovědi sester nás velice překvapily. Polovina respondentek – 21 (51 %) – se domnívá, že ošetřovatelská dokumentace je nutná, 13 (32 %) dotazovaných odpovědělo, že je potřebná, a pouze 4 (10 %) sestry odpověděly, že je nepotřebná. Jako zbytečnou označily dokumentaci 2 (5 %) sestry a 1 (2 %) respondentka napsala, že dokumentace zabírá mnoho času. Z těchto výsledků se domníváme, že většina sester zaujímá k ošetřovatelské dokumentaci kladný postoj, tudíž hypotéza H1 se nepotvrdila.

H2: Všeobecné sestry nejsou spokojeny s ošetřovatelskou dokumentací na svém pracovišti.

Kritérium k hypotéze H2: Všeobecné sestry označí na škále 1–5 (1 – výborná, 2 – chvalitebná, 3 – dobrá, 4 – dostatečná, 5 – nedostatečná) spokojenost s ošetřovatelskou dokumentací na svém pracovišti číslem 4 – dostatečná.

Tuto hypotézu jsme si ověřily dvěma otázkami. První otázka zněla: Jste spokojen/a s ošetřovatelskou dokumentací na vašem pracovišti? (jedna odpověď) Z celkového počtu 41 (100 %) respondentů ohodnotila ošetřovatelskou dokumentaci na svém pracovišti známkou 1 – výborná pouze 1 (2 %) respondentka. Za chvalitebnou, označeno známkou 2, popsalo dokumentaci 9 (22 %) respondentek. Nejvyšší počet 25 (62 %) sester ohodnotilo dokumentaci známkou 3 – dobrá. Dostatečnou, tzn. známku 4, přidělilo 5 (12 %) respondentek a nedostatečnou – 5 ji oznámkovala pouze 1 (2 %) dotazovaná.

Průměrná známka ošetřovatelské dokumentace činila 2,9 a při zaokrouhlení tohoto čísla dostáváme výslednou známku 3 (dobrá).

Další doplňující otázka zněla: Pracuje se vám s ošetřovatelskou dokumentací, kterou máte na svém pracovišti, dobře? (jedna odpověď) Na tuto otázku odpovědělo kladně 20 (49 %) respondentek a záporně 21 (51 %) dotazovaných. Otevřená otázka k této hypotéze zněla: Pokud jste v otázce číslo 11 označil/a odpověď NE, nejsem spokojena s ošetřovatelskou dokumentací, vypište, prosím, co byste změnil/a? (vepsat odpověď) Odpovědi byly velice překvapivé. Z celkového počtu 41 (100 %) dotazovaných doporučilo 6 (17 %) zjednodušit ošetřovatelskou dokumentaci. Na nedostatečné posouzení zdravotního stavu pacienta (ošetřovatelskou anamnézu) upozornilo 6 (17 %) sester, 5 (14 %) dotazovaných uvedlo, že ošetřovatelský plán obsahuje malý počet ošetřovatelských diagnóz, 5 (14 %) respondentek se domnívá, že by ošetřovatelská dokumentace měla být sloučena do několika listů (leporelo).

Stejný počet – 5 (14 %) – by uvítal, kdyby byla ošetřovatelská dokumentace specifikována na dané oddělení. Zpřehlednění dokumentace by uvítaly 3 (9 %) sestry. Jako problém vnímají 2 sestry (6 %) nedostatek cílů a intervencí, stejný počet dotázaných – 2 (6 % ) – si stěžuje na obsáhlost dokumentace a pouze 1 (3 %) respondentka by uvítala lepší grafickou úpravu. Z těchto výsledků předpokládáme, že všeobecné sestry jsou spokojeny s dokumentací na svých pracovištích pouze částečně, avšak hypotéza H2 se nepotvrdila.

H3: Všeobecné sestry, které pracují metodou ošetřovatelského procesu, chápou její přínos pro zefektivnění ošetřovatelské péče.

Tuto hypotézu jsme si ověřovaly otázkou: Myslíte si, že ošetřovatelský proces je přínosem pro efektivnější ošetřovatelskou péči? (jedna odpověď) Z celkového počtu 41 (100 %) respondentek odpovědělo kladně 16 (39 %) dotazovaných. 15 (37 %) respondentek se domnívá, že ošetřovatelský proces není přínosný pro efektivnější ošetřovatelskou péči. 9 (22 %) dotazovaných na tuto otázku odpovědělo „nevím“. Pouze 1 (2 %) sestra využila odpověď „jiné“ a dodala: „Pokud je prováděn s potřebným množstvím personálu, pak ano.“ Hypotéza H3 se potvrdila částečně.

H4: Všeobecné sestry si myslí, že k efektivní realizaci ošetřovatelského procesu v ČR je zapotřebí zvýšit počty ošetřovatelského personálu na pracovištích.

Tuto hypotézu jsme ověřovaly dvěma otázkami. První otázka byla otevřená: Co by bylo třeba uskutečnit, aby bylo možné realizovat ošetřovatelský proces? (vepsat odpověď) Odpovědi respondentek bylo možné očekávat. Z celkového počtu 41 (100 %) respondentek by 37 (91 %) dotazovaných doporučilo zvýšit počet středního a pomocného zdravotnického personálu. Snížit počet pacientů na jednu sestru navrhla 1 (2 %) respondentka. Stejný počet, tzn. 1 (2 %) sestra, se domnívá, že by bylo vhodné zvýšit počet personálu a zároveň snížit administrativní zátěž sester. 2 (5 %) dotazované si myslí, že by se měl zvýšit počet nelékařského i lékařského personálu na oddělení. Hypotéza H4 se potvrdila.

Druhá otázka k hypotéze H4 byla uzavřená a zněla: Je podle vašeho názoru možné v současných podmínkách realizovat ošetřovatelský proces? (jedna odpověď) Na tuto otázku odpovědělo kladně 26 (63 %) respondentek a záporně 15 (37 %) dotazovaných.

Závěr

Některé výsledky šetření nás nepřekvapily, bylo možné je očekávat, avšak co nás mile překvapilo, byl pozitivní myšlenkový posun sester směrem k modernímu ošetřovatelství.

Z výsledků lze předpokládat, že sestry, které se účastnily průzkumu, přistupují k ošetřovatelské dokumentaci kladně. Kladným zjištěním byl názor respondentek na ošetřovatelské diagnózy. Z výsledků šetření se lze domnívat, že většina sester je přesvědčena o potřebnosti ošetřovatelské diagnózy, která hraje důležitou úlohu v moderním ošetřovatelství. Nezanedbatelný je také výsledek možnosti realizace ošetřovatelského procesu v ČR, kdy 63 % sester se domnívá, že ošetřovatelská péče formou ošetřovatelského procesu u nás možná je, ale současně dodávají, že by bylo vhodné a přínosné zvýšit počty zdravotnického nebo pomocného personálu na oddělení.

Domníváme se, že výsledky tohoto malého průzkumu, který zároveň sloužil jako pilotáž, jsou pro vývoj českého ošetřovatelství velice pozitivní.

Vize do budoucna

Průzkum je rozšířen na výzkum, který probíhá v Moravskoslezském a Jihočeském kraji. Do výzkumu jsou zapojeny tyto nemocnice: Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, p. o., Městská nemocnice Ostrava, p. o., Fakultní nemocnice Ostrava, Nemocnice Tábor, a. s., Nemocnice Písek a. s., Nemocnice v Českých Budějovicích a. s.

Každá nemocnice obdržela 50 dotazníků, které distribuovala na standardní oddělení chirurgického a interního oboru. Celkem bylo rozdáno 300 dotazníků.

Cílem výzkumu je zmapovat spokojenost sester s ošetřovatelskou dokumentací a zjistit názory na nedostatky dokumentace. Na základě těchto výsledků výzkumu vytvořit dokumenty: Posouzení zdravotního stavu klienta (Ošetřovatelská anamnéza), Ošetřovatelský plán (gastroenterologické oddělení), Záznam realizace ošetřovatelské péče, Sběr informací podle M. Leiningerové (určen multikulturním klientům), Standardní ošetřovatelský plán pro multikulturní klienty, Standardní ošetřovatelský plán (určen klientům přijatým k vyšetření gastrointestinálního traktu), Standardní ošetřovatelský postup – Aplikace ošetřovatelského procesu do praxe.

Již nyní projevilo pět hlavních sester/náměstkyní pro ošetřovatelskou péči (z šesti oslovených) vážný zájem o výsledky výzkumu a navrženou ošetřovatelskou dokumentaci.


O autorovi: Mgr. Adéla Holubová, R. S.1, Alena Pálková, R. S.2 Nemocnice Tábor, a. s.1, Ordinace pro děti a dorost, MUDr. Venosová Jarmila 2 (adela.holubova@seznam.cz, alpal@centrum.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!