Jak vypadá péče v podřipské léčebně dlouhodobě nemocných?

Mezi prvořadé úkoly ošetřovatelského personálu v LDN v Roudnici nad Labem patří hodnocení sebepéče a soběstačnosti nemocného. „Zásadně je nutné klasifikovat funkční úroveň nemocného tak, aby se podporovala jeho nezávislost,“ říká při naší návštěvě vrchní sestra LDN Ivana Šustrová. Po stanovení klasifikace funkční úrovně sebepéče se vypracuje ošetřovatelská diagnóza, kterou sestry zapíší do dokumentace. Stanoví ošetřovatelský plán a cíl péče. Každý z pacientů LDN má přidělenu svoji zdravotní sestru, která jemu i příbuzným řekne, co od nich očekává, pomůže jim zvládat pod jejím vedením aktivity denního života a postupně je vede k sebepéči nebo laické péči. Poté se pokračuje v nácviku pohybu a aktivitě, odpočinku a spánku, v prevenci dekubitů a v péči o výživu.

V léčení hraje významnou úlohu rehabilitace. Po překonání akutního stadia se stává dominantním přístupem řešení životní situace klienta. Rehabilitační ošetřovatelství je nedílnou součástí projektu zaměřeného na rozvoj kvality ošetřovatelské péče. Velmi významnou součástí komplexní rehabilitační péče je ergoterapie. Jejím cílem je především výcvik k soběstačnosti v sebeobslužných úkonech, v lokomoci, v aktivitách denního života.

V budově LDN se nachází Denní domov důchodců – stacionář, který má kapacitu 10 míst. V červnu loňského roku sem nastoupila na místo pečovatelky ergoterapeutka J. Čulíková. Během krátké doby se jí podařilo propojit činnost mezi SSP a LDN, což dříve pro neochotu ošetřovatelského personálu LDN nebylo možné, a zaktivizovat klienty na LDN. Ti dokonce po svém propuštění z LDN do domácího prostředí se rádi do stacionáře vracejí.

Ve stacionáři je kromě služeb souvisejících s osobní hygienou, lékařským dohledem a každodenním stravováním nabízen pestrý program. Společně se připravují svačiny podle chuti, každý týden si klienti upečou moučník podle vybraného receptu, společně si zacvičí, zahrají stolní hry, hry na procvičování paměti nebo jen tak pro pobavení. K posezení využívají přilehlou terasu. Zde si vyprávějí, diskutují nad denními aktualitami, zpívají, poslouchají oblíbenou hudbu. Kdo má zájem, může se zapojit do ručních prací všeho druhu. Vyrábějí se zde různé drobné předměty a hračky, kterých pak klienti využívají k výzdobě prostor LDN, na výstavku anebo jen tak pro radost sobě a známým. Pro zpestření do programu zařazujeme výlety do okolí. Klienti z LDN a SSP se vzájemně navštěvují a dochází i k náhodným setkáním po letech (bývalé kamarádky, spolužáci). Dalším úsekem LDN je Centrum technické pomoci. Zde jsou schopni za spolupráce ergoterapeutek vybavit klienta kompenzačními pomůckami a upravit mu byt tak, aby byl v domácím prostředí soběstačný a nezávislý na cizí pomoci.

Od dubna letošního roku se v budově LDN, ve Středisku osobní hygieny, rozšířila péče o klienty v oblasti kadeřnictví a pedikúry. O tyto služby klienti LDN projevili velký zájem. Zdejší pracovnice je zaměstnankyní LDN. Zájem o tuto službu projevila i veřejnost, zvláště starší občané, kteří neradi navštěvují kadeřnictví ve městě pro dlouhou čekací dobu, nevýhodné umístění provozoven apod. V LDN je výhodou bezbariérovost, dostatečné soukromí a intimita. Těchto služeb využívají i zaměstnanci.

V LDN je 43 lůžek. Pokoje jsou dvoulůžkové, jeden jednolůžkový, 3 třílůžkové. Jak jsme se dozvěděli od vrchní sestry – jednotlivá patra mají svoji barvu: zelenou, modrou, žlutou. Každý klient má „osobní“ zdravotní sestru (na jednu připadá 7 klientů). Jsou svými klienty oslovovány „patronky“. U každého lůžka je na viditelném místě vystavena fotografie příslušné sestry. Slouží jako informace pro rodinu, aby věděla, na koho se má obracet s dotazy, stížnostmi a připomínkami. Povlečení již není klasické bílé s modrými pruhy, ale barevné pestré, aby si klienti nepřipadali jako v nemocnici.

Péče o osobní hygienu se provádí buď na pokoji klienta na lůžku, nebo u umyvadla za pomocí paravanů, sloužících k zajištění intimity klienta. Anebo pomocí vanových zvedáků v koupelnách a sprchových panelů, které mají dvě sprchy – jedna je na hygienu a druhá na následnou dezinfekci. Vzhledem k bezbariérovosti LDN se může s vanovým zvedákem zajet až na pokoj, přeložit klienta z lůžka, odvést jej do koupelny a zpět.

Dalším krokem v péči o osobní hygienu je zavedení programu firmy Hartmann- -Rico HILMAS pro klienty, kteří mají problémy s udržením moči a stolice. Hilmas sestavuje plány zásobování pomůckami optimálního pro inkontinentní osoby. Na základě zjištěných reálných vyměšovaných množství moči a rytmů výměny obvyklých v zařízeních je pro jednotlivého klienta definován individuální ošeřovatelský plán pomůcek.

Optimalizace zásobování pomůckami pro inkontinentní pacienty odkrývá možnosti úspor a přispívá k často značnému snížení nákladů zamezením nákladného přezásobení.

Zavedení programu Hilmas přineslo úsporu asi 7 až 8 tisíc Kč – podle skladby klientů LDN. Přes den se užívají převážně vložné pleny, na noc kalhotky.

Dalším krokem je péče o pokožku. Při ošetřování pokožky se používají kosmetické řady Menalind (žlutá, modrá, růžová). Lůžka jsou zde polohovací, výškově nastavitelná s antidekubitálními matracemi. Problematická místa těla (chodidla, lokty) se podkládají antidekubitálními podložkami (říkají jim bačkory). Klienti jsou polohováni podle potřeby každé dvě hodiny. Všemi těmito preventivními opatřeními zde předcházejí vzniku dekubitů.

Nedílnou součástí péče je aktivizace pacientů. Pokud je sem přeložen pacient s dekubity z jiných oddělení, zdejší personál se snaží používat moderní preparáty a obvazový materiál.

Na otázku, o co jde sestrám v hojení ran především, odpověděla vrchní sestra: „Jde nám o úspěch hojení, zkrácení doby hospitalizace, komfort jak pro pacienta, tak i pro personál provádějící výměny obvazů. Naše sestry navštěvují kurzy v Centru péče o chronicky nemocné při Geriatrii VFN v Praze. Jejich náplní je ošetřovatelská péče o dlouhodobě nemocné.“

Hana Černá-Šípková

Ilustrační fota Vladimír Brada

Ergoterapie probíhá v jídelně pro skupiny po 10–13 klientech

Ohodnoťte tento článek!