Je odlišné vymezování cílů učení při využívání multimediální podpory výuky?

Motto: „Vyučuje-li učitel, jen aby si získal obživu, nudí se jeho žáci, jsou unaveni a skomírají s ním.“ (Stanislavskij)

Stanovení cílů výuky a učebních mechanismů je jednou z nejvýznamnějších činností učitele, ale i přesto bývá někdy podceňována a ne vždy je prováděna adekvátně s ohledem na akceptaci didaktických zásad a potřeb procesu vzdělávání. Zejména v andragogice je relativně častým jevem nereálnost stanovených cílů výuky, jejich zobecňování a často dochází i k tomu, že vyučující nezná konkrétní naplánované cíle, kterých by měl dosáhnout. Příspěvek se zabývá vymezením procesu stanovování cílů učení v rámci využívání multimediální podpory výuky. Jedním z prvních postupů přípravy multimediální podpory výuky je vymezení cílů kurzu s ohledem na zhodnocení potřeb vyučujícího i studentů v návaznosti na praktické využití znalostí a dovedností.

Co je cílem výuky

Cíl výuky je chápán jako zamýšlený, očekávaný výsledek, k němuž učitel v součinnosti se žáky/studenty směřuje. Tento výsledek je vyjádřen ve změnách, jichž vyučování dosahuje ve vědomostech, vlastnostech a dovednostech žáků. Cíl je tedy stav, kterého má být dosaženo. Zpravidla je vázán na časovou dimenzi a obsahovou složku. Cíle jsou formulovány jako výčet konkrétních znalostí, schopností, dovedností, které mají být studenty dosaženy a musí být formulovány tak, aby byly konzistentní, přiměřené, jednoznačné, odpovídaly obsahu učeného a samozřejmě byly kontrolovatelné. Je-li finálním cílem procesu výuky změna a rozvoj osobnosti člověka, pak první podmínkou účinného řízení výuky je definování přesných a konkrétních cílů tak, aby bylo možno sledovat, kontrolovat a měřit jejich dosahování.

Vymezení cílů výuky v e-learningovém kurzu

Výuka teoreticko-praktických předmětů (jakými je bezesporu velká většina předmětů komplexu ošetřovatelství) s využitím elektronické podpory je proto velmi často efektivní, ale vždy by měla být spojena s kontaktní formou skupinové výuky jako možností korekce osvojených znalostí a procesu osvojování dovedností. Vymezování cílů výuky při využívání elektronické podpory výuky by se tedy nemělo lišit od procesu stanovení cílů výuky kontaktní, ve smyslu orientace cílů na složku kognitivní, psychomotorickou a afektivní. Je však nezbytné akceptovat potřebu kontrolovatelnosti cílů vzhledem k omezené možnosti kontaktů se studenty a naplánování adekvátního postupu ověřování úrovně vědomostí, dovedností a emocionální odezvy či afektivní změny.

Při vymezování cílů určených pro studenty e-learningového kurzu je potřeba nejprve stanovit obecné cíle kurzu. Ty zahrnují zejména to, co by se měl student v kurzu naučit (tzn. finální znalosti a dovednosti). Zde je možno použít obecnou rovinu formulace, protože se zaměřujeme na kurz jako na celek, nikoli na jednotlivé bloky, ať již v podobě modulů, či jiných částí kurzu. Poté je potřeba definovat cíle dílčí zaměřené na rozvoj znalostí a dovedností ve vztahu k probíranému tématu či zaměření učebních aktivit. Při vymezování cílů výuky je vhodné využít klasifikace cílů výuky podle Blooma, který je rozčlenil na oblast cílů kognitivních, afektivních a psychomotorických.

Do kognitivní (poznávací) oblasti patří především osvojování vědomostí a intelektuálních dovedností. Afektivní (postojová, emocionální) oblast učení zahrnuje osvojování postojů, vytváření hodnotové orientace aj. Psychomotorická oblast učení zahrnuje osvojování psychomotorických dovedností jako např. tělesný pohyb, řeč, psaní, kreslení, pracovní zručnost apod., tedy při činnostech vyžadujících nervosvalovou koordinaci. Z Bloomovy taxonomie také vyplývá potřeba využívání aktivních slov (podle některých odborných zdrojů „akčních“) při vymezení cíle výuky (např. zopakuj, vyjmenuj, zvol aj.). Volba aktivních slov je doporučována podle úrovně osvojených znalostí a dovedností (znalost, porozumění, aplikace, analýzy, hodnotící posouzení).

Samozřejmostí při vymezování cílů by měla být orientace na studenta, tzn. učící se subjekt, a ne na učitele či učební médium. Cíl nelze formulovat větou jako: „Bude předvedeno, bude přednášeno o apod.“ Susan Zvacek z University of Kansas na svém semináři nazvaném „Příprava on-line kurzů a konstruktivismus v on-line výuce“ uváděla jako velmi vhodnou pomůcku při vymezování cílů e-learningového kurzu tyto 3 významné pomocné otázky (3 big questions):

1. Co chci, aby byli mí studenti schopni udělat, čeho by měli být schopni po absolvování kurzu? 2. Jaký typ aktivit a zdrojů jim pomůže k dosažení těchto cílů? 3. Jak zjistím, že dovednosti vytyčené v odpovědi na otázku č. 1 skutečně získali?

Samozřejmě, že otázky kladené Susan Zvacek zná každý vyučující, který pracuje se studenty a má předchozí znalosti z oblasti didaktiky. Všichni učitelé jsou seznámeni s nutností definovat přesně požadovaný výkon žáka, podmínky, v nichž musí být výkon realizován, a normu výkonu. Také je jim známo, že je potřeba stanovit:

* CO má žák udělat;* JAK KVALITNĚ má výkon provést;* JAK PŘESNĚ má výkon provést;* ZA JAKÝCH PODMÍNEK má výkon provést.

Právě třetí otázka Susan Zvacek je odlišná od běžné kontaktní výuky a je potřeba se nad ní skutečně zamyslet. Mohu jako pedagog využít běžné způsoby ověřování vědomostí a dovedností v rámci e-learningového kurzu? Ověřím skutečnou hodnotu těchto parametrů? Stačí mi k hodnocení pouhé vložení testů, ať již skórovatelných, či bez externího hodnocení? Na tyto otázky je potřeba myslet již při stanovování cílů. Nezbytné je také zhodnocení vstupních znalostí a dovedností studentů před zahájením kurzu a zejména jejich schopnost práce s ICT. Skutečnost nestejné úrovně počítačové gramotnosti studentů může být zejména v celoživotním vzdělávání a vzdělávání dospělých velmi závažným aspektem ovlivňujícím nejen tvorbu cílů, ale zejména celkově průběh výukových a učebních procesů.

Ukázka formulace cílů v rámci modulu e-learningového kurzu: Modul č. 1 – Po prostudování materiálů této části kurzu a v návaznosti na informace získané při výuce byste měli být schopni: * definovat determinanty pohybové aktivity u nemocných a na základě omezení pohybu určit stupeň dopomoci a zařadit pacienta do příslušné ošetřovatelské kategorie; * akceptovat základní principy pro úpravu lůžka s nemocným a bez něj; * vysvětlit požadavky na polohování nemocných a rozlišit jednotlivé léčebné a diagnostické polohy nemocných.

Modul č. 7 – Po prostudování materiálů této části kurzu a v návaznosti na informace získané při výuce byste měli být schopni: * definovat jednotlivé druhy léků a léčivých přípravků a způsoby jejich podávání; * vyjmenovat pomůcky a zásady pro podávání léků nemocným; * zopakovat odpovídající postupy v souvislosti s podáváním léků a léčivých přípravků různými způsoby (per os i parenterálně), (jednoduché intervence v rámci kompetencí zdravotní sestry).

Modul č. 11 – Po prostudování materiálů této části kurzu a v návaznosti na informace získané při výuce byste měli být schopni: * definovat pojem imobilizační obvaz, indikace k jeho založení a účel; * vyjmenovat pomůcky a zásady pro péči o nemocné s imobilizačním obvazem; * zopakovat odpovídající postupy v souvislosti s péčí o nemocné s imobilizačními obvazy a ortézami (jednoduché intervence v rámci kompetencí zdravotní sestry); * vysvětlit postupy péče o nemocné s imobilizačními obvazy a možné komplikace vyplývající z přiložení imobilizačního obvazu.

(Ukázka z elearningového kurzu ošetřovatelské postupy na LF MU Katedry ošetřovatelství) Výše uvedené cíle jsou zaměřeny na oblast kognitivní.

Účel adekvátního vymezení cílů

Odpovídající vymezení cílů výuky je mnohostranně efektivní. Vímeli, kam máme dojít (tzn. známe cíl), můžeme si zvolit cestu a naplánovat zdolávání případných překážek. Čeká nás také příjemný pocit satisfakce v případě, že jsme cíle dosáhli. Nebudou-li mít studenti předem jasný definovaný cíl, bude jejich cesta strastiplná a nemůže být smysluplná. Studentům slouží přesné vymezení cílů jako kritérium změny jimi dosažených znalostí a dovedností. Vytváří atmosféru pozitivního očekávání a má významný motivační význam. Studenti také mohou lépe řídit a korigovat vlastní učební proces. Pro autory kurzů a tutory v kurzu jsou cíle nezbytné k ujasnění jednotlivých kroků realizace kurzu. Umožňují jim efektivní plánování a kontinuitu učebních procesů a zároveň evaluaci. Cíle jsou opět jednoznačnými kriteriálními parametry dosažených výsledků.

Závěr

Odpovídající vymezení cílů výuky je základním předpokladem efektivity učebních mechanismů a procesů. Při implementaci multimediální podpory výuky se role cílů zvyšuje a nutnost přesného a adekvátního formulování a definování cílů výuky se stává potřebnější. V rámci e-learningového kurzu je nezbytné nejen jasné vymezení cílů a seznámení s cíli v rámci tutoriálů, ale je nutno zajistit, aby studenti měli přístupné cíle v rámci kurzu kdykoli k dispozici k autoregulaci učebních procesů jak v podobě profilu absolventa kurzu, tak v podobě definování dílčích cílů v každém bloku či modulu e-kurzu. Vymezení jednotlivých cílů e-learningového kurzu v rámci výuky ošetřovatelských předmětů se musí zaměřit nejen na oblast kognitivní, ale také na oblast psychomotorickou a afektivní, samozřejmě v součinnosti s výukou kontaktní.

Literatura k dispozici u autorky


PhDr. Andrea Pokorná Katedra ošetřovatelství LF MU, Brno (apokorna@med.muni.cz)

Ohodnoťte tento článek!